Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 179/2021-21

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 21 210 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 160 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 23. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 18 050 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 596,44 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 10 036,20 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 14 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 252,98 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 745,44 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 795,61 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 795,61 Kč od

16. 1. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 000 Kč od 16. 1. 2021 do 22. 3. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 840 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 2 364,39 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 212 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 160 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 23. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se, co do částky 18 050 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 596,44 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 10 036,20 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 14 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 252,98 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 745,44 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 795,61 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 795,61 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 000 Kč od 16. 1. 2021 do 22. 3. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 840 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 2 364,39 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 212 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 160 Kč spolu s příslušenstvím a částky 1 050 Kč spolu s příslušenstvím.

2. K odůvodnění prvního nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, uzavřela dne 13. 12. 2016 s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Před uzavřením smlouvy věřitel posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu žádného trvání smlouvy výši 1 960 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 420 Kč počínaje od 20. 12. 2016 a se splatností poslední splátky dne 23. 1. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně neuhradil, se dlužná jistina od 24. 1. 2018 úročí úrokovou sazbou 23,72 % ročně. Žalovaný uhradil na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu do okamžiku jejího postoupení částku v celkové výši 4 200 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 20 160 Kč, sestávající z dlužné jistiny 14 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 1 525,50 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 634,50 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 10 036,20 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 3 596,44 Kč.

3. K odůvodnění druhého nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČ: číslo, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, uzavřela dne 14. 1. 2016 s žalovaným Smlouvu o půjčce číslo, na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Před uzavřením smlouvy věřitel posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu žádného trvání smlouvy výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 305 Kč počínaje od 21. 1. 2016 a se splatností poslední splátky dne 23. 2. 2017. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti původního věřitele společnost právnická osoba, dnes s názvem právnická osoba, IČO. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně neuhradil, se dlužná jistina od 24. 2. 2017 úročí úrokovou sazbou 23,72 % ročně. Žalovaný uhradil na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu do okamžiku jejího postoupení částku v celkové výši 16 640 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 1 050 Kč, sestávající z dlužné jistiny 795,61 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 0 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 237,18 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění 17,21 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 745,44 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 252,98 Kč.

4. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. K ústnímu jednání dne 7. 9. 2021 se nedostavil žádný z účastníků. Žalobkyně svou neúčast omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. , v účinném znění (dále jen„ “), v nepřítomnosti účastníků.

7. Soud provedl všechny listinné důkazy založené žalobkyní do spisu a z provedených důkazů dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

8. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

9. Dne 14. 1. 2016 žalovaný požádal společnosti právnická osoba, IČO o půjčku ve výši 8 000 Kč. V žádosti vedle svých osobních údajů uvedl, že bydlí v podnájmu, je zaměstnaný, měsíční příjem domácnosti je ve výši 19 000 Kč ulice výdaje domácnosti pak činí nájem/inkaso 4 300 Kč, výdaje domácnosti 5 000 Kč, spoření/pojištění 650 Kč, výdaje na telefon 400 Kč a jiné dluhy 1 000 Kč, tj. celkem 11 350 Kč. K ověření měly být předloženy tyto dokumenty: občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní/ubytovací smlouva (zjištěno z Karty zákazníka ze dne 14. 1. 2016). Téhož dne uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO, smlouvu o půjčce. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, datem narození a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč spolu s poplatkem za administrativní činnost 2 000 Kč, úrokem 1 400 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč a poplatkem za zařazení do pojišťovacího programu 290 Kč, tj. celkem 17 690 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 305 Kč, přičemž první splátka byla splatná nejpozději do 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o půjčce číslo). Z výpisu OR původního věřitele soud zjistil, že společnost právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec, IČO, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová značka anonymizována dvě slova, zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová značka anonymizováno číslo.

10. Dne 12. 12. 2016 žalovaný požádal společnosti právnická osoba, IČO, o zápůjčku ve výši 14 000 Kč. V žádosti vedle svých osobních údajů uvedl, že je svobodný a bydlí jako spolubydlící, je zaměstnaný s čistým příjmem 21 823 Kč, přičemž pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou. Žalovaný uvedl, že již čerpá půjčku ve příjmení jméno ve výši 10 000 Kč s měsíční splátkou 1 220 Kč a půjčku poskytovatele příjmení ve výši 10 000 Kč s měsíční splátkou 1 000 Kč ulice výdaje žadatele pak činí výdaje na bydlení ve výši 4 390 Kč, osobní výdaje ve výši xanon číslo, spoření 650 Kč, splátky úvěrů ve výši 2 220 Kč a další výdaje ve výši 8 949 Kč. K ověření měly být předloženy tyto dokumenty: pracovní smlouva a výplatní pásky (zjištěno ze Karty zákazníka ze dne 12. 12. 2016). Téhož dne uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO, smlouvu o úvěru číslo. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, datem narození a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, úrok 1 960 Kč, poplatek 2 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 5 600 Kč, tj. celkem 24 360 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 420 Kč, přičemž první splátka byla splatná nejpozději do 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo).

11. Obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 včetně příslušné strany 22 Seznamu postoupených pohledávek). Původní věřitel právnická osoba dopisem ze dne 12. 2. 2021 oznámil žalovanému postoupení pohledávek. Současně byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku uhradil do 10 dnů od obdržení dopisu (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek). Toto oznámení odeslala žalobkyně na adresu výběru žalovaného uvedenou v obou kartách zákazníka (zjištěno z Podacího lístku ze dne 15. 2. 2021) a bylo doručeno žalovanému dne 10. 3. 2021 (zjištěno z výpisu ze sledování zásilky). Dne 14. 5. 2021 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému na adresu výběru předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 14. 5. 2021) a byla doručována dne 18. 5. 2021 (zjištěno z výpisu ze sledování zásilky anonymizováno). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka číslo s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

12. Podle ust. a násl. , (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětné pohledávky původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovaným byly platně postoupeny na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

13. Na první smlouvu o půjčce uzavřenou dne 14. 1. 2016 soud aplikoval , o spotřebitelském úvěru ve znění novely účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ).

14. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru ve znění novely účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

16. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

17. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje.

18. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když tato zkoumání omezila pouze na prohlášení zákazníka v Kartě zákazníka. V kartě sice byly uvedeny y, které měly být současně předloženy a ověřeny, ale tyto y žalobkyně spolu se kartou nepředložila.

19. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena.

20. Druhou smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou dne 13. 12. 2016 soud posoudil podle zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“)

21. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

22. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008 číslo“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: číslo). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (příjmení, jméno. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C číslo, ECLI:EU:C: číslo). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

25. I v tomto případě soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. (viz výše).

26. Žalobkyně v řízení neprokázala, že při uzavření smlouvy původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, když svá zkoumání omezila toliko na údaje uvedené žalovaným v Kartě zákazníka. V kartě sice byly uvedeny y, které měly být současně předloženy a ověřeny, ale tyto y žalobkyně spolu se kartou nepředložila. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 číslo dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

27. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k doplnění žalobních tvrzení, zda věřitel dostál své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku s odbornou péčí, a poučit ji dle ust. a 3 , ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust.

28. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 24 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § číslo odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení výzvy obsažené v oznámení o postoupení pohledávky.

29. V tomto případě bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka 24 000 Kč. Žalovaný fakticky zaplatil 20 840 Kč. Žalobkyni proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží částka 3 160 Kč. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část splátek na úhradu souhrnných poplatků, neboť toto ujednání považuje soud za neplatná, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a proto na jeho úhradu nemohla použít žalovaným zaplacené částky. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalovaného, bylo dne 10. 3. 2021 oznámení o postoupení pohledávky. Soud proto žalovaného zavázal uhradit žalobkyni podle ust. o.z. ve spojení s také úroky z prodlení z dlužné částky 3 160 Kč, ale až od 23. 3. 2021, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle o.z. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzván. K okamžiku zesplatnění činila výše zákonného úroku 8,25 % ročně, a proto soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužné částky v této výši.

30. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítnul, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

31. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

32. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. , když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

33. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy , ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků částku 849 Kč Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. b) činí částku 1 061 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem IV. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 212 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.