Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 198/2021-50
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 26 691,44 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 100 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 591,44 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 494,16 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 320,10 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 410,29 Kč od 21. 1. 2020 do 25. 2. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 310,29 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 410,29 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 100 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 591,44 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 494,16 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 320,10 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 410,29 Kč od 21. 1. 2020 do 25. 2. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 310,29 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 410,29 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 26 691,44 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dvě smlouvy o zápůjčce, a to dne datum a datum. Na základě těchto smluv byly žalovanému poskytnuty částky 14 000 Kč a 12 000 Kč, které si žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smluv. Ve smlouvě ze dne datum se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 60 týdenních splátkách i částku 12 283 Kč (dále jen„ poplatek“), sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč, úroků ve výši 29 % ročně podle záhlaví druhé strany smlouvy, z poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 888 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 5 891 Kč, a ve smlouvě ze dne datum se zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách i poplatek 10 600 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 146 Kč, úroků ve výši 29 % ročně podle první strany smlouvy, z poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 916 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 3 538 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly právní předchůdkyní žalobkyně využity žalovaným poskytnuté údaje o zaměstnání a výši jeho příjmů a výdajů a dále dokumenty předložené žalovaným, a to bankovní výpisy a výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Žalovaný však svůj dluh řádně neuhradil, poslední splátku ze smlouvy ze dne datum zaplatil dne datum, přičemž celá částka měla být uhrazena dne datum, a poslední splátku ze smlouvy ze dne datum zaplatil také dne datum, přičemž celá částka měla být uhrazena dne datum. S účinností ke dni datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávky z obou smluv za žalovaným v neuhrazené výši 11 283 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 6 606,44 Kč a poplatku ve výši 4 676,56 Kč, a ve výši 15 408,44 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 8 803,85 Kč a poplatku ve výši 6 604,59 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení obou pohledávek dopisem ze dne 20. 1. 2020. Po datu postoupení pohledávek žalovaný na svůj dluh již ničeho neuhradil. Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dluhu z uvedených smluv.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto zápůjčkou poplatek ve výši 12 283 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 2 504 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 888 Kč a poplatek za komfortní splácení ve výši 5 891 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách. Žalovaný podpisem této smlouvy potvrdil, že poskytnutou částku převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že i tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto zápůjčkou poplatek ve výši 10 600 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 2 146 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 916 Kč a poplatek za komfortní splácení ve výši 3 538 Kč, a to v 60 týdenních splátkách. Žalovaný podpisem této smlouvy potvrdil, že i tuto poskytnutou částku převzal v hotovosti při uzavření smlouvy.
4. Ze záhlaví druhé strany smlouvy ze dne datum a z první strany smlouvy ze dne datum soud zjistil, že se smluvní strany dohodly, že zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a v případě úhrady zápůjčky v 60 splátkách činí 29 % ročně. Z článku 6 smluvních podmínek, jež tvořily součást smlouvy ze dne datum, a z článku 3.5. smluvních podmínek, jež tvořily součást smlouvy ze dne datum, soud zjistil, že každá uhrazená částka bude započtena nejprve na náklady spojené s vymáháním, poté na splatné splátky celkové dlužné částky, a to nejprve na poplatek, dále na splatné sankční poplatky, na nesplatnou část jistiny zápůjčky a konečně na nesplatnou část poplatku. Podle článku 7 smluvních podmínek smlouvy ze dne datum a článku 3.6. smluvních podmínek smlouvy ze dne datum se smluvní strany dohodly, že pro případ uzavření a trvání vícero smluv o zápůjčce mezi nimi bude jakákoliv splátka celkové dlužné částky zaplacená žalovaným v daném období použita na úhradu splatných splátek všech jednotlivých zápůjček, a to poměrně v závislosti na souhrnné výši zůstatků celkových dlužných částek jednotlivých zápůjček. Podle článku 10 smluvních podmínek smlouvy ze dne datum má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, pokud žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku. Podle článku 18 smluvních podmínek smlouvy ze dne datum je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky. Bude-li však žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek, nebo neuhradí-li řádně a včas poslední splátku, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky.
5. Ze zákaznické karty právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum se podává, že totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem a že žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 11 500 Kč a jeho běžné měsíční výdaje činí 4 000 Kč. V části nazvané Ověřené dokumenty právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla možnosti bankovní výpisy a výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Ze zákaznické karty právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum se podává, že totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem a že žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 34 500 Kč a jeho běžné měsíční výdaje činí 4 000 Kč. V části nazvané Ověřené dokumenty právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla možnosti výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazené pohledávky za žalovaným ze smluv číslo číslo. Z tabulek umoření soud zjistil, že ke dni datum žalovaný na svůj dluh ze smlouvy číslo uhradil celkem částku 15 000 Kč a na svůj dluh ze smlouvy číslo uhradil celkem částku 6 900 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a z podacího lístku se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení obou pohledávek na žalobkyni a požádala jej o uhrazení dlužných částek 11 283 Kč a 15 408,44 Kč do 10 dnů od doručení oznámení; toto oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 14. 2. 2020. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 1. 2021 a z podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 12. 2. 2021.
7. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě mu poskytla částky 14 000 Kč a 12 000 Kč, přičemž obě tyto částky si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smluv. Žalovaný se zavázal dlužné částky vrátit ve splátkách spolu s poplatky ve výši 12 283 Kč a 10 600 Kč. Při uzavírání obou smluv ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalovaného, zjistila výši jeho příjmů a výdajů na základě jeho prohlášení a v zákaznických kartách zaškrtla, že k ověření majetkových poměrů žalovaného byly použity bankovní výpisy a výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky žalovaného. Na svůj dluh z obou smluv žalovaný vrátil právní předchůdkyni žalobkyně částky 15 000 Kč a 6 900 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně své pohledávky za žalovaným v dosud neuhrazené výši 11 283 Kč a 15 408,44 Kč na žalobkyni. Žalovaný byl řádně vyzván k úhradě dluhů před podáním žaloby.
8. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ustanovení § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
9. Podle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčky v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při těchto právních jednáních nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, jímž se podle zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i zápůjčka, je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na stránkách www.nsoud.cz, oba aplikovatelné i ve vztahu k zákonu č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě při uzavírání obou smluv spokojila s pouhým tvrzením žalovaného. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným byly právní předchůdkyní žalobkyně využity i další zdroje, a to bankovní výpisy a výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky žalovaného, soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v zákaznické kartě. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet obě zápůjčky, a proto soud posoudil obě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatné podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smluv.
11. Soud nepřihlížel k ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru týkající se uplatnění námitky neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy spotřebitelem, tj. žalovaným. Ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 Soudní dvůr EU uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady č. 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice č. 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Jelikož ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru je v rozporu s uvedeným výkladem Soudního dvora EU a zdejší soud je tímto výkladem vázán, posoudil soud platnost uvedených smluv o zápůjčce z úřední povinnosti bez uplatnění námitky neplatnosti ze strany žalovaného.
12. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému ze smlouvy uzavřené dne datum finanční prostředky ve výši 14 000 Kč, z nichž žalovaný vrátil částku 15 000 Kč, a ze smlouvy uzavřené dne datum finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, z nichž žalovaný vrátil částku 6 900 Kč Tyto úhrady žalovaného soud s ohledem na neplatnost obou smluv započetl na dlužné jistiny ve výši 14 000 Kč a 12 000 Kč, přeplatek na úhradě jistiny ze smlouvy ze dne datum ve výši 1 000 Kč započetl v souladu se smluvními podmínkami na dluh ze smlouvy ze dne datum, a tudíž žalovaný nedoplatil jistinu ze smlouvy ze dne datum v částce 4 100 Kč. Soud provedl započtení pohledávky žalovaného, neboť se jednalo o vzájemné pohledávky stejného druhu a týchž smluvních stran, které se vzájemně kryjí a které byly způsobilé k započtení v okamžiku jejich dospělosti, přičemž toto započtení mohla provést již právní předchůdkyně žalobkyně před postoupením těchto pohledávek na žalobkyni. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že zbývající část poskytnuté jistiny zápůjčky bez souvisejících poplatků ze smlouvy ze dne datum ve výši 4 100 Kč žalobkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jsou neplatné a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že povinnost žalovaného k vrácení nesplacené části jistiny zápůjčky nadále trvá. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila obě pohledávky za žalovaným na žalobkyni. S ohledem na výše uvedené je žalovaný povinen uhradit žalobkyni zbývající dluh na neuhrazené jistině zápůjčky ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, tj. částku 4 100 Kč. Pokud se jedná o dobu přiměřenou možnostem žalovaného k vrácení dlužné části jistiny ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení, právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu již v oznámení o postoupení pohledávky odeslaném žalovanému dne datum se lhůtou splatnosti do 10 dnů od doručení tohoto oznámení, následně pak ještě předžalobní výzvou s datem plnění do datum; žalovaný na tyto výzvy došlé do jeho dispoziční sféry nijak nereagoval a námitku nepřiměřenosti navrhované lhůty k plnění neuplatnil. Nelze tedy učinit jiný závěr, než že spor o přiměřenost uvedené doby nevyvolal, tudíž žaloba o určení doby plnění podle ustanovení § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru nebyla potřebná a dluh se stal splatným nejpozději uplynutím uvedené doby (v podrobnostech viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019 ). Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně nárok na úrok z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo výzvou k zaplacení obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum s lhůtou splatnosti do 10 dnů od jejího doručení, přičemž toto oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 14. 2. 2020, žalovanému mohlo být doručeno nejdříve následující den, lhůta k plnění žalovanému uplynula dne 25. 2. 2020 a následujícím dnem po uplynutí této lhůty se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky 4 100 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty za středníkem zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen„ o. s. ř. ”) soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku s příslušenstvím zaplatil do dvou měsíců od právní moci rozsudku, a to s ohledem na jeho zdravotní problémy spojené s jeho tíživou finanční a sociální situací.
13. Zbývající část žaloby ohledně požadovaných smluvních úroků, poplatků za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatků za komfortní splácení soud s ohledem na výše uvedenou neplatnost obou smluv zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z neuhrazených částí poplatků podle smluv o zápůjčce, protože z důvodu neplatnosti uvedených smluv nemá žalobkyně na tyto poplatky nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení z dlužných částí těchto poplatků. Soud rovněž žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z přisouzené jistiny ve výši 4 100 Kč od 21. 1. 2020 do 25. 2. 2020, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že výzva k plnění mohla být žalovanému doručena nejdříve dne 15. 2. 2020, lhůta k plnění mu uplynula dne 25. 2. 2020 a prodlení žalovaného započalo až dnem 26. 2. 2020 a nikoliv již 21. 1. 2020.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze co do částky 4 100 Kč s příslušenstvím, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 22 591,44 Kč s příslušenstvím, a proto mu náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši odpovídající míře jeho úspěchu v řízení. Jelikož však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.