Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 144/2020-42

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka], zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou doručenou soudu dne datum, doplněnou ústními podáními u jednání dne datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku částka, představující přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem dle Uvedla, že byla v procesním postavení žalobkyně účastnicí soudního řízení proti anonymizováno jméno a jméno příjmení jakožto žalovaným, o zaplacení částky částka s příslušenstvím, vedeném v prvním stupni u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. spisová značka. Řízení bylo zahájeno právním předchůdcem žalobkyně příjmení jméno příjmení, avšak v důsledku jeho úmrtí došlo k právnímu nástupnictví ve věci a v řízení bylo dále pokračováno s žalobkyní. V řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu při výkonu veřejné moci na straně soudu v důsledku nepřiměřeně dlouhé doby trvání řízení, neboť žaloba byla podána dne datum a řízení bylo zastaveno usnesením soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, z důvodu mediační dohody, uzavřené v rámci soudem nařízené mediace.

Žalobkyně níže chronologicky shrnula průběh řízení:

i) datum – právní předchůdce žalobkyně podal žalobu o zaplacení,

ii) datum – právní předchůdce žalobkyně učinil písemné podání ve věci samé,

iii) datum – právní předchůdce žalobkyně učinil písemné podání ve věci samé,

iv) datum – usnesení soudu čj. číslo jednací, na základě kterého došlo k právnímu nástupnictví na žalobkyni v důsledku úmrtí původního žalobce,

v ) datum – žalovaný jméno učinil písemné podání ve věci samé,

vi) datum – proběhlo jednání u soudu, na kterém byl vyhlášen rozsudek soudu čj. číslo jednací,

vii) datum – žalobkyně učinila písemné podání ve věci samé,

viii) datum – žalovaný jméno učinil písemné podání ve věci samé,

ix) datum – proběhlo jednání u Krajského soudu v obec, na kterém bylo vyhlášeno usnesení čj. číslo jednací, kterým byl rozsudek soudu č. j. číslo jednací zrušen a věc vrácena soudu,

x) datum - bylo zrušeno nařízené jednání u soudu z důvodu nespočívajícího na straně žalobkyně,

xi) datum – proběhlo jednání u soudu,

xii) datum – žalobkyně učinila písemné podání ve věci samé,

xiii) datum - žalobkyně učinila písemné podání ve věci samé,

xiv) datum - proběhlo jednání u soudu, na kterém byl vyhlášen rozsudek soudu čj. číslo jednací,

xv) datum – žalovaná příjmení učinila písemné podání ve věci samé,

xvi) datum – žalovaní učinili písemné podání ve věci samé,

xvii) datum - žalovaná příjmení učinila písemné podání ve věci samé,

xviii) datum - bylo zrušeno nařízené jednání u Krajského soudu v obec,

xix) datum – žalobkyně učinila písemné podání ve věci samé,

xx) datum – žalovaný jméno učinil písemné podání ve věci samé,

xxi) datum – žalovaná příjmení učinila písemné podání ve věci samé,

xxii) datum - žalovaný jméno učinil písemné podání ve věci samé,

xxiii) datum - proběhlo jednání u Krajského soudu v obec, na kterém bylo vyhlášeno usnesení čj. číslo jednací, kterým byl rozsudek soudu čj. číslo jednací zrušen a věc vrácena soudu,

xxiv) datum - bylo zrušeno nařízené jednání u soudu z důvodu nespočívajícího na straně žalobkyně,

xxv) datum – žalovaná příjmení učinila písemné podání ve věci samé,

xxvi) datum - bylo zrušeno nařízené jednání u soudu, a to z důvodu spočívajícím v kolizi termínu s jiným jednáním na straně právního zástupce žalobkyně,

xxvii) datum – žalobkyně učinila písemné podání ve věci samé,

xxviii) datum - proběhlo jednání u soudu,

xxix) datum – žalovaná příjmení učinila písemné podání ve věci samé,

xxx) datum – žalovaný jméno učinil písemné podání ve věci samé,

xxxi) datum - proběhlo jednání u soudu,

xxxii) datum – žalobkyně učinila písemné podání ve věci,

xxxiii) datum - bylo zrušeno nařízené jednání u soudu z důvodu nespočívajícím na straně žalobkyně,

xxxiv) datum – žalovaný jméno učinil písemné podání ve věci samé,

xxxv) datum - proběhlo jednání u soudu,

xxxvi) datum - žalovaný jméno učinil písemné podání ve věci samé,

xxxvii) datum – usnesením soudu čj. číslo jednací bylo řízení přerušena a účastníkům nařízeno setkání s mediátorem,

xxxviii) datum – usnesením soudu č j. číslo jednací bylo řízení zastaveno, a to z důvodu uzavření dohody, která byla mezi účastníky uzavřena v rámci soudem nařízené mediace.

Řízení tak trvalo 3 588 dnů, tj. přes 9 let, a za tuto dobu bylo z důvodů spočívajících straně jejího právního zástupce jednou odročeno jednání u soudu nařízené na den datum, čímž však došlo k prodloužení doby řízení pouze o 62 dnů. Nepočítaje dobu prodloužení řízení z důvodů spočívajících na straně právního zástupce žalobkyně tedy řízení trvalo 3 526 dnů, tj. 9,66 roku. Žalobkyně poukázala zejména na skutečnost, že soud byl ve věci velmi nedůsledný, jelikož dva jeho rozsudky byly odvolacím soudem zrušeny a věc byla opakovaně vrácena k dalšímu řízení. Ke zrušení rozsudku čj. číslo jednací, došlo z důvodu nesprávného právního posouzení věci, v důsledku nějž nedošlo k provedení některých důkazů navržených účastníky. Ke zrušení druhého rozsudku čj. číslo jednací došlo v důsledku procesního pochybení, když soud nevyzval žalované k doplnění tvrzení a za účelem dalšího dokazování odvolací soud opět rozsudek soudu zrušil. Věc nebyla nikterak právně ani skutkově složitá, jednalo se o zaplacení ceny díla na základě smlouvy o dílo, jediné složitější otázky ve věci byly, zda se má montáž zařizovacího sanitárního zboží včetně jejího dodání posoudit jako ústní smlouva o dílo nebo jako vícepráce provedené na základě původní písemné smlouvy o dílo sjednané mezi žalobkyní a žalovanými, zda žalovaní uhradili k rukám právního předchůdce žalobkyně vyšší částku než sjednanou cenu díla dle písemné smlouvy o dílo, čímž by v důsledku vyšší úhrady žaloba nebyla důvodná a zda bylo dílo provedeno ve sjednané kvalitě, zda byly fakturovány skutečně provedené práce a zda nebyl dodán levnější materiál, než který byl následně fakturován. Na konci roku 2018 si byli účastníci vědomi, že je potřeba se ve věci dohodnout, neboť proti žalobnímu nároku byl uplatněn vzájemný návrh, náklady řízení na obou stranách dosahovaly dvojnásobku jistiny a byly zde úroky z prodlení za 10 let, proto ukončili řízení mediační dohodou a zpětvzetím žaloby i vzájemného návrhu, neboť řízení bylo nadále s nejistým výsledkem, rizikem neúspěchu a násobně větších nákladů, a to i z důvodu postupu soudu, neboť se po téměř 10 letech spor věcně nikam neposunul. Případ žalobkyně nebyl projednán v řízení v přiměřené lhůtě, čímž došlo k porušení článku 6 odst. 1 Úmluvy, a v důsledku shora uvedených průtahů v řízení jí vznikla nemajetková újma. Žalobkyně poukázala na právní názor Nejvyššího soudu ČR i Ústavního soudu, dle nějž je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi částka až částka za jeden rok řízení, přičemž za první dva roky řízení se pak mají počítat částky poloviční (Cpjn 206/2010, ). Žalobkyně má za to, že za průtahy v řízení jí náleží zadostiučinění v nejvyšší možné sazbě, když po dobu celého řízení přistupovala k věci velmi aktivně a činila řadu návrhů na provedení důkazů za účelem prokázání svých tvrzení, celková délka řízení přesahující 9 let zcela vybočuje z průměrné délky civilního řízení, vycházeje přitom z výročních statistických zpráv českého soudnictví zveřejňovaných na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti, za celou dobu řízení byly vydány okresním soudem dva rozsudky, přičemž oba byly odvolacím soudem zrušeny, v průběhu řízení došlo dvakrát ke změně soudce, který věc projednával, žalobkyně neměla žádné účinné prostředky způsobilé odstranit průtahy v řízení. S ohledem na délku trvání řízení 9,66 roku (bez prodloužení doby řízení z důvodů na straně právního zástupce žalobkyně), žalobkyně požadovala za první 2 roky trvání řízení zadostiučinění ve výši částka (2 x částka) a za následujících 7,66 roku zadostiučinění ve výši částka (7,66 x částka), celkem tedy za celou dobu trvání řízení částka. Žalobkyně uvedený nárok uplatnila u žalované podáním ze dne datum.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že žalobkyně u ní přípisem doručeným žalované dne datum uplatnila prostřednictvím právního zástupce nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši částka, žalovaná však uplatněný nárok předběžně neprojednala, neboť k podání ze dne datum nebyla připojena plná moc advokáta. Řízení vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. spisová značka probíhalo po dobu 9 let a 10 měsíců opakovaně na dvou stupních soudní soustavy. První i druhý rozsudek soudu prvního stupně byly zrušeny soudem odvolacím, následně byla účastníkům nařízena mediace a řízení skončilo zastavením po zpětvzetí žaloby i vzájemného návrhu. Dle názoru žalované nedocházelo v řízení k výrazné procesní nečinnosti soudů. Řízení lze hodnotit jako složitější, předmětem žaloby bylo zaplacení za dodávku a instalaci sanitárního zařízení do rozestavěného domu žalovaných. Mezi účastníky řízení nebyla uzavřena písemná smlouva, bylo tak nutno posoudit, zda se jedná o ústně uzavřenou smlouvu o dílo anebo o dohodu o vícepracích. Žalovaní se bránili tvrzením o vadách právním předchůdcem žalobkyně provedeného díla, kdy také vznesli námitku započtení a vzájemný protinávrh. Bylo provedeno poměrně rozsáhlé dokazování listinnými důkazy, výslechy účastníků a svědků. Po procesní stránce bylo řízení komplikováno rozhodnutím o místní nepříslušnosti Okresním soudem Brno – venkov, dále rozhodnutím o procesním nástupnictví na straně žalující. Na délku řízení měly negativní vliv opakované výzvy soudu směrem k účastníkům k doplnění jejich skutkových tvrzení a návrhů na dokazování. Ve vztahu ke 2. žalované pak bylo zastaveno druhé odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku, aby poté bylo usnesení zrušeno. Obě strany sporu opakovaně žádaly o odročení nařízených jednání. Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně uvádí, že samotná okolnost, že v řízení bylo vydáno rozhodnutí, jež bylo následně zrušeno, ještě nemusí být přikládána k tíži státu. K takovému závěru lze dospět v případech, kdy dojde v řízení ke zrušení rozhodnutí z důvodu jeho závažné vady, spočívající především v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí nebo nerespektování závazného právního názoru, popř. v rozporu postupu orgánu veřejné moci, který vydání rozhodnutí předcházel, s procesními předpisy, nebo pokud dojde ke zrušení rozhodnutí z důvodu nerespektování stanoviska nebo rozhodnutí publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, přičemž právě tato okolnost vedla nadřízený soud ke zrušení rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V posuzovaném řízení docházelo ke zrušení rozhodnutí v důsledku odlišného právního názoru a v důsledku toho nebylo soudem prvního stupně provedeno dostatečné dokazování. Žalovaná má za to, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu věta druhá a třetí , nedošlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. K porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a d a tím i k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu věta druhá a třetí nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávané věci. Zároveň musí být celková délka nepřijatelná (zásah do uvedených základních práv poškozeného musí mít nezbytnou intenzitu), tj. působící poškozenému újmu spojenou s nejistotou ohledně výsledku řízení, kterou nelze v právním státě založeném na úctě k právům a svobodám člověka tolerovat (usnesení NS ČR sp.zn. spisová značka). Pokud by soud dospěl k závěru o oprávněnosti žaloby, navrhla žalovaná, aby lhůtu k plnění stanovil v délce 15 dnů od právní moci rozsudku, a to z organizačně-technických důvodů na straně žalované, když jde o plnění ze státního rozpočtu podléhající

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav: Předmětné řízení vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. spisová značka a následně u Krajského soudu v obec pod sp. zn. spisová značka a spisová značka bylo zahájeno dne 17. 9. 2009, kdy podal žalobce jméno jméno příjmení (manžel žalobkyně) u Okresního soudu obec – venkov žalobu proti manželům příjmení o zaplacení ceny díla (instalace zařizovacího sanitárního zboží včetně jeho dodání) ve výši částka s příslušenstvím. Usnesením ze dne datum Okresní soud obec – venkov vyslovil svoji místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Blansku, kterému spis došel dne datum. Usnesením ze dne datum Okresní soud v Blansku vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku. Dle úředního záznamu ze dne datum byla věc převedena do jiného senátu dle rozvrhu práce, jelikož jde o věc s cizím prvkem. Usnesením ze dne datum zdejší soud vyzval žalobce k upřesnění a doplnění žalobních tvrzení ve lhůtě do 10 dnů, žalobce vyhověl výzvě dne datum. Usnesením ze dne datum soud vyzval žalované, aby se vyjádřili k podané žalobě, tito doručili vyjádření soudu dne datum. Předsedkyně soudu dne datum rozhodla o přidělení věci Mgr. jméno příjmení z důvodu jejího jmenování. Dne datum došlo soudu oznámení o skutečnostech zakládajících právní nástupnictví ve věci z důvodu úmrtí žalobce. Soud usnesením ze dne datum rozhodl o pokračování v řízení s právní nástupkyní původního žalobce (tj. žalobkyní). Soud nařídil první jednání na den datum, které bylo následně odročeno za účelem doplnění dokazování žalovaným na den datum, u tohoto druhého jednání soud I. stupně rozsudkem žalobu zamítl. Žalobkyně dne datum podala odvolání, dne datum byla usnesením vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolací řízení, dne datum doručil žalovaný 1) soudu vyjádření k odvolání žalobce; dne datum byla věc předložena Krajskému soudu v obec. Dne datum odvolací soud vyhotovil referát k obeslání účastníků odvolacího řízení na den datum, kdy se konalo jednání před odvolacím soudem, který usnesením čj. číslo jednací ze dne 6. 9. 2012 rozsudek zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Blansku, spis spolu s písemným vyhotovením usnesení odvolacího soudu byl doručen Okresnímu soudu v Blansku dne datum, usnesení nabylo právní moci dne datum. Rozhodnutím předsedkyně soudu ze dne datum byla věc přidělena dle změny číslo rozvrhu práce zpět JUDr. jméno příjmení. Referátem ze dne datum bylo nařízeno jednání na den datum, dne datum žalovaný požádal o odročení nařízeného jednání, jednání bylo referátem ze dne datum odročeno na den datum a toto jednání bylo za účelem provedení dokazování usnesením o odročeno na neurčito. Poté referátem ze dne datum bylo nařízeno další jednání na datum, které bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na den datum. V pořadí druhým rozsudkem ze dne datum Okresní soud v Blansku žalobě vyhověl a žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku částka s příslušenstvím a náklady řízení, písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne datum. Dne datum podali žalovaní proti rozsudku Okresního soudu v Blansku blanketní odvolání s informací, že bude doplněno do 2 týdnů, toto doplnili dne datum a datum, usnesením ze dne datum soud vyzval žalované k zaplacení soudního poplatku za odvolací řízení, tento zaplatili dne datum. Usnesením ze dne datum soud vyzval žalobkyni k vyjádření k podaným odvoláním, dne datum byla věc předložena Krajskému soudu v obec. Usnesením ze dne datum Krajský soud v obec vyzval žalovaného 1) ke sdělení, zda uhradil soudní poplatek za odvolací řízení i za žalovanou 2), žalovaný 1) dne datum soudu sdělil, že soudní poplatek byl uhrazen za oba účastníky řízení. Usnesením ze dne datum odvolací soud vyzval oba žalované k zaplacení doplatku soudního poplatku za odvolání. Dle záznamu žalovaný 1) složil doplatek soudního poplatku dne datum, dne datum odvolací soud vrátil spis bez věcného vyřízení se zjištěním o nedoplatku soudního poplatku, Okresnímu soudu v Blansku spis došel dne datum Okresní soud v Blansku dne datum zjistil nedoplatek soudního poplatku u žalované 2) a usnesením ze dne datum dvolací řízení ve vztahu k žalované 2) zastavil. Dle záznamu ze dne datum žalovaná 2) uhradila doplatek soudního poplatku, Okresní soud v Blansku proto usnesením ze dne datum zrušil usnesení ze dne datum, jímž bylo zastaveno odvolací řízení ve vztahu žalované 2). Dne datum byla věc opětovně předložena Krajskému soudu v obec, který referátem ze dne datum nařídil jednání u odvolacího soudu na den datum. Žalovaní dne datum požádali o odročení jednání odvolacího soudu (z důvodu účasti dětí na autokrosových závodech), referátem ze dne datum bylo jednání odročeno na den datum, u tohoto