Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 C 103/2021-146

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa, obec

o zaplacení částky 82 500,55 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 254,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 254,85 Kč od 29. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 55 245,70 Kč, zákonného úroku z prodlení ročně z částky 82 500,55 Kč od 30. 1. 2019 do 28. 6. 2021 a z částky 55 245,70 Kč od 29. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 365,04 Kč, úroku ve výši 19 % ročně z částky 82 500,55 Kč od 30. 1. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 254,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 254,85 Kč od 29. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 55 245,70 Kč, zákonného úroku z prodlení ročně z částky 82 500,55 Kč od 30. 1. 2019 do 28. 6. 2021 a z částky 55 245,70 Kč od 29. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 365,04 Kč, úroku ve výši 19 % ročně z částky 82 500,55 Kč od 30. 1. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne 30. 11. 2020 žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 82 500,55 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba (dříve anonymizováno příjmení příjmení, anonymizováno, IČO (dále jen„ původní věřitel“) dne datum smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal zaplatit původnímu věřiteli částku 100 000 Kč s úrokem ve výši 19 % p.a. a zavázal se platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu a další poplatky, např. za upomínání dle sazebníku původního věřitele. Současně bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr, za které se zavázal hradit bance poplatek. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil a původní věřitel proto využil svého práva a dopisem ze dne 29. 1. 2019 ukončil poskytování úvěru a úvěr ke dni 29. 1. 2019 zesplatnil a uplatnil právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Vyčíslenou dlužnou částku 90 482,25 Kč požadoval neprodleně uhradit. Pohledávky za žalovaným původní věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum a žalovaný byl o postoupení vyrozuměn doporučeným dopisem zaslaným dne 3. 6. 2020. Ve prospěch předmětné pohledávky žalovaný od jejího postoupení neuhradil ničeho. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 82 500,55 Kč, úroků z úvěru ve výši 4 365,04 Kč kapitalizovaných ke dni 29. 1. 2019, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 164,78 Kč vzniklých do 29. 1. 2019 a od data 30. 1. 2019 do zaplacení požaduje úrok ve výši 19 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky 82 500,55 Kč. K výzvě soudu žalobkyně doplnila skutková tvrzení podáním ze dne 26. 5. 2021 a uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě daňového přiznání žalovaného, který jako osoba samostatně výdělečně činná dosáhl za rok 2014 příjmu ve výši 54 400 Kč před zdaněním.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit a byl proto zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání na den datum. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Právní zástupce žalobkyně se k jednání dostavil a navrhl, aby soud žalobě vyhověl rozsudkem pro zmeškání. Protože ve věci nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud projednal věc v nepřítomnosti žalovaného a vycházel z důkazů, které byly předloženy žalobkyní a vyžádány soudem.

