Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 94/2020-206
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem: adresa žalobkyně
zastoupeného: Mgr. jméno příjmení, advokátem,
se sídlem: adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
IČO, sídlem: adresa státního zastupitelství
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku částka.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobce, Mgr. jméno příjmení, advokáta, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku [částka]. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení přiměřeného zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 42 C 44/2010, následně vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 Cm 51/2011. Uváděl nepřiměřenou délku řízení trvajícího od března roku 2010 do června roku 2019, když uváděl, že v předmětném řízení došlo k průtahům a konečné rozhodnutí ve věci nebylo vydáno v přiměřené době. Zavinění za celkovou délku řízení a taktéž dílčí průtahy pak spatřoval zcela na straně soudu. V příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem uváděl, že žalobci vznikl nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve smyslu ustanovení § 31a OdpŠk, kterou taktéž vyčíslil. Svůj nárok předběžně u žalované uplatnil, v době podání žaloby na nárok nebylo ani z části žalovanou hrazeno.
2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobcem u žalované dne datum, jakožto nároku na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši částka ve smyslu zákona č. 82/98 Sb. z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení vedeném před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 42 Cm 51/2011. Žalovaná uváděla průběh předmětného řízení, úkony účastníků a soudu s tím, že až dne datum bylo rozhodnuto o připuštění vstupu žalobce, jako žalovaného číslo do řízení a rozhodnutí bylo žalobci doručeno datum a nabylo právní moci až datum. Celkovou délku řízení vůči žalobci, (vystupujícím v posuzovaném řízení v procesním postavení žalovaného) určila na dobu 7 let a 1 měsíce (od datum, kdy předmětné usnesení bylo žalobci v procesním postavení žalovaného doručeno). Pokud jde o projednávané řízení, toto bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy a řízení vykazovalo jistou míru procesní složitosti, žalovaná poukazovala na rozhodování o právním nástupnictví na straně žalované, s tím, že právní zástupce žádal 2x o odročení jednání, účastníci rovněž mimosoudně jednali o smíru, jednání byla odročována za účelem vyhlášení rozhodnutí o schválení smíru, a to opakovaně z důvodu návrhu účastníků na uzavření dohody o smíru. Pokud jde o skutkovou složitost, i tu žalovaná spatřovala v daném řízení, neboť soud prováděl dokazování listinami, vyslýchal svědky a ve věci bylo konáno celkem 7 ústních jednání. Žalovaná taktéž shrnula, že žalobce se svým chováním na celkové délce řízení nikterak nepodílel, význam předmětu řízení pro žalobce shledávala standardním, neboť šlo o spor o zaplacení peněžitého plnění. S ohledem na povahu žalobce, který je akciovou společností, tedy právnickou osobou, zohlednila taktéž tzv. sdílenou újmu účastníků, resp. skutečnost, že žalobce vystupoval v řízení na straně žalovaného společně s dalším žalovaným. Žalovaná připustila, že v předmětném řízení lze shledat průtahy na straně soudu hned v několika obdobích, které však neshledávala nikterak zvlášť extrémními. Žalovaná s ohledem na existenci odpovědnostního titulu po provedeném dokazování shledala nárok důvodným co do zaplacení částky částka, když na tomto vyčíslení finančního zadostiučinění setrvala. Co do zbytku požadovaného nároku na finanční zadostiučinění žádala žalobu v plném rozsahu zamítnout.
3. Procesním návrhem žalobce ze dne datum vzal žalobce žalobu částečně zpět, co do zaplacení částky částka, když jednak zohlednil částečné plnění ze strany žalované v částce částka, z procesní hospodárnosti následně vzal zpět žalobu co do částky částka. Předmětem řízení tak v návaznosti na toto podání zůstala částka částka žádaná jakožto jistina a náhrada nákladů řízení. Na toto částečné zpětvzetí žaloby soud reagoval v rámci ústního jednání konaného datum, kdy řízení co do částky částka zastavil usnesením č. j. 19 C 94/2020-24.
4. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku žalobcem u žalované jako nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu žádanou z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 42 Cm 51/2011 dne 12.11.2019 ve výši částka. Mezi účastníky taktéž bylo učiněno nesporným vyhovění nároku ze strany žalované částečně co do částky částka stanoviskem žalované z datum.
