Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 C 190/2021-62

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného, obec

o zaplacení částky 25 006 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 500 Kč od 31. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 11 506 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 474,46 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 253,55 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do 30. 8. 2021 a z částky 1 500 Kč od 31. 8. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 500 Kč od 31. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 11 506 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 474,46 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 253,55 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do 30. 8. 2021 a z částky 1 500 Kč od 31. 8. 2021 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne 27. 1. 2021 žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 25 006 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o půjčce číslo dne 23.2.2015, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od žalovaného ohledně jeho rodinných, majetkových, pracovních poměrů. Tyto ověřil doklady uvedenými v kartě zákazníka – jako jsou výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. V daném případě, pokud jde o příjmy žalovaného, vycházel právní předchůdce žalobkyně z informace žalovaného, že pobírá mzdu ve výši 38 000 Kč, žije ve vlastním bytě či domě, nemá žádnou vyživovací povinnost a nemá žádný jiný závazek z kreditní karty nebo zápůjčky. Na základě toho uzavřel právní předchůdce žalobkyně, že nejsou pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Kopie dokladů k dispozici nejsou, neboť tyto byly pouze zhlédnuty při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal zaplatit původnímu věřiteli částku 26 506 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 100 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 23,72 % ročně), odměny za administrativní zpracování ve výši 3 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a pojištění 406 Kč. Celkovou částku se zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 457 Kč Poslední splátka byla stanovena na 4.4.2016. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Celkem zaplatil částku 1 500 Kč. Žalobkyně má za to, že původnímu věřiteli vzniklo právo na úhradu úroků ve výši 23,72 % ročně z nesplacené jistiny ve výši 15 000 Kč od 12.4.2016 do zaplacení. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném jistinu ve výši 15 000 Kč, dlužných poplatků ve výši 10 006 Kč, kapitalizované úroky ve výši 13 253,55 Kč, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 4 474,46 Kč, úrok z prodlení z dlužné jistiny 15 000 Kč v zákonné výši od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrok 23,72 % z dlužné jistiny 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

2. Soud věc projednal dle ustanovení bez přítomnosti žalobkyně, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil.

3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo dne 23.2.2015 soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku včetně poplatku ve výši 11 100 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 100 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 23,72 % ročně), odměny za administrativní zpracování ve výši 3 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a pojistné 406 Kč. Celkovou částku se zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 457 Kč s tím, že první splátku je povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. V případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 23,72 % p.a.. V případě prodlení se zaplacením je zákazník zavázán k zaplacení celého dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši, zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky a k zaplacení nákladů řízení spojených se soudním vymáháním jeho dluhu dle čl. 8 smlouvy. Dle č.l. 9 smlouvy je smlouva uzavřena na dobu určitou do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, popř. do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Z čl. 1 smlouvy vyplývá ujednání o tom, že dojde-li ve smyslu článku 9.3 smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 6.12.2019 a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a dopisem z téhož dne oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Dopisem ze dne 3.9.2020 byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně. Z předloženého formuláře„ Zákaznická karta“ podepsaného žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný byl v době poskytnutí úvěru zaměstnán s příjmem 38 000 Kč, uváděl své výdaje v částce 8 850 Kč měsíčně, z toho 2 800 Kč jako nájem, inkaso a jeho použitelný příjem byl stanoven částkou 29 150 Kč.

4. Pokud jde o nároky uplatněné z výše uvedené smlouvy, má soud po právní stránce za to, že v posuzovaném případě byly mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřeny v souladu s ustanovením (dále jen „ “) dvě smlouvy o zápůjčce, na které se vztahuje též o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, jinak je smlouva neplatná. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a nálezu Ústavního soudu , dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Žalobkyně v projednávané věci doplnila po podání žaloby svá skutková tvrzení o tom, jakým způsobem a z jakých dokladů ověřoval její právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného. K důkazu předložila formulář – Karta zákazníka, kterou žalovaný podepsal v den uzavření smlouvy. Z tohoto formuláře lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně se úvěruschopností žalovaného před poskytnutím úvěru formálně zabýval. Nepředložil však žádné y, z nichž by mohl soud vzít za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem schopnost žalovaného úvěr splácet, ověřila. Nezabýval se blíže tvrzenými výdaji žalovaného, jak pokud jde o jeho výdaje na bydlení, tak pokud jde o výdaje domácnosti. Z žádného důkazu není patrno, že by se právní předchůdce žalobkyně zabýval též ověřením úvěruschopnosti žalovaného nahlédnutím do veřejně přístupných rejstříků. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání ve věci samé dne 15.10.2021 nedostavila, nemohl jí soud ve smyslu ust. , poskytnout poučení o tom, že je třeba označit důkazy k prokázání jejího tvrzení o tom, že poskytovatel úvěru s odbornou péčí ověřil před poskytnutím úvěru žalovanému jeho schopnost úvěr splatit, když tato poučení soud poskytuje zásadně při jednání. Dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle , 7 a 9 nesplnil, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( ).

5. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovanému byly částky ve smlouvách uvedené vyplaceny. Ve prospěch nároku ze smlouvy o půjčce číslo dne 23.2.2015, na jejímž základě převzal částku 15 000 Kč, uhradil žalovaný postupnými platbami 1 500 Kč a soud proto dovodil částečnou oprávněnost uplatněného nároku žalobkyně z důvodu bezdůvodného obohacení žalovaného co do částky 13 500 Kč. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , které je aplikovatelné i v poměrech nového , který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr a Nejvyšší soud. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení a to počínaje dnem 31.8.2021, když dne 30.8.2021 bylo žalovanému fikcí doručeno předvolání k jednání a žaloba žalobkyně na jeho adresu uvedenou v evidenci obyvatel a dřívější doručení žádné výzvy žalobkyně k plnění prokázáno nebylo. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , když převážně úspěšný byl v řízení žalovaný, jemuž však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

7. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí.