Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 435/2020-56

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená anonymizováno jméno jméno, advokátem

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného, země

o zaplacení 3 271,60 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalovanému domáhala úhrady částky 3 271,60 Kč se zákonným úrokem z této částky od 1. 2. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, v kolcích nebo na účet číslo variabilní symbol.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalovanému domáhala úhrady částky 3 271,60 Kč se zákonným úrokem z této částky od 1. 2. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, v kolcích nebo na účet [číslo] [variabilní symbol]. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému, aby jí uhradil částku ve výši 3 271,60 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru. Žalobkyně uvedla, že dne 18. 1. 2019 uzavřela její právní předchůdkyně společnost x právnická osoba se žalovaným smlouvu o úvěru anonymizováno, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 2 000 Kč. Poskytnutý úvěr měl být žalovaným splacen dne 31. 1. 2019 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 271,60 Kč Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky přes webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr dne 18. 1. 2019 prostřednictvím hotovostního výběru v rámci sítě čerpacích stanic EuroOil. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak po datu splatnosti peněžní prostředky nevrátil. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplatit dlužnou částku na jistině ve výši 2 000 Kč s příslušenstvím. Dále žalobkyně požaduje zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 271,60 Kč s příslušenstvím, který byl splatný v den splatnosti úvěru, tedy dne

31. 5. 2018. Žalobkyně pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba a žalobkyní. Žalovaný na svém dluhu ničeho nezaplatil ani po předžalobní upomínce.

2. Žalovaný se žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl dle , (dále jen „“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně ve svém žalobním návrhu a žalovaný ve smyslu

, když se k výzvě soudu v určené lhůtě k otázce rozhodnutí bez nařízení jednání nevyjádřil.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu.

5. Zy označené jako smlouva o úvěru č. anonymizováno datovaná dne 18. 1. 2019, kde jako účastníci byli uvedeni společnost právnická osoba a žalovaný, soud zjistil, že na základě tétoy se měla společnost právnická osoba zavázat žalovanému poskytnout půjčku ve výši

2 000 Kč, kterou se žalovaný měl zavázat vrátit spolu s poplatky ve výši 1 271,60 Kč do 31. 1. 2019. Naě označené jako smlouva absentuje podpis žalovaného. Naě označené jako smlouva je uvedena e-mailová adresa žalovaného email, bankovní účet

č. bankovní účet, telefonní číslo žalovaného na smlouvě uvedené není (prokázánou označenou jako smlouva o úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba postoupila svoji tvrzenou pohledávku na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 9. 2020. Žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě tvrzené dlužné částky před podáním žaloby, ničeho však žalobkyni neuhradil. (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 9. 2020, podacím lístkem ze dne 15. 9. 2020 Mgr. jméno jméno, výzvou k úhradě před podáním žaloby). Soud neprovedl důkaz k návrhu žalobkyně, a to vyžádání si vyjádření bankovních ústavů, o tom, že žalovanému byl poskytnut úvěr v tvrzené výši bezhotovostně na jeho účet s ohledem na skutečnost, že žalobkyně tvrdila, že žalovanému byl úvěr poskytnut v hotovosti u čerpací stanice EuroOil. K témuž tvrzení rovněž doložila jako důkazní prostředek počítačovou sjetinu, ze kterého však nikterak nevyplývá důkaz o tom, že by finanční částka ve výši 2 000 Kč byla poskytnuta žalovanému. Je tedy evidentní, že dotaz na banku stran připsání platby na účet žalovaného by tak byl z hlediska předmětu řízení zcela nadbytečným úkonem soudu.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

7. Soud nevzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, neboť žalobkyně v řízení nikterak neprokázala, že smlouva byla platně uzavřena, když předložila toliko jenu pojmenovanou jako smlouva, nicméně na tétoě absentoval podpis žalovaného. Žalobkyně sice tvrdila, že smlouva byla uzavřena elektronicky na dálku, ale svoje tvrzení o jejím uzavření nikterak neprokázala, když žádné důkazy ke svým tvrzením ohledně uzavření smlouvy nedoložila. Z tvrzení žalobkyně ani z předložených listin není prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřila při uzavření smlouvy totožnost žalovaného či provozovala jakýkoliv systém, v rámci kterého by byly žalovanému poskytnuty unikátní přihlašovací údaje, jejichž prostřednictvím by se přihlásil a následně souhlasil s uzavřením smlouvy, resp. činil jiná právní jednání. Proces uzavření smlouvy probíhal jen na základě prosté registrace na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně poskytnutím osobních údajů

