Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 164/2021-32
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa, obec - část obce
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 10.000 Kč od 30.9.2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 2.553,40 Kč a částky ve výši 656,25 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 952 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 10.000 Kč od 30.9.2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 2.553,40 Kč a částky ve výši 656,25 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 952 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10.000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru dle smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba dne 29.5.2018. Na základě uzavřené smlouvy byly žalovanému poskytnuty bezúčelově finanční prostředky, které mohl opakovaně čerpat až do výše úvěrového rámce 35.000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky splatit pravidelnými měsíčními splátkami v minimální výši, která měla odpovídat 12,5% nesplaceného úvěru vč. úroku a poplatku za čerpání úvěru anebo 1.000 Kč. Úrok byl sjednán v č.l. IV. odst. 1 smlouvy ve výši 8,5% měsíčně a poplatek za čerpání úvěru byl sjednán v č.l. IV. odst. 2 ve výši 12,5% z každé čerpané splátky. Žalovaný vyčerpal částku ve výši 11.250 Kč. Žalovaný však své závazky řádně a včas nesplatil. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena společnosti právnická osoba, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18.12.2019 a poté na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19.12.2019 žalobkyni. Žalovaný dluží žalobkyni částku ve výši 10.000 Kč na jistině a částku ve výši 626,25 Kč na účelně vynaložených nákladech v souvislosti s prodlením žalovaného a dále žalobkyně požaduje na kapitalizovaných úrocích částku ve výši 2.553,40 Kč. Kč. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 7.11.2020.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil
3. Dle sdělení žalobkyně se nedochovaly podklady k ověřování úvěruschopnosti žalovaného.
4. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
5. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr ohledně skutkového stavu.
6. Dne 29.5.2018 byla mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl věřitel žalovanému bezúčelový, bezhotovostní úvěru, s pravidelnými splátkami s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru tj. revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce ve výši 50.000 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dle č.l. II. bod 4 ve spojení s č.l. IV. bod 1 byla sjednána pevná úroková sazba ve výši 8,5% měsíčně. Dle č.l. IV. bod 2 byl sjednán poplatek za čerpání ve výši 12,5% z částky každého čerpání úvěru. Dle č.l V. smlouvy se žalovaný zavázal úvěr vč. úroků a poplatků za čerpání splatit v pravidelných měsíčních splátkách s tím, že minimální splátka činila 12,5% nesplaceného úvěru vč. úroku a poplatku nebo 1.000 Kč, a to vždy do 30. dne každého kalendářní měsíce počínaje dnem 29.5.2018. Dle č.l. VI. bod 1 písm. a) byla sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlení klienta se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč Smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky, ohledně které je klient v prodlení byla sjednána v č.l. VI. bod 1 písm. c). Žalovaný opakovaně čerpal peněžní prostředky, kdy vyčerpal částku ve výši 10.000 Kč dne 29.5.2018, částku ve výši 900 Kč dne 3.7.2018 a částku ve výši 350 Kč dne 10.7.2018 tj. celkem vyčerpal částku ve výši 11.250 Kč s tím, že žádné splátky nečinil. Žalovaný dlužní žalobci na jistině 10.000 Kč a dále na úrocích částku 2.610,06 Kč (vyčísleno k 29.9.2018) a na poplatcích částku ve výši 656,25 Kč (vyčísleno k 29.9.2018). Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 29.5.2018 vč. formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, formuláře loan application info, výpisu z účtu a vyúčtování splatného dne 29.6.2018, dne 29.7.2018, dne 29.8.2018 a dne 29.9.2018
7. Pohledávka dle smlouvy číslo za žalovaným byla postoupena společnosti právnická osoba, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16.12.2019, a poté na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19.12.2019 žalobkyni, což bylo následně žalovanému oznámeno. Uvedené vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne ze dne 16.12.2019 a ze dne 19.12.2019 vč. příloh 1 seznamu pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7.11.2020.
8. K úhradě částky ve výši 15.134,65 Kč představující nedoplatek vyplývající ze smlouvy číslo uzavřené dne 29.5.2018 byl žalovaný písemně vyzván právním zástupcem žalobkyně s tím, že dodatečná lhůtě k úhradě dlužné částky byla žalovanému stanovena do 3 dnů, což je zřejmé z předžalobní výzvy ze dne 7.11.2020 s poštovním podacím archem. Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů.
9. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. S ohledem na vznik závazkového vztahu soud věc posuzoval dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v platném znění a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru – ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZUS).
10. Podle § 2 odst. 1 ZSU spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 86 odst. 1 ZSU, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 547 NOZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
14. Podle § 580 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účast zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 2991 odst. 1 NOZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Podle § 2991 odst. 2 NOZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez správního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena dne 29.5.2018 smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. NOZ. Na základě uzavřené smlouvy byly žalovanému poskytnuty bezúčelově finanční prostředky, kdy žalovaný vyčerpal částku ve výši 11.250 Kč. Žalovaný však své závazky řádně a včas nesplatil. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena společnosti právnická osoba, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16.12.2019 a poté na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19.12.2019 žalobkyni. Žalovaný dluží žalobkyni částku ve výši 10.000 Kč na jistině. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil ničeho.
19. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně posoudil příjmy a výdaje žalovaného tj. posoudil jeho úvěruschopnost, když k výzvě soudu bylo žalobkyní sděleno, že se nedochovaly žádné podklady svědčící o ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2268/2011 ze dne 23. 5. 2012 vyplývá, že by bylo v rozporu se zásadou rovnosti účastníků (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), aby soud svou činností (analýzou předložených listin) v podstatě plnil (a nahrazoval) procesní aktivitu žalobce. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.
20. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 NOZ jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Pokud právní předchůdce žalobkyně vůbec neověřoval příjmy a výdaje žalovaného nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“
21. S ohledem na výše uvedené tedy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 29.5.2018 je absolutně neplatná, když žalobkyně resp. její právní předchůdce řádně nezkoumal a neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Uzavřená smlouva se zjevně příčí dobrým mravům, zjevně narušuje veřejný pořádek. Současně nelze přehlédnout, že žalované byl úvěr vyplacen ještě před tím, než došlo ke schválení úvěru.
22. Vzhledem k výše uvedenému tedy soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko v rozsahu 10.000 Kč, kdy žalobce má pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 NOZ, neboť žalovaný se na úkor žalobkyně obohatil bez právního důvodu. Vzhledem k tomu že žalovaný neuhradila ničeho, je povinen tuto částku žalobkyni zaplatit jako bezdůvodné obohacení. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu je povinen hradit i příslušenství pohledávky, kterým jsou úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 NOZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč, a to od 30.9.2018 (den následující po splatnosti úvěru dle vyúčtování s datem splatnosti 29.9.2018).
23. Zbývající částky požadované žalobkyní tj. částku ve výši 2.553,40 Kč a ve výši 656,25 Kč není žalovaný povinen zaplatit, neboť se jedná o nárok z neplatné úvěrové smlouvy. Soud proto žalobu v daném rozsahu ve výroku II. zamítl.
24. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu výroku I. tj. v rozsahu 75,70 % a neúspěšná v rozsahu výroku II. tj. 24,30%. Žalobkyni tedy náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 51,40% (75,70- 24,30) tj. částka ve výši 952 Kč, neboť náklady řízení celkem představují částku ve výši 1.852 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, tj. náhrada za tři úkony právní služby (převzetí a příprava věci, výzva k plnění, návrh ve věci samé) po 300 Kč, třikrát režijní paušál po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 252 %.
25. Lhůta k plnění byla odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.