5. Mezi účastníky zůstal sporným požadavek na oprávněnost dalšího finančního plnění ve výši částka po částečném zpětvzetí žaloby. Ke sporným skutečnostem soud prováděl dokazování podstatným obsahem spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 42 Cm 51/2011, ze kterého má za prokázán následující průběh řízení: datum byl podána žaloba žalobkyně příjmení jméno příjmení se sídlem v Londýně s organizační složkou v České republice, proti žalované právnická osoba, na zaplacení částky částka s tím, že byly poskytnuty právní služby, které byly zaplaceny pouze částečně. Dále byla podána výzva k doložení originálu plné moci a výzva k zaplacení soudního poplatku. datum usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 s výzvou účastníkům, nechť se vyjádří k věcné příslušnosti tohoto soudu, následně toto bylo rozesíláno účastníkům. Usnesení společně s žalobou bylo doručeno právnická osoba dne datum datum došlo k sdělení na žalobce. datum předložení věci k rozhodnutí o věcné příslušnosti Vrchnímu soudu v Praze, to mu bylo doručeno datum. Dne datum bylo vydáno usnesení Vrchního soudu v Praze s tím, že k projednání věci je příslušný Městský soud v Praze datum bylo rozesíláno účastníkům řízení. datum byly předkládány doručenky a dne datum vyznačena doložka právní moci a věc postoupena Městskému soudu v Praze, kterému byl spis doručen datum. Dne datum došlo oznámení o převzetí právního zastoupení za žalovanou právnická osoba datum výzva k doplacení soudního poplatku za žalobu. Dne datum došlo k nahlížení do spisu. datum záznam o složení částky. datum usnesení Městského soudu v Praze s výzvou žalovanému k vyjádření se k podané žalobě. datum byla urgována odpověď od zástupce žalobce a dne datum bylo doručováno. datum došlo vyjádření k žalobě, bylo namítáno, že žalobkyně neposkytla právní služby, nebyla vyhotovena konečná zpráva, žalobkyně netvrdí na základě čeho se domáhá žalované částky, smlouva nebyla podepsána a strany se neshodly na obsahu. Dne datum bylo zasláno vyjádření za žalobce. Dne datum vyjádření žalobce rozesláno ostatním účastníkům řízení a taktéž téhož dne urgován zástupce žalobce o vyjádření se k vyjádření žalovaného. datum podání za žalobce, následně odkazováno na poskytnuté právní služby, a to 14 verzí, zprávy o právní prověrce, memorandum ohledně výkladu pojmůo předložení, dohody o narovnání dohod, dodatky ke smlouvě o půjčce, vyřešená otázka poskytování právních služeb bez smlouvy, řešena otázka rozpisu hodin, otázka ovládající osoby a navrhováno přistoupení dalšího účastníka na straně žalované. Taktéž byla řešena otázka úroků. Dne datum je ve spise úřední záznam o tom, že byly zaslány elektronické přílohy. datum usnesení Městského soudu v Praze s výzvou k doplnění návrhu na přistoupení účastníka a řešeny otázky úpravy petitu. datum došlo podání za žalobce, současně byl upravován petit žaloby. Dne datum usnesením Městského soudu v Praze bylo rozhodnuto o připuštění přistoupení dalšího účastníka a současném připuštění změny v žalobě. Vůči žalobci nabylo rozhodnutí právní moci datum datum usnesení rozesláno účastníkům řízení. datum bylo podáno odvolání do předmětného usnesení a následně téhož dne usnesením Městského soudu v Praze s výzvou k žalovanému podáno k odstranění vad odvolání. datum doplnění odvolání. Dne datum odvolání rozesíláno ostatním účastníkům řízení s výzvou k vyjádření se k němu. datum vyjádření žalobce k odvolání. datum předložení věci k rozhodnutí o odvolání Vrchnímu soudu v Praze, které mu bylo doručováno datum datum bylo vydáno usnesení Vrchního soudu v Praze s odmítnutím odvolání a spis byl vrácen zpět datum datum bylo doručeno vyjádření k doplnění odvolání. datum vyznačena doložka právní moci. datum žádost o odstranění průtahu, který podávala žalovaná. datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum a byli volání účastníci. Dále proběhlo nahlížení do spisu. datum došlo vyjádření žalovaného číslo s tím, že žalobkyně žalované 2. žádné právní služby neposkytovala, žalovaná 2. žádné nepožadovala. datum došlo vyjádření žalované 1., namítáno, že se jedná o různé nároky s jiným skutkovým i právním základem. Žalobkyně žádné zastoupení žalované nepřevzala, namítáno, že smlouvy byly vypracovány právníkem mimo společnost žalobkyně a žalobkyni byly pouze zasílány k připomínkování a nebyl poskytnut žádný úkon právní služby. Dne datum proběhlo ústní jednání, byly čteny listinné důkazy, nejrůznější korespondence, emaily, výtisky, vizitky a další a jednání odročováno na den datum s tím, že je nezbytné se podrobně seznámit s vyjádřením žalované číslo). datum bylo podáno oznámení o změně právního zastoupení. datum podání za žalobce s žádostí o odročení a řešena otázka autenticity emailových zpráv a průběhu poskytování právní služeb, bylo navrhováno, aby jednání bylo odročeno za účelem výslechu svědků. datum došlo podání žalovaného číslo číslo jednání odročeno na den datum a byli volání ve věci svědci. Dne datum proběhlo ústní jednání, byl vyslýchán svědek jméno příjmení, svědkyně příjmení a dáno poučení ve smyslu ustanovení § 118a o.s.