Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 328/2021-43
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 66 237,38 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 030,20 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 687,82 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 543,87 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 4 541,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 541,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 311 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 311 Kč od 24. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 40 896,18 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 510,96 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 842,30 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 32 771,51 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 32 771,51 Kč od 21. 1. 2020 do 23. 1. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16 460,51 Kč od 24. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 030,20 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 687,82 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 543,87 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 4 541,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 541,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 311 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 311 Kč od 24. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 40 896,18 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 510,96 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 842,30 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 32 771,51 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 32 771,51 Kč od 21. 1. 2020 do 23. 1. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16 460,51 Kč od 24. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 66 237,38 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaný celkem 4 smlouvy o zápůjčce. První smlouva byla uzavřena dne 18. 12. 2017 a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s poplatky (a to úrokem za půjčené prostředky, odměnou za zpracování, poplatkem za splácení v hotovosti) ve výši 13 107 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 618 Kč do 18. 6. 2019. Druhá smlouva byla uzavřena dne 9. 2. 2018 a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s poplatky v celkové výši 9 168 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 121 Kč do 9. 8. 2019 Třetí smlouva byla uzavřena dne 22. 5. 2018 a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s poplatky v celkové výši 7 233 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 254 Kč do 16. 7. 2019. Čtvrtá smlouva byla uzavřena dne 28. 6. 2018 a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s poplatky v celkové výši 21 542 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 776 Kč do 22. 8. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a zůstal žalobkyni z titulu první smlouvy dlužen na jistině částku 8 793,51 Kč a na poplatku částku 5 126,43 Kč. Z titulu druhé smlouvy zůstal žalovaný dlužen na jistině částku 6 133,44 Kč a na poplatku částku 4 475,08 Kč. Z titulu třetí smlouvy zůstal žalovaný dlužen na jistině částku 4 541,73 Kč a na poplatku částku 4 488,47 Kč. Z titulu čtvrté smlouvy zůstal žalovaný dlužen na jistině částku 17 844,56 Kč a na poplatku 14 834,16 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila uvedené pohledávky za žalovaným na žalobkyni, která spolu se zaplacením výše uvedených dlužných částek nárokovala též zaplacení příslušenství (obchodního úroku a zákonného úroku z prodlení). Před podáním návrhu žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě žalovaných částek předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Podáním ze dne 1. 9. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do celého nároku vyplývajícího ze smlouvy ze dne 22. 5. 2018 (žalobkyně tento nárok v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uplatnila jako nárok č. 2). Žalobkyně uvedla, že se jí nepodařilo dohledat předmětnou smlouvou ze dne 22. 5. 2018, k jejímuž předložení byla soudem vyzvána usnesením ze dne 23. 8. 2021, č. j. 8 C 328/2021 -37. Žalobkyně tedy vzala žalobu zpět co do celého žalobního nároku č. 2 (vyplývajícího ze smlouvy ze dne 22. 5. 2018) a požadovala, aby soud v tomto rozsahu řízení zastavil.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud neprovedl důkazy navržené k nároku vyplývajícímu ze smlouvy ze dne 22. 5. 2018, neboť by tento postup byl s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby nadbytečný. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaný uzavřeli nejprve dne 18. 12. 2017 smlouvu, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 13 107 Kč vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách nejpozději do 18. 6. 2019 (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 18. 12. 2017). Dále tytéž subjekty uzavřely dne 9. 2. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 9 168 Kč vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách nejpozději do 9. 8. 2019 (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 9. 2. 2018). Konečně právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 28. 6. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 21 542 Kč vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách nejpozději do 22. 8. 2019 (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 28. 6. 2018). Žalovaný uhradil na smlouvu ze dne 18. 12. 2017 celkem 14 614 Kč. Na smlouvu ze dne 9. 2. 2018 žalovaný uhradil celkem 8 969 Kč. Na smlouvu ze dne 28. 6. 2018 žalovaný uhradil celkem 12 106 Kč. Na základě smlouvy o postoupení byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni a žalovaný byl o tom vyrozuměn dopisem (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020). Před podáním žaloby byla ze strany žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ve smyslu ustanovení § 142a občanského soudního řádu (viz výzva k plnění ze dne 28. 1. 2021 včetně podacího lístku).
6. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.
7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), když k uzavření smlouvy došlo za jeho účinnosti.
8. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
9. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
10. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
12. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle ustanovení § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
16. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 3 téhož ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odst. 4 téhož ustanovení, ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.
17. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět předtím, než začalo jednání, rozhodl soud ve výroku I. tohoto rozsudku dle § 96 odst. 1 , a 4 o. s. ř. o. s. ř. o zastavení řízení v části dotčené zpětvzetím, nezkoumaje souhlas žalovaného. Soud tedy řízení zastavil co do žalobního nároku číslo který vyplývá ze smlouvy ze dne 22. 5. 2018.
