Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 171/2021-43
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení titul.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 31 574 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 574 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 574 Kč od 22. 7. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 13 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 375,44 Kč a úroku ve výši 21,27 % ročně z částky 22 587,01 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení přesahující zákonný úrok z prodlení přiznaný ve výroku I., zamítá.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Soud ukládá žalobkyni, aby zaplatila České republice - Okresnímu soudu ve Vyškově do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 315 Kč na účet číslo variabilní symbol.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 574 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 574 Kč od 22. 7. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 13 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 375,44 Kč a úroku ve výši 21,27 % ročně z částky 22 587,01 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení přesahující zákonný úrok z prodlení přiznaný ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Soud ukládá žalobkyni, aby zaplatila České republice - Okresnímu soudu ve Vyškově do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 315 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol].</b>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 31 574 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu žalované ze smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že společnost právnická osoba (dále jen„ právnická osoba“) posoudila úvěruschopnost žalované a následně s ní uzavřela dne 22. 1. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Na základě této smlouvy poskytl právnická osoba žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala poskytnout právnická osoba zpět úrok ve výši 4 250 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21,27 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 000 Kč. Dále bylo mezi smluvními stranami sjednáno životní pojištění, na které se žalovaná zavázala zaplatit 624 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit v 78 týdenních splátkách po 614 Kč, poslední splátka tak byla stanovena na 21. 7. 2020. Žalovaná na pohledávku za celou dobu splácení uhradila pouze částku 16 300 Kč (poslední platba uhrazena dne 14. 7. 2019), která byla započtena v částce 2 412,99 Kč na jistinu, v částce 4 250 Kč na úrok, v částce 5 000 Kč na administrativní poplatek, v částce 4 424,63 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek, v částce 212,38 Kč na poplatek za životní pojištění. Vzhledem k tomu, že celková dlužná částka nebyla zaplacena do 21. 7. 2020, žalobkyně úročí nezaplacenou jistinu ve výši 22 587,01 Kč úrokem ve výši 21,27 % ročně od 22. 7. 2020 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla dne datum postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalované uhradit částku 31 574 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 22 587,01 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 575,37 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 411,62 Kč. Dále žalobkyně požaduje uhradit kapitalizovaný úrok ve výši 2 375,44 Kč (úrok ve výši 21,27 % ročně z částky 22 587,01 Kč od 22. 7. 2020 do 15. 1. 2021), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 921,36 Kč (zákonný úrok z částky 22 587,01 Kč od 22. 7. 2020 do 15. 1. 2021), úroků ve výši 21,27 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 587,01 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky ve výši 22 587,01 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
4. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku , při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
6. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 2575/2016 o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku , má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
8. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 občanského zákoníku , pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Z karty zákazníka ze dne 22. 1. 2019 vyplývá, že žalovaná požádala o poskytnutí částky 25 000 Kč, uvedla, že je vdaná, je spoluvlastníkem svého bydlení, žije v domácnosti s manželem, nemá žádné nezaopatřené dítě. Žalovaná uvedla, že zaměstnaná na hlavní pracovní poměr u název zaměstnavatele žalované se smlouvou na dobu neurčitou, kdy její čistý příjem činí 18 000 Kč (údajně ověřeno z pracovní smlouvy a výplatních pásek), výdaje žalované celkem pak činí 6 650 Kč (tj. výdaje na bydlení 1 250 Kč (pozn. 1/3 výdajů), osobní výdaje 3 400 Kč a splátky úvěru 2 000 Kč. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 22. 1. 