Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 63/2021-132
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura příjmení v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
bytem adresa žalobce
zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
IČO, sídlem adresa státního zastupitelství
o náhradu škody ve výši částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka s příslušenstvím, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalovaného.
Odůvodnění:
I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s příslušenstvím, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalovaného.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky, jakožto náhrady škody, která měla žalobci vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu – nesprávně vyznačené doložce právní moci v řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné, pod sp. zn. 107 C 269/2014 . Žalobce uvedl, že dne datum podal u Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, žalobu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Dne datum byla žalobci doručena zásilka soudního exekutora Mgr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Karviná, přičemž doručením této zásilky žalobce zjistil, že Okresní soud v Karviné, pobočka v Havířově již rozhodl o jeho žalobě o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, neboť součástí zásilky byl i rozsudek ve věci samé. Proti uvedenému rozsudku podal žalobce dne datum odvolání, a to do všech jeho výroků. Nezákonnost s odvoláním napadeného rozsudku žalobce spatřoval jednak v tom, že řízení před soudem prvého stupně bylo postiženo vadou, která mohla mít, resp. měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a jednak v tom, že rozhodnutí soudu prvého stupně spočívalo na nesprávném právním posouzení věci. V odvolání pak žalobce mimo jiné požádal, aby soud včasnost tohoto podání posoudil bezodkladně, a rovněž aby bylo jeho odvolání proti rozsudku ve věci samé se spisem bezodkladně předloženo Krajskému soudu v Ostravě, jako soudu odvolacímu k rozhodnutí, a to vzhledem k tomu, že na základě tímto odvoláním napadeného rozsudku byla usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku dne datum nařízena exekuce vůči žalobci a jejím provedením byl pověřen soudní exekutor Mgr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Karviná. Soud prvého stupně však o odvolání žalobce rozhodl usnesením ze dne 8.9.2017, č. j. 107 C 269/2014 -181, a to tak, že odvolání žalobce odmítl. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne datum odvolání, přičemž Krajský soud v Ostravě, jako soud odvolací, usnesením ze dne 31.10.2017, č. j. 56 Co 306/2017 -203 napadené usnesení změnil tak, že odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, č. j. 107 C 269/2014 -98, se neodmítá. Následně Krajský soud v Ostravě, jako soud odvolací, usnesením ze dne datum rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 17.8.2016, č. j. 107 C 269/2014 -98 zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Ve svém rozhodnutí odvolací soud mimo jiné shledal důvodnou námitku žalobce o nesprávném postupu okresního soudu, v jehož důsledku bylo žalobci odepřeno právo před soudem I. a jednalo se tak o nesprávný postup nalézacího soudu. Žalobce má tak za to, že nesprávným postupem Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově mu byla způsobena škoda, a to, jednak tím, že nalézací soud pochybil při doručování rozhodnutí a jednak ve vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti. Jedná se tak o náklady právního zastoupení, které žalobce vynaložil účelně a nezbytně, aby docílil nápravy nesprávného postupu Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, které by jinak nebyl nucen vynaložit. Žalobci v souvislosti s nesprávným postupem Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově ve věci vedené pod sp. zn. 107 C 269/2014 vznikla škoda v podobě zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši částka a nákladů právního zastoupení v celkové výši částka za 3 úkony právní služby á částka – převzetí věci a příprava, nahlédnutí do spisu dne datum a písemné podání – odvolání ze dne datum a jeden úkon právní služby á částka – odvolání ze dne datum, včetně přináležejícího režijního paušálu á 300 Kč/úkon, tj. částka za 4 úkony právní služby. Další škoda žalobci vznikla nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, a je představována náklady vynaloženými žalobcem v souvislosti se zastavením exekuce prováděné podle exekučního titulu – nepravomocného a nevykonatelného rozsudku Okresního soud v Karviné, pobočka v Havířově ze dne datum, tedy v souvislosti s nesprávně vyznačenou doložkou právní moci, neboť předmětný rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne datum nebyl žalobci vůbec doručen a nemohl se tak stát exekučním titulem. Žalobce jako povinný dne datum prostřednictvím svého právního zástupce podal návrh na zastavení exekuce. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 5.6.2017, č. j. 26 EXE 2586/2017 -37 soud rozhodl o odložení exekuce do pravomocného rozhodnutí o odvolání žalobce proti domnělému exekučnímu titulu. Exekuční soud o návrhu žalobce na zastavení exekuce ze dne datum rozhodl až usnesením ze dne 22.2.2018, č. j. 26 EXE 2586/2017 -78, kterým ve výroku I. exekuci vedenu soudním exekutorem Mgr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Karviná, pod sp. zn. 201 EX 00184/17 zcela zastavil. Proti výroku o náhradě nákladů řízení podal oprávněný odvolání, přičemž Krajský soud v Ostravě, jako soud odvolací usnesením ze dne 27.4.2018, č. j. 9 Co 344/2018 -94 změnil napadené usnesení okresního soudu ze dne datum tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a rovněž, že soudní exekutor Mgr. jméno příjmení nemá právo na náhradu nákladů exekuce. V souvislosti s exekučním řízením pak žalobci vznikla škoda v částce částka za úkon právní služby á částka – převzetí věci a příprava, úkon právní služby á částka – návrh na zastavení exekuce ze dne datum, včetně přináležejících režijních paušálů ve výši částka (á částka). Žalobce se se svým nárokem na náhradu škody v celkové výši částka, předběžně dne datum, obrátil na žalovaného, avšak bezúspěšně.
2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že žalobce se předběžně s náhradou škody ve výši částka představující vynaložené náklady na právní zastoupení z titulu nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 107 C 269/2014 obrátil na žalovaného dne datum. Žalovaný po projednání této žádosti konstatoval, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu Okresního soudu v Karviné, avšak nárok na náhradu škody neshledal pro nenaplnění dalších podmínek odpovědnosti státu za škodu, za důvodný. K věci samé žalovaný uvedl, že rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 17.8.2016, č. j. 107 C 269/2014 -98 nevykazuje základní znak nezákonného rozhodnutí podle § 8 odst. 1 zákona, představovaný tím, že takové rozhodnutí dojde právní moci a následně je zrušeno či změněno k tomu příslušným orgánem. V předmětné věci byl žalovaným shledán nesprávný úřední postup Okresního soudu v Karviné spočívající v chybném vyznačení doložky právní moci, za což se žalovaný žalobci omluvil. Náklady odvolacího řízení však nejsou v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem, neboť jak vyplývá z výše uvedeného, v případě rozhodovací činnosti soudu nelze uvažovat o nesprávním úředním postupu, jako titulu pro náhradu škody. Na případy rozhodovací činnosti soudu se vztahují ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. o nezákonném rozhodnutí, avšak v tomto případě žádné nezákonné rozhodnutí ve smyslu tohoto zákona vydáno nebylo. Náklady exekučního řízení byly žalobci přiznány na základě usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne datum, kterým bylo stanoveno, že oprávněná je povinna zaplatit povinnému náklady řízení. O nákladech tak již bylo rozhodnuto a z tohoto důvodu nemůže být žalobci přiznána jejich náhrada.
3. Vzhledem k tomu, že žalovaný i žalobce souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařizoval ústní jednání.
4. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobce se předběžně se svým nárokem na náhradu škody ve výši částka, která měla žalobci vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Karviné, v řízení vedeném pod sp. zn. 107 C 269/2014 , v podobě nesprávně vyznačené doložky právní moci a v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí, obrátil na žalovaného dne datum. Žalovaný po projednání této žádosti dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu Okresního soudu v Karviné, v podobě nesprávně vyznačené doložky právní moci, což žalobci sdělil svým stanoviskem ze dne datum.
