Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 C 149/2021-31

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 6 220,46 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se zastavuje co do částky 175 Kč.

II. Žaloba se co do částky 2 222,18 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 220,46 Kč od datum do datum a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 397,18 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 823,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 823,28 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 246,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje co do částky 175 Kč. II. Žaloba se co do částky 2 222,18 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 220,46 Kč od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 397,18 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 823,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 823,28 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 246,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum a doplněnou dne datum domáhala na žalované zaplacení částky 6 220,46 Kč s příslušenstvím (po částečném zpětvzetí žaloby 6 045,46 Kč s příslušenstvím – pozn. soudu) s odůvodněním, že žalobkyně dne datum se žalovanou uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu k službě anonymizována dvě slova, jejíž součástí byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník. Žalobkyně dále sjednala se žalovanou u vybraných e-shopů možnost zaplatit kupní cenu až po vyzkoušení zboží v případě, že od kupní smlouvy žalovaná neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, když žalovaná měla tuto kupní cenu uhradit přímo žalobkyni, a to na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a vybranými e-shopy, kterým žalobkyně kupní cenu za žalovanou zaplatila. Dále byla žalované žalobkyní poskytnuta i služba anonymizována dvě slova, na jejímž základě byla žalované poskytnuta karta pro platbu zboží prostřednictvím účtu do výše předem schváleného kreditního rámce. V tomto případě činil kreditní rámec 30 000 Kč Smlouva o anonymizována dvě slova byla uzavřena nejpozději aktivací karty prostřednictvím účtu. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni dlužné částky dle splatnosti jednotlivých měsíčních vyúčtování. Žalovaná se rovněž zavázala zaplatit žalobkyni poplatek z prodlení, neuhradí-li dlužnou částku řádně a včas. Úvěryschopnost žalované byla posouzena žalobkyní na základě nahlédnutí do interní databáze žalobkyně, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a registru SOLUS. Vše s negativním výsledkem. K osobním a majetkovým poměrům žalovaná uvedla, že má partnera a jedno dítě. Výše příjmu činí 17 236 Kč. Výdaje činí 10 000 Kč. Je povinna na předchozí dluh splácet částku 1 000 Kč měsíčně. Žalovaná využila služeb v období od prosince 2019 do února 2020 v celkové výši 7 819,74 Kč, kdy žalovaná žalobkyni uhradila částku 3 996,46 Kč. Žalobkyně částku 3 996,46 Kč započetla na poplatky z prodlení ve výši 2 222,18 Kč a ve zbylé části pak na jistinu. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení částky 6 045,46 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 045,46 Kč od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 175 Kč (viz doplnění žaloby ze dne datum). Soud proto ve výroku I. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle

4. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle v nepřítomnosti žalované, když se žalovaná k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:

Žalovaná dne datum uzavřela se žalobkyní Smlouvu k službě anonymizována dvě slova, (viz smlouva), na základě které se žalobkyně zavázala zřídit žalované službu anonymizována dvě slova pro platby za zboží nebo služby žalovanou s finančním limitem ve výši, která bude záviset na vyhodnocení úvěryschopnosti žalované a doložení příjmů žalovanou, a který se pohybuje v rozmezí 2 000 Kč až 30 000 Kč. Žalovaná byla oprávněna realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím zřízeného anonymizována dvě slova, které měla následně zaplatit ve splatnosti dle jednotlivých vyúčtování, a to alespoň ve výši 10 % všech neuhrazených čerpání. V případě prodlení žalované s úhradou vyúčtovaných částek, resp. pokud by žalovaná neuhradila alespoň 10 % z částky všech nesplacených čerpání, bylo mezi účastníky dohodnuto, že se vyúčtování stane splatným v celém rozsahu. Žalovaná v tomto případě měla uhradit vedle dlužné částky i účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, vše dále specifikováno v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy (viz obchodní podmínky), resp. v ceníku (viz ceník). Dle ceníku činil poplatek z prodlení ve výši 150 Kč dnů za 5 dnů po splatnosti vyúčtování nebo objednávky, 250 Kč za 10 dnů po splatnosti vyúčtování nebo objednávky, 350 Kč za 15 dnů po splatnosti vyúčtování nebo objednávky, 450 Kč za 20 dnů po splatnosti vyúčtování nebo objednávky, 550 Kč za 25 dnů po splatnosti vyúčtování nebo objednávky a 650 Kč a 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky za 30 dnů a více po splatnosti vyúčtování nebo objednávky (viz ceník). Žalobkyně činila dotaz na rejstřík SOLUS (viz výpis). Žalobkyně žalované za anonymizováno rok vyúčtovala na platbách částku v celkové výši 722 Kč, splatnou dne datum (viz vyúčtování), za anonymizováno rok vyúčtovala žalobkyně žalované na platbách částku v celkové výši 3 620 Kč, splatnou dne datum (viz vyúčtování), za anonymizováno rok vyúčtovala žalobkyně žalované na platbách částku v celkové výši 3 477,74 Kč, splatnou dne datum (viz vyúčtování). Smlouvou o poskytování služby„ anonymizováno“ ze dne datum se právnická osoba s.r.o. zavázala umožnit zákazníkům využití žalobkyní nabízené anonymizována dvě slova. Pohledávky z uzavřené kupní smlouvy prostřednictvím anonymizována dvě slova přecházely na základě rámcové dohody o postoupení pohledávek na žalobkyni (viz smlouva). Smlouvou o poskytování služby„ anonymizováno“ ze dne datum se právnická osoba anonymizováno zavázala umožnit zákazníkům využití žalobkyní nabízené anonymizována dvě slova. Pohledávky z uzavřené kupní smlouvy prostřednictvím anonymizována dvě slova přecházely na základě rámcové dohody o postoupení pohledávek na žalobkyni (viz smlouva). Žalobkyně dne datum zaslala žalované předžalobní upomínku (viz předžalobní upomínka, viz doklad o odeslání – podací arch).

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

Dle , , (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Dle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Dle postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Dle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Dle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Dle , o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

Dle se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

Dle strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

Dle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

Dle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Dle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Dle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Dle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru a nepojmenovanou smlouvu, vše prostředky komunikace na dálku písemnou formou ve smyslu s  Žalobkyně prokázala čerpání úvěru na zakoupené zboží a služby žalovanou, stejně tak existenci nepojmenované smlouvy, v jejímž rámci žalobkyně za žalovanou zaplatila zboží, které si žalovaná objednala ve vybraných e-shopech. Pohledávka na zaplacení kupní ceny pak byla žalobkyni těmito e-shopy postoupena. Celková dlužná částka činila 7 819,74 Kč. Žalovaná uhradila pouze 3 996,46 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně ohledně za žalovanou zaplacené kupní ceny za zboží třetím osobám je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.

8. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. „ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“

9. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2019, č.j. -89„ schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí 17 000 Kč měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. již dne 27. 9. 2007. Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS. Ve stejné skutkové věci pak vyslovil v právní větě uvedeného rozhodnutí, že„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“

10. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.5.2020, č.j. -63„ posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“

11. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C -679/2018 ze dne 5.3.2020„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

12. Žalobkyně se v žalobě při posouzení úvěryschopnosti žalované omezila na sdělení, že provedla lustraci žalované ve své interní databázi, dále v insolvenčním rejstříku, centrální evidence exekucí a registru SOLUS. Vše s negativním výsledkem. Žalobkyně dále vyšla z tvrzení žalované, že výše jejího příjmu činí 17 236 Kč. Výdaje představují částku 10 000 Kč. Na předchozí dluh je žalovaná povinna splácet částku 1 000 Kč měsíčně. Žalobkyně soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že se skutečně zabývala řádným ověřováním žalovanou tvrzených příjmů a výdajů, neboť soudu nedoložila ani nezbytné minimum, tedy doklady o příjmech žalované. Soud tak nemohl ověřit správnost těchto údajů. Žalobkyně byla k prokázání úvěryschopnosti žalované vyzvána již v rámci předvolání k jednání a následně při jednání ve smyslu Žalobkyně soudu doložila pouze doklad o lustraci v rejstříku SOLUS. Soud tak dospěl k závěru v souladu s výše uvedenou judikaturou, že žalobkyně úvěryschopnost žalované řádné neposoudila.

13. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit obě smlouvy jako absolutně neplatné, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle , neboť porušením svých povinností žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když ustanovení , o spotřebitelském úvěru, chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.12.2018, č.j. -86, viz rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. , viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C -679/2018 ze dne 5.3.2020).

14. Jelikož soud shledal smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou, představuje částka 7 819,74 Kč bezdůvodné obohacení, které je žalovaná dle a povinna vrátit žalobkyni. Dle sdělení žalobkyně žalovaná uhradila částku 3 996,46 Kč. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vrátit 3 823,28 Kč (7 819,74 Kč – 3 996,46 Kč). Žalovaná byla vyzvána k úhradě úvěru v předžalobní upomínce dne datum, kde jí byla stanovena lhůta k zaplacení 7 dnů. K poštovní přepravě byla předžalobní upomínka předána dne datum. Třetí pracovní den, tj. v pondělí datum, se zásilka považuje za doručenou (viz ) Lhůta k úhradě žalované tak uplynula ve čtvrtek dne datum, od datum je žalovaná s plněním v prodlení. Soud tak vyhověl žalobě co do částky 3 823,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 823,28 Kč od datum do zaplacení (viz výrok III). Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s 

15. Ve zbývající části, tedy co do částky 2 222,18 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 220,46 Kč od datum do datum a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 397,18 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok II).

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku IV. dle , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky 4 056,60 Kč (částky 3 823,28 Kč + kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 823,28 Kč od datum do datum ve výši 233,32 Kč. Žalovaná byla úspěšná co do částky 2 830,29 Kč (částky 2 222,18 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 220,46 Kč od datum do datum a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 397,18 Kč od datum do datum v celkové výši 433,11 Kč, když v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta, a částky 175 Kč, ohledně níž byla žaloba vzata žalobkyní zpět). Žalobkyně tak byla úspěšná ve výši 59 % a žalovaná byla úspěšná ve výši 41 %, neboť úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků, úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (viz např. usnesení NS ČR ze dne 28.3.2018, sp.zn. nebo usnesení NS ČR ze dne 3.12.2015, sp.zn. ). Rozdíl činí 18 %. V tomto rozsahu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 100 Kč (předžalobní výzva) dle a.t. a a.t. (když k příslušenství se nepřihlíží dle a.t.), tj. celkem odměna 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 800 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 368 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 18 %, tj. 246,20 Kč.

17. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, když tyto náklady neshledal účelně vynaloženými, když tvrzení zde obsažená měla být součástí žaloby. Nadto částečné zpětvzetí žaloby, kterou doplnění obsahovalo, bylo pouze důsledkem žalobkyní chybně spočítané dlužné částky.

18. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., když jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje 50 000 Kč.

19. Podle ustanovení je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle , jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku ve výroku I je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě.

Proti tomuto rozsudku ve výroku II, III a IV není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.