Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 233/2021-17

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 8 150 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 750 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 002,11 Kč, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 750 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení další částky ve výši 7 400 Kč s příslušenstvím a kapitalizovaného úroku ve výši 2 981,85 Kč a úroku ve výši 23,72% ročně z částky 6 276,58 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 750 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 002,11 Kč, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 750 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. II. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení další částky ve výši 7 400 Kč s příslušenstvím a kapitalizovaného úroku ve výši 2 981,85 Kč a úroku ve výši 23,72% ročně z částky 6 276,58 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

ve smyslu ustanovení :

Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalované na zaplacení částky celkem 8 150 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako smluvními stranami.

V rámci zjištěného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaná jako dlužník uzavřela dne 28. 10. 2016 s právním předchůdcem žalobkyně – společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce a z ní poskytnuté finanční prostředky 10 000 Kč se zavázala splatit spolu s dalším navýšením o 7 400 Kč ve sjednaných splátkách, což však posléze učinila pouze co do částky 9 250 Kč. Co do dlužné jistiny ve výši 750 Kč s příslušenstvím proto soud žalobě vyhověl výrokem I. rozsudku.

Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení a násl. , ohledně úroku z prodlení bylo rozhodováno podle Otázku postoupení pohledávky a s ní související aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby soud hodnotil v návaznosti na ustanovení a násl. .

Jiná je situace ohledně žalobou uplatněného nároku na zaplacení administrativního poplatku. Tato částka nebyla žalované reálně vyplacena, uzavření smlouvy o zápůjčce se časově shoduje s vyplacením sjednané výše zápůjčky a ze strany právního předchůdce žalobkyně nedošlo vůči žalované k žádnému plnění, které by placení takovéto úplaty odůvodňovalo. K otázce takovéhoto sjednaného plnění se již v rámci řízení o předběžné otázce analogicky vyslovil Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 21. 4. 2016 ve věci vedené u něj pod č.j. C – 377/14, ve kterém mimo jiné dospěl k závěru, že článek III. písm. l) a článek 10 odst. 2 jakož i bod I. přílohy I. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ z 23. 4. 2008 musí být vykládány v tom smyslu, že celková výše úvěru a částka čerpání úvěru označují celkovou částku, která byla dána k dispozici spotřebiteli, což vylučuje částky, které si poskytovatel úvěru účtuje na úhradu nákladů souvisejících s dotčeným úvěrem a které nejsou tomuto spotřebiteli reálně vyplaceny. Tento rozsudek analogicky plně dopadá i na projednávanou věc a soud proto dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení administrativního poplatku ve výše uvedené smlouvě není dán.

Ve vztahu k nákladům za hotovostní inkaso není nárok dán, zde soud odkazuje na Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č.j.: ze dne 11. 11. 2015, v kontextu s nímž je nutné dovodit neplatnost uvedeného pro rozpor s dobrými mravy a pro významnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy v neprospěch spotřebitele.

Analogicky v kontextu s nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. pak soud zamítl žalobu i co do smluvního úroku z prodlení, neboť v rámci spotřebitelských smluv takovéto ujednání zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. V projednávané věci se jednalo o spotřebitelskou smlouvu, obsahující odkaz na všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí bylo právě ujednání o smluvním úroku, absentující podpis žalovaného. Ujednání o smluvním úroku tak bylo sjednáno v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, a je tedy neplatné.

O nákladech řízení rozhodl soud dle , neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný a dle názoru soudu tak povaze věci nejlépe odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.