Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 302/2016-202

název soudu rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových

sídlem adresa

o zaplacení částka

takto:

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 75 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 75 000 Kč, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala na žalované zaplacení částky částka coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem Krajského soudu v obec (dále jen„ KS“) v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka tím, že KS řádně žalobkyni nedoručil exekuční titul, tj. rozsudek ze dne datum. Ve zmíněném trestním řízení žalobkyně vystupovala v postavení poškozeného v trestním řízení. Dané trestní řízení skončilo odsouzením Ing. jméno příjmení za spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 4 trestního zákona, a zároveň jí byla rozsudkem uložena povinnost uhradit žalobkyni škodu v částce částka. Odvolání i dovolání obžalované bylo neúspěšné. Žalobkyně dne datum podala proti povinné exekuční návrh, avšak usnesením soudního exekutora ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, bylo exekuční řízení zastaveno z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobkyně. Důvodem byla skutečnost, že náhrada škody byla v exekučním titulu přiznána odštěpnému závodu žalobkyně, tedy subjektu bez právní subjektivity, přičemž exekuční titul nebyl žalobkyni řádně doručen. K odvolání žalobkyně bylo usnesením KS ze dne datum potvrzeno napadené usnesení soudního exekutora ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, s tím, že označení oprávněného jménem organizační složky není na újmu vykonatelnosti rozhodnutí, pokud lze z obsahu dovodit, komu bylo právo přiznáno; zároveň KS uzavřel, že exekuční titul není vykonatelný, neboť nebyl žalobkyni řádně doručen.

2. Žalobkyně se domáhala zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení a nesprávným úředním postupem KS, který nedoručil žalobkyni exekuční titul, což zapříčinilo neodstranitelnou překážku v exekučním řízení a znemožnilo žalobkyni domáhat se uspokojení nároku v exekuci. Žalobkyně dále uvedla, že podala exekuční návrh dne datum, který však byl zamítnut, čímž došlo ke zbytečnému průtahu v délce 1,5 roku, když nový exekuční titul mohla žalobkyně podat až po řádném doručení dne datum. Žalobkyně dále doplnila, že i předmětné exekuční řízení trvalo nepřiměřeně dlouho.

3. Žalovaná v podání ze dne datum k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná uvedla, že u ní žalobkyně uplatnila svůj nárok dne datum. Žalobkyně se o vzniku nemajetkové újmy dozvěděla nejpozději dne datum, kdy trestní řízení pravomocně skončilo, avšak žalobkyně svůj nárok uplatnila až dne datum, pročež je dle žalované promlčen. Žalovaná dále uvedla, že celková délka exekučního řízení byla přiměřená.

4. V podání ze dne datum žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že uplatňuje nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši částka, která jí vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce exekučního řízení a zároveň také z pochybení soudu při doručování exekučního titulu. Nemajetková újma byla žalobkyni způsobena nesprávným úředním postupem KS, který žalobkyni řádně nedoručil exekuční titul. Vadné doručení zapříčinilo neodstranitelnou překážku v exekučním řízení, pro kterou muselo být řízení usnesením soudního exekutora na závazný pokyn název soudu (dále jen„ OS“) zastaveno a navíc zapříčinilo neúměrné průtahy v exekučním řízení a v možnosti domáhat se uspokojení nároku v exekuci z toho důvodu, že žalobkyně musela zajišťovat správné doručení exekučního titulu.

5. Usnesením ze dne datum soud odmítl žalobu, neboť žalobkyně neodstranila její vady, neboť nebylo zřejmé, jaké částky se domáhá ze kterého odpovědnostního titulu.

6. K odvolání žalobkyně rozhodoval název soudu, který usnesením ze dne datum rozhodl tak, že se žaloba neodmítá. název soudu ve svém rozhodnutí uvedl, že soud prvního stupně postupoval správně, když za situace, kdy žalobkyně požadovala zaplacení částky částka s poukazem na nepřiměřenou délku trestního řízení, pochybení při doručování exekučního titulu a nepřiměřenou délku exekučního řízení, žalobkyni vyzval, aby jednoznačně uvedla, z jakého titulu a jakou částku požaduje. název soudu souhlasil i s tím, že vady žaloby nebyly odstraněny, neboť žalobkyně opakovaně uvedla, že částku částka požaduje za nepřiměřenou délku exekučního řízení a za pochybení při doručování exekučního titulu. V odvolání se ale žalobkyni vytýkanou vadu podařilo odstranit, neboť jednoznačně uvedla, že částku částka požaduje za rok a půl trvající exekuční řízení vedené u OS pod sp. zn. spisová značka, a dále uvedla i způsob výpočtu (částka x 1,5 roku).

