Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 189/2021-22

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

; sídlem adresa žalobkyně

; zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvalým pobytem adresa žalované

o zaplacení částky 16 592,63 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 730 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 730 Kč od 21. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení

- částky 7 862,63 Kč,

- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 206,79 Kč,

- zákonných úroků z prodlení z částky 174,41 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,

- zákonných úroků z prodlení z částky 8 730 Kč od 21. 1. 2020 do 20. 7. 2021,

- kapitalizovaných úroků ve výši 1 219,41 Kč,

- úroků ve výši 29 % ročně z částky 8 904,41 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 730 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 730 Kč od 21. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení</b> <b>- částky 7 862,63 Kč,</b> <b>- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 206,79 Kč,</b> <b>- zákonných úroků z prodlení z částky 174,41 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,</b> <b>- zákonných úroků z prodlení z částky 8 730 Kč od 21. 1. 2020 do 20. 7. 2021,</b> <b>- kapitalizovaných úroků ve výši 1 219,41 Kč,</b> <b>- úroků ve výši 29 % ročně z částky 8 904,41 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalované zaplacení částky 16 592,63 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 9. 6. 2018, kterou se žalovanou uzavřel věřitel - společnost právnická osoba, IČO. Pohledávka byla žalobkyni postoupena. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce splnil zákonnou povinnost podle zákona o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované zápůjčku splácet.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:

Z obsahu smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že věřitel – společnost právnická osoba, IČO, poskytl dne 9. 6. 2018 žalované - spotřebitelce - peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na základě smlouvy evidované pod číslo. Žalovaná se zavázala zápůjčku pravidelně splácet v 60 týdenních splátkách, a to včetně poplatků a úroků ve výši 8 917 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit částku 18 917 Kč, roční procentní sazba nákladů činila 241,94 %. Ve smlouvě o zápůjčce byla uvedena adresa žalované adresa žalované.

Z tabulky umoření bylo zjištěno, že původní věřitel evidoval ke dni 18. 6. 2018 splacení zápůjčky ve výši 1 270 Kč.

Z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni. Z písemného oznámení o postoupení a z dokladu o odeslání bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.

Z písemné výzvy bylo zjištěno, že advokát žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení jistiny s příslušenstvím. Výzva byla zaslána na adresu adresa žalované.

Nebylo zjištěno, že poskytovatel zápůjčky dříve, než přenechal žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, s odbornou péčí posoudil schopnost žalované – spotřebitelky – zápůjčku splácet. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel zaznamenal údaje získané od žalované do karty zákazníka a informace byly ověřovány. Kartu zákazníka žalobkyně jako důkaz neoznačila a ani předložila.

O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že původní věřitel poskytl žalované dne 9. 6. 2018 peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, aniž s odbornou péčí posoudil schopnost žalované – spotřebitelky – zápůjčku splácet. Smlouva o zápůjčce je tudíž neplatná. Přijetím částky 10 000 Kč se žalovaná bezdůvodně obohatila a je její povinností bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Žalovaná dosud vydala částku 1 270 Kč, v době rozhodování soudu měla tak žalovaná povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 730 Kč a byla se zaplacením v prodlení.

Soud jednal podle , , ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením . Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smlouvy o zápůjčce vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona číslo o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla věc posouzena dle , .

Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná jednali o uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu ustanovení a násl. . Původní věřitel před poskytnutím peněžitých prostředků ve smyslu až zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí neposuzoval schopnost žalované – spotřebitelky – splácet poskytnuté peněžní prostředky.

Podle ustanovení § 84 až § 89 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tato ustanovení lze aplikovat i na hotovostní zápůjčku. Pro původního věřitele – podnikatele – podle ustanovení platilo, že jako podnikatel vystupující vůči žalované v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle a zákona o spotřebitelském úvěru byl původní věřitel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí a se žalovanou jako spotřebitelkou jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele. Současně bylo povinností věřitele ( , ) před uzavřením smlouvy řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Zákon číslo Sb., o spotřebitelském úvěru, jímž se v této věci právní vztahy řídí, vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou slabší strany. Žalovaná – spotřebitelka – byla ve vztahu s podnikatelem – poskytovatelem zápůjčky slabší stranou, a byla tak vůči poskytovateli při uzavírání smlouvy znevýhodněna. Žalovaná neměla před uzavřením smlouvy dostatek profesionálních zkušeností v oboru peněžnictví a neměla možnost stanovovat si smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

Ústavní soud v nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1 d.

Důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je absolutní neplatnosti smlouvy, a to i v poměrech K tomuto závěru vede rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, z něhož plyne, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnout jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

Poskytovatel úvěru či zápůjčky je tedy povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele.

V daném případě původní věřitel nesplnil povinnost původního věřitele řádně posoudit úvěruschopnost žalované – spotřebitelky na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru, je absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce.

Podle platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

V řízení bylo zjištěno, že žalovaná přijala peněžitou částku 10 000 Kč, ze které uhradila částku 1 270 Kč. Soud výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalované povinnost vrátit žalobkyni plnění ve výši 8 730 Kč. Pohledávka z bezdůvodného obohacení byla postoupena dle O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úroky z prodlení soud rozhodl dle , dle a dle úředního sdělení obec národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Nebylo zjištěno, zda a kdy byla žalované doručena výzva k zaplacení. Žalovaná do smlouvy uvedla adresu adresa žalované. Předžalobní výzvy však žalobkyně zasílala na adresu adresa, žalobkyně přitom netvrdila, z jakého důvodů tak činila. Soud proto počátek doby prodlení vázal na doručení žaloby. Žaloba byla doručena žalované dne 19. 7. 2021, dne 20. 7. 2021 mohla žalovaná dobrovolně plnit, a jestliže tak neučinila, pak od 21. 7. 2021 trvá prodlení žalované se zaplacením. Výrokem rozsudku pod bodem II pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl. Jestliže byla smlouva o úvěru neplatná, nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby úroků a poplatků.

Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení s ohledem na poměrný úspěch účastníků ve věci.

Lhůtu k plnění soud stanovil dle .

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí u Okresního soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení. Věcně a místně příslušným k projednání odvolání je Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.