5. Soud provedl dokazování rozsudkem Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově ze dne 17.8.2016, č. j. 107 C 269/2014 -98, odvoláním ze dne datum, usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29.3.2018, č. j. 56 Co 93/2018 -232, návrhem na zastavení exekuce ze dne datum, usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 5.6.2017, č. j. 26 EXE 2586/2017 -37, usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22.2.2018, č. j. 26 EXE 2586/2017 -78 a usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.4.2018, č. j. 9 Co 344/2018 -94. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozsudkem ze dne 17.8.2016, č. j. 107 C 269/2014 -98 rozhodl o žalobcově návrhu na vypořádání společného jmění manželů. Na tomto rozhodnutí byla vyznačena doložka právní moci dne datum. Podle tohoto pravomocného rozhodnutí byla zahájena exekuce, kdy provedením exekuce byl pověřen exekutor Mgr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Karviná. Exekuce byla vedena pod sp. zn. 201 EX 00184/2017. Proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne datum podal žalobce dne datum odvolání. Současně dne datum podal žalobce návrh na zastavení exekuce. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 5.6.2017, č. j. 26 EXE 2586/2017 -37 byla předmětná exekuce odložena do pravomocného rozhodnutí o odvolání žalobce, jakožto povinného proti rozsudku ze dne datum. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29.3.2018, č. j. 56 Co 93/2018 -232 byl rozsudek Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne datum zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Z obsahu tohoto rozhodnutí se podává, že důvodem zrušení rozhodnutí soudu prvého stupně byla skutečnost, že žalobci byla v průběhu prvostupňového řízení odňata možnost před soudem jednat, neboť předvolání k jednání mu nebylo řádně doručeno, když soud prvého stupně žalobci uvedenou zásilku nedoručoval na platnou adresu jeho trvalého pobytu. Na základě této skutečnosti pak Okresní soud ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 22.2.2018, č. j. 26 EXE 2586/2017 -78, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.4.2018, č. j. 9 Co 344/2018 -94 exekuci vedenou soudním exekutorem Mgr. jméno příjmení zastavil (výrok I.), dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), a že soudní exekutor Mgr. jméno příjmení nemá právo na náhradu nákladů exekuce (výrok III.). Současně bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků, ani soudní exekutor nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
6. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady číslo Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a) , b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31 odst. 1 , 2 zákona, náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.
7. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: žalobce se podanou žalobou domáhá náhrady škody v souvislosti s dvěma odpovědnostními tituly, a to jednak ve výši částka, představující vynaložené náklady na právní zastoupení v souvislosti s vyvolaným odvolacím řízením, když soud prvého stupně, odňal možnost žalobci řádně jednat před soudem a pro tento důvod byl ve věci vydaný rozsudek o vypořádání zaniklého společného jmění manželů odvolacím soudem zrušen tj. žalobce v této souvislosti vynaložil náklady na zrušení tohoto rozhodnutí, které by jinak nevynaložil. Druhý odpovědnostní titul pak spočívá v nesprávně vyznačené doložce právní moci, kdy tato byla vyznačena, ačkoliv rozsudek pravomocný nebyl a na základě této skutečnosti bylo proti žalobci, jakožto povinnému vedeno exekuční řízení, přičemž v této souvislosti vynaložil na nákladech právního zastoupení částku částka.
