Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 22/2021-99

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému uhradit úrok z prodlení z částky částka od datum do datum, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému uhradit úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do datum. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde se žalovaný zaregistroval, zadal své osobní údaje a požádal o zápůjčku. Právní předchůdce žalobkyně potvrdila žádost o zápůjčku a zaslala žalovanému finanční prostředky. příjmení byla vyplacena na účet uvedený žalovaným.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ( , , /dále jen „ “ /).

3. Z faktury číslo z prohlášení, loan application info, ze standardních podmínek úvěrové smlouvy a standardních informací o spotřebitelském úvěru (předložena i anglická verze) bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně věřitele vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně, na straně klienta pak žalovaný. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr, a to částku ve výši částka, naopak žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku částka (včetně poplatků za úvěr ve výši částka) do datum. Na žádné z listin není připojen vlastnoruční podpis žalovaného. Z potvrzení žalobkyně jakož i zprávy banky vyplývá, že částka byla připsána na bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný a jako jediný je i jeho disponentem. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby, smlouvy o postoupení pohledávek, části seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a poštovních archů bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován a byl vyzván k plnění.

4. Věc byla posouzena podle právních předpisu platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle , (dále jen„ o. z.“), a dle , o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do datum, (dále jen„ ZoSÚ“), neboť dle soudu bez ohledu na tvrzení v žalobě byla uzavřena smlouva o úvěru, a to zejména s ohledem na samotného právní předchůdce žalobkyně, který vystupuje jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů, na obsah samotné smlouvy a jejích příloh, které hovoří o úvěru, ale i na samotnou povahu závazku.

5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 6 odst. 1 ZoSÚ smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze číslo k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této informační povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat.

7. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

8. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

9. Podle § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru.

12. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický.

13. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle , aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. ). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.

14. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku ve výši částka, přičemž jí ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o. z. postoupena, dosud nevrátila ničeho. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky částka bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle o. z. ve spojení s  o. z. a též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od datum, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. ). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne datum s určením data plnění do 7 dnů. Soud vyšel z toho, že ve smyslu o. z. nastala domněnka doručení dne datum, po uplynutí lhůty k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaný je tak v prodlení od datum Lhůta k plnění byla stanovena dle

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť v případě částečného zamítnutí úroku z prodlení se jedná o neúspěch žalobkyně v nepatrné části. Nárok na náhradu nákladů řízení představuje částku částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Odměna a paušální náhrada výdajů nenáleží žalobkyni za odpověď na výzvu soudu, neboť se jednalo o doplnění žaloby, přičemž obsah tohoto podání měl být již součástí samotné žaloby. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle , k rukám zástupce žalobkyně dle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).