jednání odvolacího soudu bylo vyhlášeno usnesení o odročení jednání na neurčito za účelem doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů žalovanými, současně byli účastníci řízení odvolacím soudem vedeni k ukončení sporu smírem. Žalovaní doručili odvolacímu soudu doplňující podání dne datum, které bylo doručeno žalobkyni dne datum. Referátem ze dne datum bylo nařízeno jednání před odvolacím soudem na den datum, dne datum žalobkyně požádala o odročení jednání (kolize termínu právního zástupce), odvolací soud neshledal omluvu včasnou a dne datum věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně (a jejího zástupce) a usnesením rozsudek Okresního soudu v Blansku zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne datum byl Okresnímu soudu v Blansku doručen spis s písemným vyhotovením usnesení Krajského soudu v obec ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum. Usnesením ze dne datum Okresní soud v Blansku vyzval žalobkyni, aby se vyjádřila k doplnění skutkových tvrzení žalovanými ze dne datum, dne datum bylo soudu doručeno vyjádření žalobkyně. Referátem ze dne datum soud nařídil jednání na den datum, dne datum žalovaný 1) požádal o odročení jednání (opět z důvodu účasti dětí na autokrosových závodech) a dne datum požádala žalobkyně o odročení jednání (kolize s jiným jednáním právního zástupce), následně referátem ze dne datum soud jednání odročil na den datum. Podáním doručeným soudu dne datum žalovaní navrhli zamítnutí žaloby, současně vznesli námitku započtení smluvní pokuty za prodlení s předáním díla ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, a dále podali„ alternativně“ vzájemný návrh„ z důvodu vad díla“ na zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení a požadovali náhradu nákladů řízení. Usnesením ze dne datum soud vyzval žalované k odstranění vady vzájemného návrhu pro neurčitost, dne datum žalovaní upřesnili žalobní petit, usnesením ze dne datum soud vyzval žalované k zaplacení soudního poplatku, který dle záznamu uhradili dne datum. Žalobkyně se dne datum vyjádřila k vzájemnému návrhu a námitce započtení. Okresní soud v Blansku nařídil jednání na den datum, které bylo po provedení jediného listinného důkazu na žádost účastníků odročeno na den datum za účelem možného smírného vyřešení věci, další jednání dne datum bylo bez provedení dokazování odročeno„ za účelem doručení usnesení Krajského soudu v obec ze dne datum žalovanému“ na den datum. U jednání dne datum byly provedeny výslechy 4 svědků a poté bylo jednání odročeno na neurčito„ za účelem doplnění dokazování, kdy právnímu zástupci žalobce byla poskytnuta lhůta 30 dnů k podání vyjádření s tím, že zde budou obsaženy i návrhy na doplnění řízení, kdy o návrzích na doplnění řízení bude rozhodnuto soudem“, žalobkyně dne datum doplnila tvrzení a návrhy na provedení dokazování. Referátem ze dne datum Okresní soud v Blansku nařídil jednání na den datum, referátem ze dne datum soud odročil jednání z datum na den datum z důvodu omluvy svědka, dne datum požádal žalovaný 1) o odročení jednání z důvodu kolidujícího jednání právního zástupce, referátem ze dne datum soud odročil jednání z datum na den datum (z důvodu žádosti zástupce žalovaného). Jednání datum bylo po provedení výslechu 2 svědků odročeno na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku znaleckým ústavem. Poté soud vyzval přípisem ze dne datum zástupce účastníků, nechť soudu ve lhůtě do 10 dnů sdělí okruh otázek na znalce, žalobkyně vyhověla výzvě dne datum a žalovaní dne datum. Referátem ze dne datum soudkyně JUDr. příjmení dala pokyn kanceláři, nechť předloží spis asistentovi soudce k přípravě podkladů pro vypracování znaleckého posudku, ve spise byla provedena kontrola dne datum, datum, datum. Referátem ze dne datum soudkyně Mgr. Ing. jméno příjmení nařídila jednání ve věci na den datum, dne datum žalovaný 1) požádal o odročení jednání (z důvodu dovolené), referátem ze dne datum soud odročil jednání na den datum, kde soud usnesením nařídil první setkání s mediátorkou příjmení jméno příjmení a řízení přerušil na dobu 3 měsíců, dne datum soud vyzval mediátorku ke sdělení stavu mediace, dle úředního záznamu ze dne datum mediátorka sdělila, že termín nařízení mediace byl posunut na datum. Dne datum účastníci uzavřeli mediační dohodu, dne datum žalobkyně vzala žalobu zpět, dne datum vzali žalovaní zpět vzájemný návrh a souhlasili se zpětvzetím žaloby. Usnesením ze dne datum Okresní soud v Blansku rozhodl o pokračování v přerušeném řízení (výrok I.), řízení o žalobě (výrok II.) i vzájemném návrhu (výrok III.) zastavil v celém rozsahu a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.); výrok I. nabyl právní moci dne datum a výroky II. – IV. dne datum, řízení tak bylo pravomocně skončeno dne datum.

4. Ze Žádosti o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem dle zák. ze dne datum a dodejky se podává, že zástupce žalobkyně doručil žalované žádost o poskytnutí zadostiučinění dne datum.

5. Podle ust. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění (dále jen„ zákon“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

6. Podle ust. § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

7. Podle ust. § 5 zákona stát odpovídá za podmínek ustanovených v citovaném zákoně za škodu, která byla způsobena buď rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem.

8. Podle ust. § 13 zákona, nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

9. Podle ust. § 31a zákona

(1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

(2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

(3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k

a) celkové délce řízení,

b) složitosti řízení,

c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,

d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a

e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

Zákon v tomto směru odkazuje na článek 5 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

10. Podle ust. , soud v řízení postupuje v součinnosti se všemi účastníky řízení, tak aby ochrana práv byla rychlá a účinná, aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny.

11. Otázku přiměřenosti délky řízení v předmětné věci je třeba posoudit v souladu zejména s článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“), který mj. zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě, a příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“). Z ní kromě jiného plyne, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolností případu a s ohledem zejména na složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (viz např. rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne datum, § 73). Průtah v určité fázi řízení lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci příjmení proti Itálii ze dne datum, § 37). Jen průtahy přičitatelné státu mohou vést k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Papachelas proti Řecku ze dne datum, § 40). Chování stěžovatele představuje objektivní faktor, který není přičitatelný žalovanému státu a je třeba ho vzít v úvahu při rozhodování o překročení přiměřené lhůty (viz např. rozsudek ESLP ve věci Versini proti Francii ze dne datum, § 28). Obecně je délka řízení je dána nejen činností či nečinností příslušného orgánu veřejné moci, ale i složitostí věci, počtem úkonů, které je třeba ve věci provést, a počtem instancí, které ve věci rozhodují, chováním účastníků řízení, jímž přispěli k průtahům v řízení, a též chováním, jímž přispěli k odstranění vzniklých průtahů v řízení, a významu řízení pro poškozeného. Přiměřenost délky řízení je jen jedním z aspektů práva na spravedlivý proces, který nelze uplatňovat na úkor aspektů dalších, jimiž je zejména zájem na řádném zjištění skutkového stavu věci, který je cílem každého procesu. Délku řízení lze označit za nepřiměřenou tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících výlučně z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv žadatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků řízení a jsou vyvolány okolnostmi, které nemají původ v povaze soudů a jejich institucionálním a organizačním vybavení.

12. Za spravedlivou k odškodnění nemajetkové újmy je třeba považovat takovou náhradu, která umožní poškozenému napravit důsledky nesprávného úředního postupu a procesní subjekt se tak přestane považovat za poškozeného (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. ). Smyslem poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je odškodnění újmy, která vznikla účastníku řízení v důsledku nepřiměřeně dlouho trvající nejistoty stran jeho právního postavení, nikoliv sankcionování státu za to, že k nepřiměřené délce řízení došlo (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 10. 2010, sp.zn. ). Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Otázky přiměřenosti délky řízení je nutno vždy zkoumat ve světle konkrétních okolností daného případu a pouze průtahy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty. To znamená, že stát je možno činit odpovědným pouze za ty průtahy, které by byly způsobeny liknavým postupem státních orgánů. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. , které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení )

13. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 10. 2012, sp. zn. mj. vyplývá, že bylo-li předmětem nepřiměřeně dlouhého řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji náhrada za nemateriální újmu v penězích svou výší přesahovala, pokud pro to nesvědčí mimořádnost některého ze zákonných kritérií.

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Soud s ohledem na výše učiněná skutková zjištění, pokud jde o průběh posuzovaného řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, dospěl k závěru, že pokud v daném případě řízení trvalo téměř 10 let (přesně 9 let a 10,5 měsíce, tj. 3 605 dnů), pak tuto celkovou délku řízení nelze považovat za přiměřenou, jednoznačně bylo porušeno právo žalobkyně na rychlé a spravedlivé projednání věci, neboť věc nebyla projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozenou žalobkyni, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu soudů jakožto orgánů veřejné moci, a to v míře významně převažující podíl poškozené na celkové délce projednávané věci. Soud se přitom zabýval při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění hodnocením jednotlivých kritérií daných ust. až e)

15. Pokud jde o posouzení kritéria dle ust. § 31a odst. 3 písm. a) zákona - celkové délky řízení, řízení sp. zn. spisová značka trvalo od jeho zahájení podáním žaloby ode dne datum až do jeho pravomocného skončení dne datum, kdy soud rozhodl o zastavení řízení a náhradě nákladů řízení, celkem 3 605 dnů. V tomto ohledu však nelze klást rovnítko mezi postupem soudů (státu) a nepřiměřenou délkou řízení, jelikož je třeba brát v potaz pouze rozhodné skutečnosti, které jsou v příčinné souvislosti s celkovou délkou řízení před soudem. Je třeba zohlednit, že zaviněním původního žalobce došlo k podání žaloby k místně nepříslušnému soudu, čímž došlo k prodloužení řízení o 110 dnů (datum - datum), a toto pochybení nemůže jít k tíži soudů. Současně postup v řízení zkomplikovalo úmrtí žalobce dne datum a až dne datum nabylo právní moci usnesení Městského soudu v obec o schválení dohody dědiců právní moci (128 dnů), načež Okresní soud v Blansku rozhodl usnesením ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací, o pokračování v řízení s právní nástupkyní původního žalobce, v důsledku čehož byla prodloužena délka řízení celkem o 249 dnů kvůli skutečnostem, které také nelze přičítat k tíži státu.

16. Pokud jde o kritérium dle ust. § 31a odst. 3 písm. b) zákona - složitost řízení, šlo dle názoru soudu v posuzovaném případě po skutkové stránce spíše o složitější věc, kdy předmětem řízení byl sice nárok na zaplacení ceny díla, avšak vyplývající ze smlouvy o dílo uzavřené v ústní formě, kde bylo mnoho sporných otázek (jak ostatně tvrdila i žalobkyně, a to zda se má montáž zařizovacího sanitárního zboží včetně jejího dodání posoudit jako ústní smlouva o dílo nebo jako vícepráce provedené na základě původní písemné smlouvy o dílo sjednané mezi žalobkyní a žalovanými, zda žalovaní uhradili k rukám právního předchůdce žalobkyně vyšší částku než sjednanou cenu díla dle písemné smlouvy o dílo, čímž by v důsledku vyšší úhrady žaloba nebyla důvodná a zda bylo dílo provedeno ve sjednané kvalitě, zda byly fakturovány skutečně provedené práce a zda nebyl dodán levnější materiál, než který byl následně fakturován), po právní stránce ve vztahu k žalobnímu nároku byla věc postavena najisto až v druhém zrušujícím usnesení odvolacího soudu ze dne datum, žalovaní následně až dne datum (tedy po více než 6 letech od podání žaloby) vznesli námitku započtení a současně podali vzájemný návrh, což nelze považovat za nějak výjimečnou procesní aktivitu žalovaných u smluv, kdy strany nemají v plném rozsahu vypořádány nároky z nich vyplývající; ve věci bylo vyslechnuto více svědků a bylo namístě dále pokračovat v dokazování ustanovením znalce a vyhotovením znaleckého posudku, čemuž nakonec po více než 9 letech od podání žaloby účastníci předešli uzavřením mediační dohody a zpětvzetím žaloby i vzájemného návrhu. Pokud jde o posouzení podmínek procesní složitosti, soud se zabýval i tím, z jakého důvodu byla věc na více stupních soudní soustavy projednávána a jaké byly příčiny následku spojeného s opakovaným zrušením rozsudků soudu prvního stupně odvolacím soudem. Dospěl přitom k závěru, že v prvním případě, kdy došlo ke zrušení rozsudku Okresního soudu v Blansku odvolacím soudem (usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací), zaujal Krajský soud v obec odlišný právní názor na věc než soud prvního stupně, což však nelze považovat za vadný procesní postup soudu. Pokud jde o druhý zrušující rozsudek soudu prvního stupně (odhlédnuto od doby trvání druhé fáze řízení před soudem prvního stupně), zde je již možné spatřovat jistou nedůslednost soudu prvního stupně v tom směru, že argumentace žalovaných ohledně nekvalitně odvedené práce zhotovitelem (žalobcem) byla uplatňována již v počátečních fázích posuzovaného řízení, touto argumentací se však soud I. stupně nezabýval a její důvodnost shledal až soud odvolací a vyjádřil svůj právní názor v pořadí druhém zrušujícím usnesení. Za tohoto stavu pak soudu prvního stupně lze klást k tíži jeho postup ve věci, který vyústil v napadení v pořadí druhého meritorního rozsudku a následné jeho zrušení odvolacím soudem.

17. Pokud jde o posouzení kritéria dle ust. § 31a odst. 3 písm. c) zákona – jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, dospěl soud k závěru, že kromě podání žaloby původním žalobcem k místně nepříslušnému soudu, což mělo za následek prodloužení řízení o 110 dnů (viz bod 15 odůvodnění tohoto rozsudku), žalobkyně (i její právní předchůdce) v posuzované civilní věci jinak včas reagovala na výzvy soudu k doplnění skutkových tvrzení i k vyjádření k procesním úkonům žalovaných, soudy nezatěžovala neodůvodněnými nebo obsahově nepřiměřenými podáními, které by mohly zapříčinit možné průtahy ve věci, pouze dvakrát požádala o odročení jednání, z čehož jí bylo vyhověno jen jednou (žádost ze dne datum z důvodu časové kolize právního zástupce s dříve nařízeným jednáním, což je zcela adekvátní požadavek), a tímto bylo řízení prodlouženo o 57 dnů, celkem tak žalobkyně a její právní předchůdce přispěli k prodloužení řízení o 167 dnů. Oproti tomu postup žalovaných přispěl k průtahům v řízení výrazněji, neboť opakovaně žádali o odročení jednání u soudu prvního stupně i u soudu odvolacího, změnili právního zástupce, včas nezaplatili soudní poplatek (což ve fázi odvolacího řízení vedlo k zásadnímu prodlení při věcném projednání a vyřízení odvolání žalovaných, kdy celková doba od datum do datum včetně vrácení spisu odvolacím soudem bez věcného vyřízení a opětovného předložení trvala 446 dní). Ačkoli se jednalo o procesní postup žalovaných, tedy subjektů řízení odlišných od soudu, jejich postoj v řízení nemůže být přičítán ani k tíži žalobkyně. Soudy mají obecnou povinnost zajistit, aby jednání jiných osob nevedlo k porušování práv stěžovatele na přiměřenou délku řízení, přičemž jde o součást pozitivních závazků státu ochránit osoby před porušeními jejich práv ze strany třetích soukromých osob. Dle platné judikatury přitom nebylo povinností žalobkyně urgovat soud, případně činit návrhy na určení lhůty k provedení úkonu při každé nečinnosti či prodlení soudu.

