Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 282/2020-81
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Žaganovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti;
žalované: ; celé jméno žalované, datum narození
místem trvalého pobytu na adrese úřadu:
ulice a číslo, PSČ obec - část obce
o zaplacení 5 619 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 619 Kč a úrok z prodlení z částky 2 234 Kč za dobu od 28. 12. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, z částky 908 Kč za dobu od 18. 6. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a z částky 1 757 Kč za dobu od 29. 6. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 6 900,72 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 619 Kč a úrok z prodlení z částky 2 234 Kč za dobu od 28. 12. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, z částky 908 Kč za dobu od 18. 6. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a z částky 1 757 Kč za dobu od 29. 6. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 6 900,72 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), jež došla soudu 29. 6. 2020, domáhala se žalobkyně, aby jí žalovaná zaplatila pohledávky v celkové výši 5 619 Kč s příslušenstvím, tj. a/ částku 240 Kč, b/ částku 2 234 Kč a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 234 Kč za dobu od 28. 12. 2018 do zaplacení, c/ částku 240 Kč, d/ částku 240 Kč, e/ částku 908 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 908 Kč za dobu od 18. 6. 2019 do zaplacení, f/ částku 1 757 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 757 Kč za dobu od 29. 6. 2019 do zaplacení. Podle žalobních tvrzení, která žalobkyně v průběhu řízení opravila a doplnila, předmětem sporu jsou pohledávky za žalovanou vzniklé na základě smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 7. 9. 2016 (dále též jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součást (přílohu) tvoří obchodní podmínky žalobkyně jako obchodníka s elektřinou ze dne 30. 11. 2013, účinné od 1. 1. 2014, jež byly v souladu s dohodou smluvních stran změněny s účinností od 1. 6. 2018. Vzájemná práva a povinnosti účastníků tohoto smluvního vztahu jsou pak obecně upravené zákonem č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen„ energetický zákon“), v ostatním se řídí ustanoveními občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Žalobkyně tvrdila, že v souladu se Smlouvou plnila svůj závazek dodávat elektřinu ze zařízení distributora do odběrného zařízení žalované na adrese ulice a číslo v obec, oproti tomu žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že řádně a včas neuhradila žalobkyni dohodnuté platby za dodanou elektřinu včetně pravidelných měsíčních záloh a dluží žalobkyni cenu dodávky elektřiny za období od 23. 11. 2017 do 19. 11. 2018 ve výši 2 234 Kč, která byla splatná 27. 12. 2018, a za období od 20. 11. 2018 do 30. 5. 2019 ve výši 1 757 Kč, která byla splatná 28. 6. 2019. V důsledku prodlení žalované s úhradou splatných pohledávek, tj. dohodnutých plateb za dodávky elektřiny včetně záloh, žalobkyně v souladu se Smlouvou a obchodnímu podmínkami vyúčtovala žalované 3 poplatky po 240 Kč za vyhotovení a odeslání výzev k úhradě dluhu, a to dne 9. 10. 2018, 25. 2. 2019 a 7. 5. 2019, které žalovaná dosud neuhradila. Poněvadž žalovaná opakovaně nehradila sjednané platby, což podle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona představuje neoprávněný odběr elektřiny, bylo předmětné odběrné místo ve smyslu § 30 odst. 1 písm. d) energetického zákona odpojeno na základě požadavku žalobkyně o odpojení předaného provozovateli distribuční soustavy, který zajištuje samotné odpojení odběrného místa. Za provedené odpojení byl žalobkyni provozovatelem distribuční soustavy účtován poplatek v souladu s ceníkem smluvních pokut a speciálních služeb, a to jako paušalizované náklady na odpojení, který žalobkyně uhradila, přičemž následně v souladu se Smlouvou tento poplatek ve výši 908 Kč vyúčtovala žalované. Poplatek byl splatný dne 17. 6. 2019 a dosud nebyl uhrazen. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou ke splnění dlužných částek (2 234 Kč, 1 757 Kč, 3× 240 Kč, 908 Kč) v souladu s § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), ale bezvýsledně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k soudním jednáním konaným 31. 3. 2021 a 1. 10. 2021 se bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Soud na základě provedeného dokazování listinami, které předložila žalobkyně, učinil tento závěr o skutkovém stavu věci.
