Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 22/2021-54

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 10 875 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení úroku 20,11 % ročně z 6 811,51 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 875 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z 6 811,51 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 649,58 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení úroku 20,11 % ročně z 6 811,51 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 875 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z 6 811,51 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 649,58 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 10 875 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neplnění smluvních povinností žalovaným ze smlouvy o zápůjčce uzavřené datum mezi právnická osoba anonymizováno, IČO (dále jen„ anonymizováno“) a žalovaným. Součástí smlouvy byly též smluvní podmínky právnická osoba. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému zápůjčku 9 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit právnická osoba úrok 858 Kč s úrokovou sazbou 20,11 % ročně sjednanou v čl. 4 smluvních podmínek, poplatek za hotovostní režim splátek 1 440 Kč a poplatek za administrativní činnost 4 227 Kč. To vše se žalovaný zavázal zaplatit prostřednictvím 45 týdenních splátek ve výši 345 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný na dluh ze smlouvy o zápůjčce zaplatil pouze 4 650 Kč. Toto plnění ve výši 2 188,49 Kč započetla právnická osoba na částečnou úhradu jistiny a ve výši 2 461,51 Kč započetla toto plnění na částečnou úhradu úroku, poplatku za hotovostní režim splátek a poplatku za administrativní činnost. Ode dne následujícího po dni datum je žalovaný v prodlení s plněním svých povinností. Prodlením žalovaného vznikl právnická osoba nárok na zaplacení smluvního úroku 20,11 % ročně z dlužné jistiny, a to v souladu s čl. 4 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny.

2. Před uzavřením smlouvy posoudila právnická osoba úvěruschopnost žalovaného na základě údajů o majetkových poměrech, které právnická osoba žalovaný sdělil. Tyto údaje pak společnost ověřila na základě žalovaným předložených listin a posoudila žalovaného jako úvěruschopného.

3. Pohledávku ze smlouvy o zápůjčce postoupila právnická osoba datum na žalobkyni.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Soud má za zjištěný následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že datum uzavřela právnická osoba s žalovaným smlouvu o zápůjčce na základě které poskytla právnická osoba žalovanému zápůjčku 9 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit právnická osoba úrok 858 Kč s úrokovou sazbou 20,11 % ročně sjednanou v čl. 4 smluvních podmínek, poplatek za hotovostní režim splátek 1 440 Kč a poplatek za administrativní činnost 4 227 Kč. To vše se žalovaný zavázal zaplatit prostřednictvím 45 týdenních splátek ve výši 345 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na datum Součástí smlouvy byly též smluvní podmínky právnická osoba.

7. Žalovaný na dluh ze smlouvy o zápůjčce zaplatil pouze 4 650 Kč. Toto plnění z ve výši 2 188,49 Kč započetla právnická osoba na částečnou úhradu jistiny a ve výši 2 461,51 Kč započetla toto plnění na částečnou úhradu úroku, poplatku za hotovostní režim splátek a poplatku za administrativní činnost.

8. Z karty zákazníka soud zjistil, že před uzavřením smlouvy posoudila právnická osoba úvěruschopnost žalovaného na základě údajů o majetkových poměrech, které právnická osoba žalovaný sdělil. Jako příjem žalovaného zjistila právnická osoba částku 27 000 Kč. Tento příjme ověřila na základě předložené pracovní smlouvy a výplatní pásky žalovaným. Jako odhadované měsíční výdaje zjistila právnická osoba částku 13 100 Kč. Na základě těchto údajů posoudila právnická osoba žalovaného jako úvěruschopného.

9. Ze smluvních podmínek soud zjistil, že článek 4 smluvních podmínek zní:„ V případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky ve 45 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 20,11 % ročně… Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (ve smyslu článku 20 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce) a uplatňuje se jako roční úroková sazba.“ Článek 20 smluvních podmínek pak zní:„ Tato smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (jak je specifikováno na straně 1 smlouvy). Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky.“

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud po právní stránce věc následovně. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

11. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

12. Podle 390 (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Podle § 1 879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Ve věci nároku na smluvní úrok je právní posouzení soudu následující. Z obsahu smlouvy plyne, že účastníci si na přední straně smlouvy zcela srozumitelně ujednali, že žalovaný vrátí kromě poskytnuté zápůjčky též souhrnný poplatek, který zahrnuje mimo jiné pevnou částkou stanovený úrok za poskytnutí zápůjčky. Pokud žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku i po skončení smlouvy s odkazem na znění smluvních podmínek, pak soud v tomto ohledu dospěl k závěru, že k takovému ujednání nelze přihlížet.