2019 (dále jen„ smlouva“) soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právnická osoba ujednání, dle kterého jí byla poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč, kdy žalovaná zvolila čerpání v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit celkovou částku 47 874 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 25 000 Kč, úroku ve výši 4 250 Kč, hotovostní inkaso splátek ve výši 13 000 Kč (při 58 splátkách činí 40 % z výše spotřebitelského úvěru), administrativní poplatek ve výši 5 000 Kč (tj. administrativní poplatek ve výši 20 % ze spotřebitelského úvěru) a pojištění název pojištění ve výši 624 Kč. Žalovaná zvolila hotovostní variantu splácení, kdy bude celkovou dlužnou částku hradit do rukou oprávněného zástupce či zaměstnance právnická osoba v hotovosti v 78 týdenních splátkách ve výši 614 Kč (poslední splátka činí 596 Kč), přičemž první splátku je povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Dle čl. 1 smlouvy zaplatí žalovaná za poskytnutí spotřebitelského úvěru úrok stanovený fixní úrokovou sazbou splatnou po celou dobu trvání smlouvy, v případě smlouvy uzavřené na 78 týdnu činí úroková sazba 21,27 % ročně. Dle čl. 2 smlouvy úhrady žalované v podobě týdenních splátek se započítávají nejprve na (i) úrok, poté na (ii) administrativní poplatek, poté na (iii) jistinu. Každou splátkou se se uhrazuje příslušná část odměny za hotovostní inkaso splátek a případně příslušná část poplatku za pojištění název pojištění, tyto položky se hradí průběžně po celou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 2 smlouvy je tato smlouva uzavřena na dobu určitou, která trvá ode dne poskytnutí spotřebitelského úvěru do dne vypořádání veškerých závazků. Dle čl. 9 smlouvy se smluvní strany dohodly, že částka 8 262 Kč se použije na zaplacení zůstatku spotřebitelského úvěru číslo čerpaného žalovanou v minulosti (refinancování), takže žalované bude vyplacena pouze částka 16 738 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 soud zjistil, že právnická osoba postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky, ve kterém byla rovněž vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto přípisu. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 13. 5. 2021 vyplývá, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornil ji na možnost jejího soudního vymáhání.
11. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou ujednání, na základě kterého poskytla žalované v den podpisu ujednání částku 25 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit celkovou částku 47 875 Kč, který se skládá z jistiny, úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek a pojistného. Žalovaná na pohledávku celkem zaplatila částku 16 300 Kč.
12. právnická osoba jako podnikatel (věřitel) a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli dne 22. 1. 2019 smlouvu o zápůjčce – spotřebitelskou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku je žalovaná povinna peněžitou zápůjčku vrátit. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byl právnická osoba dle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru povinen před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr, což právnická osoba splnil a po ověření, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet, zápůjčku poskytl.
13. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.
14. Dle § 2392 občanského zákoníku , lze ujednat úroky (smluvní úroky ze zápůjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální, nebo pevné výši. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky ze zápůjčky jako na ujednání dle § 1815 občanského zákoníku , cena plnění, a proto na něj nedopadají důvody, pro které by se k nim nemělo přihlížet dle § 1815 občanského zákoníku . Mezi právnická osoba a žalovanou byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 4 250 Kč, čemuž odpovídá úrok asi 11,30 % ročně. O výši kapitalizovaného úroku byla žalovaná zcela jasně a konkrétně informována v samotné smlouvě. Průměrné úrokové sazby se pohybovaly v měsíci lednu 2019 okolo 8,30 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Soud proto shledává výši pěvně stanoveného úroku ve výši 4 250 Kč jako přiměřenou, resp. takové ujednání za platné, a proto soud návrhu žalobkyně na přiznání úroku vyhověl.
15. Žalobkyně dále požaduje přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 2 375,44 Kč (jedná se o úrok ve výši 21,27 % ročně z částky 22 587,01 Kč za dobu od 22. 7. 2020 do 15. 1. 2021) a úroku ve výši 21,27 % ročně z částky 22 587,01 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Částka 22 587,01 Kč představuje žalobkyní tvrzenou dlužnou jistinu. Ve smlouvě bylo jasně a jednoznačně ujednáno, že žalovaná na úrocích zaplatí 4 250 Kč, kdy i tato částka byla zahrnuta do výpočtu celkové částky k zaplacení. Ze smlouvy však nevyplývá, jaký je vztah mezi pevně stanovenou výší úroků a jejich procentuálně stanovenou výši. Soud taktéž přihlédl ke skutečnosti, že žalovaná byla v daném závazkovém právním vztahu v postavení spotřebitele, tj. slabší strany, která byla v souladu se smlouvou seznámena s výší úroků pevně stanovených, kdy ujednání o procentně stanoveném úroku nebylo poskytnuto jasným a srozumitelným způsobem. Běžný spotřebitel by se takto mohl domnívat, že onen úrok 21,27 % je pouhým procentním vyjádřením úroku ve výši 4 250 Kč, přičemž nelze po spotřebiteli spravedlivě požadovat, aby si takto procentně vyjádřený úrok přepočítával s pevně stanoveným úrokem. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku musí být ujednání o ceně poskytnuta spotřebiteli jasným a srozumitelným způsobem, v opačném případě se k takovému ujednání nepřihlíží. S ohledem na uvedené není žaloba pro částku 2 375,44 Kč (jedná se o úrok ve výši 21,27 % ročně z částky 22 587,01 Kč od 22. 7. 2020 do 15. 1. 2021) a úrok ve výši 21,27 % ročně z částky 22 587,01 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, důvodná.
