Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
26 C 66/2021-82
Okresní soud ve obec rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 46 129 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 300 Kč s úrokem z prodlení
ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 11 506 Kč, úrok z prodlení ve výši 2 087,65 Kč, úrok ve výši 5 891,54 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 14 260,97 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 14 260,97 Kč od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 14 260,97 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení
ve výši 8,25 % ročně z částky 6 960,97 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 001 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 15 322 Kč, úrok z prodlení ve výši 3 291,39 Kč, úrok ve výši 9 277,16 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 999 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 11 506 Kč, úrok z prodlení ve výši 2 087,65 Kč, úrok ve výši 5 891,54 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 14 260,97 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 14 260,97 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 14 260,97 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 960,97 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 001 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 15 322 Kč, úrok z prodlení ve výši 3 291,39 Kč, úrok ve výši 9 277,16 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 999 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 46 129 Kč s příslušenstvím. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že její nárok vyplývá z nesplacené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum (dále jen„ smlouva číslo“) a nesplacené smlouvy o půjčce číslo ze dne datum (dále jen„ smlouva číslo“). Obě smlouvy byly uzavřeny se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Dluh žalovaného ze smlouvy číslo činil 18 806 Kč, zákonný úrok z prodlení 2 087,65 Kč, úrok 5 891,54 Kč, úrok z prodlení z částky 14 260,97 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 14 260,97 Kč od datum do zaplacení. Dluh žalovaného ze smlouvy číslo činil 27 323 Kč, úrok z prodlení 3 291,39 Kč, úrok 9 277,16 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení.
2. Smlouvou číslo (o spotřebitelském úvěru číslo) byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vedle této částky také zaplatit úrok ve výši 2 100 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně sjednaná v článku anonymizováno smlouvy), odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a pojištění ve výši 406 Kč. Celkovou částku 26 506 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 457 Kč od datum do datum. Žalovaný uhradil pouze částku 7 700 Kč, o kterou byla ponížena jistina a dluh na poplatcích, včetně pojištění tak, že žalovaný na jistině dlužil 14 260,97 Kč, na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 4 256,97 Kč a na životním pojištění 288,06 Kč Poslední platba žalovaného na pohledávku byla uhrazena dne datum.
3. Smlouvou číslo (o půjčce číslo) byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně mimo poskytnutých peněžních prostředků také úrok ve výši 2 800 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně sjednaná v článku anonymizováno podmínek), odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč a životního pojištění ve výši 522 Kč. Celkovou částku 35 322 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 609 Kč od datum do datum. Žalovaný uhradil pouze částku 7 999 Kč, o kterou byla ponížena jistina a dluh na poplatcích, včetně pojištění tak, že žalovaný na jistině dlužil 20 000 Kč, na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 6 129,93, poplatku za administrativní činnost 793,09 Kč a na životním pojištění 399,98 Kč Poslední platba žalovaného na pohledávku byla uhrazena dne datum.
4. Žalobkyně se omluvila z účasti na jednání. Žalovaný svou neúčast neomluvil, proto soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), rozhodl v jeho nepřítomnosti.
5. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu číslo o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému stejného dne v hotovosti částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úrokem ve výši 2 100 Kč a pojištěním anonymizována dvě slova 406 Kč v 58 týdenních hotovostních splátkách po 457 Kč od 7. kalendářního dne po uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána na 23,72 % ročně. Žalovaný prohlásil, že před uzavřením smlouvy poskytl právní předchůdkyni žalobkyně úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr a že je schopen celkovou částku, za podmínek stanovených ve smlouvě, splatit. Rovněž potvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě informací od něj získaných, které jsou obsahem karty zákazníka, o kterých žalovaný prohlásil, že pro tento účel jsou dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Před uzavřením smlouvy číslo žalovaný vyplnil zákaznickou kartu, ve které ohledně svých poměrů uvedl, že bydlí v nájmu a má uzavřenou nájemní smlouvu od října rok, pracuje na hlavní pracovní poměr v anonymizována dvě slova se sídlem ve obec jako anonymizováno od října rok s čistým příjmem částka a na dýškách si vydělá dalších částka. Kromě předmětného úvěru přiznal další úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 20 000 Kč se splátkami 2 400 Kč měsíčně. Své měsíční výdaje odhadl na částku 14 400 Kč, představující náklady na bydlení ve výši 7 000 Kč, osobní výdaje 5 000 Kč a splátky 2 400 Kč Celkem jeho použitelný příjem činil 4 900 Kč měsíčně. Ze zákaznické karty vyplynulo, že ze strany žalovaného bylo předloženo potvrzení o příjmu od zaměstnavatele a pracovní smlouva (smlouva o spotřebitelském úvěru, zákaznická karta).
