Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 134/2021-12
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Širokou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 12 137,16 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 137,16 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 10 834,06 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 834,06 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 042 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 137,16 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 10 834,06 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 834,06 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 042 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 15.6.2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 12 137,16 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 24. 4. 2020 smlouvu o kontokorentním úvěru k bankovnímu účtu č. bankovní účet, kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného úvěrový účet s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do jednoho roku od každého prvního čerpání následujícího po splacení úvěru v plné výši. Protože žalovaný v rozporu se smluvními ujednáními přečerpal úvěrový rámec poskytnutého úvěru, přistoupila žalobkyně dne 1. 10. 2020 k zesplatnění celého úvěru a převedla pohledávku ve výši 10 834,06 Kč na evidenční pohledávku. Žalovaný však ani poté, přes četné upomínání ze strany žalobkyně, na svůj dluh ničeho neuhradil, a žalobkyni proto nezbylo, než se svého práva domáhat podanou žalobou. Ke dni podání žaloby žalovaný ze shora uvedené úvěrové smlouvy žalobkyni dlužil celkem částku 12 137,16 Kč, skládající se z jistiny ve výši 10 834,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 651,55 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 651,55 Kč. Oba typy úroků byly žalobkyní uplatněny v zákonné výši 8,25 % ročně za období od 1.10.2020 do 15.6.2021.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
Ze Smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 24. 4. 2020 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně jakožto bankovního ústav u poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč a závazek žalovaného tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně splatit vždy nejpozději do jednoho roku od každého prvního čerpání následujícího po splacení úvěru v plné výši. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z dokumentů„ Stav úvěru v minulosti“ a„ mimořádný výpis zaúčtovaných transakcí“ bylo zjištěno, že žalovanému vznikl nejpozději ke dni 30.9.2020 na účtu nepovolený debet ve výši 10 834,06 Kč, který byl téhož dne převeden na evidenční účet. Z dopisu banky adresovaného žalovanému soud zjistil, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek byl ke dni 1. 10. 2020 úvěr zesplatněn. Dále má soud předloženými listinnými důkazy za prokázané, že žalovanému byly opakovaně zasílány písemné výzvy k zaplacení dluhu.
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč. Žalovaný však porušil podmínky úvěru, a proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a žádala zaplacení celé dlužné částky včetně sjednaných úroků.
Protože se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalovaného.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 042 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky včetně DPH ve výši 42 Kč neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.