Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
111 C 4/2021-74
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 8,25 % ročně od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, částky částka, úroku ve výši 63,7 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, částky [částka], úroku ve výši 63,7 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů a informací získaných o žalovaném prověřila jeho úvěruschopnost. Dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v registru příjmení a NRKI. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 86,02 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách po částka, a to vždy ke každému 3. dni v měsíci. příjmení však pouze 13 splátek, celkem částku částka. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka, neboť se žalovaný ocitl u splátky číslo v prodlení delším než 30 dnů, a dále na zaplacení částky částka jako náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, a to za již vzniklé prodlení se splátkami číslo neboť se u těchto splátek žalovaný ocitla v prodlení o délce 15 dnů. Protože se žalovaný ocitla v prodlení 65 dní se splátkou či její částí, a to konkrétně s 14. splátkou splatnou dne datum, byl úvěr ke dni datum na základě smluvních ujednání zesplatněn. Dle smluvních ujednání se pak ke dni zesplatnění veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny, která je vyčíslena částkou částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný v den následující po zesplatnění úvěru neuhradil celou novou jistinu úvěru, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od datum do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu k datu vyhotovení této žaloby, tedy ve výši částka. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení dlužné nové jistiny úvěru spolu s dlužným úrokem přirostlým ke dni zesplatnění ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši částka, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru v celkové výši částka, úroku ve výši 63,7 % z částky částka, a to od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení.
2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne datum. Uvedla, že řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného podle zákona o spotřebitelském úvěru, posuzovala doklady o příjmech (pracovní smlouva, dodatek k pracovní smlouvě, potvrzení zaměstnavatele o průměrné výši čistého příjmu, výplatní pásky, informativní výpis z bankovního účtu, kopie elektronického povolení k inkasu), výpisy z databází NRKI a příjmení, formulář hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Byly provedeny lustrace uvedené shora a dále bylo ověřeno, že žalovaný ani její zaměstnavatel nejsou vedeni v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a osoba jednající jménem žalobkyně s žalovaným doporučila úvěr ke schválení. Žalovaný byl povinen uvést jednotlivé údaje včetně výdajů ve formuláři hodnocení klienta, je kalkulováno s životním minimem částka a rezervou částka. Žalovaný podepsal prohlášení uvedená ve formuláři (mj. pravdivé a úplné údaje). Žalobkyně nemá objektivní možnost ověřit sdělené údaje, vychází z toho, že klient uvádí pravdivé informace, jedná poctivě. Žalovaný byl v době sjednání úvěru svéprávný, byly jí jasně sděleny podmínky smlouvy, jeho lehkomyslnost nelze klást k tíži žalobkyně.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ve věci se konalo jednání dne datum. Žalovaný se na jednání bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , /dále jen „o.s.ř. “ /).
4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů, a to od datum.
5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na bankovní účet č. bankovní účet úvěr ve výši částka, jež se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 86,01 % ročně v 36 měsíčních splátkách po částka, splatných 3. dne v každém kalendářním měsíci, celkem se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit částku částka. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pakliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Současně bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů a náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením ve výši částka, a to za každou splátku v prodlení o délce 15 dnů. Z přípisu žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl informován o ochranné době z důvodu pandemie COVID-19 a dále mu byl zaslán nový splátkový kalendář.
6. Z prohlášení klientů bylo zjištěno, že žalovaný svým podpisem stvrdil známost všech uvedených informací ve smlouvě a prohlásil pravdivost všech mu poskytnutých informací.
7. Z výpisu registru příjmení bylo zjištěno, že žalovaný nemá záznam v registru příjmení.
8. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, má středoškolské vzdělání ukončené maturitou. Žalobkyně pracovala s celkovými příjmy žalovaného ve výši částka a s celkovými výdaji ve výši částka a s rezervou ve výši částka, volné zdroje jsou tak ve výši částka. Pokud jde o výdaje, tak ty se skládají z částky částka jako životního minima, částky částka na bydlení, částky částka jako splátky jiného úvěru u žalobkyně a dále z částky částka jako ostatní výdaje.
