Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
40 C 141/2021-19
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 14 180,76 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 6 155,03 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 155,03 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 024,31 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 972,84 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částku 3 834,58 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě na doplatku soudního poplatku částku 400 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 6 155,03 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 155,03 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 024,31 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 972,84 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částku 3 834,58 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě na doplatku soudního poplatku částku 400 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 23. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 155 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 22. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 024,31 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 972,84 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky a zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 834,58 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 17. 1. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO, Smlouvu o úvěru číslo. Na základě této smlouvy při jejím podpisu žalovaný převzal částku 19 000 Kč a zavázal se vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 34 552 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 468 Kč. Splatnost poslední splátky a zároveň splatnost celého závazku připadla na 17. 3. 2019. Schopnost žalovaného splácet byla před poskytnutím půjčky ověřována na základě vyplněné žádosti o úvěr, do které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, ke které předložil i listin y uvedené v dokumentu. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas a svůj závazek do sjednané doby splatnosti neuhradil. Žalovaný uhradil celkem 23 999,99 Kč. Dle předpisu splátek tak žalovaný dluží na jistině 6 155,03 Kč a na smluvním příslušenství 4 396,98 Kč. V souladu se smlouvou se zbylá nesplacená část úvěru stala splatnou nejpozději dne 17. 3. 2019. V důsledku prodlení žalovaného vznikl věřiteli nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem původního věřitele. Žalobkyně po žalovaném požaduje toliko zaplacení nesplacené jistiny ve výši 6 155,03 Kč, smluvního úroku ve výši 205,83 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 611,02 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 535,72 Kč, inkasního poplatku ve výši 1 044,41 Kč a smluvní pokutu za období od 18. 3. 2019 do 29. 11. 2020 ve výši 3 834,58 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 575,86 Kč za období ode dne 18. 3. 2019 do 30. 11. 2020, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 024,31 Kč za období od 18. 3. 2019 do 30. 11. 2020 a účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. V petitu požadovaný kapitalizovaný úrok 5 9 72,84 Kč je součtem nesplaceného úroku ve výši 205,83 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 2 611,02 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 535,72 Kč, inkasního poplatku 1 044,41 Kč a smluvního úroku po konečné splatnosti úvěru 1 575,86 Kč. Před podáním žaloby byla žalovanému odeslána poslední upomínka.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. K jednání se žádný z účastníků ani jejich zástupců nedostavil, když zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání písemně omluvil. S ohledem na nepřítomnost účastníků a jejich zástupců soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud provedl k důkazu veškeré listin y předložené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Dne 17. 1. 2018 požádal žalovaný společnost právnická osoba o poskytnutí úvěru ve výši 19 000 Kč. V žádosti uvedl své osobní údaje a dále uvedl, že je zaměstnancem s příjmem 14 327 Kč. Jeho výdaje činí celkem 11 500 Kč (zjištěno z Žádosti o zápůjčku).
6. Dne 17. 1. 2018 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba Smlouvu o úvěru číslo v níž byl žalovaný označen svým jménem a příjmením, rodným číslem a adresou bydliště. právnická osoba se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 19 000 Kč a žalovaný se zavázal půjčené peněžní prostředky vrátit v hotovosti spolu s úrokem ve výši 8 550 Kč a poplatky„ náhradou za vyhodnocení úvěru“ ve výši 1 753 Kč a inkasním poplatkem ve výši 3 420 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 4688 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný současně potvrdil převzetí částky 19 000 Kč (zjištěno ze Smlouvy o úvěru číslo).
7. Dne 17. 1. 2018 byly žalovanému poskytnuty společností právnická osoba informace o spotřebitelském úvěru (zjištěno z listin y anonymizováno informace o spotřebitelském úvěru).
8. právnická osoba s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek identifikovaným v Seznamu pohledávek dle stavu ke 31. 11. 2020. Postupované pohledávky jsou identifikovány v seznamu pohledávek, a to číslem smlouvy, datem uzavření smlouvy, výší pohledávky k rozhodnému dni, datem ukončení příslušné smlouvy, datem splatnosti a identifikačními údaji o dlužníkovi v rozsahu jméno, příjmení, rodné číslo. Seznam pohledávek podepsaný postupitelem i postupníkem tvoří Přílohu číslo této smlouvy a je její nedílnou součástí. Navíc je spolu s podpisem této smlouvy předáván Seznam pohledávek také v elektronické formě, který obsahuje navíc také úplaty za každou jednotlivou pohledávku. Pohledávky spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s nimi spojenými přecházejí na postupníka ke dni uzavření této smlouvy (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek).
9. Z listin y doložené žalobkyní k důkazu a označené jako Kopie přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávky soud zjistil, že se jedná o listin u, v níž je uvedeno číslo dlužníka, číslo smlouvy číslo a údaje týkající se této smlouvy, jméno a příjmení žalovaného, jeho rodné číslo, adresa, datum podpisu smlouvy, datum splatnosti, původní výše dluhu a aktuální dlužné částky, smluvní pokuty a sankce, celková výše úhrad a datum poslední platby. Listin Listina není podepsána. Vzhledem k obsahu údajů v této listin ě má soud zato, že se nejedná o přílohu číslo Smlouvy o postoupení pohledávek, tj. seznam postoupených pohledávek, neboť tato listin listina nesplňuje požadavky seznamu, jak byly vymezeny Smlouvou o postoupení pohledávek (viz podrobně výše), neboť není podepsána postupitelem ani postupníkem. Rovněž tak nemůže být považována za Seznam pohledávek také v elektronické formě, neboť neobsahuje údaj o úplatě. Z této listin y vzal soud za prokázáno, že žalovaný uhradil původnímu věřiteli částku 23 999,99 Kč, což je rozdíl mezi původní výší dluhu při poskytnutí 34 552 Kč a celkovým aktuálním dluhem 10 552,01 Kč.
10. Z Potvrzení o zaplacení úplaty soud zjistil, že touto listino u společnost právnická osoba potvrzuje, že jí žalobkyně uhradila celou kupní cenu za postoupení pohledávek dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020.
11. Dopisem ze dne 18. 1. 2021 společnost právnická osoba, oznámila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 byla pohledávka za ním ze smlouvy o úvěru číslo postoupena na žalobkyni (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky). Dopis byl doručen žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru dne 19. 1. 2021 (zjištěno z Podacího archu ze dne 19. 1. 2021).
12. Z Výzvy před podáním žaloby soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho dluhu vyplývajícího ze smlouvy číslo uzavřené se společností právnická osoba ve výši 25 204,80 spolu s příslušenstvím do 14. 4. 2021 s upozorněním, že nebude-li dluh ve stanoveném termínu uhrazen, bude podána žaloba. Dopis byl odeslán žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru (zjištěno z Podacího archu ze dne 17. 3. 2021).
13. Z Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání bylo zjištěno, že dne 26. 2. 2021 byla provedena cesta pověřeného terénního pracovníka na kontaktní adresu dlužníka.
14. Dopisem ze dne 8. 2. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu vyplývajícího ze smlouvy číslo uzavřené se společností právnická osoba ve výši 25 283,67 Kč spolu s příslušenstvím do 1. 3. 2021. U této listin y nebylo prokázáno, její odeslání žalovanému (zjištěno z dopisu Předání do advokátní kanceláře).
15. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovaným ze smlouvy o úvěru číslo byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.
16. Po právní stránce soud zhodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavřenou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmětnou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru číslo Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“).
17. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).
18. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008 číslo“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: číslo). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (příjmení, jméno. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C číslo, ECLI:EU:C: číslo). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018 .
21. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
22. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 číslo dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.
23. Soud nevzal za prokázáno, že poskytovatel úvěru - právní předchůdce žalobkyně – společnost právnická osoba při uzavření smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť žalobkyně vůbec nezkoumala (neověřovala) ani příjmovou a ani výdajovou stránku žalovaného, když v této oblasti se omezila na uvedení ničím nepodložených částek. Pokud v žádosti o úvěr bylo označeno, že žalovaný doložil výplatní pásky a pracovní smlouvy, tak tyto skutečnosti nebyly prokázány. Na základě provedených zjištění nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru číslo pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.).
24. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 19 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § číslo odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. V tomto případě bylo zjištěno, že žalovaný fakticky zaplatil částku 23 999,99 Kč. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul, protože žalovaný uhradil více, než obdržel. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že zaplacená částka byla použita částečně na úhradu souhrnného poplatku, částečně na dlužný úrok, částečně na poplatek za vyhodnocení úvěru, poplatek za sjednání úvěru a inkasní poplatek, neboť tato ujednání byla absolutně neplatná, a tudíž tento nárok věřiteli ani nevznikl.
25. Výrokem II. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
26. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Předmětem řízení, který podléhá zaplacení soudního poplatku je částka 14 180,76 Kč. Podle položky 2 bod 1. písm. b) Sazebníku poplatků, přílohy zák. č. 549/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, činí soudní poplatek za návrh 800 Kč. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku toliko částku 400 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem III. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 400 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.