18. Pokud jde o posouzení kritéria dle ust. § 31a odst. 3 písm. d) zákona – postup orgánů veřejné moci (tj. procesní postup soudů) a vliv tohoto postupu na vývoj a celkovou dobu řízení, je třeba konstatovat, že byl v dané věci rozhodující. Z obsahu posuzovaného spisu je patrné, že na délce řízení se podepsalo opakované rozhodování soudu prvního stupně ve věci samé a dvě rozhodnutí odvolacího soudu o zrušení rozsudků soudu prvního stupně, vliv měla nepochybně i opakovaná změna senátu (tedy organizační důvody na straně soudu prvního stupně). Soud přitom dospěl k závěru, že v počátečních fázích řízení po postoupení žaloby Okresním soudem Brno - venkov ke dni datum až do vyhlášení prvního rozsudku ve věci dne datum k průtahům nedošlo, následovalo však poměrně dlouhé období nečinnosti odvolacího soudu (od datum do datum, tj. 348 dnů), kdy ve věci nebyly realizovány žádné procesní úkony směřující k rozhodnutí věci. Druhá fáze řízení před soudem prvního stupně, která následovala po zrušení rozsudku odvolacím soudem, až do písemného vyhotovení rozsudku (datum – datum) trvala 490 dní. V navazujícím odvolacím řízení došlo k průtahům v důsledku nevčasného postupu soudu z důvodu vybírání soudního poplatku od datum do datum (446 dnů). Následovala třetí fáze řízení před soudem prvního stupně od datum, kde se věc nacházela až do jejího pravomocného skončení dne datum (číslo dnů), kdy v tomto procesním stadiu bylo nařízeno celkem pět jednání.

19. Soud přitom hodnotí jako liknavý a svévolný především postup samosoudkyně JUDr. jméno příjmení ve třetí fázi řízení před soudem I. stupně po vrácení spisu se zrušujícím usnesením odvolacího soudu ze dne datum, obsahujícím závazný právní názor, a to v období od datum do datum, který vedl ke zbytečným prodlevám ve vyřizování věci (jak podrobně popsáno v bodě 3 odůvodnění tohoto rozsudku), kdy jednání byla odročována z různých důvodů spočívajících většinou na straně soudu, posledním úkonem ze dne datum soudkyně dala pokyn kanceláři k předložení spisu asistentovi soudce k přípravě podkladů pro vypracování znaleckého posudku, usnesení o ustanovení znalce však soud nakonec vůbec nevydal. Soudu je přitom z úřední činnosti ve smyslu ust. známo, že JUDr. příjmení byla následně rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí čj. sp. zn. číslo jednací v kárném řízení odvolána z funkce soudkyně a z odůvodnění se jednoznačně podává, že se opakovaně ve spisech dopouštěla průtahů a byly jí udělovány výtky, opakovaně ukládaná opatření však nesplnila účel a nevedla u kárně obviněné k žádné sebereflexi a ke změně způsobu výkonu funkce soudkyně, při násleších jednání kárně obviněné bylo zjištěno, že způsob vedení řízení neodpovídá běžným standardům a zákonné úpravě tak, jak bylo neformálně signalizováno i z řad advokátů. Lze proto konstatovat, že i postup JUDr. příjmení v řízení sp. zn. spisová značka (viz bod 3 odůvodnění tohoto rozsudku) v letech rok anonymizováno rok, tedy v období bezprostředně předcházejícím jejímu odvolání z funkce soudkyně, rovněž neodpovídal běžným standardům, neboť nesměřoval k vyřízení věci, soud jednání opakovaně a nedůvodně odročoval z vlastního rozhodnutí, nařizoval jednání s velkým časovým odstupem a dopouštěl se prodlev při přípravě jednání a při obstarávání znaleckého posudku. Řízení sp. zn. spisová značka přitom nebylo předmětem kárné žaloby zřejmě i z důvodu, že se uvedená soudkyně dopouštěla významnějších průtahů a pochybení v desítkách dalších spisů. Proto soud přisvědčil argumentaci žalobkyně, že věc byla v důsledku postupu soudu i po přidělení věci další soudkyni Mgr. Ing. příjmení v r. rok vlastně„ na počátku“, minimálně z pohledu dosažitelnosti pravomocného rozhodnutí ve věci samé, neboť dosud nebylo provedeno potřebné znalecké zkoumání, a je tedy pochopitelné a logické, že účastníci následně uzavřeli mediační dohodu, aby předešli dalšímu prodlužování řízení a zvyšování nákladů s nejistým výsledkem pro obě strany sporu. Nebyl to tedy soud, který by v této (již tak nepřiměřené době) vyhlásil meritorní rozhodnutí, které by nabylo právní moci, a nebýt zastavení řízení v důsledku zpětvzetí žaloby i vzájemného návrhu, celková délka řízení by byla ještě vyšší.

20. Pokud jde o kritérium dle ust. § 31a odst. 3 písm. e) zákona - význam předmětu řízení pro poškozenou žalobkyni, jednalo se o civilní řízení o standardní žalobě na zaplacení finanční částky (ceny díla), tedy pohledávka v rámci podnikatelské činnosti zemřelého manžela žalobkyně. Vzhledem k povaze práva, do něhož bylo postupem soudů prvního a druhého stupně zasaženo, nelze konstatovat, že byl dotčen právní zájem, který by bylo možné pro jeho hodnotu označit jako zvláště významný, neboť nešlo o zásah do rodinněprávní, osobnostní či osobní sféry žalobkyně, nýbrž pouze zásah do sféry majetkové.