k osobě žalovaného, aniž by bylo jednoznačné, že je poskytl sám žalovaný. Naě označené jako smlouva je podpis jednatele právní předchůdkyně žalobkyně, v kolonce pro žalovaného však není uvedeno nic. V hlavičce smlouvy pak u žalovaného není zadán mobilní telefon, ale pouze

e-mail nesouvisející se jménem žalovaného a číslo bankovního účtu, přičemž ani v případě

e-mailu či bankovního účtu není jasná souvislost se žalovaným. Samotná akceptace měla dle tvrzení žalobkyně proběhnout pouze skrze SMS kód, který měl žalovanému dojít na telefonní číslo zadané při registraci, nicméně z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů nijak nevyplývá, že by majitel v žalobě uvedeného telefonního čísla byl jakýmkoliv způsobem ztotožněn. Soud tak došel na základě výše uvedeného k závěru, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru, pročež žalobě z titulu smlouvy o úvěru nebylo možno vyhovět.

8. Soud nevyhověl žalobkyni ani co do návrhu na přiznání bezdůvodného obohacení ve výši

2 000 Kč coby jistiny, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytnout, neboť z předložených důkazů nikterak nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky v uvedené výši žalovanému poskytla. Žalobkyně předložila jako důkaz toliko jen počítačovou sjetinu, na které je uvedené datum, čas, slovo CENTRUM, 19místné číslo a číslo 2 000, z čehož však soud nemá za prokázané, že by žalovanému, který v textu sjetiny nebyl nikterak označen, měla být poskytnuta částka 2 000 Kč. Navíc se jedná o sjetinu z vlastních údajů žalobkyně, tudíž se nejedná o důkazní prostředek, ze kterého by plynul jednoznačný důkaz o tom, že žalovanému byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuta částka ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně byla k doložení důkazů k prokázání poskytnutí finančních prostředků soudem vyzvána, nicméně je náležitě neobjasnila a ani je nikterak nedoložila. Soud tak má za to, že z žalobkyní předloženého listinných důkazů nelze dojít k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 2 000 Kč a požadovanou částku s příslušenstvím pak žalobkyni nelze přiznat ani z titulu bezdůvodného obohacení.

9. Soud tak došel z důvodů výše uvedených k závěru, že žaloba není důvodná, a proto žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že i v případě prokázání uzavření smlouvy by tato smlouva byla absolutně neplatná pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dle

§ 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s čl. 8 směrnice 2008 číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo (dále jen„ směrnice“). Dle těchto ustanovení je poskytovatel úvěru povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel má povinnost řádně posoudit příjmy i výdaje spotřebitele a závěr o úvěruschopnosti učinit z jejich porovnání. Při posouzení příjmů či výdajů nelze vycházet z objektivně nedoloženého osobního prohlášení spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. ). Poskytovatel své povinnosti dostojí pouze, pokud úvěruschopnost spotřebitele posoudí na základě dostatečných informací s tím, že na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (srov. rozsudek Soudního dvora EU z 18. 12. 2014 ve věci C číslo, právnická osoba v . jméno příjmení a další). Výše uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a směrnice je nutné interpretovat tak, že soud má v řízení povinnost zkoumat, zda poskytovatel posoudil úvěruschopnost spotřebitele dostatečně, z úřední povinnosti. Dojde-li k závěru, že poskytovatel úvěruschopnost dostatečně neposoudil, je nutné posoudit smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítl (srov. závěry nálezu Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. , a rozsudku Soudního dvora EU z 5. 3. 2020 ve věci C číslo, OPR-Finance v . GK). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena způsobem výše popsaným, tedy za situace, kdy nebyla ani ověřena totožnost žalovaného nelze předpokládat, že by úvěryschopnost žalovaného, mohla být ze strany právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumána a ověřována. Žalobkyně v žalobě toliko jen vágně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala, nikterak však toto své tvrzení nekonkretizovala, a to ani k výzvě soudu, na kterou nijak nereagovala.

11. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, uhradila soudní poplatek dle položky 2. bodu 1 písm. a) zákona číslo Sb, o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zSOP“) ve výši 400 Kč, přičemž elektronický platební rozkaz nebyl vydán a soud pokračoval v řízení. Soud tedy ve výroku III. vyzval žalobkyni, aby doplatila soudní poplatek ve výši 600 Kč dle položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků zSOP ve lhůtě určené dle § 7 odst. 1 zSOP.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III. v souladu s  , neboť v řízení měl plný úspěch žalovaný. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, když byl po celou dobu řízení nečinný. Soud tak nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků.

13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle , když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (dle ).

Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.