Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
55 C 126/2021-20
Městský soud v obec rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované a žalobkyně
o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3.000 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši
1.489 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3.000 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.
1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 15. 12. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 3.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva
o poskytování služeb elektronických komunikací číslo (dále jen jako„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byla i kupní smlouva na specifikované koncové zařízení. Žalovaná však svým povinnostem z kupní smlouvy nedostála a žalobci dlužnou částku v celkové výši 3.000 Kč (vyúčtovanou dokladem číslo splatným dne 18. 2. 2020) ačkoliv písemně upomínána dosud neuhradila.
2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila.
3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.
4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne 10. 9. 2019 uzavřel žalobce s žalovanou příjmení smlouvu
číslo na základě které se žalobce zavázal poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací dle specifikace obsažené v Nastavení služeb pro telefonní číslo tel. číslo, a to včetně zprostředkování služeb třetích stran a včetně platebních služeb. Nedílnou součástí této Smlouvy byla i kupní smlouva týkající se koncového zařízení anonymizována dvě slova, IMEI: číslo (dále jen jako„ koncové zařízení“). Smluvní strany přitom sjednaly, že na kupní cenu tohoto zařízení bude žalované poskytnuta sleva ve výši 3.000 Kč podmíněná dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy a využíváním služeb s tarifem s minimální měsíční platbou. Žalobce vyúčtoval žalované dokladem číslo ze dne 4. 2. 2020 (splatným dne 18. 2. 2020) kupní cenu koncového zařízení ve výši 3.000 Kč, neboť žalobce dne 2. 12. 2019 shora popsanou účastnickou smlouvu vypověděl. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána dopisem zástupkyně žalobce ze dne 23. 11. 2020.
5. S ohledem na datum vzniku posuzoval soud právní poměry mezi účastníky podle ustanovení zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích a podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník “).
6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi žalobcem a žalovanou vznikly závazkové vztahy uzavřením smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací (ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb. ) a uzavřením kupní smlouvy (ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku ). Z těchto závazkových vztahů vznikla žalobci povinnost poskytovat žalované služby elektronických komunikací, a to včetně služeb třetích stran a platebních služeb, a žalované vznikla povinnost žalobci za tyto služby hradit vyúčtované ceny, jakož i povinnost uhradit žalobci kupní cenu za poskytnuté koncové zařízení. Z toho výčtu povinností je tedy zřejmé, že žalobce svým povinnostem dostál, naproti tomu žalovaná neuhradila žalobci kupní cenu za poskytnuté koncové řízení a porušila tím svou základní povinnost z uvedeného závazkového vztahu vyplývající. Pokud jde o složení a výši dlužné částky, tyto žalovaná nijak nerozporovala.
7. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by dlužnou částku žalobci zaplatila
a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl
a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku v celkové výši 3.000 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinna zaplatit i úrok z prodlení, přičemž jeho výše byla stanovena na základě nařízení č. 351/2013 Sb.
8. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. , tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu
a stručné právní posouzení.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení sestávající ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu – žaloba ze dne 15. 12. 2020) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky
č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); ze tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; z částky 189 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a konečně z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. )
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.