17. V projednávané věci je zřejmé, že mezi účastníky se i v případě těchto smluv jedná o vztah podnikatele a spotřebitele, neboť právnická osoba jednala v rámci své podnikatelské činnosti; žalovaná však jako fyzická osoba nikoli. Uzavřená smlouva je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Úprava spotřebitelských smluv vychází ze směrnice Rady číslo z datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. § 1813 o. z. zakazuje ve spotřebitelských smlouvách ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Soud dospěl k závěru, že ujednání této smlouvy, jak jsou formulována, zakládá mezi účastníky značnou nerovnováhu v jejich povinnostech a je v rozporu s požadavkem dobré víry a přiměřenosti. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

18. V projednávané věci byl mezi účastníky jasně a srozumitelně, v textu na přední straně smlouvy, dohodnut mimo jiné úrok za poskytnutou zápůjčku, jakož i způsob jeho zaplacení. Nárok na zaplacení úroku za dobu po ukončení trvání smlouvy (resp. po uplynutí doby pro zaplacení poslední splátky) až do zaplacení pak žalobkyně zcela překvapivě a nepochopitelně opírá o smluvní podmínky, které by měly zásadně sloužit k ujednáním technického charakteru (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. , bod 28. až 30.), nikoli ke smluvním ujednáním, které jsou podstatnou náležitostí smlouvy. Článek 20 smluvních podmínek utvrzuje spotřebitele v délce trvání smlouvy a lze připustit, že zmínku o tom, že účinnost smlouvy se za určitých podmínek prodlouží, v něm lze nalézt. Ovšem jednoznačné spojení prodloužení účinnosti smlouvy a povinnosti splacení smluvního úroku nikoli; k této informaci musí spotřebitel naopak dojít složitým odkazem na jednotlivé články smluvních podmínek a složitě dovozovat, jaký je význam každého jednotlivého ustanovení samostatně i v jejich vzájemné souvislosti. Konkrétně článek 4 smluvních podmínek hovoří o tom, jaká je úroková sazba vyjádřena v přepočtu na procenta, článek 20 smluvních podmínek hovoří o době trvání smlouvy a prodloužení její účinnosti, explicitní vyjádření tak zásadní informace, že prodloužení účinnosti smlouvy rovná se placení smluvního úroku až do úplného zaplacení dluhu však chybí; jinými slovy, tímto způsobem vyjádřená zásadní smluvní povinnost musí průměrnému spotřebiteli nutně uniknout, tím spíš, že informace na přední straně smlouvy vedou spotřebitele k domněnce, že tato částka úroků je konečná. Soud proto považuje tento způsob ujednání o smluvních úrocích v rozporu s požadavkem poctivosti a proto mu právní ochranu nepřiznal.

19. Na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na právní posouzení věci soud žalobě co do částky 10 875 Kč vyhověl a přiznal žalobkyni též právo na zaplacení úroků z prodlení v žalobkyni požadované výši, jelikož žalobkyně předloženými důkazy prokázala, že právnická osoba splnila veškeré své povinnosti ze smlouvy a též povinnosti, které jí ukládá zákon. Naopak žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplní a je v prodlení s jejich plněním.

20. Soud zamítl žalobu v části, v níž žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 20,11 % ročně z 6 811,51 Kč, který si žalobkyně nárokuje i za dobu po ukončení trvání smlouvy, jelikož soud k ustanovení smluvních podmínek zakládající právo právnická osoba na zaplacení smluvního úroku i za dobu po ukončení trvání smlouvy nepřihlížel.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 875 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, ale pouze z 28,84 %. Ke dni vyhlášení rozsudku byl nárok žalobkyně představován jistinou 10 875 Kč, úrokem z prodlení 3 612,95 Kč a úrokem 8 001,10 Kč, tj. celkem částkou 22 489,05 Kč, představující 100 % úspěch ve věci. Soud žalobkyni přiznal jistinu 10 875 Kč a úrok z prodlení 3 612,95 Kč představující 64,42 % úspěch ve věci. Soud tak přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení pouze z 28,84 % (64,42 % - 35,58 %).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.