Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 165/2021-37

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 17 020,52 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 9. 10. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 4 020,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 020,52 Kč od 9. 10. 2015 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 9. 10. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 4 020,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 020,52 Kč od 9. 10. 2015 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 18. 5. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 17 020,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 020,52 Kč od 9. 10. 2015 do zaplacení ve výši 8,05 % a náhradu nákladů řízení ve výši 8 495,60 Kč.

2. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému dne 8. 9. 2015 bezhotovostně částku 13 000 Kč, která měla být splacena nejpozději do 8. 10. 2015. Žalobkyně krom poskytnuté jistiny požaduje též poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 020,52 Kč. Úvěr byl vyřizován prostřednictvím internetové stránky webová adresa. Jelikož žalovaná nehradila řádně a včas, kdy dle tvrzení žalobkyně nebylo uhrazeno ničeho, byla jí dne 2. 2. 2021 zaslána upomínka s výzvou k plnění.

3. Pohledávku za žalovanou nabyl žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, uzavřenou mezi společností právnická osoba, IČO a žalobkyní.

4. Okresní soud v Kroměříži dne 3. 6. 2021 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. -5, který byl usnesením ze dne 19. 7. 2021 zrušen v souladu s ustanovením ve spojení s ustanovením , (dále jen ). Usnesením ze dne 20. 8. 2021, č.j. -29 byla žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště. Z ust. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. ). Žaloba i výzva k vyjádření byly zaslány žalované na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedla. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením odst. odst. 2 ve spojení s 

6. Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise.

7. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

8. Společnost anonymizována dvě slova, IČO, uzavřela prostřednictvím webové stránky webová adresa s žalovanou dne 8. 9. 2015 v 10: 02:51 hodin smlouvu o zápůjčce (č.l. 12), na základě které poskytla žalované zápůjčku ve výši 13 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala uhradit celkovou částku 17 020,52 Kč, sestávající z jistiny a poplatku za zápůjčku ve výši 4 020,52 Kč, která měla být splacena dne 8. 10. 2015, tedy za 30 dnů. Měsíční procentní sazba zápůjčky činila 2 % a RPSN činilo číslo. Součástí ujednání byly i všeobecné obchodní podmínky (č.l. 13-17) a rozhodčí smlouva (č.l. 18-21). příjmení byla po verifikaci vyplacena dne 8. 9. 2015 na bankovní účet žalované (č.l. 22).

9. Smlouvou o postoupení pohledávky (č.l. 23) byla pohledávka za žalovanou postoupena společností právnická osoba na žalobce. Toto bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021, kdy žalovaná byla zároveň vyzvána k úhradě před podáním žaloby (č.l. 24-25).

10. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdce žalobce náležitě zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalované. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitel řádně zjišťoval a posuzoval majetkové a osobní poměry žalované. Nedoložila, že by byla žalovaná lustrována v jakékoli evidencích dlužníků (např. příjmení, NRKI apod.), ani nedoložila řádné zjišťování dalších závazků žalované (například exekuční řízení či vymáhání, atp.), a to ani přes výzvu soudu ze dne 20. 8. 2021.

11. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

12. Původní věřitelka společnost anonymizována dvě slova, IČO, poskytla dne 8. 9. 2015 žalované zápůjčku ve výši 13 000 Kč, která měla být spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 4 020,52 Kč uhrazena za 30 dnů, tedy dne 8. 10. 2015. Měsíční procentní sazba zápůjčky činila 2 % a RPSN činilo číslo. příjmení byla po verifikaci vyplacena dne 8. 9. 2015 na bankovní účet žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávky byla pohledávka za žalovaného postoupena společností právnická osoba na žalobce. Toto bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021, kdy žalovaný byla zároveň vyzvána k úhradě před podáním žaloby.

13. Žalobkyně však neprokázala, že by původní věřitelka zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaného byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek.

14. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení , , a rovněž dle , o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.

15. Podle , (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle ust. o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

19. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

20. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zabývala otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka nedostatečně ověřovala příjmy žalované, ani se blíže nezabývala jejími osobními a majetkovými poměry, respektive tyto chybně vyhodnotila. Nebyly provedeny lustrace v elektronických evidencích stran bezdlužnosti žalované. Za podstatnou považuje soud skutečnost, že žalobce nevyhodnotil správně schopnost žalované splácet úvěr. Hodnocení příjmové stránky bylo nedostatečné a v souvislosti s neprovedením lustrace v registrech dlužníků vedlo k nesprávnému závěru o schopnosti splácet. Soud proto pokládal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovanou za neplatnou dle § 9 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru, platného ke dni uzavření smlouvy, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalované splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

21. Původní věřitelka tedy na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalované finanční prostředky ve výši 13 000 Kč. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z., a žalovaná je povinna zbylé bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobce, které žalovaný nijak nezpochybnil, ohledně jejího plnění. Je třeba připomenout, že žalovaná má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši dluh splatila. Soud proto zavázal žalovanou uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částku jistiny, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zbylých poplatků, neboť poplatky nemohly být v neplatné smlouvě platně sjednána.

22. Žalobkyni byly přiznány úroky z prodlení z dlužné jistiny dle o.z., a to ve výši stanovené , přičemž ve zbývajícím rozsahu byly úroky z prodlení zamítnuty.

23. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala žalované předžalobní upomínku ze dne 2. 2. 2021 má proto právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu dle Soud stanovil výši odměny advokáta podle v platném znění.

24. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 300 Kč, podle , v náhradě hotových výdajů advokáta podle za tři úkony po 100 Kč, to vše navýšeno podle , 2 o 21 % daň z přidané hodnoty. K těmto nákladům je potřeba připočíst náhradu na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem náklady řízení činí 2 252 Kč.

25. Výrok o tom, že žalovaná povinna zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. , kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.

26. Výrok o tom, že žalovaná povinna zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ust. , kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.