Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 250/2021-45
Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 28 220 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 351,38 Kč a úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů z částky 2 597,30 Kč od datum do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 501,25 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 4 094,75 Kč a dále s úrokem z prodlení z částky 8 501,25 Kč
ve výši 7,05 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 7,5 % ročně
za dobu od datum do datum, ve výši 8 % ročně za dobu od datum
do datum, ve výši 8,75 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 9 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 7,25 % ročně za dobu od datum do datum a dále za dobu od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 360 Kč,
úroku z prodlení v kapitalizované výši 3 915,88 Kč a úroku z prodlení z částky 6 760,89 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 7,5 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 8 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 8,75 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši
9 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 7,25 % ročně za dobu
od datum do datum a dále za dobu od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 998,75 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 929,14 Kč a dále s úrokem z prodlení z částky 3 998,75 Kč
ve výši 7,05 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 7,5 % ročně
za dobu od datum do datum, ve výši 8 % ročně za dobu od datum
do datum, ve výši 8,75 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši
9 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 7,25 % ročně za dobu
od datum do datum a dále za dobu od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
V. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 360 Kč, úroku z prodlení v kapitalizované výši 3 471,74 Kč a úroku z prodlení z částky 6 361,81 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 7,5 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 8 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 8,75 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši
9 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 7,25 % ročně za dobu
od datum do datum a dále za dobu od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.
VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 351,38 Kč a úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů z částky 2 597,30 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 501,25 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 4 094,75 Kč a dále s úrokem z prodlení z částky 8 501,25 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % ročně za dobu od [datum] do [datum] a dále za dobu od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 360 Kč, úroku z prodlení v kapitalizované výši 3 915,88 Kč a úroku z prodlení z částky 6 760,89 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % ročně za dobu od [datum] do [datum] a dále za dobu od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 998,75 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 929,14 Kč a dále s úrokem z prodlení z částky 3 998,75 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % ročně za dobu od [datum] do [datum] a dále za dobu od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>V. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 360 Kč, úroku z prodlení v kapitalizované výši 3 471,74 Kč a úroku z prodlení z částky 6 361,81 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně za dobu od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % ročně za dobu od [datum] do [datum] a dále za dobu od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.</b> <b>VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO,
a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl půjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku a zaplatit„ souhrnný“ poplatek ve výši 8 360 Kč (celkem tedy částku ve výši 18 360 Kč) v 60 týdenních splátkách ve výši 310 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, uhradil pouze dvě splátky v celkové výši 1 200 Kč (poslední příslušnou splátku uhradil
dne datum) a následně uhradil dne datum částku 298,75 Kč. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl půjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku a zaplatit„ souhrnný“ poplatek ve výši 7 360 Kč (celkem tedy částku ve výši 17 360 Kč) v 55 týdenních splátkách ve výši 320 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, uhradil pouze devět splátek v celkové výši 5 800 Kč (poslední příslušnou splátku uhradil dne datum) a následně uhradil dne datum částku 201,25 Kč. Pohledávky za žalovaným byly společností právnická osoba smluvně postoupeny žalobkyni. Žalovaná částka 16 861,25 Kč představuje podle žaloby jistinu ve výši 9 346,41 Kč a neuhrazený poplatek ve výši 7 813,59 Kč, žalovaná částka 11 358,75 Kč představuje podle žaloby jistinu ve výši 6 658,99 Kč a neuhrazený poplatek ve výši 4 901,01 Kč.
2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 351,38 Kč (212,49 Kč + 138,89 Kč) a úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů
z částky 2 597,30 Kč (1 599,11 Kč + 998,19 Kč) od datum do zaplacení. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1 , 2 o. s. ř. o. s. ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “); vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Provedeným dokazováním soud ve vazbě k nároku číslo zjistil, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce
číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě smlouvy o půjčce číslo se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 360 Kč (celkem tedy částku 18 360 Kč) splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 310 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku půjčky (smlouva o půjčce číslo). V článku 5 smluvních podmínek bylo uvedeno, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně se dohodli, že jakékoliv splátky zaplacené žalovaným se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítávány na vlastní částku půjčky. V článku 8 smluvních podmínek pak bylo uvedeno, že v případě, že žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právní předchůdce žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky (smluvní podmínky smlouvy o půjčce). Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupných na internetových stránkách obec národní banky soud zjistil, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu činila v době uzavření smlouvy
14,13 % ročně (Přehled ČNB ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR).