ř., žalovaní žádali o poskytnutí lhůty v délce 30 dnů a jednání bylo odročeno na nový termín datum datum byl protokol rozesílán účastníkům řízení. datum došlo k doplnění důkazních návrhů ze strany žalovaného číslo datum došlo k doplnění důkazních návrhů a vyjádření za žalovanou 1. Dne datum došlo vyjádření žalovaných, které bylo rozesíláno následně ostatním účastníkům řízení. datum jednání bylo odročeno na den datum a voláni svědci. datum došlo oznámení o změně právního zastoupení. datum čteny listinné důkazy, výslech svědka příjmení, svědka příjmení a jednání odročeno za účelem přednesu závěrečných návrhů na den datum. Dne datum došel návrh smíru za žalobce. datum smírný návrh rozesílán ostatním účastníkům řízení. Dne datum došlo k podání za žalobce a datum vyjádření žalované číslo k návrhu soudního smíru. datum bylo podání rozesíláno ostatním účastníkům řízení. datum podaní za žalovanou 1. k návrhu soudního smíru. Dne datum proběhlo ústní jednání, bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku, tedy na datum. V tento den byl vyhlášen rozsudek, který je založen na čísle listu číslo, když z rozsudku je zřejmé, že požadovaná částka je požadována po obou žalovaných společně a nerozdílně, shrnováno dokazování a dále podáno odůvodnění. datum podána žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení a vypravení rozhodnutí, která byla řádně prodloužena. datum podáno odvolání do rozsudku od žalobce. datum odvolání žalované 1., které bylo následně zdůvodněno. datum odvolání žalovaného 2. datum odvolání rozesílána ostatním účastníkům řízení k vyjádření se. datum byl vydán doplňující rozsudek, který dne datum byl rozesílán účastníkům řízení. datum došlo ke zpětvzetí odvolání v rozsudku od žalovaného datum číslo odvolání do doplňujícího rozsudku od žalovaného č. datum číslo došlo k doplnění odůvodnění odvolání žalobce. datum odvolání žalované do doplňujícího rozsudku. datum usnesení Městského soudu v Praze s výzvou k zaplacení soudního poplatku za žalobu na žalobce, téhož dne další usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku za odvolání žalované č. datum číslo došlo k předložení věci k rozhodnutí o odvolání k Vrchnímu soudu v Praze, které mu bylo doručeno datum datum byl spis vrácen zpět Městskému soudu v Praze s tím, že je nezbytné vyřešit soudní poplatek, který nebyl zaplacen ve správné výši. datum usnesení Vrchního soudu v Praze se zastavením odvolacího řízení. datum usnesení Městského soudu v Praze s výzvou k doplacení soudního poplatku. datum tento byl doplacen. Dne datum byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání Vrchnímu soudu v Praze, které mu bylo doručeno datum datum nařízeno ústní jednání před odvolacím soudem na den datum. Dne datum žádost o odročení jednání od žalobce s ohledem na kolizi. datum jednání odročeno na den datum datum došlo oznámení o zániku žalované 1. a sdělení na straně žalované 1. Dne datum usnesení Vrchního soudu v Praze s tím, že na místo dosavadního žalovaného právnická osoba bude jednáno s právnická osoba s ohledem na to, že z obchodního rejstříku je zřejmé, že žalovaný zanikl v důsledku fúze sloučením s nástupnickou právnická osoba a.s. Toto rozhodnutí bylo rozesíláno účastníkům řízení Městským soudem v Praze, současně tento upozorněn Vrchním osudem v obec, že odvání žalovaného 2. Nemá náležitosti odvolání. Dne datum bylo zrušeno jednání na den číslo. Dne datum usnesení Městského soudu v Praze s výzvou žalovanému 2. k odstranění vad odvolání. Dne datum věc byla předkládána k rozhodnutí o odvolání Vrchnímu soudu v Praze, to mu bylo doručeno dne datum datum byly doslány další listiny, resp. listina z datum s doplněním odvolání proti rozsudku. datum usnesení Vrchního soudu v Praze se zrušením rozsudku Městského soudu v Praze s tím, že odvolací soud se ztotožnil s některými závěry soudu, s některými závěry se neztotožnil a odvolací