Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 247/2021-79

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 6 160 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 6 160 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 6 160 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, úrokem z prodlení ve výši 7,50% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, úrokem z prodlení ve výši 8,00% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, úrokem z prodlení ve výši 8,75% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, úrokem z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, úrokem z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a s úrokem z prodlení z částky 6 160 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 6 160 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 6 160 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, úrokem z prodlení ve výši 7,50% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, úrokem z prodlení ve výši 8,00% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, úrokem z prodlení ve výši 8,75% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, úrokem z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, úrokem z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 6 160 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a s úrokem z prodlení z částky 6 160 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 28. 4. 2021 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 7 360 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 55 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 4. 2010. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na pohledávku uhradila pouze částku 11 200 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum právnická osoba anonymizováno a ze strany právnická osoba anonymizováno pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 11. 9. 2018. Po postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle , , dále jen , a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavil, a za situace, kdy ani žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu a ani ona tak nevyužila své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu , vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne datum uzavřel původní věřitel se žalovaným smlouvu nazvanou jako Smlouva o půjčce číslo podle níž žalovanému poskytl částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal věřiteli splatit formou 55 týdenních splátek po 320 Kč, a to spolu s tzv. souhrnným poplatkem ve výši 7 360 Kč, celkem tak v částce 17 360 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Celkem žalovaný uhradil 11 200 Kč. Svoji pohledávku za žalovaným věřitel postoupil právnická osoba anonymizováno a tato ji dále postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což žalovanému oznámil 11. 9. 2018.

4. Vzhledem k tomu, že předmětné smlouva o půjčce byla uzavřena dne datum, postupoval soud v souladu s ustanovením , (dále jen o. z.), podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy podle , účinného do 31. 12. 2013, (dále jen starý obč. zák.) Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum pak soud posoudil podle , .

5. Podle § 657 starého obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. Podle § 658 odst. 1 starého obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Podle § 559 starého obč. zák. dluh musí být splněn řádně a včas.

8. Podle § 39 starého obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle § 41 starého obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

10. Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a datum pak soud posoudil podle , (dále jen o. z.). Podle ust. o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. , 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

11. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo uzavřením smlouvy o půjčce ke vzniku závazkového právního vztahu, podle kterého právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč. Převzetí částky v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Žalobkyně prokázala svou aktivní procesní legitimaci, neboť soud shledal postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Půjčenou částku 10 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 360 Kč, který fakticky plnil funkci sjednaného kapitalizovaného úroku z půjčky ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 starého obč. zák., se žalovaný zavázal vrátit ve formě 55 týdenních splátek, 54 splátek po 320 Kč a poslední splátce ve výši 80 Kč. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně si tak ujednali úrok z půjčky, který činil 69,58 % jistiny za rok. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 17 360 Kč (jistina 10 000 Kč a úrok 7 360 Kč) splatné za 55 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 73,6 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 69,58 % ročně jak výše uvedeno). V době uzavření smlouvy byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení 1 až 5 let cca 15,39 % ročně. Ujednanou výši úroku soud přezkoumával z hlediska kritéria dobrých mravů, ke kterému je povinen z úřední povinnosti. Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Nejvyšší soud přitom dovodil, že pokud jsou sjednány úroky ve výši 60 % ročně, jde o úroky sjednané v nepřiměřené výši, odporující dobrým mravům. S ohledem na uvedené je sjednaná výše souhrnného poplatku, tj. úroku, jednoznačně v rozporu s dobrými mravy a ujednání o souhrnném poplatku je tedy absolutně neplatné podle ustanovení § 39 starého obč. zák. To však neznamená, že smlouva o půjčce je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o výši souhrnného poplatku lze v souladu s § 41 starého obč. zák. oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Veškeré platby, které žalovaný v rámci splátek uhradil (celkem 11 200 Kč), proto soud započetl na jistinu půjčky ve výši 10 000 Kč, z čehož vyplývá přeplatek na straně žalovaného. Soud proto žalobu z důvodu rozporu s dobrými mravy dle § 39 starého obč. zák. zamítl.

12. Výrokem II. soud rozhodl ve smyslu ust. , kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že zcela úspěšný byl v řízení žalovaný, na jehož straně soud nezjistil vznik nákladů řízení, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.