Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 269/2021-26
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 13 365 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 365 Kč spolu s 8,25 % zákonnými úroky z prodlení ročně z této částky od 12. 11. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 365 Kč spolu s 8,25 % zákonnými úroky z prodlení ročně z této částky od 12. 11. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol]. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol].
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 28. 4. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 365 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tak, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad číslo cm3 do číslo cm3, registrační značka, příjmení: anonymizováno, neměl v období od 1. 10. 2019 do 18. 4. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv mu tato povinnost plyne ze zákona. Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož vozidlo nebylo pojištěno 201 dní při denní sazbě příspěvku 65 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 13 065 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku, splatnost částky ve výši 13 065 Kč nastala 11. 11. 2020. Žalovaný však na výzvu nereagoval a svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně.
2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti.
3. Soud ve věci provedl dokazování následujícími listinami. Z informace z registru vozidel předložené žalobkyní soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem vozidla tovární značky Volvo V50, registrační značka, příjmení: anonymizováno, se zdvihovým objemem 1997 cm3. Z výzvy ze dne 28. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 13 065 Kč za dobu od 1. 10. 2019 do 18. 4. 2020, a to ve lhůtě 60 dnů, jelikož v této době nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu vozidla registrační značka. Z upomínky ze dne 9. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení příspěvku. Z předžalobní upomínky ze dne 5. 2. 2021, včetně podacího lístku z 8. 2. 2021, bylo zjištěno, že tato byla odeslána žalovanému.
4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. K osobnímu vozidlu se zdvihovým objemem válců motoru 1997 cm3, tovární značky Volvo V50, registrační značka, nebylo v období od 1. 10. 2019 do 18. 4. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému příspěvek do garančního fondu za dobu, po kterou žalovaný provozoval vozidlo bez tzv. povinného ručení, a to včetně nákladů na jeho uplatnění a nákladů na upomínání částkou ve výši 13 365 Kč; žalovaný nezaplatil žalobkyni ničeho.
5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 ; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 , a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.
Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon číslo Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) činí denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad číslo cm3 do 2 500 cm3 včetně částku ve výši 65 Kč. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) činí výše nákladů obec kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč.
Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že v daném případě nebyla k vozidlu registrační značka za dobu od 1. 10. 2019 do 18. 4. 2020 uzavřena pojistná smlouva - smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv to byla zákonná povinnost žalovaného jakožto vlastníka vozidla. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Protože žalovaný jakožto vlastník motorového vozidla nesplnil svou zákonnou povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vznikl žalobkyni nárok na příspěvek. Výše příspěvku byla vypočtena jako násobek denní sazby a počtu dnů, ve kterých nebylo vozidlo pojištěno (dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. p) vyhlášky č. 205/1999 Sb. ), tedy násobkem 201 dní při denní sazbě příspěvku 65 Kč. Žalobkyně dále oprávněně nárokovala náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč (dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ). Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přísluší žalobkyni dle § 1970 občanského zákoníku vedle jistiny též úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. , dle kterého soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení ve výši 1 000 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), za dva úkony à 100 Kč (žaloba a předžalobní upomínka). Odměnu za právní zastoupení soud žalobkyni nepřiznal, jelikož žalobkyně je profesní organizace pojistitelů, která byla zřízena mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, jehož zdrojem tvorby jsou i příspěvky nepojištěných. Vymáhání těchto příspěvků je nutno posuzovat jako činnost náležející k hlavnímu předmětu její činnosti, který pak musí být zásadně schopna zajišťovat vlastními silami. Náklady na právní zastoupení advokátem v řízení tak nelze považovat za účelné. Současně však nemohl soud přehlédnout závěry vyslovené Ústavním soudem ČR v nálezu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13 Ústavní soud zde dovodil, že za ústavně konformní je nutno pokládat takový postup civilních soudů, při němž v situacích, v nichž by účastníkovi řízení zastoupenému advokátem přiznaly paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, přiznávají, pokud je to nutné pro naplnění rovnosti účastníků řízení, tuto paušální náhradu coby náhradu hotových výdajů podle § 137 odst. 1 občanského soudního řádu i účastníkovi řízení, který advokátem zastoupen není. I když je zastoupení advokátem v tomto řízení neúčelné, neznamená to, že by s úkony představovanými převzetím věci, vyhotovením a zasláním předžalobní výzvy či žaloby (návrhu na vydání EPR) nebyly spojeny jakékoliv náklady. I tyto rutinní a stále se opakující úkony zjevně přináší hotové výdaje za kancelářské potřeby či poštovné (srov. též usnesení Krajského soudu v obec, pobočka v Jihlavě, ze dne 19. 10. 2020, č. j. 54 Co 247/2020 -12). Proto soud přiznal žalobkyni náhradu hotových výdajů za dva úkony po 100 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.