Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 93/2021-86
Okresní soud ve obec rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o 27 921 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 27 921 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 921 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
Odůvodnění:
<b>I. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 27 921 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 921 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení</b>
1. Žalobou ze dne 21. 1. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 27 921 Kč s příslušenstvím. V žalobě se uvádí, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, případně provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad číslo anonymizováno cm3, registrační značka, číslo: anonymizováno, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Dále žalobkyně uvádí, že žalovaný coby vlastník/provozovatel neměl od 3. 9. 2019 do 25. 6. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost byla založena podle zákona. Vozidlo bylo nepojištěno 297 dní. Žalobkyni vznikl dle § 4 , odstavec 1, zákona č. 168/1999 Sb. , v platném znění, nárok na příspěvek a podle ustanovení odstavce 3 tohoto zákona § 4 , se výše příspěvku vypočte jako součet počtu dní, kdy nebylo placeno pojištění a denní sazba stanovená zákonem. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost nastala 22. 9. 2020. Žalovaný neuhradil, dne 11. 12. 2020 mu byla zaslána předžalobní výzva. I poté k úhradě nedošlo. Žalobkyně tedy požaduje částku 27 621 Kč jako poplatek za neplacení povinného ručení 297 dní, denní sazba je 93 Kč, a dále 300 Kč náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva.
2. Okresní soud ve Znojmě ve věci vydal platební rozkaz, proti tomuto podal žalovaný odpor se zdůvodněním, že nebyl nikdy vlastníkem předmětného vozidla.
3. Žalobkyně poté na výzvu soudu doplnila skutková tvrzení. Žalobkyně doplnila, že od předchozího provozovatele vozidla, pana jméno příjmení, obdržela kupní smlouvu z datum, na základě které pan příjmení převedl vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovaného. Pan jméno příjmení byl provozovatelem vozidla a k tomu byl zplnomocněn předchozím vlastníkem vozidla, panem jméno příjmení, na základě plné moci z 16. 5. 2016. Na základě zmocnění měl pan příjmení oprávnění vozidlo i prodat. Dále soudu žalobkyně sdělila, že nejprve vyzvala k úhradě pana příjmení, který žalobkyni zaslal kupní smlouvu výše citovanou. Dále žalobkyně soudu sdělila, že předmětné vozidlo bylo evidováno, jako pojištěné právnická osoba, s odpovědností za újmu způsobenou provozem vozidla v období od 14. 6. 2016 do 15. 2. 2017. Tuto smlouvu sjednal pan jméno příjmení. Pojistná smlouva zanikla dohodou. Dále bylo název pojišťovny anonymizována dvě slova žalobkyni sděleno, že je evidováno další pojištění odpovědnosti od 15. 2. 2017 do 2. 9. 2019 a tato pojistná smlouva byla opět sjednána panem jméno příjmení. Zanikla v důsledku neplacení pojistného. V období od 3. 9. 2019 do 25. 6. 2020 nebyl žádným pojistitelem žalobkyni sděleno, že by bylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu. Další pojištění na předmětné vozidlo bylo sjednáno u název pojišťovny anonymizováno, dne 16. 2. 2021 a to právnická osoba, anonymizováno.
4. Žalovaný ve věci vypověděl, že předmětné vozidlo nikdy nekoupil, nevlastnil. Tvrdí, že podpis na kupní smlouvě není jeho podpisem. Přes kamaráda měl domluvené půjčení tohoto vozidla, vyzvedl ho od pana příjmení, za půjčení mu zaplatil částku celkem 50 000 Kč a měl ho půjčené někdy v letech 2019, 2020. Vozidlo se rozbilo, provedl opravu za 30 000 Kč a vrátil. Termíny si přesně nepamatuje. Žalovaný nadále setrvá na tom, že podpis na kupní smlouvě není jeho podpisem, domnívá se, že vozidlo vracel někdy na počátku roku 2020 od pana příjmení dostal pouze malý technický průkaz, velký neměl. Stejně tak neměl doklad o placení povinného ručení. Měl zájem vozidlo původně koupit, ale pan příjmení mu řekl, že nemůže prodat bez souhlasu pana příjmení, že je problém s přepisem. Po opravě vozidlo vrátil.
5. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Ze zprávy územní celek, bylo zjištěno, že v období od 3. 9. 2019 do 25. 6. 2020 byl dle výpisu registru vozidel vlastníkem předmětného sporného vozidla jméno příjmení, datum narození, bytem adresa
2. 9. 2019 u název pojišťovny ulice anonymizováno. Žalobkyně předložila soudu kupní smlouvu ze dne
datum, kdy jméno příjmení, zastoupený jméno příjmení jako prodávající, a kupující jméno příjmení, tedy žalovaný, kdy předmětem kupní smlouvy byl automobil registrační značka. Dále soudu byla předložena plná moc, kterou pan příjmení jméno, zmocňuje pana jméno příjmení k tomu, že může jeho vozidlem registrační značka, může ho řídit, provádět technickou prohlídku, přihlásit, odhlásit, provést převod vlastnictví na své jméno, prodat ho a provést převedení na jméno kupujícího, zaplatit pojištění vzniklé škody u pojišťovny s tím, že plná moc je trvalá a neodvolatelná. Jsou zde ověřené podpisy. Dále soudu byly předloženy kopie tzv. zelených karet a to za období duben 2016 – duben 2017 na jméno jméno příjmení, dále zelená karta z období duben 2017, duben 2018 na jméno jméno příjmení a únor 2018 – únor 2019 na jméno jméno příjmení. Soud měl také dále k dispozici z název pojišťovny obec anonymizováno pojistnou smlouvu potvrzující, že pojištění trvalo od 15. 2. 2017 do 2. 9. 2019 a zaniklo z důvodu neuhrazení pojistného. Z připojené pojistné smlouvy vyplývá, že vlastníkem vozidla byl jméno příjmení, a pojistník jméno příjmení. Dále z listin y předložené právnická osoba anonymizováno bylo zjištěno, že panu jméno příjmení bylo sděleno, že zaniklo pojištění 2. 9. 2019 z důvodu neplacení pojistného.
6. Soud měl dále sdělení jednatele firmy právnická osoba, který soudu sdělil, že předmětné vozidlo společnost nekoupila, uhradil pouze povinné ručení z důvodu zkušební jízdy, neboť měl zájem vozidlo zakoupit. Zjistil, že vozidlo je předmětem sporu, nedošlo k uhrazení kupní ceny osobou, která jej měla v minulosti zakoupit a nehrazení povinného ručení touto osobou. Proto od záměru ustoupil. Dále jednatel firmy soudu sdělil, že předmětné vozidlo bylo odstavené v areálu na název ulice anonymizováno v obec, delší dobu tam stálo, protože to bylo vozidlo dovezené z země, ptal se, komu vozidlo patří s tím, že byl odkázán na provozovatele autoservisu, který mu řekl, že tam vozidlo odstavila osoba, která toto vozidlo užívala, nebo koupila prostřednictvím pana jméno příjmení. Důvodem odstavení měl být špatný technický stav a další problém, že by určitě bylo vozidlo k prodeji. Kontaktoval pana příjmení, kterého znal, ten uvedl, že vozidlo zprostředkovaně prodal nějakému známému, vozidlo měl užívat asi 2 roky a následně jej odstavil v obec s tím, že další záležitosti s vozidlem má řešit pan příjmení. Zeptal se ho na možnost odkoupení vozidla, bylo mu sděleno, že to lze jistě domluvit, že je zřejmě ve špatném technickém stavu. Vozidlo si vyzkoušel, doklady a klíče byly uvnitř vozidla. Provedl kontrolu v přístupném registru Policie ČR. Následně uzavřel povinné ručení na vozidlo, aby bylo možné s ním jezdit na veřejných komunikacích. Vzhledem ke stáří a současnému stavu pak neměl o vozidlo zájem. Soud dále ve věci slyšel svědka jméno příjmení, který uvedl, že se s žalovaným zná, pracoval u něho ve firmě. Originál kupní smlouvy k dispozici nemá. Všechny doklady které měl, po výzvě žalobkyně, poslal žalobkyni. Svědek uvedl, že vozidlo přivezl z země pro dceru, ta vozidlo rozbila, on ho nechal opravit s tím, že o něho projevil žalovaný zájem. Potvrdil, že on v roce 2017 uzavřel povinné ručení na toto vozidlo, byť tedy uvedl, že vozidlo prodal v roce 2017 žalovanému. Povinné ručení bylo až do roku 2019 placeno na jeho jméno, složenky mu platil žalovaný. Nepamatuje si, jaký byl postup, připouští, že mu bylo sděleno, že smlouva zanikla. Dále svědek uvedl, že pokud se týká jednatele firmy právnická osoba, pana příjmení, projevil o vozidlo zájem, řekl mu, že není placené povinné ručení, což by si musel zaplatit a zajisti převod. Po nějaké době přišel, že nemá o vozidlo zájem. Podle VIN, zřejmě uzavřel povinné ručení. O prodeji s panem příjmení hovořil z důvodu toho, že měl od pana příjmení z země plnou moc, že může s vozidlem operovat. Na základě toho tedy s ním jednal, že pokud si zajistí převod, může si vozidlo vzít. Dále svědek uvedl, že pokud se týká velkého technického průkazu, domnívá se, že je v autě, které stojí v areálu. Uvedl, že pokud si měl auto kupovat žalovaný, měl k dispozici velký technický průkaz. Pokud se týká originálu plné moci, od známého z země i složenek o placení povinného ručení, je vše ve složce, která se nachází v autě. Aktuálně originály kupní smlouvy, plné moci, jsou na sedadle auta v obec. Dále uvedl, že mu není známo, že by panu příjmení sdělil, že nebyla uhrazena kupní cena. Žalovaný mu přivezl vozidlo do obec. Svědek na upřesnění uvedl, že skutečně pokud se týká pana příjmení, který měl zájem o vozidlo, tomu předal všechny doklady, které byly v autě. Originál plné moci pana příjmení na svědka, dále svědek dal další plnou moc svou pro pana příjmení, aby mohl s vozidlem nakládat a mohl vozidlo převést na sebe a odvézt si ho, s tím, že měl k dispozici i originál velkého technického průkazu. Tyto doklady všechny mu předal s tím, že si pan příjmení může převést vozidlo na sebe. Doklady byly ve vozidle. Pokud se týká kupní ceny, dohodli se tak, že až zajistí převod na sebe, tak by zřejmě asi zavolal panu celé jméno žalovaného.
