Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 252/2021-23
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem právnická osoba anonymizována dvě slova příjmení jméno, země
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka
se zákonným úrokem z prodlení ve výši
7,05 % ročně z částky částka od datum do datum
7,05 % ročně z částky částka od datum do datum
7,05 % ročně z částky částka od datum do datum
7,05 % ročně z částky částka od datum do datum
7,05 % ročně z částky částka od datum do datum
7,50 % ročně z částky částka od datum do datum
8,00 % ročně z částky částka od datum do datum
8,75 % ročně z částky částka od datum do datum
9,00 % ročně z částky částka od datum do datum
9,00 % ročně z částky částka od datum do datum
7,25 % ročně z částky částka od datum do datum
7,25 % ročně z částky částka od datum do datum
8,50 % ročně z částky částka od datum do datum
a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby
stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém
kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného
kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku částka se zákonnými úroky z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] 7,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] 8,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] 8,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky plynoucím od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, IČO, se žalovaným smlouvu o půjčce číslo na základě níž žalovanému poskytla v hotovosti částku částka, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve 40 týdenních splátkách po částka spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka Celkem se žalovaný zavázal vrátit částku částka. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, uhradil celkem pouze částka Smlouvou ze dne datum byla s účinností ke dni datum pohledávka za žalovaným postoupena na přechodného věřitele anonymizována dvě slova. Ke dni postoupení činila pohledávka částka Smlouvou ze dne datum byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena přechodným věřitelem na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh po postoupení ničeho neuhradil, přestože byl k úhradě vyzván předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil, k věci se nijak nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v anonymizováno republice, jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje Nařízení evropského parlamentu a rady (EU) číslo ze dne datum, podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky podle článku 17 a 18. Místně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu, a to zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř. “).
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na anonymizováno. Ze smlouvy o půjčce číslo včetně smluvních podmínek vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně - právnická osoba - poskytla žalovanému dne datum půjčku částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, a to ve 40 týdenních splátkách po částka s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy do konce dalšího týdenního období. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí půjčky. Nedílnou součástí byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o půjčce, dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 40 týdnů 294,1 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky. Smlouvami o postoupení pohledávek včetně příloh, potvrzením o úplatě za postoupené pohledávky a oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na anonymizována dvě slova a následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dlužné částky.
5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný sjednal s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu, na jejímž základě při jejím podpisu převzal částku částka Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši částka. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit ve 40 týdenních splátkách. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně zaplatil na úhradu poskytnuté půjčky celkem částka. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto sporu plyne ze smluv o postoupení pohledávek za žalovaným, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno. Ani žalobkyni přes výzvu k plnění žalovaný již ničeho dalšího neuhradil.
6. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb. , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bod 1 zákona č. 43/2013 Sb. ). Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb. ), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku částka a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. spisová značka, či M. příjmení v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, obec a číslo, s. číslo). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora citovaného § 56 odst. 2 obč. zák. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. spisová značka (dostupný z webová adresa), dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok částka, za poskytnutí jistiny částka, která měla být vrácena ve splátkách po dobu 40 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 40 týdnů, činila by výše úroku 64 % jistiny, faktickou výši úroku, vzhledem k postupnému splácení jistiny (původně půjčené peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 40 týdnů), tedy že procentní roční úrok byl daleko vyšší, odráží výše roční procentní sazby nákladů, která činila 294,1 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky webová adresa) se pohybovaly v roce 2007 okolo 12 až 13 % ročně.
8. Za shora popsané situace nelze než uzavřít, že smlouvou sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. spisová značka ze dne 15. prosince 2004, publikované v časopise Soudní judikatura pod číslo či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. spisová značka ze dne 27. února 2007 dostupné z webová adresa). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. spisová značka, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na webová adresa). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující, včetně ujednání článku 5 smluvních podmínek, podle něhož měly být splátky započítány nejprve na souhrnný poplatek, neboť v této části nelze ujednání oddělit (§ 41 obč. zák.). V této souvislosti je potřeba podotknout, že ujednání o úrocích je pouze fakultativní součástí smlouvy o půjčce, jeho absence pro jeho absolutní neplatnost tak dle názoru soudu nemá na existenci a platnost smlouvy samotné vliv. I pokud by však bylo možné dospět k jinému závěru (tedy že bez sjednání předmětného úroku by právní předchůdkyně smlouvu o půjčce vůbec se žalovaným neuzavřela a že ujednání o souhrnném poplatku je neoddělitelné od zbývající části smlouvy) bylo by nutné konstatovat absolutní neplatnost celé smlouvy (srov. již shora zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka), což by na rozhodnutí zdejšího soudu ohledně žalované jistiny nemělo vliv.
9. Z tohoto důvodu bylo třeba úhrady žalovaného ve výši částka započítat pouze na dlužnou jistinu půjčky ve výši částka a žalovaný tak z půjčky dluží žalobkyni již pouze částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnil, vznikla mu dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Žalobkyně požadovala zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího po dni účinnosti postoupení pohledávky, tedy od datum. Žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění nároku na základě shora uvedených smluv o postoupení pohledávek.
10. V části, v níž se žalobkyně dále domáhala zaplacení souhrnného poplatku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum, soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II. zamítl. Smluvní ujednání o souhrnném poplatku, o které žalobkyně v tomto rozsahu své nároky opírala, shledal soud absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák.
11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. v souladu se zásadou úspěchu a neúspěchu ve věci tak, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).