Skutková zjištění:

7. Ze shodných tvrzení stran, stejně jako z některých listinných důkazů (tj. žádost žalobkyně ze dne datum s podacím razítkem značícím doručení žalované dne datum, přípis žalované ze dne datum a stanovisko žalované ze dne datum) soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně dne datum uplatnila u žalované svůj nárok z důvodu a ve výši uvedené v žalobě.

8. Ze zmíněného stanoviska žalované soud dále zjistil, že žalovaná žádosti žalobkyně nevyhověla. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady číslo Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

9. Z rozsudku KS ze dne datum rozhodnutí (sp. zn. spisová značka) soud zjistil, že obžalovaná příjmení jméno příjmení byla uznána vinnou ze spáchání trestného činu podvodu, za což jí byla mj. uložena povinnost zaplatit na náhradě škody zdejší žalobkyni, (konkrétně organizační složce právnická osoba, IČO) částku ve výši částka. Dle doložky nabylo rozhodnutí právní moci dne datum. Zmíněný rozsudek byl doručován žalobkyni na adresu právnická osoba, ulice a číslo, PSČ, obec, kde jej dne datum převzal jméno příjmení, což bylo stvrzeno podpisem na doručence a razítkem právnická osoba

10. Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací byla odvolání obžalované a státního zástupce proti uvedenému rozsudku zamítnuta. Usnesení bylo doručováno žalobkyni na adresu právnická osoba, ulice a číslo, PSČ obec, kde jej dne datum převzal jméno příjmení, což bylo stvrzeno podpisem na doručence a razítkem právnická osoba. Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, bylo dovolání Ing. příjmení odmítnuto.

11. Usnesením exekutorský úřad, č.j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí byl exekuční návrh oprávněné žalobkyně (tj. právnická osoba, IČO) ze dne datum proti povinné příjmení jméno příjmení zamítnut; dle doložky nabylo rozhodnutí právní moci dne datum.

12. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. spisová značka soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony a rozhodnutí soudu a podání účastníků): dne datum byla OS doručena žádost soudního exekutora Mgr. jméno příjmení o pověření nařízení exekuce na základě exekučního titulu rozsudku Krajského soudu v obec sp. zn. spisová značka, který dle žádosti byl vykonatelný dne datum, a dále usnesení název soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, datum vykonatelnosti dle žádosti datum s tím, že celkem bylo proti povinné vymáhána částka částka; byl též připojen exekuční návrh právnická osoba anonymizováno, organizační složka ze dne datum. Dne datum OS zaslal soudnímu exekutorovi přípis s tím, že pověření nelze vyhovět, neboť v návrhu oprávnění označuje jako exekuční titul rozsudek KS ze dne datum, pročež OS požádal, aby oprávněný předložil soudu rozhodnutí, ze kterého vyplývá povinnost povinné příjmení příjmení vůči oprávněnému, s vyznačenou doložkou právní moci, uvedené mělo být doloženo ve lhůtě 1 měsíce. Dle úředního záznamu ze dne datum exekutor Mgr. příjmení sdělil, že předloží požadované nejpozději do konce února. Dne datum byla OS doručena nová žádost o pověření a nařízení exekuce s tím, že exekučním titulem je rozsudek KS ze dne datum, datum vykonatelnosti datum, a usnesení název soudu ze dne datum s datem vykonatelnosti datum; k uvedené žádosti exekutora byl připojen exekuční návrh společnosti právnická osoba, organizační složka na částku částka, a to na základě rozsudku KS datum. Dle úředního záznamu ze dne datum je třeba vyžádat spis KS za účelem ověření, kdo uplatňoval náhradu škody, zda zahraniční právnická osoba nebo její organizační složka. Přípisem ze dne datum OS zaslal pokyn pro soudního exekutora k zamítnutí exekučního návrhu oprávněného ze dne datum, upřesněného podáním ze dne datum, a to z toho důvodu, že oprávněný označený v záhlaví není v dané věci aktivně legitimován k podání exekučního návrhu, neboť z exekučního titulu nevyplývá pro povinnou ve prospěch uvedeného oprávněného žádná povinnost. V rozsudku KS ze dne datum, který je exekučním titulem, byla přiznána náhrada škody ve výši cca 9 mi. Kč poškozené společnosti právnická osoba se sídlem adresa (odštěpný závod zahraniční právnické osoby oprávněného), tedy účastníkovi bez právní subjektivity, resp. tomu, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení. Navíc rozsudek nebyl řádně doručen, neboť jej převzala právnická osoba anonymizováno, IČO. Z uvedeného důvodu nebyly dle OS splněny zákonné předpoklady provedení exekuce. Přípisem ze dne datum se OS dotazoval exekutora, zda usnesení o zamítnutí exekučního návrhu, v návaznosti na pokynu OS ze dne datum, nabylo právní moci, a požádal o zaslání rozhodnutí s doložkou právní moci. Dne datum exekutor sdělil OS, že usnesení o zamítnutí exekučního návrhu, vydané na základě pokynu OS, dosud nenabylo právní moci, důvodem je odvolání oprávněného proti danému usnesení ze dne datum. Dne referátu ze dne datum OS žádal o sdělení, zda již bylo rozhodnuto o odvolání oprávněného. Přípisem ze dne datum exekutor zaslal OS své rozhodnutí ze dne datum s vyznačenou doložkou právní moci, kterým bylo rozhodnutí soudního exekutora potvrzeno ze strany KS, a to usnesením ze dne datum, dle doložky nabylo právní moci dne datum.

13. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, který je shodný se skutkovými zjištěními popsanými shora. Soud dále provedl k důkazu trestní spis OS sp. zn. spisová značka, a to zejména ve vztahu k doručování soudních písemností zdejší žalobkyni, avšak pro nadbytečnost se jím v tomto rozsudku nezabýval, a to za situace, kdy dle závazného právního názoru název soudu je předmětem řízení odškodnění nemajetkové újmy žalobkyně ve výši částka za průtahy v exekučním řízení vedeném u OS pod sp.zn. spisová značka.

Právní úprava:

14. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

15. Podle § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona

se nelze zprostit.

16. Dle § 3 zákona stát odpovídá za škodu, kterou způsobily mj. a) státní orgány či b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona. Dle § 4 zákona se pak za výkon státní správy podle § 3 považují mj. také úkony soudního exekutora, případně jeho zástupce, při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu. Činnost soudního exekutora, případně jeho zástupce, se považuje za úřední postup.

17. Podle § 13 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

18. Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u orgánu uvedeného v § 6

(tj. podle § 6 odst. 2 písm. a) žalovaná). Podle § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle § 15 odst. 2 zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Podle § 31a odst. 1 zákona platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem,

za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech,

kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

Právní posouzení dané věci:

20. Jak uvedeno shora (a zejména v závazném rozhodnutí název soudu – srov. bod 6), žalobkyně se domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky exekučního řízení vedeného u OS pod sp. zn. spisová značka. Soud

se tedy nejprve zabýval důvodností uplatněných nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku žalobce na náhradu škody či nemajetkové újmy.

21. Soud v prvé řadě posuzoval námitku promlčení tvrzeného nároku žalobkyně z titulu nemajetkové újmy, kterou vznesla žalovaná, neboť uplatní-li odpovědný subjekt v občanském soudním řízení důvodně námitku promlčení, velí zásada hospodárnosti řízení, aby soud nejprve posoudil, zda je námitka důvodná, a pokud tomu tak je, aby žalobu zamítl, aniž bude najisto postavena otázka splnění podmínek odpovědnosti za újmu či prokázána její výše.

22. Podle § 32 odst. 3 zákona se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

Vznikla-li nemajetková újma podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k nesprávnému úřednímu postupu došlo. Dle ust. § 35 odst. 1 zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

23. Ze shora uvedených zákonných ustanovení plyne, že nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu se promlčuje ve zcela speciálně konstruované promlčecí době. Počátek běhu šestiměsíční subjektivní promlčecí doby se odvíjí od vědomosti poškozeného (tj. zde žalobce), že došlo k nemajetkové újmě, tedy kdy se dozvěděl, že v jeho poměrech nastaly nepříznivé důsledky. Objektivní desetiletá doba pak počíná běžet od okamžiku této okolnosti (právní skutečnosti), která je coby nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup pro vznik újmy vyvolávajícím činitelem.

24. Z provedeného dokazování v daném ohledu vyplynulo, že posuzované exekuční řízení bylo pravomocně skončeno dne datum. Jakkoli soud posuzoval pouze exekuční řízení vedené před OS, který vydal poslední rozhodnutí v dubnu 2015, soud vycházel až z právní moci skončení exekučního řízení jako celku, tedy po rozhodnutí KS o odvolání proti usnesení exekutora o zamítnutí exekučního návrhu, neboť teprve po právní moci tohoto rozhodnutí bylo exekuční řízení definitivně ukončeno. Nejpozději dne datum se tedy žalobkyně dozvěděla o tvrzené nemajetkové újmě způsobené jí v důsledku nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky exekučního řízení. Následující den počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta k uplatnění práva na zadostiučinění, která skončila dne datum (úterý). Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne datum, tedy včas, a její nárok tak není promlčen.