8. Prvotně soud uvádí, že předpokladem odpovědnosti státu škodu je: 1) nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí, 2) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem/nezákonným rozhodnutím a vznikem škody a 3) vznik škody. Tyto předpoklady pak musí být splněny kumulativně. Ustanovení § 8 odst. 1 zákona a ustanovení § 13 odst. 1 zákona rozeznává dva odpovědnostní tituly: nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. Nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Naopak nesprávnost úředního postupu či vady úkonu při úředním postupu, které směřují k vydání rozhodnutí, jež nacházejí svůj odraz v jeho obsahu, mohou být posuzovány toliko z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenu nezákonným rozhodnutím. jméno o sobě však odpovědnostní titul představovat nemohou. Na základě popsaného, soud shrnuje, že pokud jde o žalobcům tvrzený nesprávný postup nalézacího soudu v rámci uvedeného řízení v podobě, že žalobce nebyl k jednání řádně obeslán a v důsledku této skutečnosti mu bylo odepřeno právo jednat před soudem, je toto pochybení třeba posuzovat z hlediska případné existence nezákonného rozhodnutí, neboť vadný procesní postup soudu prvého stupně se odrazil v rozhodnutí ve věci samé, což ostatně vyplývá i z rozhodnutí odvolacího soudu ze dne datum, který právě z důvodu špatného procesního postupu nalézacího soudu, rozsudek ze dne datum zrušil a věc vrátil nalézacímu soudu k dalšímu řízení. Tohoto rozhodnutí sice bylo odvolacím soudem zrušeno, avšak nejednalo se rozhodnutí pravomocné, což je požadavkem ustanovení § 8 odst. 1 zákona. Obecným předpokladem odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí je tedy v prvé řadě právní moc takového rozhodnutí, neboť není-li rozhodnutí pravomocné, lze mu čelit procesními prostředky, s nimiž procesní předpisy spojují přezkum jeho správnosti, a tudíž odstranění jeho nezákonnosti. Již z tohoto úhlu pohledu proto nemůže nepravomocné rozhodnutí zapříčinit vznik škody. V tomto případě tedy není odpovědnostní titul dán, neboť se nejedná o rozhodnutí nezákonné. Ostatně o nákladech odvolacího řízení, které žalobce v této souvislosti nárokuje po státu, bude rozhodnuto v souvislosti s rozhodnutím o věci samé v řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově sp.zn. 107 C 269/2014
9. K druhému nároku na náhradu škody spočívající v nesprávně vyznačené doložce právní moci na vydaném rozsudku, soud uvádí, že právní moc představuje objektivní skutečnost a bez ohledu na okolnosti případu, které mohou vést ke zdánlivě správnému vyznačení pravomocného skončení věci, se vždy bude jednat o nesprávný úřední postup, pakliže je právní moc vadně vyznačena. V této souvislosti lze ještě doplnit, že odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu státní moci je odpovědností objektivní, která nepřipouští zproštění odpovědnosti pro nedostatek zavinění. Nesprávný úřední postup nalézacího soudu v podobě vyznačené doložky právní moci, ač tento rozsudek v souvislosti se shora sděleným, právní moci nemohl nabýt, je proto ve věci dán. Nicméně podle ustanovení § 31 odst. 1, 2 zákona, náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Tedy jinak řečeno, podmínkou přiznání náhrady škody je nemožnost poškozeného náhradu nákladů řízení uplatnit v původním řízení na základě procesních předpisů. Odkaz na procesní předpisy znamená, že je možno náhradu škody přiznat jen u těch nákladů řízení, které procesní předpis nahradit neumožňuje. Pokud jejich náhradu procesní předpis umožňuje, je náhrada škody vyloučena, bez ohledu na to, že poškozenému v původním řízení přiznány nebyly, například z důvodu jeho procesního neúspěchu nebo čistě proto, že mu je rozhodující orgán v rámci své diskrece nepřiznal (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 2085/2008 , rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2928/2006 ). Z uvedeného je zřejmé, že ani tento nárok na náhradu škody nemůže být důvodný, neboť žalobce tyto náklady mohl uplatnit, resp. uplatnil v rámci exekučního řízení, přičemž mu nebyly přiznány. Tato skutečnost však není důvodem pro to, aby se těchto nákladů řízení mohl domáhat proti žalovanému.
10. Z těchto všech výše popsaných důvodů proto soud žalobu zamítl jako neopodstatněnou výrokem I. rozsudku.
11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný ve sporu plně úspěšný, přiznal mu soud náklady tohoto řízení, které se skládají z náhrady hotových výdajů ve výši částka podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 1 ,3 písm. a) a ust. § 2 odst. 3 vyhl. číslo o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu (1 úkon po částka – vyjádření ve věci samé).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný povinnost uloženou tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat, po jeho právní moci, výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.