soud upozornil na to, že účastník má povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti a soud má povinnost vyzvat k doplnění skutkových tvrzení, pokud ty nejsou tvrzeny. Soud dále nezkoumal, který z žalovaných výsledky právní prověrky nepřevzal. Současně ani nepoučil žalobce, neřešena otázka toho, za jakých okolností by bylo možné, aby nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení byl důvodný, a rozsudek neshledává částečně přezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Věc byla vrácena Městskému soudu v Praze datum. Dále byly zaslány přílohy. datum usnesení rozesláno účastníkům řízení a současně nařízeno ústní jednání na datum datum soud obdržel žádost o odročení jednání s ohledem na možnost uzavření smírné dohody. datum bylo jednání odročeno na den datum datum došel návrh na schválení soudního smíru. datum bylo odvoláno ústní jednání a dne datum usnesením Městského soudu v Praze došlo ke schválení soudního smíru. Je zde vyznačena doložka právní moci datum.
6. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady číslo Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 citovaného zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.
7. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.
8. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
9. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním způsobem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) k složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánu veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
10. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1, § 31a odst. 1, 2 a 3 zákona č. 82/98 Sb., když se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu aktuálně ve výši částka. Tato mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Městského soudu v Praze po sp. zn. 42 Cm 51/2011 v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).
11. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda Městský soud v Praze vydal rozhodnutí v řízení shora uvedeném v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, podle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu z 31.8.2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).
12. Při stanovení celkové doby řízení vyšel soud z toho, že občanské soudní řízení začíná doručením žaloby soudu, jeho konec pak spadá v jedno s okamžikem nabytí právní moci konečného rozhodnutí (jak uzavřel Nejvyšší soud ve stanovisku svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne datum, Cpjn 206/2010, část III., I., II.). Ve vztahu k žalobci však předmětné řízení trvalo od datum, tedy až od právní moci usnesení o vstupu žalobce do řízení jako druhého žalovaného, když se soud neztotožnil s počítáním nepřiměřené délky řízení vůči aktuálnímu žalobci po dobu delší, tak jak žalobce navrhoval, od počátku řízení, případně od doručení usnesení o vstupu účastníka do řízení ze dne datum. Soud totiž uvádí, že dokud nebylo postaveno najisto právní mocí předmětného rozhodnutí o připuštění přistoupení dalšího účastníka, tedy současného žalobce do řízení, jeho účastenství, nemohl žalobce adekvátně v procesním postavení žalovaného pociťovat následky nepřiměřené délky samotného řízení, neboť dosud nebyl účastníkem řízení, tímto se stal až právní mocí předmětného usnesení. Celková délka řízení tedy vůči žalobci činí délku 6 let a 9 měsíců (do právní moci konečného rozhodnutí dne datum). Již tato doba řízení se jeví soudu nepřiměřeně dlouhá, o čemž svědčí taktéž shodné hodnocení předmětné délky řízení již samotnou žalovanou v rámci předběžného projednání nároku. Soud shledal nedostatky v postupu soudu prvního stupně spočívající v dílčích průtazích na straně soudu v období od datum do datum, dále v období od datum do datum a dále v období u Vrchního soudu v Praze od datum do datum a od datum do datum taktéž u Vrchního soudu v Praze. Taktéž soud uvádí, že nepřiměřená délka řízení je podpořena vydáváním jednak doplňujícího rozsudku, nesprávnými usneseními ohledně rozhodnutí o výši soudních poplatků, která byla následně revidována, nedoplnění náležitostí odvolání, resp. absence výzvy na vady odvolání soudem prvního stupně tak, že spis musel být následně soudu prvního stupně ze strany Vrchního soudu vracen k doplnění, a taktéž vydání zrušujícího rozhodnutí soudem odvolacím ze dne datum, s ohledem na částečnou nepřezkoumatelnost rozsudku soudu prvního stupně pro nedostatek důvodů. Tyto skutečnosti negativně poznamenaly celkovou délku řízení.
13. V důsledku práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě mu vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušením práva (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011) žalovaná netvrdila a ani soud je neshledal.
14. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 21.10.2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení, když zásadně vhodnou formou tohoto projevu se jeví procentní modifikace základní částky odškodnění za celé řízení (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z 23.10.2012, sp. zn. 30 Cdo 1710/2012).
15. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 až částka za první 2 roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v délce trvání 6 let a 9 měsíců soud jako základní částku zadostiučinění přiznal žalobci částku částka, když vycházel z částky částka za rok trvání daného řízení. Soud poukazuje na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1078/2013 ze dne 4.9.2013, na které upozorňuje samotný žalobce, dle kterých smysl krácení základní náhrady za nepřiměřenou délku řízení o jednu polovinu za první 2 roky řízení spočívá v tom, že 2 roky lze považovat za dobu, po kterou soudní řízení obvykle může trvat, a tudíž by nebylo správné přičítat za každý rok v počáteční fázi řízení částku 15 000 – částka. Důvod pro toto krácení není dán tam, kde žalobce vstoupil do již delší dobu běžícího řízení. V projednávaném řízení proto se soud neztotožnil s argumentací žalované, která na nárok žalobce krátila v rámci předběžného projednání první 2 roky řízení, kde žalobce vstoupil do řízení, neboť bylo prokázáno z provedeného dokazování, že žalobce vstoupil do řízení až v průběhu září roku 2012, řízení však probíhalo již od roku 2010.
16. Soud se pak ztotožnil s krácení základní částky finančního zadostiučinění celkově o 30 %, když se plně ztotožňuje s argumentací žalované ohledně snížení částky základní o 10 % s ohledem na složitost řízení, v této souvislosti soud poukazuje na složitost procesní, skutkovou a do určité míry i právní, které byla zohledněna již shora, taktéž s ohledem na sdílenou újmu o dalších 20%, jak bylo podrobně taktéž popsáno shora, neboť i žalobce vystupoval jako jeden ze dvou žalovaných v předmětném řízení a újmu jako právnická osoba sdílel s původním žalovaným. S tímto hodnocením pak konec konců souhlasil i samotný žalobce v rámci svého doplňujícího vyjádření. Soud proto uvádí, že celkově základní částku finančního zadostiučinění s přihlédnutím ke všem kritériím § 31a odst. 3 OdpŠk krátil o 30 % a žalobci by se tak mělo dostat částky částka. S ohledem na již proplacené plnění ze strany žalované ve výši částka se pak jeví doplatek ve výši částka doplatkem důvodným. Tuto částku proto soud pod výrokem I. žalobci přiznal k zaplacení.
17. Pod výrokem II. soud zamítal nárok, který svou výší přesahuje částku soudem zjištěnou s ohledem na specifika projednávaného řízení.
18. Pod výrokem III. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. za použití § 146 o.s.ř., když rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, žalobce byl co do základu nároku ve sporu úspěšný, když vzal zpět svou částku po částečném plnění žalované co do proplacené částky, taktéž následně revidoval svůj nárok na zaplacení částky ve výši částka a aktuálním nárokem, kterým se soud v tomto řízení zabýval, zůstal nárok ve výši částka. Soud proto uvádí, že žalované uložil zaplacení plné náhrady nákladů řízení žalobci, které mu vznikly, spočívající v zaplacení soudního poplatku ve výši částka, odměnu advokáta za úkony právní služby á částka, ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a) d) g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí věci, podání žaloby k soudu, částečné zpětvzetí žaloby a účast u ústního jednání z datum, tedy za 4 úkony právní služby, 4 režijní paušály á částka ve smyslu ustanovení § 13 advokátního tarifu, to vše vyjma soudního poplatku zvýšené o 21 % řádně doloženého DPH advokáta, tedy celkově ve výši částka.
19. Na závěr soud uvádí, že nepřiznal žalobci nárok na zaplacení náhrady nákladů obhajoby spočívající v povinném uplatnění pohledávky u žalované, a to s ohledem na ustanovení § 30 odst. 4 OdpŠk, podle kterého poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.
20. Lhůta k plnění ve výroku I. a III. byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., část věty za středníkem, ve lhůtě delší 15 dnů, s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, ve třech vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).