7. Dále soudu přišel email od svědka příjmení, že by měli zájem s žalovaným celou záležitost co nejdříve vyřešit s tím, že tedy částka, kterou žalobkyně požaduje se zdá poněkud absurdní.
8. Soud dále ve věci slyšel svědka příjmení, který potvrdil, že žalovaný měl vozidlo před více jak 3 lety, když se z obec přestěhoval do obec a domnívá se, že minimálně 2 roky vozidlo nemá. Vzpomíná si, že asi po roce, když bydlel v obec, vezli vozidlo na opravu, následně zjistil, že vozidlo mělo být odvezeno do obec někomu, neví komu. Ví, že vozidlo zmizelo v době jeho dovolené, což mohlo být v červnu nebo září asi 2020.
9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z celého provedeného dokazování má soud za to, že žalovaný není ve věci pasivně legitimován, že není vlastníkem předmětného vozidla. Je sice pravdou, že žalobkyně soudu předložila kupní smlouvu z datum, dle které tedy žalovaný předmětné vozidlo koupil, ale zejména ze svědecké výpovědi svědka příjmení, ale i z prvotního vyjádření jednatele firmy právnická osoba vyplývá, že předmětné vozidlo bylo umístěno v obec, tedy v dosahu a dispozici svědka příjmení, dále jednatel příjmení uvedl, že nedošlo k uhrazení kupní ceny osobou, která jej měla v minulosti zakoupit a k vrácení tohoto vozidla. Z celé svědecké výpovědi svědka příjmení jednoznačně vyplývá, že pokud by byla i uzavřena kupní smlouva mezi panem příjmení, tedy jako zástupcem pana příjmení a žalovaným, tak došlo k odstoupení od této kupní smlouvy, respektive k zrušení, protože sám svědek příjmení uvedl, že předmětné vozidlo je v areálu, veškeré doklady jsou v tomto vozidle, klíče má k dispozici od tohoto vozidla s tímto vozidlem ve vztahu k panu příjmení nakládal, dal mu ho k dispozici, nechal ho zaplatit povinné ručení, dal mu zmocnění k převodu vlasnictví, tudíž s tímto vozidlem nakládal jako s vozidlem svým, respektive jako s vozidlem, se kterým je oprávněn disponovat. Pokud by toto vozidlo bylo ve vlastnictví žalovaného, pak žádná takováto dispozice ze strany pana příjmení by zde nemohla být. Nemohl by nabízet toto vozidlo panu příjmení k prodeji, nemohl by mu umožnit odvést toto vozidlo, zmocnit ho k převodu vlastnictví. Jednoznačně ze svědecké výpovědi pana příjmení vyplývá, že se choval jako vlastník tohoto vozidla. Respektive jako osoba oprávněná s tímto vozidlem nakládat v rámci zmocnění, které se mu dostalo od dosud evidovaného vlastníka tohoto vozidla. V podstatě i ze smluv uzavřených na hrazení povinného ručení bylo zřejmé, že tyto následně hradil slyšený svědek pan příjmení, že pojištění bylo zrušeno z důvodu neplacení, tudíž o této skutečnosti musel být informován, věděl v podstatě při jednání s panem příjmení, tento svědek, že není hrazené povinné ručení, že jsou zde s tímto problémy, že nebyla uhrazena kupní cena a vozidlo měl k dispozici. Tudíž podle soudu v žádném případě žalovaný není vlastníkem předmětného vozidla a tudíž není v tomto sporu pasivně legitimován a žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Soud má za to, že nebylo zpochybněno, ani slyšeným svědkem panem příjmení, že by žalovaný neměl vozidlo pouze zapůjčené a za toto půjčení, že nebylo zaplaceno. Skutečně pan příjmení v celé záležitosti vystupoval jako vlastník, či provozoval vozidla, jako osoba oprávněná s tímto vozidlem nakládat, prodat ho, převést na jinou osobu a tudíž podle soudu nelze žalovaného považovat jako odpovědného za neplacení povinného ručení a povinného platit příspěvek do garančního fondu. Proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.
10. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a vzhledem k tomu, že úspěšný žalovaný žádné náklady nevyúčtoval a nepožadoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu – CZ – 670 08 Znojmo, nám. Republiky 1. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu v rozsudku, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.