Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 250/2020-112

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 9 999,32 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 999,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 19. 8. 2018 do zaplacení z částky 9 999,32 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 999,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 19. 8. 2018 do zaplacení z částky 9 999,32 Kč. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 9. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 9 999,32 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 18. 11. 2016, kterou žalovaný uzavřel s původním věřitelem společností právnická osoba (dále jen banka).

2. Za splnění podmínek rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě samé se nevyjádřil.

3. Podle , (dále jen o. z.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Žalobkyně je oprávněna k podání žaloby, neboť postoupení pohledávky žalobkyni je doloženo smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 12. 2019.

4. Z předložených listin žalobkyně dovozuje, že mezi žalovaným a bankou byla dne 18. 11. 2016 uzavřena úvěrová smlouva. Žalobkyně však ani přes výzvu soudu nepředložila důkazy k tomu, že smlouvu skutečně uzavřel žalovaný, byť třeba dálkovým způsobem. Pouhé vyplnění žádosti o úvěr na webových stránkách banky neprokazuje, že smlouvu uzavřel žalovaný a nikoliv jiná osoba, která znala uvedené údaje o žalovaném. Smlouva nebyla ze strany žalovaného podepsána podle § 561 odst. 1 o. z., příp. uzavřena tak, aby byla jednoznačně určena jednající osoba podle o. z. (např. bankovní identita, elektronický zaručený podpis atd.). Již tato skutečnost vedla soud k tomu, že žalobu zamítl. Rovněž žalobkyně neprokázala, že náležitě zkoumala úvěruschopnost žalovaného podle , 2 , o spotřebitelském úvěru, a to zjištěním a ověřením příjmů a výdajů žadatele. V takovém případě je sjednaná úvěrová smlouva neplatná podle zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní (k tomu srov. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). Výplatou úvěru na základě neplatné smlouvy vzniklo na straně dlužníka bezdůvodné obohacení podle o. z. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovanému bylo poskytnuto celkem 24 646 Kč a tuto částku je dlužník povinen vrátit. Jak plyne z dalšího tvrzení žalobkyně, žalovaný ke dni 14. 8. 2019 zaplatil bance celkem částku 32 685,42 Kč. Je tedy zřejmé, že žalovaný svou povinnost vrátit bezdůvodné obohacení již splnil a tedy soud žalobě nemohl vyhovět ani z titulu bezdůvodného obohacení. Kromě toho žalobkyně nedoložila, že peníze byly vyplaceny skutečně žalovanému, nicméně soud s ohledem na procesní ekonomii dokazování v tomto směru nepovažoval za nutné, neboť ani prokázání této skutečnosti by k odlišnému rozhodnutí soudu nevedlo.

5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle a Žalovaný byl ve sporu úspěšný, avšak žádné náklady mu v řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.