Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 278/2021-18
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem bd příjmení anonymizováno, číslo anonymizováno, země
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 503,06 od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 503,06 od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že je nástupnickou společností právnická osoba, a. s., přičemž mezi uvedenou společností a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce, přičemž žalovaný vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši částka a zavázal se tyto prostředky splácet v měsíčních splátkách ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši částka. Roční úroková sazba činila 22,68 %. V rámci pravidelných splátek byl žalovaný povinen hradit rovněž pojištění ve výši 3,34 % z měsíční splátky úvěru. Splátky byly splatné vždy ke každému 10. dni v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Počínaje měsíce zářím 2014 došlo k posunutí termínu splatnosti na 17. den v měsíci. Žalovaný úvěr řádně a včas nehradil. Žalobkyni tak vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty, která činila do datum 8 % z každé splátky, s jejímž placením byl žalovaný v prodlení více než 30 dnů, a od datum 0,1 % denně ze splátky v prodlení. Žalobkyně žalovaného vyzvala formou písemných upomínek k úhradě smluvní pokuty ve výši částka. Dne datum žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a dluh žalovaného v celkovém rozsahu částka se stal splatným. Dlužnou částku tak tvoří jistina ve výši částka, úroky ve výši částka, pojistné ve výši částka, náklady spojené s upomínáním ve výši částka a smluvní pokuta ve výši částka. Na dlužnou částku nebylo ze strany žalovaného ničeho uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil, k věci se nijak nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem ve země, jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo ze dne datum, podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky podle článku 17 a 18. Místně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu, a to zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř. “).
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listin y označené jako smlouva o poskytnutí úvěru číslo včetně všeobecných obchodních podmínek vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však částka. Termínem splatnosti byl 10. den v měsíci. Ve všeobecných obchodních podmínkách byl upraven postup při případném prodlení dlužníka. Dle výpisu z úvěrového účtu činila dlužná částka ke dni datum částku částka, z toho úroky představovaly částka, pojištění částka, poplatky částka a pokuta částka. Dopisem ze dne datum žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného odstoupila od předmětné úvěrové smlouvy. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, a to včetně předžalobní upomínky. Ke způsobu, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nebyly soudu doloženy žádné důkazy.
5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný sjednal se žalobkyní dne datum smlouvu s názvem smlouva o poskytnutí úvěru, na základě níž mu byl poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka, který se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však částka. Termínem splatnosti byl 10. den v měsíci. Žalovaný dosud nevrátil částku částka, která se skládá z jistiny ve výši částka, úroků ve výši částka, pojistného ve výši částka, nákladů spojených s upomínáním ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka. Žalobkyně dopisem ze dne datum odstoupila od úvěrové smlouvy, žalovaný však dlužnou částku neuhradil ani přes opakované vyzývání. Úvěruschopnost žalovaného nebyla zkoumána.
6. Při právním posouzení věci soud vycházel ohledem na datum uzavření předmětného závazku ze zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“) a zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“).
7. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 544 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.
9. Podle § 9 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 1 věta druhá ZoÚS se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
10. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
11. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
12. Podle § 563 obč. zák. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.
13. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 96/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř. “) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru podepsaná žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě neuvedla žádná tvrzení a neoznačila žádné důkazy a svou neúčastí při jednání se zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů. V této souvislosti soud uvádí, že k žádosti žalobkyně o odročení jednání při potřebě doplnění tvrzení a označení důkazů nebylo možné dle § 41a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. přihlédnout, neboť tato žádost byla podmíněná. Žalobkyně tedy měla možnost se jednání účastnit a svá tvrzení a důkazy případně doplnit a splnit tak povinnost, kterou ve smyslu § 101 o. s. ř. o. s. ř. v řízení má. Neúčast u jednání byla jejím dobrovolným rozhodnutím.
16. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
17. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu dle § 39 obč. zák. ve spojení s § 9 ZoSÚ absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 451 obč. zák. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný dosud neuhradil na jistině částku částka, zůstala mu proto povinnost tuto částku žalobkyni vydat. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 563 obč. zák. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
18. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně sjednaných poplatků a příslušenství sestávajícího z úroků a pojistného (mají oporu v neplatné smlouvě), z úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné) a včetně smluvní pokuty (rovněž má oporu v neplatné smlouvě).
19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. v souladu se zásadou úspěchu a neúspěchu ve věci tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka. Při úplném úspěchu by žalobkyni náležela částka částka sestávající z paušální náhrady nezastoupeného účastníka dle § 137 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 , 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony (žaloba, výzva k plnění) po částka a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši částka. Žalobkyně není plátkyní DPH. Žalobkyně byla ve věci úspěšná ohledně částky částka, což činí 86 % žalovaných částek. Žalovaný byl úspěšný ohledně částky částka, což činí 14 % žalovaných částek (jistiny, kapitalizovaných úroků a smluvní pokuty). Žalobkyni tak náleží 72 % z částky částka, tj. částka. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).