Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 167/2021-10

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Fikkerem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 8.925 Kč / úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7.000 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 1.925 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8.925 Kč od 3. 5. 2020 do 14. 10. 2021 ve výši 10 % ročně a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.925 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení ve výši 1,5 % ročně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 833,84 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7.000 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 1.925 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8.925 Kč od 3. 5. 2020 do 14. 10. 2021 ve výši 10 % ročně a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.925 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení ve výši 1,5 % ročně. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 833,84 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 8.925 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 4. 2020 Touto smlouvou žalobkyně poskytnula žalované úvěr ve výši 8.000 Kč, žalovaná měla vrátit úvěr do 2. 5. 2020 včetně poplatku za službu„ anonymizováno“ a poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaná uhradila celkem částku 1.000 Kč.

2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle , , ve znění pozdějších předpisů.

4. Protože se žalovaná ve věci nevyjádřila, provedl soud k důkazu pouze y předložené žalobkyní, a to v rozsahu níže uvedeném s ohledem na soudem uvedený právní názor. Ostatní y předložené žalobkyní soud neprováděl, neboť z nich nebylo možné zjistit právně významné skutečnosti. Zjištění učiněná z listin předložených žalobkyní pokládá soud za skutkový závěr ve věci samé, jelikož si tato dílčí skutková zjištění neodporují:

A) Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 4. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalobkyně poskytnula žalované úvěr ve výši 8.000 Kč, žalovaná měla vrátit včetně poplatku„ anonymizováno“ a poplatku za poskytnutí úvěru do 2. 5. 2020.

B) Žaloba, jíž pokládá soud za výzvu k plnění, byla žalované doručena dne 14. 10. 2021, tzv. úložkou.

C) Soud přihlédl k tvrzením žalobkyně, jež jsou v její neprospěch, s tím, že žalovaná uhradila celkem částku 1.000 Kč.

D) Výpisem z účtu žalované č. 1/2020 má soud za prokázané, že tento účet vykazoval zůstatek ve výši 112,65 Kč, výpis z účtu žalované č. 2/2020 zůstatek ve výši 128,65 Kč a výpis z účtu č. 3/2020 zůstatek ve výši 113,65 Kč.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Podle § 1815 k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva ve smyslu ustanovení . Na základě této smlouvy žalobkyně poskytnula žalované úvěr ve výši 8.000 Kč. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, žalovaná uhradila celkem částku 1.000 Kč.

7. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny. Další ujednání smlouvy o smluvním úroku a poplatku musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz a násl. ) národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

8. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení a násl. , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/ ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje . Oproti příloze směrnice ustanovení mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen , ale i směrnici Rady 93/13/ s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle nepřihlíží (žalovaná se tohoto ujednání nedovolává).

9. Nejprve soud zvažoval, zda smlouva o úvěru jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. (dostupné na www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokut 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

10. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzované smlouvy o úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být několikanásobně převyšující částku poskytnutou. Smlouva je jako celek neplatná pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran (nevyváženost vzájemných práv a povinností). RPSN dle smlouvy činí 987,22 %, přičemž jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost jednotlivých ujednání smlouvy vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením pouze nepřihlížet dle a pro rozpor s dobrými mravy dle .

11. Dále je třeba říci, že soud přihlédl k aktuální judikatuře Ústavního soudu, reprezentované nálezem sp. zn. , jakož i k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance, podle něhož:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a  Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ V daném případě je přitom zřejmé, že žalobkyně při posuzování zvažovala obsah výpisů z účtu žalované shora uvedené, avšak dovodila z nich nesprávné závěry. V situaci, kdy zůstatek žalované na bankovním účtu před poskytnutím úvěru činí cca 120 Kč si lze těžko představit, že by byla schopna jednorázově uhradit částku 9.925 Kč, a to ke dni 2. 5. 2020. Soud proto také z tohoto důvodu pokládá smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou.

12. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej . Protože žalovaná uhradila částku 1.000 Kč, ale byla jí poskytnuta částka 8.000 Kč, musel soud vypořádat účastníky poskytnutá plnění podle neplatné smlouvy. Protože výše žalobkyní poskytnutého plnění přesahuje plnění poskytnuté žalovanou (8.000 Kč - 1.000 Kč), soud žalobě v rozdílu poskytnutých plnění vyhověl. Soud žalobě vyhověl i ohledně zákonného úroku z prodlení z přiznané částky v souladu s  . Zákonný úrok z prodlení soud přiznal žalobkyni v souladu s  . Doručením žaloby dne 14. 10. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu, následující den mohla plnit a ode dne 16. 10. 2021 je v prodlení.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zčásti úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 833,84 Kč, přičemž tato částka představuje 56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78 % a úspěchu žalované v rozsahu 22 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8.925 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.