21. Soud přitom při posouzení, jaká výše nemajetkové újmy je v případě posuzovaného řízení sp. zn. spisová značka, které trvalo 9 let a 10,5 měsíců (118,5 měsíce = číslo dnů), přiměřená, vycházel při výpočtu výše odškodnění ze základní částky částka ročně (viz judikatura ELSP), tj. částka měsíčně, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Za první dva roky tedy 2 x částka = částka, za dalších 7 let x částka = částka, za 10,5 měsíce x částka = částka, přičemž částka + částka + částka = částka.

22. Při zohlednění jednotlivých kritérií soud dále dospěl k závěru, že je třeba uvedenou částku moderovat následujícím způsobem: podle kritéria a) pro složitost řízení soud snížil základní výpočet o 50 %, neboť se jednalo o věc poměrně složitou po stránce procesní, skutkové i hmotněprávní, jak bylo uvedeno výše (viz bod 16 odůvodnění tohoto rozsudku).

23. Pokud jde o posouzení kritéria b) jednání poškozené žalobkyně, kterým přispěla k průtahům, snížil soud základní výpočet o 10 %, neboť k tíži žalobkyně a jejího právního předchůdce jde pouze podání žaloby u místně nepříslušného soudu a jedna žádost o odročení jednání, v důsledku čehož přispěli v řízení trvajícím 3 605 dnů k jeho prodloužení o 167 dnů.

24. Pokud jde o kritérium c) postup soudu v tomto řízení, soud uzavřel, že postup soudů obou stupňů v posuzované věci (viz bod 18 a 19 odůvodnění tohoto rozsudku) je nutno hodnotit jako nepřiměřený, pokud jde o celkovou dobu řízení, a to především poustup soudu prvního stupně ve druhé a třetí fázi řízení, jakož i část řízení odvolacího. Proto soud dospěl k závěru, že je třeba základní výpočet odškodnění z tohoto důvodu navýšit o 30 %.

25. Při posouzení dalšího kritéria d) významu předmětu řízení (oprávněného zájmu) pro poškozenou žalobkyni soud z tohoto důvodu snížil základní výpočet o 10 %, neboť se jednalo o typově standardní řízení o nároku na zaplacení ceny díla podnikajícího právního předchůdce žalobkyně v nikterak zásadní výši částka, nehrál zde roli vysoký věk ani nepříznivý zdravotní stav žalobkyně, tj. význam předmětu řízení pro žalobkyni soud hodnotí jako nižší, než průměrný.

26. Výpočet výše přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem po výše uvedené moderaci je následující: částku částka soud snížil o 40 % (- 70 + 30 %), tj. výsledná částka přiměřeného zadostiučinění by po této moderaci činila částka. Soud navíc neshledal žádné mimořádné okolnosti, pokud jde o zákonná kritéria, a jeví se mu proto dále jako vhodné a přiměřené vypočtenou částku v souladu s platnou judikaturou a komentářem k ust. § 31a zák. číslo sb. webová adresa, str. 33, odst. 173), korigovat do výše uplatněného nároku v řízení sp. zn. spisová značka, aby jej přiznané zadostiučinění za vzniklou majetkovou újmu v penězích svou výší nepřesahovalo. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl co do částky částka, přičemž žalované jakožto organizační složce státu poskytl požadovanou delší 15denní lhůtu k plnění v souladu s ust. , jak je uvedeno v I. výroku rozsudku.

27. Ve zbytku uplatněného nároku (co do částky částka) soud žalobu zamítl, jak je uvedeno v II. výroku rozsudku.

28. III. výrok o náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. , kdy v případě řízení o zaplacení přiměřeného zadostiučinění podle , se jedná o situaci, kdy rozhodnutí o výši plnění závisí na úvaze soudu ve smyslu ust. Soud proto uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí částka; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci 5 úkonů právní služby dle ust. , d), g) vyhl. č. účinné ke dni poskytnutí právní služby: převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem věci, sepsání žaloby a účast u dvou jednání soudu dne datum a datum. Dle ust. bodu 5 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (z tarifní hodnoty dle ust. . písm. a/ vyhlášky ve výši částka) činí částka, celkem tedy za 5 úkonů právní služby náleží žalobkyni mimosmluvní odměna celkem ve výši částka. Dle ust. vyhl. č. dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů za 5 uvedených úkonů právní služby po částka, tj. částka, náhrada cestovného dle ust. vyhl. č. vzniklého v souvislosti s cestou ke dvěma jednáním soudu osobním automobilem tov. zn. Mercedes, typ 245 G, registrační značka, na trase obec – obec a zpět, celkem ujeto 2 x 58 km při průměrné spotřebě 4,8 l/100km (když dle se v případě, kdy je v technickém průkazu uvedena spotřeba dle norem Evropských společenství, které upravují spotřebu PHM, použije se pro výpočet poslední hodnota), a to dne datum při ceně motorové nafty částka a základní sazbě 4,20 Kč/km dle vyhl. č. , a dne datum při ceně motorové nafty částka a základní sazbě 4,40 Kč/km dle vyhl. č. , kdy cestovné činí částka + částka = částka; dále žalobkyni náleží náhrada za čas promeškaný cestou ke dvěma jednáním a zpět dle ust. odst. 3 vyhl. č. , za 4 započaté půlhodiny po částka, tj. částka, a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů ve výši částka dle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.