3. K posouzení skutkového stavu měl soud k dispoziciy předložené žalobkyní ay vyžádané soudem od původního věřitele, a to oznámení o postoupení pohledávky z datum, smlouvu o úvěru z datum, podmínky zvýhodnění a výplaty bonusů, výpis z úvěrového účtu z datum, oznámení o prohlášení úvěru za splatný z datum, dohodu mezi původním věřitelem a žalobkyní z datum, potvrzení z datum, soupis postoupených pohledávek, smlouvu o postoupení pohledávek, všeobecné produktové podmínky původního věřitele, zprávu banka příjmení anonymizováno z datum, žádost o úvěr, oznámení o blokaci běžného účtu, upozornění před prohlášením úvěru za splatný z datum, oznámení o blokaci běžného účtu z datum, poštovní podací arch, platební historii žalovaného, přiznání k dani z příjmů fyzických osob žalovaného, přehled jednotlivých splátek a způsob jejich započtení, sazebník poplatků původního věřitele, obchodní podmínky původního věřitele, výpisy z úvěrového účtu, informace o klientech, výpis z živ. rejstříku žalovaného, podací lístky a poštovní podací arch. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne datum soud zjistil, že touto smlouvou společnost právnická osoba (dříve banka příjmení příjmení, anonymizováno, IČO, dále jen„ původní věřitel“) se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč s datem čerpání od datum. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky formou 96 měsíčních anuitních splátek, včetně úroku ve výši 19 % p.a. a úhrady pojištění ve výši 171 Kč měsíčně, celkem ve splátkách 2 204,39 Kč. Zavázal též zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 295 Kč. Splatnost splátek byla ujednána k 25. dni v měsíci počínaje dnem datum. Čerpání úvěru bylo ujednáno ve prospěch účtu bankovní účet. Z čl. V. smlouvy vyplývá prohlášení žalovaného, že informace, které mu původní věřitel poskytl, postačují k tomu, aby byl schopen posoudit, že úvěr odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Z žádosti žalovaného o úvěr ze dne datum soud zjistil, že obsahuje čestné prohlášení žalovaného o tom, že na jeho majetek nebyl prohlášen konkurz, není v úpadku a takové řízení ani nebylo zahájeno, není v likvidaci, neexistují evidenčně zachycené daňové nedoplatky, popř. nedoplatky na pojistném či penále na veřejném zdravotním a sociálním pojištění. K svým finančním poměrům uvedl, že jeho příjmy činí částka a čistý měsíční příjem domácnosti částka. Doklad o bezdlužnosti od FÚ předložen nebyl. Z daňového přiznání žalovaného za rok rok k dani z příjmů soud zjistil, že žalovaný za rok rok dosáhl ze samostatné výdělečné činnosti příjmu částka, vynaložené výdaje činily částka a příjem před zdaněním dosáhl částky částka. Z výpisu z živnostenského rejstříku žalovaného vyplývá, že v roce rok zahájil podnikatelskou činnost a to od datum na dobu neurčitou. Z přehledu splátek úvěru soud zjistil, že žalovaný zaplatil v době od 25. 12. 2015 do 25. 8. 2018 původnímu věřiteli částku 72 745,15 Kč. Původní věřitel zesplatnil pohledávky ze smlouvy o úvěru dopisem ze dne datum, poté co došlo k blokaci jeho běžného účtu dle sdělení ze dne datum a datum, a vyzval žalovaného k zaplacení nedoplatku pohledávek z úvěru dopisem ze dne 13. 12. 2018. Výpisy z úvěrového účtu a platební historií žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný své závazky ze smlouvy ze dne datum řádně nehradil.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum, dohody mezi původním věřitelem a žalobkyní ze datum a potvrzení o úhradě ceny postoupených pohledávek ze dne datum soud uzavřel, že původní věřitel účinně postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni, když shledal, že předmětná pohledávka je evidována v soupisu postoupených pohledávek pod poř. číslo. Postoupení pohledávky oznámil původní věřitel žalovanému v oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, které bylo odesláno na adresu žalovaného dle podacího lístku doporučené zásilky dne 3 6. 2020.

5. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla v souladu s ustanovením (dále jen „“) smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny též v zákoně č. o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel před uzavřením smlouvy prověřoval úvěruschopnost žalovaného a to jednak jeho prohlášením a dále předložením jeho daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2014. Z tohoto daňového přiznání vyplývá zjištění, že příjem žalovaného za celé zdaňovací období před zdaněním činil 54 400 Kč. Jiné doklady, z nichž by bylo možno zjistit, jak původní věřitel dospěl k závěru o schopnosti žalovaného úvěr splatit, soudu nebyly předloženy žalobkyní a nepředložil je ani původní věřitel na výzvu soudu. Není patrno, že by se původní věřitel jakkoli zabýval zdrojem příjmů, které žalovaný tvrdil v žádosti o úvěr, popř. že by bral v úvahu výdaje žalovaného, např. na bydlení, když takové údaje u žalovaného ani nezjišťoval. Není patrno ani to, že by původní věřitel prověřoval úvěruschopnost též nahlédnutím do databází dlužníků (např. anonymizováno apod.), či z jiných veřejných registrů (centrální evidence exekucí). Dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle , 7 a 9 nesplnil. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a nálezu Ústavního soudu , dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Pokud původní věřitel nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet, je spotřebitelská smlouva, která odporuje neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( ). Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný ve smlouvě uvedenou finanční hotovost čerpal. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla poskytnuta částka 100 000 Kč a žalovaný zaplatil celkem částku 72 745,15 Kč, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 27 254,85 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , které je aplikovatelné i v poměrech nového . Tento soud konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení v rozsahu uvedeném ve výroku I. když vycházel ze zjištění, že žalovanému byla soudem doručena žaloba na adresu trvalého bydliště uvedenou v evidenci obyvatel dne 28. 6. 2021. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , když zcela úspěšný byl v řízení žalovaný, jemuž však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Lounech do 15ti dnů od doručení písemného vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí.