Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 247/2021-42

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 9 116,02 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 156 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 156 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 960,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 280,97 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 986,17 Kč, úroku ve výši 28 % ročně z částky 5 596,70 Kč za dobu od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 596,70 Kč za dobu od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 440,70 Kč za dobu od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 156 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 156 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 960,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 280,97 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 986,17 Kč, úroku ve výši 28 % ročně z částky 5 596,70 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 596,70 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 440,70 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Podle , , v účinném znění (dále jen„ “), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále též„ společnost“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 1 724 Kč, poplatek za zpracování a doručení ve výši 1 250 Kč a poplatek za komfortní splácení v hotovosti ve výši 5 833 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 314 Kč. Žalovaný zaplatil na svůj dluh 7 844 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny a poplatků dále kapitalizovaný úrok ve výši 2 280,97 Kč, úrok ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 986,17 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení. Pohledávka za žalovaným vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (ustanovení ).

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v  , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), za použití soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 807 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1 724 Kč, z částky za zpracování a doručení ve výši 1 250 Kč a z částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 833 Kč (celkem tedy částku 18 807 Kč) splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 314 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce číslo). Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku 7 844 Kč (tabulka umoření ke smlouvě číslo). právnická osoba, IČO, následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek). Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne datum (oznámení o postoupení pohledávky).

6. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, v tomto směru byla žalobkyní předložena formulářová nazvaná zákaznická karta ze dne datum. V této kartě bylo vyplněno, že žalovaný žije s role v řízení, anonymizováno děti, pracuje jako anonymizováno, jeho zaměstnavatelem je právnická osoba, obec, jeho příjem (mzda) činí částka, odhadované výdaje částka. Na jméno žalovaného je veden bankovní účet. K ověření údajů byl předložen OP, pracovní smlouva/ŽL a 3 výplatní pásky (zákaznická karta ze dne datum).

7. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle , , v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. právnická osoba, IČO, pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba dopisem ze dne datum. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. , nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

10. Ačkoliv na předložené smlouvě o zápůjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně shledal, že smlouva je neplatným právním jednáním podle , neboť s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána věřiteli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil a tomu odpovídá i výsledek, byť žalovaný svůj dluh z počátku splácel.

11. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že její právní předchůdce vycházel z informací získaných od žalovaného v kartě zákazníka a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného, které však soudu nepředložila. Uvedla, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce byla vyplněna karta zákazníka ze dne datum, přičemž údaje v ní byly ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami 8, 9, 10. Dále uvedla, že si právní předchůdce žalobkyně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení.

12. Žalobkyně však nevylíčila rozhodné skutečnosti, když nepopsala, kterými konkrétními listinami její právní předchůdce prověřil tu kterou konkrétní položku příjmů či výdajů uvedenou v kartě zákazníka. Dle karty zákazníka a tvrzení žalobkyně měl být příjem žalované ověřen pracovní smlouvou a výplatními páskami, výdaje však nebyly ověřovány vůbec, ba dokonce nebyly ani blíže specifikovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojil-li se právní předchůdce žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních a majetkových poměrech, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Soud tedy uzavřel, že v daném případě nebyla úvěruschopnost žalovaného právním předchůdcem žalobkyně ověřována s odbornou péčí tak, jak je vyžadováno zákonem o spotřebitelském úvěru.

13. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti.

14. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti věřitele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z. (v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti), je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

16. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. . V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

17. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

18. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti, a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti částku 10 000 Kč, právnímu předchůdci žalobkyně uhradil celkem částku 7 844 Kč. Po postoupení pohledávky na žalobkyni již žalovaný nezaplatil ničeho. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 2 156 Kč (10 000 Kč – 7 844 Kč), k jejíž zaplacení soud žalovaného zavázal.

19. Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto může být žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení výhradně z částky 2 156 Kč, když v tomto rozsahu byla žaloba důvodná. Jelikož v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti a splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat určení splatnosti v neplatné smlouvě. Žalovaná byl k úhradě dlužné jistiny vyzván výzvou k plnění ze dne datum, která byla předána k poštovní přepravě dne datum a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do datum. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval, ode dne následujícího se tedy ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od datum nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané (tj. 10 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení pouze ve výši 8,05 % ročně, soud proto (vázán jejím návrhem) zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení v žalobkyní požadované nižší výši, avšak až od datum a pouze z částky 2 156 Kč, na kterou jí podle výsledku dokazování vzniklo právo.

20. Soud tedy zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 2 156 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 156 Kč za dobu od datum do zaplacení a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

21. Z hlediska nákladového výroku soud podotýká, že ve věci byl úspěšnější žalovaný, když úspěch žalobkyně je dán poměrem přiznané částky 2 421,91 Kč (2 156 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 265,91 Kč) a částky odpovídající celému předmětu řízení 16 960,09 Kč (9 116,02 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 7 844,07 Kč), vyjádřeným v procentuální výši 14 %. Úspěch žalovaného tak představuje 86 %, jemuž by tak svědčilo právo na náhradu 72 % (86 % - 14 %) nákladů řízení. Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady procesně nečinného žalovaného nezjistil, a proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (ust. ).

22. Podle jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.