Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 248/2021-28

Zmenené rozhodnutím 38 C 248/2021-30
„Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: [[osobní údaje žalobkyně]] zastoupená advokátem [[údaje o zástupci]] proti žalovanému: [[osobní údaje žalovaného]] o zaplacení 10 861,64 Kč s příslušenstvím takto: I. Rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 19. 8. 2021, č.j. 38 C 248/2021-28 se doplňuje o další výrok: „ II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá úroku ve výši 30 % ročně z částky 10 861,64 Kč od 5. 9. 2018 do zaplacení, zamítá.“. II. Rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 19. 8. 2021, č.j. 38 C 248/2021-28 se opravuje ve výrokové části a výrok správně zní: „ I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 10 861,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 861,64 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 1 022,12 Kč a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč“ III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení."

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10 861,64 Kč s příslušenstvím

takto:

Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 10 861,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 10 861,64 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1 022,12 Kč, a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.

Odůvodnění:

Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 10 861,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 10 861,64 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1 022,12 Kč, a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 10. 6. 2013 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, v níž bylo kromě vedení běžného účtu pro žalovaného sjednáno poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit formou debetního zůstatku s úvěrovým limitem 7 000 Kč Součástí smlouvy byly též Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, v nichž byla sjednána sazba pro čerpání povoleného limitu ve výši 21,99 % ročně, a Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“) a žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude alespoň jednou za 180 dní čerpání úvěru vykazovat kreditní zůstatek, minimální měsíční kreditní příjem bude ve výši 50 % poskytnutého úvěrového limitu a současně tento limit nepřekročí ani se neocitne v prodlení se splněním jakéhokoliv závazku ze smlouvy. Z důvodu překročení povoleného úvěrového limitu právní předchůdkyně žalobkyně zrušila poskytování úvěru žalovanému, debetní zůstatek 10 861,64 Kč dne 2. 5. 2018 převedla na nový úvěrový účet a umožnila žalovanému jeho splácení spolu s úroky a poplatky za vedení účtu formou splátek. Žalovaný úvěr nesplácel a právní předchůdkyně žalobkyně proto ke dni 4. 9. 2018 dlužnou částku zesplatnila a pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 20. 8. 2020 postoupena žalobkyni.

2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s  , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách (č.l. 12) uzavřené dne 10. 6. 2013 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že se banka (právní předchůdkyně žalobkyně) mj. zavázala vést klientovi (žalovaný) běžné účty a dále poskytovat kontokorentní úvěr Flexikredit povolením debetního zůstatku za podmínek dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu, při překročení povoleného limitu pak měl být za každý den účtován sankční poplatek podle sazebníku a nepovolený debetní zůstatek dále úročen sazbou, její výši banka uveřejňuje (ve smlouvě neuvedena žádná částka či sazba). Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 4. 9. 2017 (č.l. 13) obsahují dle zjištění soudu ustanovení o úvěru Flexikredit povoleném k běžnému účtu č. bankovní účet od 30. 3. 2017 s limitem 7 000 Kč, minimálním kreditním příjmem 50 % povoleného limitu, úrokovou sazbou 21,99 % ročně, úrokovou sazbou nepovoleného debetního zůstatku 29 % ročně a RPSN 24,35 %. Dále soud zjistil, že dne 4. 9. 2018 bylo právní předchůdkyní žalobkyně sepsáno oznámení o vyčíslení dluhu (č.l. 20), který činil 10 861,64 Kč a byl splatný dne 18. 9. 2018. V rámci smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 (č.l. 15 – 18), doplněné dohodou o úplatě z 19. 8. 2020 (č.l. 14) pro případ (částečné) úhrady některé z pohledávek postupiteli do okamžiku zaplacení celkové úplaty, se dle zjištění soudu právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodli na postoupení pohledávek specifikovaných v příloze ke smlouvě a vzniklých mj. ze smluv o bankovních produktech a službách, za sjednanou úplatu. Soud rovněž zjistil, že o připsání úplaty na účet postupitele dne 20. 8. 2020 (a tedy faktickém postoupení pohledávek) bylo vystaveno potvrzení (č.l. 21), žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno v rámci oznámení o postoupení pohledávky (č.l. 19, podací lístek na č.l. 26) ze dne 28. 8. 2020 a pohledávka zdůvodněná zesplatněním dlužné částky 10 861,64 Kč ke dni 4. 9. 2018 byla ve výzvě se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 18. 12. 2020 (č.l. 22 – 23, podací lístek na č.l. 25) vyčíslena na 19 776,58 Kč (11 883,76 Kč ke dni postoupení).

4. Podle , účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. Podle , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) může smlouva o běžném účtu stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru ( a násl.).

6. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Soud má za zjištěné, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřeli dne 10. 6. 2013 smlouvu o bankovních produktech a službách, kterou byl zřízen účet č. bankovní účet. S účinností od 30. 3. 2017 byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr Flexikredit v podobě povoleného debetu do částky 7 000 Kč, samotné podmínky čerpání úvěru včetně úrokové sazby povoleného debetu (21,99 % ročně) a úrokové sazby nepovoleného debetu (29 % ročně) pak byly zakotveny v Dispozicích. Žalovaný povolený limit přečerpal, následně se dostal splácením dlužné částky do prodlení a žalobkyně dne 4. 9. 2018 pohledávku žalovaného ve výši 10 861,64 Kč zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

8. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla (v rámci dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách) uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru s limitem 7 000 Kč. Žalovaný limit přečerpal, se splácením debetu ve výši 10 861,64 Kč se dostal do prodlení, a žalobkyně byla k podání žaloby aktivně legitimována na základě postoupení pohledávky dle § 1879 o.z. Částku 10 861,64 Kč dosud žalovaný neuhradil, proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.

9. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že v obdobných případech (v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo – OPR- právnická osoba GK z úřední povinnosti) hodnotí, zda poskytovatel úvěru zjišťoval úvěruschopnost dlužníka s odbornou péčí. Obecná povinnost věřitele posuzovat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla stanovena již s účinností od 1. 1. 2011 ustanovením , o spotřebitelském úvěru. Podle aktuální judikatury zaměřené na posuzování úvěruschopnosti dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ,

a navazující nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ) mají věřitelé mj. povinnost postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, zejména ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka údaje, které dlužník věřiteli uvedl. Dospěje-li soud na základě (ne) předložených podkladů k názoru, že poskytovatel úvěru nepostupoval při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, žalobu zamítne co do veškerých plnění nad rámec jistiny, o které pak rozhoduje jako o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 o.z. V projednávané věci nebylo nijak doloženo, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně aktivně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, jmenovitě jeho příjmy, výdaje či existenci a výši dalších úvěrů žalovaného (např. z registru SOLUS či Centrálního registru dlužníků České republiky). Ve vztahu k požadované jistině však soud považoval shora uvedený postup za nadbytečný.

10. Ve smyslu , soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s 

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení , když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 2 252 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, podle , advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 300 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč) a částky ve výši 252 Kč odpovídající 21 % DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky, byť pro pohledávky postoupené různými původními věřiteli. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.