5. Ve vazbě k nároku číslo soud zjistil, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě smlouvy o půjčce číslo
se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem
ve výši 7 360 Kč (celkem tedy částku 17 360 Kč) splatit v 55 týdenních splátkách ve výši 320 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku půjčky (smlouva
o půjčce číslo). V článku 5 smluvních podmínek bylo uvedeno, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně se dohodli, že jakékoliv splátky zaplacené žalovaným se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítávány na vlastní částku půjčky. V článku 8 smluvních podmínek pak bylo uvedeno, že v případě, že žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právní předchůdce žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky (smluvní podmínky smlouvy o půjčce). Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupných na internetových stránkách obec národní banky soud zjistil, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu činila v době uzavření smlouvy 14,24 % ročně (Přehled ČNB ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR).
6. právnická osoba, IČO, pohledávky za žalovaným z obou smluv postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, poštovní podací arch).
7. V projednávané věci soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v účinném znění (dále jen„ o. z.“), při právním posouzení věci vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neboť smlouva, o níž je žalobou uplatněný nárok opřen, byla mezi účastníky uzavřena za účinnosti tohoto zákona.
8. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
9. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
10. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
11. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.
12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Ve vazbě k nároku číslo soud uzavírá, že mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., na jejímž základě společnost žalovanému přenechala peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovanému podle citovaného ustanovení vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit, a to do datum (v 60 týdenních splátkách). právnická osoba pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila na žalobkyni, a to v souladu s § 1879
o. z., čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení.
14. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že žalovaný na svůj dluh zaplatil celkem 1 498,75 Kč, z čehož dvě splátky v celkové výši 1 200 Kč byly zaplaceny v období do datum a zbývající částka 298,75 Kč byla žalovaným uhrazena dne datum. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostával postupně do prodlení s jednotlivými týdenními splátkami, právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo v souladu s článkem 8 smluvních podmínek dne datum právo na uhrazení celé dlužné částky. Na jistinu tedy zbývá dle tvrzení žalobkyně uhradit částku 9 346,41 Kč
a na souhrnný poplatek částku 7 514,84 Kč. Právo na zaplacení souhrnného poplatku soud právně posoudil jako právo na zaplacení úroku, neboť tento nárok svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Částka 8 360 Kč na dobu 60 týdnů představuje úrok ve výši 74,79 % ročně (8 číslo číslo 000×100). Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité půjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce. I dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů (ust. § 3 odst. 1 obč. zák.). Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček
(srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
15. V projednávané věci dohodnutá výše úroků více než pětinásobně převyšovala obvyklou úrokovou míru poskytovanou bankami, která činila v době uzavření smlouvy o půjčce
14,13 % ročně. Takové ujednání je pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ust. § 39 obč. zák.). Tíživá finanční situace dlužníka, která ho vede k uzavření smlouvy o půjčce, nezakládá právo věřitele požadovat nepřiměřeně vysoké smluvní úroky. Za v souladu s dobrými mravy lze považovat pouze požadavek věřitele na přiměřenou výši úplaty za poskytnutí peněz bez ohledu na situaci dlužníka (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
16. Jelikož z neplatného ujednání právo na zaplacení smluvního úroku nevzniklo, nebylo možné započíst na tuto neexistující pohledávku plnění žalovaného. Částkou 1 498,75 Kč, kterou žalovaný na úhradu půjčky dosud zaplatil, tak žalovaný v celém rozsahu plnil na jistinu a dluh
na jistině tak činí 8 501,25 Kč (10 000 – 1 498,75), přičemž k zaplacení této částky soud žalovaného výrokem II. zavázal. Požadovala-li žalobkyně na jistině dalších 845,16 Kč, soud žalobu ohledně této částky zamítl, neboť platbami žalovaného byla již jistina v tomto rozsahu zaplacena. Soud pak zamítl žalobu i ohledně částky 7 514,84 Kč, neboť na zaplacení úroku (žalobkyní označen jako souhrnný poplatek) žalobkyni právo nevzniklo (výrok III.).