18. Dle judikatury je v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
19. Na základě shora citovaných zákonných ustanovení a uvedené judikatury dospěl soud k závěru, že sjednané poplatky, jež svou povahou jsou úrokem (když za úrok se považují jakékoli poplatky, které svou povahou plní funkci úroku), jsou nepřiměřeně vysoké ve všech třech smlouvách o zápůjčce. U smlouvy ze dne 18. 12. 2017 činí úroky téměř 82 % z půjčené částky za 18 měsíců, když ve srovnatelném období banky poskytovaly spotřebitelské úvěry zpravidla za roční úrok okolo 8,7 % ročně, jak vyplývá z veřejně dostupných informací ČNB (https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang). U smlouvy ze dne 9. 2. 2018 činí úroky více než 83 % za 18 měsíců, když ve srovnatelném období banky poskytovaly spotřebitelské úvěry zpravidla za roční úrok okolo 8,6 % ročně. U poslední smlouvy ze dne 28. 6. 2018 činí úroky více než 86 % za 60 týdnů, když ve srovnatelném období banky poskytovaly spotřebitelské úvěry zpravidla za roční úrok okolo 9,9 % ročně. Takto stanovené úroky se příčí dobrým mravům (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 215/2015 , popř. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 219/2015 ), a jsou tedy neplatně sjednané. Z tohoto důvodu soud uzavřel, že uzavřené smlouvy jsou neplatné a věc posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a nás. o. z.).
20. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně nabyl bez právního důvodu (na základě tří neplatných smluv o zápůjčce) nejprve dne 18. 12. 2017 částku 16 000 Kč, dne 9. 2. 2018 částku 11 000 Kč a konečně dne 28. 6. 2018 částku 25 000 Kč (celkem tedy 52 000 Kč). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem částku 35 689 Kč (14 614 Kč + 8 969 Kč + 12 106 Kč). S ohledem na neplatnost smluv je nutné zaplacené částky započíst na poskytnuté jistiny (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10 ), žalobkyně je tak oprávněna nárokovat po žalovaném zaplacení celkově částky 16 311 Kč (52 000 Kč - 35 689 Kč). Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. o. z.).
21. Jelikož je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky přiznal soud žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z přiznané částky (podle § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ). Zákonný úrok z prodlení však soud žalobkyni přiznal až ode dne následujícího po doručení oznámení o postoupení pohledávek spojeného s výzvou k úhradě dlužné částky. A to z důvodu, že splatnost dluhu nebyla kvůli neplatnosti smluv o zápůjčce mezi účastníky ujednána a došlo k ní až doručením výzvy věřitele žalovanému (§ 1958 odst. 2 o. z), viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 29 Cdo 577/2019 . Oznámení o postoupení pohledávek spojené s výzvou k plnění bylo žalovanému odesláno dne 20. 1. 2020 a na základě domněnky dojití dle § 573 o. z. se má za to, že výzva došla žalovanému třetí den od jejího odeslání. Výzva tak byla doručena dne 23. 1. 2020 a ode dne 24. 1. 2020 se žalovaný ocitl v prodlení. Od tohoto dne tak soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 16 311 Kč.
22. S ohledem na neplatnost smluv soud žalobu výrokem III. částečně zamítl co do částek přesahujících dlužnou jistinu. Po částečném zpětvzetí žaloby požadovala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 57 207,18 Kč (32 678,72 + 10 608,52 + 13 919,94). Soud tak žalobu zamítl co do nároku na zaplacení částky 40 896,18 Kč (57 207,18 Kč - 16 311 Kč) a co do zákonného úroku z prodlení z této částky. Soud dále zamítl i zákonný úrok z prodlení z přiznané částky 16 311 Kč za období, v němž tato částka nebyla splatná (soud tedy zamítl v celém rozsahu požadované kapitalizované zákonné úroky z prodlení a částečně i požadovaný nekapitalizovaný zákonný úrok. S ohledem na neplatnost smluv soud zamítl nárok na zaplacení obchodního úroku. Vzhledem k tomu, že soud tři dílčí nároky žalobkyně posoudil jako souhrnný nárok na vydání bezdůvodného obohacení, formuloval soud výrok III. rozsudku tak, že sečetl typově stejné dílčí zamítnuté nároky žalobkyně (a to s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně požadovala všechny dílčí nekapitalizované obchodní úroky i zákonné úroky z prodlení shodně od 21. 1. 2020 do zaplacení). Soud tedy zamítl žalobu co do kapitalizovaného obchodního úroku v celkové výši 4 510,96 Kč (2 170,59 + 810,3 + 1 530,07), co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v celkové výši 3 842,30 Kč (2 136,89 + 700,75 + 1 004,66), co do obchodního úroku z celkové částky 32 771,51 Kč za období od 21. 1. 2020, co do zákonného úroku z prodlení z celkové částky 32 771,51 Kč za nesplatné období od 21. 1. 2020 do 23. 1. 2020 a co do zákonného úroku z prodlení z nepřiznané jistiny ve výši 16 460,51 Kč (32 771,51 - 16 311) za splatné období od 24. 1. 2020 do zaplacení.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy neúspěch žalobkyně ve věci převyšuje její úspěch. Zároveň však z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly a soud tak výrokem IV. rozsudku rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.