Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 241/2021-27

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Brožovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem

z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, o zaplacení částky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši

8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, o zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Dne datum podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky

částka s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši částka, který se zavázala vrátit do

datum Smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické podobě (online) zadáním unikátního kódu, čímž žalovaná souhlasila s uzavřením smlouvy a následně právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr poskytla tak, že částku částka zaslala na účet, jež žalovaná za tímto účelem uvedla. Žalovaná však úvěr neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % za splatné, avšak nezaplacené částky, a to za každý den prodlení, dle podmínek smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum

a účinné ke dni datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila a na předžalobní upomínku ze dne datum nereagovala. Žalobkyně se po žalované domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a kapitalizovaného úroku ve výši částka.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle , (dále jen „ “) a zjistil následující skutkový stav: právnická osoba, IČO, a žalovaná uzavřely dne datum v elektronické podobě smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě smlouvy žalovaná obdržela převodem na účet celkem částku částka. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr v částce částka nejpozději do datum, který však neuhradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu s podmínkami smlouvy právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, a konečně náklady s vymáháním dlužné částky spojené. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Dále žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky výzvou před podáním žaloby ze dne datum Tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy o úvěru, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z výpisu

z účtu, ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky, z potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky a z předžalobní upomínky.

4. Při právním hodnocení věci soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení č. (dále jen o. z.), účinného od 1. 1. 2014, a to především z ustanovení o úvěru, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle ustanovení § číslo se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § číslo odst. 1 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti. Neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § číslo odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

5. Vzhledem k tomu, že byla smlouva o úvěru uzavřena se spotřebitelem, vycházel soud rovněž ze zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinného v době uzavření smlouvy. Podle

§ 9 odstavec 1 tohoto zákona je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele

s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 1 věty druhé se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle a b) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost ( ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Ohledně úvěruschopnosti Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí spisová značka, (PR číslo s. 757) uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Stejně tak Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn – jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Oklikou se tak v rámci těchto úvah dostává znovu do popředí myšlenka formulovaná nálezem sp. zn. ; totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů – dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil (srov. k tomu výslovně též sněmovní tisk číslo důvodová zpráva k  , zvláštní část - k  ;7. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu, 2013 – 2017). Z výše uvedeného nutno podle Ústavního soudu dovodit, že posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy. Naopak obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. V sp. zn. spisová značka, podle kterého důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

8. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud rovněž vycházel z ustanovení , písm. a) a b) (dále jen ), podle kterého k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména za a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a b) plnit důkazní povinnost ( ) ). Nesplní-li účastník svou povinnost tvrdit skutečnosti, které jsou rozhodující z hlediska skutkové podstaty právního předpisu, který má být aplikován pak, jestliže i po poučení soudem ( , 2 ) zůstanou skutková tvrzení neúplná, přirozeně nemůže splnit ani svou povinnost důkazní. Jinými slovy, aby mohl účastník nějakou skutečnost dokázat, musí ji především tvrdit. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti je určen tím právním předpisem, který má být použit k právnímu posouzení žaloby (srov. dále komentář k  a 120 ) o břemeni tvrzení a o břemeni důkazním). Nesplnění povinnosti důkazní a povinnosti tvrzení není procesním právem sankcionováno jako nesplnění jiné procesní povinnosti, ale výsledkem je ve sporném řízení rozhodnutí, které vyzní nepříznivě pro účastníka, který tuto povinnost nesplnil (srov. zejména komentář k  a 118a ).

9. V daném případě vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy o úvěru finanční prostředky v celkové výši částka Smlouvu však soud vyhodnotil jako absolutně neplatnou, protože žalobkyně neprokázala, že by dostatečně a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované předmětný úvěr splácet, a svou neúčastí při jednání se zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů. V tomto směru tedy neunesla břemeno tvrzení, ani důkazní břemeno (viz nález Ústavního soudu ). S ohledem na znění ustanovení , o spotřebitelském úvěru je na místě posoudit neplatnost smlouvy o úvěru jako absolutní (ex offo). Jestliže věřitel plnil na základě neplatné smlouvy, má nárok na vrácení pouze toho, o co se dlužník na jeho úkor obohatil. Žalovaná na svůj dluh řádně nehradila a zbývá jí tedy uhradit celá jistina dlužné částky ve výši

částka, proto soud žalobě v této části vyhověl. Současně přiznal žalobkyni i zákonné úroky z prodlení od datum, když žaloba se do dispozice žalované dostala dne datum. Ve zbylé části soud žalobu zamítl, a to včetně úroků a smluvních pokut, neboť měly oporu v neplatné smlouvě, a úroků z prodlení, které byly požadovány za období, kdy jednotlivé částky nemohly být, s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, splatné.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť procesně úspěšnější žalované v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly, ani je nepožadovala.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání ( ).

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).