4. Mezi žalobkyní jako obchodníkem s elektřinou a žalovanou jako zákazníkem byla dne 7. 9. 2016 uzavřena písemná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny/domácnost, a to na dobu 36 měsíců s automatickou prolongací. Žalobkyně se zavázala poskytovat žalované služby spočívající v dodávce elektřiny (včetně zajištění distribuce elektřiny) do odběrného místa na adrese anonymizována dvě slova číslo v obec, čemuž odpovídal závazek žalované odebírat elektřinu a uhradit žalobkyni řádně a včas dohodnutou cenu za dodávku elektřiny a regulovanou cenu za distribuci elektřiny, jakož i pravidelné měsíční zálohy. Žalobkyně řádně vyúčtovala žalované cenu dodávky elektřiny za období od 23. 11. 2017 do 19. 11. 2018 a za období od 20. 11. 2018 do 30. 5. 2019, přičemž za první období požadovala doplatek ve výši 2 234 Kč, splatný 27. 12. 2018, a za další období požadovala doplatek ve výši 1 757 Kč, splatný 28. 6. 2019. V důsledku prodlení žalované s úhradou splatných pohledávek, tj. dohodnutých plateb za dodávky elektřiny včetně záloh, žalobkyně v souladu se Smlouvou a obchodnímu podmínkami vyúčtovala žalované 3 poplatky po 240 Kč za vyhotovení a odeslání výzev k úhradě dluhu, a to dne 9. 10. 2018, 25. 2. 2019 a 7. 5. 2019. V důsledku opakovaného prodlení žalované s úhradou splatných pohledávek dle Smlouvy bylo předmětné odběrné místo dne 12. 4. 2019 odpojeno na žádost žalobkyně společností právnická osoba Náklady na odpojení, tedy náklady na realizaci přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa, žalobkyně zaplatila označenému provozovateli distribuční soustavy, poté v souladu se Smlouvou a obchodními podmínkami vyúčtovala žalované smluvní poplatek za toto odpojení ve výši 908 Kč, který byl splatný 17. 6. 2019. Před podáním žaloby byla žalované zaslána výzva k plnění podle § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
5. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
6. Žalovaná jako zákazník a žalobkyně jako obchodník s elektřinou uzavřely v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 energetického zákona platnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 7. 9. 2016 („ Smlouva“). Na základě této Smlouvy poskytovala žalobkyně žalované sjednané služby dodávky elektřiny do odběrného místa, a tak žalované vznikla povinnost zaplatit cenu za tyto dodávky a hradit pravidelné měsíční zálohy na tyto služby. Netvrdila-li žalovaná v řízení, natož aby prokázala, že dohodnuté platby za dodanou elektřinu včetně záloh řádně a včas uhradila, má žalobkyně právo na zaplacení vymáhaných pohledávek v celkové výši 5 619 Kč, tj. doplatek ceny dodávky elektřiny ve výši 2 234 Kč a ve výši 1 757 Kč, poplatky za upomínky 3× 240 Kč (celkem 720 Kč) a poplatek za odpojení elektřiny v důsledku porušení smluvních platebních povinností ve výši 908 Kč. Prodlení dlužníka se splácením peněžitého dluhu je podle § 1970 o. z. sankcionováno úrokem z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dlužnice ocitla v prodlení s úhradou splatných pohledávek, má povinnost uhradit žalobkyni také úrok z prodlení z částky 2 234 Kč za dobu od 28. 12. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, z částky 908 Kč za dobu od 18. 6. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a z částky 1 757 Kč za dobu od 29. 6. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně.
7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal k tíži neúspěšné žalované částku 6 900,72 Kč jako náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, což jsou: a/ soudní poplatek za žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) 400 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem 3 600 Kč podle § 14b odst. 1 a 3 ve spojení s § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, a to převzetí a příprava zastoupení, písemná předžalobní výzva k plnění, písemný návrh ve věci samé – žaloba, účast na jednání před soudem dne 31. 3. 2021 a 1. 10. 2021, kdy sazba odměny za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně činí 200 Kč (bod 1. § 14b odst. 1 vyhlášky), tj. celkem 600 Kč, a sazba odměny za další dva úkony právní služby činí 1 500 Kč (§ 14b odst. 3 a § 7 vyhlášky), tj. celkem 3 000 Kč, a byla vyčíslena z tarifní hodnoty 5 619 Kč (součet vymáhaných pohledávek; k úrokovému příslušenství se nepřihlíží); c/ náhrada hotových výdajů advokáta na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné 900 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky za 5 úkonů právní služby, tj. 3× 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle § 14b odst. 1 vyhlášky a 2× 300 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle § 14b odst. 3 vyhlášky; d/ náhrada za promeškaný čas advokáta 500 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) , odst. 3 vyhlášky, tj. 100 Kč dne 31. 3. 2021 (jedna čtvrtina celkové náhrady ve výši 400 Kč za čas strávený cestou z obec do obec a zpět k jednání dne 31. 3. 2021 v rozsahu 4 započatých půlhodin po 100 Kč) a 400 Kč dne 1. 10. 2021 (náhrada za čas strávený cestou z obec do obec a zpět k jednání dne 1. 10. 2021 rozsahu 4 započatých půlhodin po 100 Kč); e/ náhrada cestovních výdajů advokáta 372,50 Kč podle § 13 odst. 5 vyhlášky za cestu osobním motorovým vozidlem příjmení jméno, registrační značka, z obec do obec a zpět k jednáním dne 31. 3. 2021 a 1. 10. 2021 (jedna cesta z obec do obec a zpět celkem 50 km, průměrná kombinovaná spotřeba 5,6 l benzinu 95 oktanů na 100 km, cena benzinu a sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ), tj. 74,50 Kč dne 31. 3. 2021 (jedna čtvrtina celkové náhrady ve výši 298 Kč) a 298 Kč dne 1. 10. 2021; f/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 1 128,22 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Práva na náhradu dalších nákladů řízení se žalobkyně výslovně vzdala.
8. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkynina advokáta (platební místo).
9. Pro úplnost soud dodává, že o výši odměny za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. rozhodl v souladu s ustanovením § 151 odst. 2 věty první části věty za středníkem o. s. ř. o. s. ř. , protože s účinností od 7. 5. 2013 byla zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb. , která stanovila paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, a nový zvláštní právní předpis (tzv. přísudková vyhláška), na nějž odkazuje ustanovení § 151 odst. 2 věty první, část věty před středníkem, o. s. ř. o. s. ř. , dosud vydán nebyl.
10. Soud, i přes nesouhlas žalobkyně vyjádřený v žalobě a v podání ze dne 1. 10. 2021, aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění (pohledávka), tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§14b odst. 1 písm. a) , b), c) vyhlášky).
11. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává řadu žalob, které se v podstatě neliší od žaloby v této věci; žaloby jsou tedy ve skutkové i právní rovině typově shodné. Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 29. 3. 2012 ve věci sp. zn. I. ÚS 3923/11 definoval formulářovou žalobu a princip proporcionality, přičemž demonstrativním způsobem vymezil věci, na které je nutné zmíněné právní závěry aplikovat. Soud zastává názor, že žalobní návrh v této věci bezpochyby naplňuje pojem„ formulářová žaloba“, jak jej Ústavní soud vymezil v bodu 28 shora označeného nálezu. Nelze souhlasit ani s námitkou žalobkyně, že užití ustanovení § 14b vyhlášky je obecně nepřípustné pro jeho rozpor s ústavním pořádkem a se zákonem. Ústavní soud se již v několika svých rozhodnutích zabýval aplikací tohoto ustanovení, jeho protiústavnost či nezákonnost však neshledal.
12. O lhůtě ke splnění povinností k peněžitému plnění dle výroků I. a II. rozsudku bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 , část věty před středníkem, o. s. ř. o. s. ř.
13. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , protože proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).