25. Soud se dále zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

26. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (číslo Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury název soudu (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

27. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , ze dne datum, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

28. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu posuzovaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i název soudu) zabýval jednak celkovou délkou posuzovaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

29. V dané věci začalo rozhodné období namítaného řízení běžet dne datum, kdy byla OS doručena žádost soudního exekutora k pověření, spolu s exekučním návrhem žalobkyně (resp. její organizační složky) ze dne datum. Konec rozhodného období soud spatřuje v datu datum, kdy bylo exekuční řízení jako celek pravomocně skončeno. Jakkoli OS vydal poslední rozhodnutí v dubnu 2015, soud vycházel až z právní moci skončení exekučního řízení jako celku. Celková doba rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně tedy činila cca 1 rok let a 2 měsíce.

30. Posuzované řízení probíhalo u OS, exekutora a u KS, který rozhodoval o odvolání proti zamítnutí exekučního návrhu. V dané souvislosti je třeba zdůraznit, že již samo vedení řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv (včetně opravných prostředků) daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení a rozhodovat o nich (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. ).

31. Po skutkové a hmotněprávní stránce byla věc dle soudu standardně složitá, přičemž bylo v zásadě posuzováno pouze to, zda byly splněny podmínky pro nařízení exekuce, resp. zamítnutí exekučního návrhu, a to v návaznosti na přiznání odškodnění organizační složce žalobkyně, která nemá právní subjektivitu, nadto za situace, kdy nebyl exekuční titul řádně doručen. Soud dále věc hodnotí jako mírně složitou po stránce procesní, neboť byla vydána celá řada procesních rozhodnutí činěny další jiné úkony (OS si vyžádal trestní spis pro posouzení doručování písemností, OS vydal pokyn exekutorovi, OS vyzval exekutora k opravě, resp. doplnění žádosti o pověření a k předložení správného exekučního titulu, proti rozhodnutí exekutora se žalobkyně odvolala). V souhrnu tak soud hodnotí věc jako mírně složitější.

32. Dále je třeba konstatovat, že žalobkyně se na celkové délce původního řízení ve smyslu nečinností či obstrukcí nepodílela. Soud nicméně nemohl pominout skutečnost, že žalobkyně k prvnímu exekučnímu návrhu připojila nesprávný exekuční titul, přičemž uvedené bylo k výzvě OS opraveno až po cca 1,5 měsíci, kdy exekutor předložil OS novou žádost o pověření a nařízení exekuce. I to vše přispělo k délce posuzovaného řízení.

33. Pokud jde o význam řízení, vzhledem k druhové stránce řízení, resp. jeho předmětu, jej soud hodnotí jako standardní, neboť se nejednalo o věc, u níž se presumuje zvýšený význam (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , ze dne 13. 4. 2011). Zároveň se význam pro žalobkyni v průběhu snižoval, neboť ta již od datum (kdy OS zaslal pokyn pro soudního exekutora k zamítnutí exekučního návrhu oprávněného) nemohla být v přílišné nejistotě ohledně výsledku řízení, resp. mohla předpokládat jeho výsledek. S ohledem na uvedené tak soud uzavřel, že význam pro žalobkyni byl nižší po převážnou část posuzovaného řízení.

34. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, tak soud nezaznamenal průtahy či jakékoli období nečinnosti, a úkony a rozhodnutí byly ze strany soudu činěny střídavě obratem, střídavě v přiměřených lhůtách, přičemž procesní postup byl relativně plynulý.

35. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem namítaného řízení a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že délka exekučního řízení u OS nebyla nepřiměřená. Nedošlo tudíž ani k nesprávnému úřednímu postupu. Z uvedeného důvodu tedy soud uzavřel, že v dané věci nedošlo ani k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. Žalobkyni tak nemohl vzniknout nárok na přiměřené zadostiučinění.

36. Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tj. žaloba byla zamítnuta.

K nákladům řízení:

37. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu , podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s ust. , podle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

38. Podle , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely činí 300 Kč za každý úkon.

39. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 500 Kč odpovídající paušální náhradě za 5 úkonů (písemné vyjádření k žalobě, 2x jednání u soudu a 2x příprava). Uvedené je odůvodněno ve spojení s  zmíněné Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

Ke lhůtě k plnění:

40. Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s  část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může

se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.