Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 95/2020-22
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci
žalobkyně: ; Dopravní podnik právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 4 560 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně
- z částky 1 520 Kč od 25. 4. 2015 do zaplacení,
- z částky 1520 Kč od 8. 2. 2016 do zaplacení,
- z částky 1 520 Kč od 13. 2. 2016 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně - z částky 1 520 Kč od 25. 4. 2015 do zaplacení, - z částky 1520 Kč od 8. 2. 2016 do zaplacení, - z částky 1 520 Kč od 13. 2. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 3. 4. 2020, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 4 560 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaný dne datum ve údaj o čase hodin, dne datum ve údaj o čase hodin a dne datum ve údaj o čase hodin neprokázal při jízdě dopravním prostředkem – busem linky číslo platným jízdním dokladem. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit za každou z uvedených jízd vedle jízdného ve výši 20 Kč též přirážku k jízdnému výši 1 500 Kč. Svou povinnost uhradit dlužnou částku žalovaný ani přes předžalobní výzvu nesplnil.
2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen.
3. Žalovaný, ač usnesením vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil.
4. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
5. Z listin označených jako Dohoda s cestujícím číslo ze dne datum, Dohoda s cestujícím číslo ze dne datum a Dohoda s cestujícím číslo ze dne datum, sepsaných mezi žalobkyní a žalovaným, má soud za prokázáno, že žalovaný potvrdil, že v uvedený den datum ve údaj o čase hodin při jízdě dopravním prostředkem – busem linky číslo se neprokázal platným jízdním dokladem a v uvedených dnech datum ve údaj o čase hodin a datum ve údaj o čase hodin při jízdě dopravním prostředkem – busem linky číslo se neprokázal platným jízdním dokladem, jako cestující žalovaný uznal dluh, skládající se vždy z jízdného ve výši 24 Kč, jakož i přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou z uvedených jízd, co do důvodu a výše, a zavázal se dluh zaplatit vždy do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Pohledávky žalobkyně, uznané jím co do důvodu i výše v celkové výši 4 560 Kč (z titulu jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou z uvedených tří jízd), žalovaný nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy žalobkyně k úhradě dluhu ze dne datum, odeslanou žalovanému doporučenou poštou dne 18. 6. 2019, jak dokládá poštovní podací arch žalobkyní doporučeně odeslané pošty z tohoto dne.
6. Nárok žalobkyně z uvedených jízd bez platného dokladu soud posoudil podle ust. § 2550 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. , účinného od 1. 1. 2014, podle něhož smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. V ostatním soud aplikoval ust. § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, podle něhož se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, cestující, který je přepravován bez jízdenky, případně bez platné jízdenky dle ust. § 6 téhož právního předpisu. V takovém případě zaplatí cestující jízdné s přirážkou dle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, případně podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) , c) zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu (§ 7 odst. 5 vyhlášky č. 175/2000 Sb. ).
7. Z listin předložených žalobkyní má soud prokázáno, že se žalobkyně důvodně domáhá žalované částky, neboť žalovaný v rozporu s přepravním řádem použil prostředků hromadné dopravy, aniž by se prokázal při provedených kontrolách platnou jízdenkou. Žalovanému proto svědčí povinnost vedle jízdného (20 Kč) uhradit za porušení přepravního řádu i sankci ve výši celkem 1 500 Kč za každou z uvedených jízd. Pokud jde o úrok z prodlení, pak nárok žalobkyně vychází z ust. § 1970 cit. nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Nadto žalovaný uznal pohledávky žalobkyně i hmotněprávními uznáními dluhu v uvedených listinách (Dohodách s cestujícím); tyto listin y jsou uznáním dluhu ve smyslu ust. § 2053 cit. nového občanského zákoníku ; v nich se žalovaný zavázal zaplatit dluh do patnácti dnů od sepsání listin y. Netvrdil přitom, natož, aby prokázal, že jím uznané částky dluhu žalobkyni uhradil, přitom – v důsledku uznání dluhu – leží právě na žalovaném důkazní břemeno, aby prokázal, že jím uznaný dluh žalobkyni jako věřiteli již uhradil. Žalovaný je tak v prodlení s úhradou dluhu, což má za následek povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužných částek vždy ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.
9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že žalovaný je povinen zaplatit plně úspěšné žalobkyni v řízení vzniklé náklady. Jedná se o soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč a částku 200 Kč za dvě paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony nezastoupeného účastníka po 100 Kč (za předžalobní výzvu a podání žaloby) podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.
10. O lhůtě k peněžitému plnění soud rozhodl podle zásady stanovené v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).