Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 185/2021-47
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 26 200 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 400 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do požadavku na zaplacení částky 23 800 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 327,44 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16 200 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 800 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 2 400 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 400 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do požadavku na zaplacení částky 23 800 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 327,44 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16 200 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 800 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 2 400 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 26 200 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, která byla uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně příslušenství v celkové výši 13 800 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, poplatku za uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku ve výši 33 800 Kč se žalovaný zavázal splatit ve 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru připadala na den datum. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Celkem žalovaný uhradil pouze částku 17 600 Kč. Uhrazená částka byla v rozsahu 13 800 Kč alokována na příslušenství úvěru a v rozsahu 3 800 Kč na jistinu. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou jistiny ve výši 16 200 Kč. Jelikož žalovaný poskytnutý úvěr ke dni splatnosti poslední splátky řádně nesplatil, vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. V odst. 4 smlouvy i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Uvedenou smluvní pokutu požadovala žalobkyně v kapitalizované výši 10 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru postoupena z původního věřitele na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaný se k žalobě, ačkoliv mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobkyně řádně omluvila. Žalovaný se bez včasné a důvodné omluvy k jednání nedostavil, soud tedy jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav:
5. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřeli na základě žádosti žalovaného dne datum smlouvu o úvěru číslo. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy částka ve výši 20 000 Kč. Příslušenství úvěru činilo celkem 14 600 Kč a skládalo se z poplatku za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč, smluvního úroku za dobu trvání smlouvy v sazbě 25,85 % ročně, poplatku za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč. Poplatek za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč byl uhrazen při podpisu smlouvy. Celkovou dlužnou částku ve výši 33 800 Kč se žalovaný zavázal smluvnímu věřiteli splatit formou 13 měsíčních splátek po 2 600 Kč (prokázáno žádostí o poskytnutí úvěru, smlouvou o úvěru číslo ze dne datum, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, předpisem splátek). Dle evidence předchůdce žalobkyně žalovaný uhradil celkem na smlouvu 17 600 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka ze smlouvy o úvěru z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky ze dne datum a oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího archu). Žalovaný byl k zaplacení zbývající dlužné částky v tehdy aktuální výši 31 669,40 Kč včetně smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč a nákladů vymáhání před podáním žaloby vyzýván, přičemž mu byla stanovena lhůta k úhradě do datum (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne datum včetně podacího archu).
6. Po právní stránce posoudil soud vztah účastníků (resp. právního předchůdce žalobkyně a žalovaného) jako smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
14. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobkyně dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den datum omluvila a nemohla tak být o této skutečnosti ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 poučena.
15. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně v žalobě odkázala na žádost žalovaného o poskytnutí úvěru. Uvedla, že žalovaný vyplnil předmětnou žádost, do které uvedl základní informace o své osobě a dále okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, tj. údaje o zaměstnání, jeho finančních závazcích, výši měsíčních příjmů a výdajů apod. Na základě získaných informací právní předchůdce žalobkyně posuzoval schopnost žalovaného úvěr splácet. S ohledem na výši příjmů žalovaného s přihlédnutím k výši úvěru právní předchůdce žalobkyně vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení daného závazku. V žádosti o poskytnutí úvěru ze dne datum je uvedeno, že žalovaný byl v době uzavírání smlouvy o úvěru svobodný, bydlel u rodičů a pracoval jako operátor u společnosti právnická osoba s příjmem ve výši 21 982 Kč. Žalovaný měl smlouvu na dobu určitou do datum. Výdaje žalovaného činily celkem 8 811 Kč, z toho 5 000 Kč připadalo na bydlení, 3 311 Kč na stravné a 500 Kč na ostatní výdaje. Údaje v žádosti byly ověřeny občanským průkazem a rodným listem žalovaného, jeho pracovní smlouvou, výplatními páskami a čestným prohlášením žalovaného o jeho výdajích. Informace v žádosti však zůstávají pouze v rovině tvrzení, když kopie uvedených dokladů nebyly k žádosti připojeny. Právní předchůdce žalobkyně se spolehnul pouze na tvrzení žalovaného, aniž by provedl důkladnější analýzu jeho výdajů, jeho faktického hospodaření, dalších závazků apod. Nevyžádal si například výpis z účtu žalovaného či neprovedl jeho lustraci v registrech dlužníků (příjmení, IR, NRKI, BRKI, příjmení). Takové posouzení úvěruschopnosti nelze dle názoru soudu hodnotit jako adekvátní a provedené řádně a s odbornou péčí.
16. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna zákonná povinnost jejího právního předchůdce s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná.
17. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně vyplatil z titulu smlouvy o úvěru žalovanému částku 20 000 Kč, žalovaný zaplatil na smlouvu celkem 17 600 Kč a zbývá mu tak uhradit na jistině částku ve výši 2 400 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z přiznané částky (tj. dlužné části jistiny), dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne datum, tedy od marného uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené žalovanému v předžalobní upomínce. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).
18. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup.
19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení byl procesně úspěšnější žalovaný, kterému však nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.