Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 113/2021-73
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částky částka s přísl.
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň - sever dne datum a následně postoupenou soudu zdejšímu usnesením shora jmenovaného soudu ze dne 9. 2. 2021 č. j. číslo jednací se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit částku částka s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které této poskytla finanční částku ve výši částka. Žalovaná se touto zavázala poskytnutý úvěr včetně úroků za jeho poskytnutí ve výši efektivní úrokové sazby ve výši 159,6 % ročně splatit v 48 měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 16. každého kalendářního měsíce. První splátka měla být uhrazena v měsíci říjnu 2015. Schopnost žalované úvěr splácet byla řádně prověřena. Za dobu od října 2015 do srpna 2017 uhradila žalovaná celkem částku částka (24 x částka). Protože žalovaná splátky nesplácela ve sjednaných termínech, v souladu s bodem číslo smlouvy byl úvěr zesplatněn k dni datum, výsledná částka činila částka (tzv. nová jistina tvořená nesplacenou jistinou a nesplacenými úroky za poskytnutí úvěru). Žalovaná byla vyzvána k úhradě této částky, byla jí poskytnuta dodatečná lhůta, kterou nevyužila. Podle článku číslo smlouvy vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši částka, a to za pozdní zaplacení splátky číslo. Dle bodu číslo smluvních ujednání smlouvy účtovala žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s jeho úhradou (v daném případě ode dne datum), když tato činí částku částka.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo konáno dne datum ústní jednání, ke kterému se žalovaná nedostavila. Soud v rámci tohoto pak předestřel předběžný právní názor o absolutní neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy a o jiném právním posouzení vztahu mezi účastníky, a to dle bezdůvodného obohacení.
4. Z předložených listin byly zjištěny tyto skutečnosti. Mezi účastníky skutečně byla uzavřena shora uvedená úvěrová smlouva, kdy na základě této byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši částka dne datum (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru). Dle smluvního formuláře a smlouvy samé zjistil soud, že částka, kterou se žalovaná zavázala za předmětný úvěr uhradit, byla částka, kdy smlouva měla být uzavřena na 48 měsíců s předpokládanou RPSN 676,44 %. Výpůjční úroková sazba byla vyčíslena na 159,6 % ročně. Obsah smlouvy tak odpovídá žalobním tvrzením žalobkyně. Žalobkyně též soudu předložila listin y, které mají osvědčovat prověření schopnosti žalované úvěr splácet, a to dohodu o změně pracovní smlouvy a výplatními páskami, když žalovaná byla též prověřována v různých registrech. Ze splátkového kalendáře pak vyplývá, jakým způsobem a v jakých částkách měla žalovaná předmětný úvěr splácet, a to v částce částka. Z tvrzení žalobkyně pak vzal soud za prokázané, že žalovaná uhradila celkově na svůj dluh částku částka. Ze systému obec národní banky o statistických údajích – spisové řady příjmení bylo ověřeno, že v druhé polovině roku 2015 byly domácnostem na spotřebu poskytovány úvěry s fixací úrokové sazby na jeden až pět let s úrokem cca 13,2% ročně.
5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 6 občanského zákoníku , je každý povinen jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Podle § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákon, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
7. Podle § 1813 občanského zákoníku , se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že není na místě žalobě vyhovět tak, jak se žalobkyně domáhá. Soud totiž posoudil uzavřenou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatné právní jednání, a to právě s odkazem na porušení shora uvedeného § 6 občanského zákoníku v souvislosti s poškozením spotřebitele tak, jak má na mysli ustanovení § 580 , § 1813 a následující občanského zákoníku . Důvodem, proč byla smlouva shledána neplatným právním jednáním, je sjednaný úrok. Úroková sazba, která je sjednána ve výši téměř 160 % ročně, zcela jednoznačně vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikatorně nastaveny Nejvyšším soudem České republiky, kdy tento jako o akceptovatelném úroku uvažuje o úroku rovnajícímu se cca trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Jak je shora uvedeno, v době uzavření smlouvy se úroková sazba pohybovala do 14% ročně, sjednaná úroková sazba je téměř desetinásobkem této běžně používané úrokové sazby. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje všechny znaky jednání, kdy v podstatě jediným cílem je získat finanční prostředky v nestandardní výši, kdy sjednána úroková sazba naprosto nekoresponduje s běžným obchodním stykem v naší společnosti, stejně tak zcela vybočující jsou sjednané sankce (zejména smluvní pokuta). Chování žalobkyně je takové, že zcela zjevně není jejím úmyslem generovat zisk z přiměřeného úroku za poskytnuté finanční prostředky, ale ze zcela nemravného úroku a sankcí. Již z porovnání poskytnuté částky (dle karty klienta celkem částka) a splacené částky (dle karty klienta částka) je zřejmé, že ke dni podání žaloby žalovaná půjčenou částku v podstatě více než dvojnásobně přeplatila. Přesto je nyní požadováno po této, aby uhradila dále ještě částku částka. Soud proto konstatuje, že nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku pro nemravnost jednání žalobkyně již při uzavření smlouvy. Protože žalovaná již vrátila žalobkyni dvojnásobně víc, než jí bylo poskytnuto, žaloba byla zamítnuta.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plný úspěch ve sporu měla žalovaná, té však žádné náklady řízení nevznikly, ve sporu byly procesně naprosto nečinná. Soud tedy žádné ze stran náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.