9. Z pracovní smlouvy, dodatku k pracovní smlouvě, potvrzení zaměstnavatele žalovaného, výplatních pásek žalovaného za období listopad 2018 a prosinec 2018 bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán na základě pracovní smlouvy u společnosti právnická osoba jako manažer, přičemž pracovní smlouva byla sjednána s účinností od datum na dobu neurčitou, žalovaný od této společnosti obdržel ve výše uvedených období čistou mzdu ve výši částka.
10. Z části bankovního výpisu bankovního účtu č. bankovní účet za období od datum do datum soud zjistil, že počáteční zůstatek je částka a konečný zůstatek je částka. Z povolení inkasa soud zjistil, že inkaso bylo povoleno k výše uvedenému bankovnímu účtu.
11. Z dokladu o vyplacení bylo zjištěno, že částka částka byla dne datum vyplacena na bankovní účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo.
12. Z oznámení o možnosti zesplatnění pohledávky ze dne datum a ze dne datum vyplývá, že žalobkyně úvěr zesplatní, pokud nedojde k zaplacení splátky číslo v pozdější výzvě i splátky číslo žalovaný byl žalobkyní současně vyzýván k úhradě dlužné částky. Z oznámení ze dne datum včetně dodejky vyplývá, že k témuž dni došlo k zesplatnění úvěru, žalovaný současně vyzván k zaplacení celé dlužné částky.
13. Z karty klienta vyplývá, že žalovaná uhradila ke dni datum a ke dno datum celkem částku částka.
14. Z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby dne datum upomínána o zaplacení žalované částky.
15. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek a kopie občanského průkazu žalovaného soud žádné další relevantní skutečnosti nezjistil.
16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Podle § 86 odst. 1 ,2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo nebo rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č.j. 27 Co 143/2019 -13).
22. Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby označila důkazy ohledně toho, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když soud neměl za dostatečně prokázané, že žalobkyně tuto povinnost splnila, a to zejména stran ověřování skutečných výdajů žalované nikoliv jen dle informací sdělených žalovaným. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 ).
23. Lze uzavřít, že žalobkyně sice dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného stran jeho příjmů, nicméně stran výdajů žalovaného převážně vycházela toliko z normativních výdajů, které nemají s realitou běžného života nic společného, když je zřejmé, že situace každého žadatele o úvěr je zcela odlišná a musí být vždy individualizována. Za situace, kdy z bankovního účtu žalovaného vyplývá, že žalovaný má v podstatě nulový zůstatek na bankovním účtu, a za situace, kdy žalobkyni nic nebránilo ověřit reálné výdaje žalovaného jinými dokumenty, například vyúčtováním za telefonní služby nebo za elektřinu/plyn, nelze než dospět k závěru, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného v dané době s odbornou péčí. Žalobkyně nemůže v tomto směru vycházet pouze z tvrzení dlužníka bez skutečného ověřování, když navíc obrat finančních prostředků, který je uveden na bankovním výpisu žalovaného hovoří o zřetelně vyšších výdajích, než jsou žalovaným uváděny, když na bankovním účtu v podstatě není žádný finanční zůstatek.
24. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu v případě relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
25. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně nemá nárok na zaplacení žalované částky (či její části) z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Z provedeného dokazování vyplývá, že jí žalovaný uhradil celkem částku částka. Ze strany žalovanému tak došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně v rozsahu částka.
26. Vedle práva na zaplacení jistiny ve výši částka vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007 ). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne datum (jedná se o výzvu z téhož dne). Tato výzva pak byla ve smyslu § 573 o. z. žalovanému doručena dne datum, přičemž ve výzvě byla uvedena lhůta 10 dní, od datum je tak žalovaný v prodlení. Ve zbylém rozsahu žalobu ve II. výroku zamítl.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , když v řízení úspěšnější žalovanému žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.