16. Dále byl mezi smluvními stranami sjednán poplatek administrativní činnosti ve výši 5 000 Kč. Ve smlouvě není nikde uvedeno za jakou konkrétní administrativní činnost má být tento poplatek uhrazen, dle jeho označení se však bude pravděpodobně jednat o úkony spojené s vyhotovením smlouvy, jejím uzavřením, posouzením úvěruschopnosti žalované, evidence poskytnutých plateb a podobně. Soud dovodil, že tento poplatek byl mezi smluvními stranami platně sjednán, a proto byla žalovaná povinna ho zaplatit.
17. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 000 Kč. Vzhledem k tomu, že si žalovaný sám zvolil hotovostní režim splácení a s ohledem na jeho výši, kdy při přepočtu na jednotlivé splátky výběru jedné splátky odpovídá asi částka 167 Kč, dovodil soud, že tento poplatek byl mezi smluvními stranami platně ujednán. Přesto, že žalovaný tuto variantu splácení sám zvolil, soud výši poplatku posoudil z hlediska souladu s dobrými mravy, když dovodil, že výše poplatku za hotovostní inkaso splátek dobrým mravům odporuje. Je skutečností, že je žalovanému poskytována určitá služba spočívající v tom, že se zástupce právnická osoba sám dostaví do místa bydliště žalovaného. Výše poplatku za hotovostní inkaso splátek neodráží skutečné náklady na výběr splátek ale je vypočtena poměrně dle poskytnuté částky (tj. 40 % z jistiny) S ohledem na výši odměny za jednotlivou splátku soud dospěl k závěru, že tento poplatek byl sjednán v rozporu s dobrými mravy a je proto neplatný. Žalovaný tak není povinen tento poplatek zaplatit.
18. Dále byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni pojistné ve výši 624 Kč, k čemuž se ve smlouvě zavázala.
19. Žalovaná měla tedy dle uzavřené smlouvy uhradit žalobkyni celkem částku 34 874 Kč (tj. jistinu 25 000 Kč, úrok 4 250 Kč, administrativní poplatek 5 000 Kč, a poplatek za pojištění ve výši 624 Kč), přičemž uhradila pouze částku 16 300 Kč. Žalovaná tak je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 574 Kč. Soud tak žalobu co do částky 13 000 Kč zamítl. Dle čl. 2 smluvních podmínek se úhrady žalované měly započíst nejprve na úrok, administrativní poplatek, pojistné a až následně na jistinu, z toho vyplývá, že příslušenství pohledávky bylo celé uhrazené a zbývá pouze zaplatit jistinu ve výši 18 574 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil celkovou dlužnou částku v době splatnosti poslední splátky dne 20. 7. 2020, je v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jistiny zápůjčky ve výši 18 574 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 22 587,01 Kč, soud žalobkyní požadovaný zákonný úrok z prodlení nepřiznal, dále již tento zákonný úrok nekapitalizoval a přiznal jej pouze z částka 18 574 Kč od 22. 7. 2020 do zaplacení. Soud pak zamítl požadavek žalobkyně na úhradu kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 375,44 Kč a úroku ve výši 21,27 % z částky 22 587,01 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, když má za to, že tento poplatek nebyl platně sjednán.
20. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle něhož soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, měl-li účastník úspěch jen částečný. Vzhledem k tomu, že hodnota úspěchu obou účastníků řízení byla téměř shodná (počítáno včetně příslušenství k datu vyhlášení tohoto rozsudku), rozhodl soud tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
21. Výrok IV. vychází z ustanovení položky 2 Sazebníku poplatků dle zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, kdy vzhledem k tomu, že elektronický platební rozkaz nebyl v řízení vydán, je třeba doměřit soudní poplatek. Soudní poplatek má dle položky 1 sazebníku činit 1 579 Kč, avšak žalobkyně zaplatila pouze 1 264 Kč, je tak třeba doplatit částku 315 Kč.
22. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.