6. Právní předchůdkyně žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu číslo o půjčce číslo na základě které mu poskytla stejného dne v hotovosti částku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 14 800 Kč, zahrnující poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, úrokem ve výši 2 800 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Žalovaný si zvolil doplňkové životní pojištění anonymizována dvě slova za poplatek 522 Kč. Celková částka 35 322 Kč byla splatná hotovostně v 58 splátkách po 609 Kč s tím, že první splátka byla splatná nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy. Žalovaný potvrdil, že mu byly poskytnuté peněžní prostředky poskytnuty v hotovosti při podpisu smlouvy. Ostatní smluvní ujednání byla obsažena na samostatném listu, jež neobsahoval podpis žalovaného potvrzující seznámení se s textem, zejména ujednání o tom, že se jedná o poskytnutí účelového spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou úrokovou sazbou 23,72 % ročně (článek anonymizována dvě slova smluvního ujednání). Před uzavřením smlouvy číslo žalovaný vyplnil zákaznickou kartu, ve které ohledně svých poměrů uvedl, že od března rok žije jako spolubydlící na adrese adresa žalovaného sídlem ve obec, kde pracuje od anonymizováno rok s čistým měsíčním příjmem částka. K jeho výdajům patří splátky na další půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, kterou si vzal ve výši 8 000 Kč. Další své měsíční výdaje odhadl na částku 8 200 Kč, zahrnující nájem 2 500 Kč, výdaje na domácnost 4 500 Kč a uvedenou splátku úvěru 1 200 Kč. Použitelný příjem představoval částku 8 100 Kč. Žalovaným, dle zákaznické karty, byl předložen výpis z účtu, pracovní smlouva a nájemní smlouva (smlouva o půjčce, smluvní podmínky, karta zákazníka).
7. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo i pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, přičemž pohledávky byly specifikovány v seznamu pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně v dopise ze dne datum, zaslaným žalovanému doporučeně dne datum. Následně byl žalovaný v dopise ze dne datum vyzván zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo přičemž nejzazší termín úhrady byl stanoven na datum. Výzva byla zaslána žalovanému doporučeně dne datum (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek, výzva k plnění, podací lístek).
8. Žalovaný na splátkách uhradil ze smlouvy číslo částku 7 700 Kč ve splátkách 1 000 Kč (datum), 1 500 Kč (datum), 1 700 Kč (datum), 400 Kč (datum), 500 Kč (datum), 500 Kč (datum), 500 Kč (datum), 500 Kč (datum), 500 Kč (datum), 100 Kč (datum), 100 Kč (datum), 200 Kč (datum), 100 Kč (datum) a 100 Kč (datum). Žalovaný na splátkách dluhu ze smlouvy číslo uhradil částku 7 999 Kč ve splátkách po 609 Kč (datum), 609 Kč (datum), 500 Kč (datum), 4 981 Kč (datum), 500 Kč (datum), 400 Kč (datum) a 400 Kč (datum) (tabulka umoření).
9. Z úřední činnosti soud zjistil, že žalovaný v době uzavření smlouvy číslo i smlouvy číslo měl na svou osobu evidovaných pět zápisů v ISAS - návrh na nařízení exekuce, kdy se jednalo o dluh žalovaného způsobený jeho trestnou činností, za kterou byl žalovaný pravomocně odsouzen a zavázán k náhradě škody společnosti právnická osoba, společně s dvěma spoluobžalovanými, v celkové výši 39 240 Kč. Tato částka nebyla dobrovolně uhrazena, proto byla i po žalovaném exekučně vymáhána na základě návrhu podaného datum. V době vydání rozsudku (datum) již žalovaný byl ve výkonu trestu ve stát. instituce a tímto rozsudkem byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání anonymizováno měsíců. Dále vůči žalovanému bylo vedeno exekuční řízení k návrhu podanému datum oprávněným právnická osoba, se sídlem v obec a číslo, pro částku 16 353,34 Kč s příslušenstvím, na základě příkazu vydaného anonymizována tři slova ze dne datum (pro navrhovatele anonymizováno právnická osoba) za neuhrazené ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací ve výši 16 353,34 Kč s příslušenstvím.
10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „nový zákon o spotřebitelském úvěru - “), poskytovatel uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěru, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 87 odst. 1 nového zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
14. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
15. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Ohledně nároku ze smlouvy číslo má soud, vzhledem na shora popsaný skutkový stav, za to, že žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, nesplnila svou povinnost stanovenou novým zákonem o spotřebitelském úvěru, a to řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, a to s ohledem na skutečnost, že řádně neprověřila příjmy a výdaje žalovaného. K obezřetnosti při posuzování úvěruschopnosti žalovaného měla právní předchůdkyni žalobkyně vést ta skutečnost, že žalovaný žádá o další (již třetí) spotřebitelský úvěr, a to navíc poměrně krátce po poskytnutí finančních prostředků smlouvou číslo to přesto, že řádně své závazky z této předchozí smlouvy neplnil. Bez ohledu na tuto skutečnost právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému opět poskytla finanční prostředky, i když o schopnosti žalovaného své závazky plnit mohla být dostatečně přesvědčena z jeho chování ve vztahu k předchozím závazkům. Další pozornost měla právní předchůdkyně žalobkyně věnovat i skutečnosti, že žalovaný, přesto, že mu bylo před 2 měsíci 20 000 Kč, není schopen ze svého údajně dostatečného příjmu (19 300 Kč) splatit tento závazek a již za další dva měsíce nutně potřebuje další peněžní prostředky, tentokrát ve výši 15 000 Kč. Z uvedeného muselo být právní předchůdkyni žalobkyně zřejmé, že i když žalovaný prohlásil, že mu zbývá po úhradě všech svých výdajů cca 5 000 Kč, nestačí mu tyto prostředky k pokrytí svých závazků. Otázkou tedy je, zda žalovaný v době uzavření smlouvy číslo nějaké pravidelné příjmy z tvrzeného hlavního pracovního poměru měl, když ze strany žalobkyně, ani po výzvě, nebyly předloženy dostatečné důkazy prokazující ověření úvěruschopnosti žalovaného, jako je například pracovní smlouva či výpis z účtu. Přesto, že jsou tyto dvě listin y citovány v kartě zákazníka, o jejich skutečném předložení není žádný důkaz. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalovaného, tedy osoby žádající o úvěr, jež může zkreslovat či záměrně modifikovat svou skutečnou majetkovou situaci s cílem úvěr získat, bylo na poskytovateli úvěru poměry žalovaného dostatečně prověřit na základě spolehlivých a dostatečných informací, za které lze považovat, v případě žalovaného, výplatní lístek či výpis z účtu, případně také nájemní smlouvu. Navíc ze strany žalobkyně nebylo nikterak prokázáno, že by jeho právní předchůdkyně provedla šetření o bonitě žalovaného i nahlédnutím do příslušných rejstříků, zejména rejstříku exekucí. Pokud by tak učinila, zjistila by, že žalovaný kromě předchozího dluhu vůči ní má další závazky vůči jiným věřitelům, jak vyplynulo z úřední činnosti soudu. O„ pravdivosti“ tvrzení žalovaného, a tedy jeho čestnosti a důvěry schopnosti, jež v kartě zákazníka spočívalo pouze v jeho čestném prohlášení, svědčí také zamlčení těchto informací (o svých jiných závazcích) před uzavřením smlouvy číslo. Vzhledem k tomu, že žalobkyní nebyly uvedené listin y, citované v kartě zákazníka, předloženy, není možné uzavřít, že skutečně žalovaný v době uzavření smlouvy číslo disponoval tvrzenými příjmy, ani to, zda skutečně řádně platil uvedené výdaje (např. na bydlení). Problémy žalovaného se splácením těchto svých jiných závazků svědčí o tom, že žalovaný nebyl ani s jím tvrzeným příjmem (deklarovaným v zákaznické kartě), vyjít a své závazky splatit. Pokud by potom od domnělého zbývajícího měsíčního příjmu žalovaného byly odečteny reálné životní náklady na zdravotní péči, dopravu, zálohy na energie a vodu, nájem, náklady na obživu, ošacení, drogerii včetně hygienických potřeb, mobilní telefon a dalších nutných výdajů, lze se jen domnívat, zda by žalovaný byl reálně schopen splácet další finanční závazek ve výši cca 2 050 Kč měsíčně vůči právní předchůdkyni žalobkyně ze smlouvy číslo což právní předchůdkyně žalobkyně, při řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, vědět měla a mohla, a to na navzdory prohlášení žalovaného, že úvěr schopen řádně a včas uhradit je. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena poskytovateli úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že by tak poskytovatel úvěru neučinil. Spotřebitelský úvěr měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný v tomto případě na základě výše uvedeného schopnost splácet tento úvěr neměl, o čemž svědčí také skutečnost, že na svůj dluh uhradil pouze polovinu z předepsaných splátek. Takový zákonný postup představuje posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytující se na úvěrovém trhu, kdy úvěry jsou poskytovány s cílem jejich nesplacení, přičemž věřitel předem počítá s tím, že dlužník nebude pravděpodobně ani schopen poskytnutý úvěr splatit (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru).
18. Stejný závěr lze konstatovat i ohledně zaplacení částky 27 323 Kč s příslušenstvím, vyplývající ze smlouvy číslo kdy má soud, vzhledem k popsanému skutkovému stavu, za to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru, a to řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), a to zejména s ohledem na skutečnost, že řádně neprověřila příjmy a výdaje žalovaného. K obezřetnosti při posuzování úvěruschopnosti žalovaného měla právní předchůdkyni žalobkyně vést opět skutečnost, že žalovaný při této žádosti uvedl, pravděpodobně záměrně, své osobní náklady nižší, než jsou reálné životní náklady, a to pouze ve výši 7 000 Kč, přesto, že jeho údajný příjem činil 16 300 Kč netto, přičemž ani tento příjem mu nestačil na živobytí. Částka 7 000 Kč nemůže pokrýt reálné běžné náklady na bydlení, stravování, dopravu, mobilní telefon, oblečení, zdravotní péči apod., navíc u žalovaného i na splátky předchozích závazků, jak bylo citováno v odstavci 17. Právní předchůdkyně žalobkyně opět v tomto případě vycházela pouze z tvrzení žalovaného, tedy osoby, žádající úvěr, jež může zkreslovat či záměrně modifikovat svou skutečnou majetkovou situaci s cílem úvěr získat, proto bylo na poskytovateli úvěru poměry žalovaného prověřit na základě spolehlivých a dostatečných informací, za které lze v daném případě považovat pracovní smlouvu, výplatní pásky, výpis z účtu a nájemní smlouvu. Přesto, že bylo v zákaznické kartě uvedeno, že tyto dokumenty byly předloženy, z provedeného dokazování tato skutečnost nevyplývá, když žalobkyně ani po výzvě soudu tyto listin y nepředložila. Soud tedy uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně z jiných zdrojů, než z tvrzení žalovaného, nevycházela a tedy ani nijak neověřila, zda žalovaný může uvedeným příjmem disponovat. Z karty zákazníka sice vyplývá, že byl předložen výpis z účtu, přičemž tento výpis nebyl doložen, proto není možné ani uzavřít, že se jedná o účet žalovaného, na který byl připisován tvrzený příjem, ani to, zda z tohoto účtu nejsou hrazeny jiné náklady, jako například splátky jiných dluhů, platby na bydlení a jiné závazky žalovaného. Navíc informace zjištěná soudem z úřední činnosti (odst. 9) snižuje důvěryhodnost žalovaného a jím tvrzených skutečností. Problémy žalovaného se splácením předchozích závazků, jež dospěly do fáze exekučního řízení, rozhodně nesvědčí o tom, že by žalovaný byl schopen se svým příjmem, jenž by mu po zaplacení výdajů zůstal, byl schopen tento úvěr splatit. Pokud by od domnělého tvrzeného zbývající měsíčního příjmu žalovaného byly odečteny reálné životní náklady na zdravotní péči, dopravu, zálohu na energie a vodu, nájemné, výdaje na stravování, ošetření, drogerii včetně hygienických potřeb, mobilní telefon a jiné nutné výdaje, pak po odpočtu závazku žalovaného, lze se jen domnívat, zda žalovaný byl reálně schopen splácet další finanční závazek ve výši cca 2 740 Kč, což právní předchůdkyně žalobkyně při řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného vědět měla a mohla, a to navzdory skutečnosti, že žalovaný prohlásil, že úvěr je schopen řádně a včas uhradit. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena poskytovateli úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak jako poskytovatel úvěru neučinil. Spotřebitelský úvěr by měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný v tomto případě na základě výše uvedeného schopnost splácet tento úvěr neměl, o čemž svědčí také skutečnost, že žalovaný na svůj dluh uhradil cca třetinu z předepsaných splátek. Takový zákonný postup představuje posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy úvěry jsou poskytovány s cílem jejich nesplacení, přičemž věřitel předem počítá s tím, že dlužník nebude schopen poskytnutý úvěr splatit (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru).
19. obec spotřebitelské právo ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru je mj. transponovanou směrnicí č. 2008 číslo, kde se v článku 8 odst. 1 věta první stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. V článku 23 směrnice č. 2008 číslo se dále stanoví, že členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření na zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být v účinné, přiměřené a odrazující. Přesto, že přesný postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele není nijak zákonem o spotřebitelském úvěru, ani transponovanou směrnicí č. 2008 číslo, stanoven, je zřejmé, že poskytovatel úvěru je povinen vždy řádně a se všemi znalostmi profesionála a s péčí řádného hospodáře prověřit úvěruschopnost úvěrovaného. Poskytovatel úvěru by si měl veškeré údaje týkající se finančně majetkové situace spotřebitele řádně ověřit, a to zejména předložením potřebných listin, jako například výpisem z účtu, doklady o nákladech na bydlení atd. a nikoliv spoléhat na tvrzení spotřebitele, které může být úmyslně, či neúmyslně zkresleno jeho subjektivním vnímáním. Žalobkyně však v tomto řízení neprokázala, že by tuto svou povinnost splnila, resp. její právní předchůdkyně, když vycházela pouze z informací poskytnutých žalovaným, aniž by si vyžádala od žalovaného podklady k pravidelným příjmům a výdajům, a tím reflektovala reálnou schopnost žalovaného tento úvěr splatit.
20. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
21. Soud s ohledem na shora popsané důvody uzavřené smlouvy číslo i číslo shledal za neplatné a konstatoval, že úvěrové prostředky tak byly žalovanému poskytnuty na základě neplatných smluv. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení došlo v případě číslo i v případě číslo je přitom nutno chápat jako neplatnost absolutní. Podle § 588 o.z. , k ní musí soud přihlédnout z úřední povinnosti a není k ní třeba námitky žalovaného jako spotřebitele, protože není stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen (viz rozsudek Nejvyšší soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
22. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
23. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
24. Soud v souladu s § 118a odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. právně posoudil nárok uplatněný žalobkyní jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z. , poněvadž v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, na základě neplatných smluv, poskytla žalovanému v hotovosti částky 15 000 Kč a 20 000 Kč, na které žalovaný uhradil pouze částky 7 700 a 7 999Kč. Žalovaný je povinen poskytnutou částku, poníženou o uvedené úhrady, vrátit žalobkyni jako vlastnici pohledávky za žalovaným z titulu bezdůvodného obohacení, přičemž splatnost pohledávky v daném případě není stanovena zákonem. Za den splatnosti je v tomto případě považován den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalovaný jako dlužník žalobkyní jako věřitelem požádán o plnění. Tímto dnem je v obou případech den datum, tedy den následující po uplynutí lhůty stanovené k úhradě dluhu v předžalobní výzvě, která byla žalovanému řádně doručena, jelikož žádná z předchozích výzev žalobkyně vůči žalovanému nebyla prokazatelně doručena dříve. Žalovanému tak vedle povinnosti k úhradě dlužné částky byla uložena rovněž nová povinnost uhradit úroky z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši 8,25 % ročně podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
25. Soud v souladu s § 153 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tedy žalovaného zavázal k zaplacení částky 7 300 Kč (15 číslo 700) ze smlouvy číslo s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. (výrok I.).
26. Soud v souladu s § 153 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tedy žalovaného zavázal k zaplacení částky 12 001 Kč ze smlouvy číslo (20 číslo 999) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. (výrok III.).
27. Ohledně zbývající částky včetně požadovaného příslušenství, ve vztahu k nároku ze smlouvy číslo (výrok II. i výrok IV.) byla žaloba zamítnuta, a to s ohledem na shora uvedené důvody, tedy nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného, což způsobilo absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru i smlouvy o půjčce, kdy ostatní nároky vyplývající z těchto smluv, jež jsou absolutně neplatné, tedy neplatné od samého počátku, nemohly žalobkyni vzniknout.
28. Žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná, žalovanému tak vznikl nárok na zaplacení nákladů řízení účelně vynaložených k bránění svého práva v tomto řízení. Žalovanému však v řízení prokazatelně žádné náklady řízení nemohly vzniknout, když v řízení byl po celou dobu pasivní, proto soudem bylo o nákladech řízení rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tak, že bylo vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.), přičemž současně poměr úspěchu ve věci žalovaného nebyl, vzhledem k okolnostem, předmětem zkoumání soudu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.