Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 137/2021-50

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 6 572 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 546,93 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 2 072 Kč zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 505 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 546,93 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 2 072 Kč zastavuje. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 505 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 500 Kč s příslušenstvím, kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč jako neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání a částky 1 972 Kč jako smluvní pokuty, s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovaným v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru právnická osoba a. s., dne 5. 3. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 4 500 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy o úvěru. Dne 12. 4. 2019 byl mezi věřitelem a žalovaným uzavřen dodatek ke smlouvě o úvěru, kterým byla prodloužena doba splatnosti úvěru do 12. 5. 2019. Žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti nevrátil. Žalovaný se dále smlouvou zavázal zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení, když žalobkyně se domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 4 500 Kč za dobu od 13. 5. 2019 do 24. 7. 2020, tj. částky 1 972 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena věřitelem na žalobkyni.

2. Podáním ze dne 1. 7. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 2 072 Kč skládající se z kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 1 972 Kč. Předmětem žalobního nároku je nesplacená jistina ve výši 4 500 Kč, zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 546,93 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání ( ), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení

5. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu:

6. Dne 5. 3. 2019 uzavřeli právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba a žalovaný smlouvu o úvěru číslo na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč a žalovaný se zavázal vrátit věřiteli částku 4 500 Kč do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy. Ve smlouvě se dále žalovaný zavázal zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny v případě prodlení s úhradou dluhu a 50 Kč za každou písemnou upomínku. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Dne 12. 4. 2019 byl mezi věřitelem a žalovaným uzavřen dodatek ke smlouvě o úvěru, kterým byla prodloužena doba splatnosti úvěru do 12. 5. 2019. Žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti přes písemné upomínky věřitele neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným z titulu předmětné smlouvy o úvěru na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 8. 9. 2020. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 9. 3. 2021. Předmětem žalobního nároku je nesplacená jistina ve výši 4 500 Kč, zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 546,93 Kč.

7. Podle ust. , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

9. Podle ustanovení úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

10. Podle ustanovení , 2 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

11. Podle ustanovení , 2 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

12. Podle ust. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Podle ust. , 2 , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle ust. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle ust. , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle ust. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle ust. , dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

18. Podle ust. , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle ust. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Podle ustanovení věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Podle ustanovení , 2 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

22. Podle ust. , (dále jen ), může navrhovatel vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Podle ust. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

23. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací na straně žalobkyně, když má za prokázané smlouvou o postoupení pohledávek, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni řádně postoupena a tato tak je ve sporu aktivně věcně legitimována.

24. Protože žalobkyně ve shora označené věci vzala v částečném rozsahu žalobu zpět co do částky 2 072 Kč skládající se z kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 1 972 Kč, soud z jejího dispozitivního úkonu učinil patřičný procesní závěr ve smyslu ust. a v tomto rozsahu řízení zastavil, když žaloba byla částečně vzata zpět před zahájením prvního jednání ve věci a k úkonu žalobkyně tak nebyl nutný souhlas žalovaného (výrok II. tohoto rozsudku).

25. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dostupný na webová adresa). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

26. Žalobkyně neprokázala, že řádně a na základě dostatečných podkladů posoudila před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného, když k výzvě soudu uvedla, že žádnými důkazy k této skutečnosti nedisponuje. Tato skutečnost tak zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení a žalovaný tak byl od počátku povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou dosud nesplacenou jistinu.

27. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení , plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. V dané procesní situaci tak bylo na žalovaném, aby tvrdil, respektive důkazně prokázal, že žalobkyni čerpanou částku uhradil. Vzhledem k tomu, že tuto skutečnost nijak neprokázal a nárok žalobkyně na zaplacení jistiny ve výši 4 500 Kč nerozporoval, soud mu výrokem I. rozsudku uložil povinnost uhradit žalobkyni celou v řízení požadovanou původní jistinu, a to včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující, když s ohledem na neplatnost celé smlouvy nemohlo platně dojít ke sjednání poplatku za každou písemnou upomínku a smluvní pokuty. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením věta před středníkem

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. , přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši 6 572 Kč, co do částky 2 072 Kč bylo řízení zastaveno zaviněním žalobkyně, když žalobou ze své vůle disponovala tak, že ji částečně vzala zpět. Neúspěch žalobkyně tak je představován částkou 2 072 Kč, úspěch částkou 4 500 Kč Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 500 Kč dle , , d/ vyhl. č. za 2 a půl úkonu právní služby po 200 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení vyhl. č. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 168 Kč. Celková výše nákladů řízení tak činí 1 368 Kč, soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení více úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 505 Kč, přičemž tato částka představuje 36,94 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení žalobkyně v rozsahu 68,47 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,53 %). Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 505 Kč, a to v souladu s ustanovením k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. , věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.