17. Nezaplatil-li žalovaný splátky ve stanoveném termínu, ocitl se počínaje dnem následujícím po splatnosti každé splátky v prodlení s jejím zaplacením, pročež těmito dny až do zaplacení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ze splátky připadající na tento týden podle § 517 odst. 2 obč. zák. (k použití tohoto zákona viz § 3028 odst. 3 o. z.).
Žalobkyně požadovala přiznat zákonný úrok z prodlení (po částečném zpětvzetí) z částky ve výši 15 262,14 Kč za dobu od datum (ode dne uplynutí týdenní lhůty po dni, ke kterému vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na úhradu celé zbývající dlužné částky) do datum.
Za toto období požadovaný úrok z prodlení kapitalizovala částkou 8 010,63 Kč. Soud shledal žalobu důvodnou co do zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum pouze z částky 8 800 Kč a za období od datum do datum pouze z částky 8 501,25 Kč, na kterou jí podle výsledku dokazování vznikl nárok (žalovaný do data datum uhradil pouze částku 1 200 Kč, dne datum uhradil 298,75 Kč), konkrétně ve výši 8,5 % ročně za období
od datum do datum, ve výši 8 % ročně za období od datum do datum,
ve výši 7,75 % ročně za období od datum do datum, ve výši 7,5 % ročně za období
od datum do datum a ve výši 7,05 % ročně za období od datum do datum.
Soud úrok z prodlení kapitalizoval částkou ve výši 4 094,75 Kč (výrok II.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení
ve výši 8 010,63 Kč, zamítl soud výrokem III. úrok z prodlení v kapitalizované výši 3 915,88 Kč (8 010,63 Kč – 4 094,75 Kč).
18. Od datum do zaplacení žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení z částky 15 262,14 Kč, a to konkrétně ve výši 7,05 % ročně za dobu od datum do datum,
ve výši 7,5 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 8 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 8,75 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 9 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 7,25 % ročně za dobu od datum do datum
a dále za dobu od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Soud shledal žalobu důvodnou co do úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 7,5 % ročně
za dobu od datum do datum, ve výši 8 % ročně za dobu od datum do datum,
ve výši 8,75 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 9 % ročně za dobu
od datum do datum, ve výši 7,25 % ročně za dobu od datum do datum a dále
za dobu od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů, ovšem pouze z částky 8 501,25 Kč, na kterou žalobkyni podle výsledku dokazování vznikl nárok (výrok II.), a ve zbytku žalobu zamítl
(výrok III.).
19. Ve vazbě k nároku číslo soud uzavírá, že mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., na jejímž základě společnost žalovanému přenechala peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovanému podle citovaného ustanovení vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit, a to do datum (v 55 týdenních splátkách). právnická osoba pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila na žalobkyni, a to v souladu s § 1879
o. z., čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení.
20. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že žalovaný na svůj dluh zaplatil celkem 6 001,25 Kč, z čehož devět splátek v celkové výši 5 800 Kč bylo zaplaceno v období do datum a zbývající částka 201,25 Kč byla žalovaným uhrazena dne datum. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostával postupně do prodlení s jednotlivými týdenními splátkami, právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo v souladu s článkem 8 smluvních podmínek dne datum právo na uhrazení celé dlužné částky. Na jistinu tedy zbývá dle tvrzení žalobkyně uhradit částku 6 658,99 Kč
a na souhrnný poplatek částku 4 699,76 Kč. Právo na zaplacení souhrnného poplatku soud právně posoudil jako právo na zaplacení úroku, neboť tento nárok svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. příjmení 7 360 Kč na dobu 55 týdnů představuje úrok ve výši 69,59 % ročně (7 číslo číslo 000×100). Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité půjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce. I dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů (ust. § 3 odst. 1 obč. zák.). Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček
(srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
21. V projednávané věci dohodnutá výše úroků téměř pětinásobně převyšovala obvyklou úrokovou míru poskytovanou bankami, která činila v době uzavření smlouvy o půjčce 14,24 % ročně. Takové ujednání je pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ust. § 39 obč. zák.). Tíživá finanční situace dlužníka, která ho vede k uzavření smlouvy o půjčce, nezakládá právo věřitele požadovat nepřiměřeně vysoké smluvní úroky. Za v souladu s dobrými mravy lze považovat pouze požadavek věřitele na přiměřenou výši úplaty za poskytnutí peněz bez ohledu na situaci dlužníka (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
22. Jelikož z neplatného ujednání právo na zaplacení smluvního úroku nevzniklo, nebylo možné započíst na tuto neexistující pohledávku plnění žalovaného. Částkou 6 001,25 Kč, kterou žalovaný na úhradu půjčky dosud zaplatil, tak žalovaný v celém rozsahu plnil na jistinu a dluh
na jistině tak činí 3 998,75 Kč (10 000 – 6 001,25), přičemž k zaplacení této částky soud žalovaného výrokem IV. zavázal (výrok IV.). Požadovala-li žalobkyně na jistině dalších
2 660,24 Kč, soud žalobu ohledně této částky zamítl, neboť platbami žalovaného byla již jistina v tomto rozsahu zaplacena. Soud pak zamítl žalobu i ohledně částky 4 699,76 Kč, neboť
na zaplacení úroku (žalobkyní označen jako souhrnný poplatek) žalobkyni právo nevzniklo
(výrok V.).
23. Nezaplatil-li žalovaný splátky ve stanoveném termínu, ocitl se počínaje dnem následujícím po splatnosti každé splátky v prodlení s jejím zaplacením, pročež těmito dny až do zaplacení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ze splátky připadající na tento týden podle § 517 odst. 2 obč. zák. (k použití tohoto zákona viz § 3028 odst. 3 o. z.).
Žalobkyně požadovala přiznat zákonný úrok z prodlení (po částečném zpětvzetí) z částky ve výši 10 360,56 Kč za dobu od datum (ode dne uplynutí týdenní lhůty po dni, ke kterému vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na úhradu celé zbývající dlužné částky) do datum.
Za toto období požadovaný úrok z prodlení kapitalizovala částkou 5 400,88 Kč. Soud shledal žalobu důvodnou co do zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum pouze z částky 4 200 Kč a za období od datum do datum pouze z částky 3 998,75 Kč, na které jí podle výsledku dokazování vznikl nárok (žalovaný do data datum uhradil pouze částku 5 800 Kč, dne datum uhradil 201,25 Kč), konkrétně ve výši 8,5 % ročně za období
od datum do datum, ve výši 8 % ročně za období od datum do datum,
ve výši 7,75 % ročně za období od datum do datum, ve výši 7,5 % ročně za období
od datum do datum a ve výši 7,05 % ročně za období od datum do datum.
Soud úrok z prodlení kapitalizoval částkou ve výši 1 929,14 Kč (výrok IV.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 400,88 Kč, zamítl soud výrokem V. úrok z prodlení v kapitalizované výši 3 471,74 Kč (5 400,88 Kč – 1 929,14 Kč).
24. Od datum do zaplacení žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení z částky 10 360,56 Kč, a to konkrétně ve výši 7,05 % ročně za dobu od datum do datum,
ve výši 7,5 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 8 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 8,75 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 9 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 7,25 % ročně za dobu od datum do datum
a dále za dobu od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Soud shledal žalobu důvodnou co do úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 7,5 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 8 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 8,75 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 9 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 7,25 % ročně za dobu od datum do datum a dále za dobu
od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů, ovšem pouze z částky 3 998,75 Kč, na kterou žalobkyni podle výsledku dokazování vznikl nárok (výrok IV.), a ve zbytku žalobu zamítl (výrok V.).
25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí (datum) v řízení úspěšná co do přiznání částky 23 905,27 Kč (nárok číslo – jistina 8 501,25 Kč + úroky z prodlení 7 754,63 Kč, nárok číslo – jistina 3 998,75 Kč + úroky z prodlení 3 650,64 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí částku 54 131,90 Kč (nárok číslo – jistina 16 861,25 Kč + úroky z prodlení 15 482,07 Kč, nárok
číslo – jistina 11 358,75 Kč + úroky z prodlení 10 429,83 Kč). V části, v níž vzala žalobu zpět,
se jedná o její neúspěch, neboť ve smyslu § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. o. s. ř. zavinila, že řízení muselo být zastaveno a je povinna v této části hradit žalovanému jeho náklady řízení.
Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 44 % v poměru k neúspěchu 56 %. S ohledem na uvedené má žalovaný nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení
ve výši 12 %. Jelikož žalovaný žádné soudně uznatelné náklady řízení nedoložil a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
26. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.