Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
74 C 98/2021-49
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 260,87 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 045 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 045 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 215,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 165,87 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 261,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 045 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 045 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 215,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 165,87 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 261,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 10 260,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 210,87 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že úvěrovou smlouvou číslo ze dne datum (dále jen„ smlouva o úvěru“) se původní věřitel právnická osoba, IČO číslo, sídlem adresa, zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 9 045 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal dne datum, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků (ve výši 19,36 % ročně) splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 904 Kč. Dále se zavázal hradit pojistné ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru, tedy 45 Kč měsíčně. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 1 000 Kč. Žalovaný nesplnil svoji povinnost řádně a včas hradit splátky úvěru, proto původní věřitel prohlásil celý dluh žalovaného za splatný, a to ke dni datum. Požadovaná dlužná částka ve výši 10 260,87 Kč se skládá z dlužné jistiny ve výši 8 236,19 Kč, z kapitalizovaného úroku ve výši 606,66 Kč, z dlužných poplatků ve výši 800 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 298,02 Kč, z nákladů na vymáhání 50 Kč a z dlužného pojistného ve výši 270 Kč. Původní věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek ke dni datum postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, když vycházel z informací, které mu poskytl žalovaný o svých příjmech a výdajích. Příjem žalovaného si původní věřitel ověřil telefonicky u zaměstnavatele a z výpisu z účtu. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí právo na plnou náhradu nákladů řízení.
2. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, provedl soud dokazování jen listinami předloženými žalobkyní.
3. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb číslo ze dne datum plyne, že se původní věřitel a žalovaný dohodli na způsobu, jakým budou komunikovat a jakým bude původní věřitel nabízet žalovanému bankovní produkty, resp. na způsobu, jakým bude původní věřitel podávat návrhy na uzavření jednotlivých smluv.
4. Ze smlouvy o klasickém úvěru číslo soud zjistil, že původní věřitel (právnická osoba) podepsal listin u označenou jako smlouva o klasickém úvěru číslo dle které byly jako smluvní strany označeny původní věřitel a žalovaný, když podpis žalovaného nebyl k listin ě připojen (ani vlastnoruční – fyzický, ani elektronický), když na místě podpisu klienta nebylo uvedeno ničeho, když pod kolonkou podpis bylo uvedeno:„ Pokud není uveden vlastnoruční podpis, podepsáno elektronicky s nutností ověření v elektronickém dokumentu“. Obsahem smlouvy je závazek původního věřitele poskytnout klientovi úvěr ve výši 9 045 Kč a závazek klienta splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 904 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 19,36 % ročně a pojistného ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru, tedy celkem 949 Kč měsíčně. Klient byl dle smlouvy dále povinen v případě porušení povinností vyplývajících z úvěrové smlouvy zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené částky, náklady spojené s vymáháním ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč Smlouvou dále klient přistoupil k pojistné smlouvě uzavřené mezi původním věřitelem (právnická osoba) a anonymizováno právnická osoba, IČO, sídlem adresa, a zavázal se platit pojistné. Pojistitel se zavázal žalovanému poskytnout pojistnou ochranu pro případ nemožnosti splácet splátky úvěru. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze všeobecných obchodních podmínek původního věřitele, soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení klientem. Všeobecné obchodní podmínky nebyly podepsány ani žalobkyní ani žalovaným.
5. Z výpisu z úvěrového účtu číslo za období od datum do datum soud zjistil, že dne datum žalovaný čerpal částku ve výši 9 045 Kč, dále jakým způsobem byl úvěr splácen, když částky označené plusem ve výpisu znamenají přijaté platby, tedy zjistil, že bylo uhrazeno celkem 1 000 Kč.
6. Z listin y označené jako informace o zprostředkovateli spotřebitelském úvěru a z listin y označené jako formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru plyne výše úvěru (9 045 Kč), počet splátek (11), jejich výše (904 Kč) a jejich splatnost, výše úrokové sazby (19,36 %).
7. Z listin y označené jako odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je odstoupení od shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva žalovaného k úhradě dlužných částek v celkové výši 10 211 Kč.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek číslo ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě pohledávky ve výši 10 334,62 Kč ze smlouvy o úvěru číslo to do 5 dnů ode dne doručení výzvy. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne datum (podací arch). Přílohu předžalobní výzvy tvoří oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, ze kterého plyne, že původní věřitel oznámil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo na žalobkyni.
10. Z kopie potvrzení o přechodném pobytu, rodného listu a kopie občanského průkazu žalovaného vydaného Slovenskou republikou soud zjistil, že kopie těchto dokladů byly zaslány původnímu věřiteli.
11. Z ceníku anonymizována dvě slova plyne výše poplatků účtovaných touto společností.
12. Z kopie výpisu z účtu vedeného pro žalovaného plyne, že se jedná o výpis z účtu za anonymizováno roku rok, na kterém je povolen kontokorent až do výše 8 000 Kč. Dále z něj vyplývá, že počáteční zůstatek činil minus 8 119 Kč a konečný zůstatek činil minus 8 109 Kč, když obrat činil cca 22 000 Kč.
13. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb číslo soud ničeho nezjistil, neboť se jedná o smlouvu uzavřenou s jiným klientem.
14. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Původní věřitel podepsal listin u označenou jako smlouva o klasickém úvěru číslo dle které byly jako smluvní strany označeny původní věřitel a žalovaný, když podpis žalovaného nebyl k listin ě připojen (ani vlastnoruční – fyzický, ani elektronický), když na místě podpisu klienta nebylo uvedeno ničeho, když pod kolonkou podpis bylo uvedeno:„ Pokud není uveden vlastnoruční podpis, podepsáno elektronicky s nutností ověření v elektronickém dokumentu“. Obsahem smlouvy je závazek původního věřitele poskytnout klientovi úvěr ve výši 9 045 Kč a závazek klienta splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 904 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 19,36 % ročně a pojistného ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru, tedy celkem 949 Kč měsíčně. Klient byl dle smlouvy dále povinen v případě porušení povinností vyplývajících z úvěrové smlouvy zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené částky, náklady spojené s vymáháním ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč Smlouvou dále klient přistoupil k pojistné smlouvě uzavřené mezi původním věřitelem (právnická osoba) a anonymizováno právnická osoba, IČO, sídlem adresa, a zavázal se platit pojistné. Pojistitel se zavázal žalovanému poskytnout pojistnou ochranu pro případ nemožnosti splácet splátky úvěru. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze všeobecných obchodních podmínek původního věřitele, soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení klientem. Všeobecné obchodní podmínky nebyly podepsány ani žalobkyní ani žalovaným. Dne datum původní věřitel poskytl žalovanému částku ve výši 9 045 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 1 000 Kč. Původní věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyzval dne datum žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 10 334,62 Kč, a to do 5 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaný ničeho dalšího neuhradil.
15. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že dne datum došlo k uzavření smlouvy o úvěru a že smlouvu uzavřel právě žalovaný, když zejména neprokázala, že údaje v systému vedeném původním věřitelem vyplnil právě žalovaný a že údaje v něm uložené nebyly změněny ani původním věřitelem (ve svůj prospěch), ani třetí osobou. Původní věřitel osobně nikdy neověřil totožnost klienta, ani nebyla totožnost ověřena třetí osobou například Českou poštou. Identitu klienta žalobkyně dovozuje pouze z kopie občanského průkazu, z kopie rodného listu a z kopie potvrzení o přechodném pobytu, když při možnostech dnešní techniky, když téměř každý mobilní telefon disponuje fotoaparátem, je pořízení fotokopie dokladů otázkou několika vteřin. I kdyby údaje byly do elektronického systému původního věřitele vyplněny skutečně žalovaným, nebylo dalšími provedenými důkazy prokázáno, že žalovanému byl znám obsah smlouvy o úvěru a že s ní vyslovil souhlas a že ji podepsal SMS kódem, když žalobkyně vůbec nenavrhla důkazy k prokázání těchto svých tvrzení. SMS kód není ani na smlouvě uveden, nebylo prokázáno ani jeho odeslání ani jeho vyplnění do elektronického systému původního věřitele. Soud zdůrazňuje, že žalobkyně vůbec nenavrhla důkazy k prokázání tvrzení, že údaje uvedené v systému původního věřitele, v rámci kterého mělo dojít k uzavření smlouvy, jsou chráněny proti změnám, ať již zásahům zvenčí (způsobenými třetími osobami) či zásahům z pozice administrátora. Závěrem soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. není třeba jednání odročovat.
16. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku dále jen „občanský zákoník “), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
17. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
21. Podle ustanovení § 562 odst. 2 občanského zákoníku má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.
22. Soud dodává, že z provedeného dokazování plyne, že smlouva nebyla podepsána, ale mohla být uzavřena v rámci elektronického systému vedeného původním věřitelem ve smyslu § 562 odst. 2 občanského zákoníku , když žalobkyně zároveň neprokázala, že by záznamy v něm uvedené byly činěny systematicky a posloupně a že byly chráněny proti změnám. Soud dále uvádí, že podpis na listin ě sice může být nahrazen mechanickými prostředky ale jen tam, kde je to obvyklé, když obvyklé to je v případě původního věřitele jakožto podnikatele nikoliv však ve vztahu k žalovanému jako spotřebiteli. Závěrem soud dodává, že v souladu článkem 25 bodu 2 Nařízení EU č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999 /93/ má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu pouze kvalifikovaný elektronický podpis. Takový však ke smlouvě nebyl připojen.
23. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně neprokázala své tvrzení, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž součástí byla pojistná, nevznikl původnímu věřiteli nárok na úhradu úroků, poplatků, pojištění a smluvní pokuty, neboť nárok na jejich úhradu měl být sjednán ve smlouvě o úvěru. V řízení však bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 9 045 Kč. Žalovaný se tak o tuto částkou bezdůvodně obohatil na úkor původního věřitele a je tak podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku povinen tuto částku původnímu věřiteli vrátit. Žalovaný uhradil částku ve výši 1 000 Kč, k úhradě tak zbývá 8 045 Kč. Žalovaný byl dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění původní věřitelem požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne datum, která se do jeho dispozice dostala dne datum (odesláno dne datum a do dispozice se dostala dle § 573 občanského zákoníku dne datum, srov. rozsudek název soudu sp. zn. spisová značka), a to se splatností do 5 dnů ode dne její doručení, tedy do datum. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, ode dne následujícího (od datum) se tak dostal do prodlení a je povinen uhradit i úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Následně byla pohledávka v souladu s § 1879 občanského zákoníku původním věřitelem postoupena na žalobkyni.
24. Žalobkyni tak vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě co do částky 8 045 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 045 Kč od datum do zaplacení, vyhověl (výrok I.).
25. Naopak žalobkyni nevzniklo právo na úhradu úroků, poplatků, pojištění a smluvní pokuty, soudu tak nezbylo než žalobu co do částky ve výši 2 215,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 165,87 Kč od datum do zaplacení, zamítnout (výrok II.).
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 261,12 Kč, přičemž tato částka představuje 56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení po kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu v rozsahu 78 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 260,87 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
27. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby ze dne datum, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.
28. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.