Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 20/2020-99

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

anonymizována tři slova jméno příjmení jméno.

sídlem adresa žalobkyně

proti;

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného

o 11 877 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.692,18 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7.692,18 Kč od 25.6.2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil částku 4.184,82 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1.100,84 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 4.866,48 Kč, s úrokem ve výši 20,5% ročně z částky 7.692,18 Kč od 25.6.2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 276,90 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.692,18 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7.692,18 Kč od 25.6.2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil částku 4.184,82 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1.100,84 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 4.866,48 Kč, s úrokem ve výši 20,5% ročně z částky 7.692,18 Kč od 25.6.2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 276,90 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 3. 2020 doplněnou podáním ze dne 21. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 877 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 15. 4. 2015 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 377 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 490 Kč s poslední splátkou ve výši 467 Kč. Žalovaný dosud uhradil pouze částku 17 500 Kč, z níž částka 9 192,18 Kč byla použita na částečnou úhradu souhrnného poplatku, částka 8 307,82 Kč na částečnou úhradu jistiny. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaný podepsal dne 15. 4. 2015 smlouvu o zápůjčce číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku 16 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 377 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 490 Kč a poslední splátce ve výši 467 Kč s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující vždy do konce dalšího týdenního období. Nedílnou součástí byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce uvedené na zadní straně formuláře smlouvy (Smlouva o půjčce číslo). V článku 8 smluvních podmínek si strany sjednaly, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky (Smluvní podmínky smlouvy o půjčce). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly 24. 6. 2019 smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného uvedená v Seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni (Seznam postoupených pohledávek, Smlouva o postoupení pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 24. 6. 2019 bylo žalovanému zasláno (dopis ze dne 24. 6. 2019 a podací arch). Žalovaný byl dopisem ze dne 24. 10. 2019 vyzván k úhradě dlužné částky (dopis ze dne 24. 10. 2019 a poštovní podací arch). Dle žalobkyní předloženého přehledu plateb žalovaný uhradil na základě shora uvedené smlouvy celkem 17 500 Kč, přičemž poslední úhrada ve výši 1 500 Kč byla provedena dne 15. 9. 2017 (Souhrnné informace-tabulka umoření). Žalovaný netvrdil, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by uhradil více, než připouštěla žalobkyně. Dle čl. 13 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce žalovaný prohlásil, že anonymizováno poskytl před uzavřením smlouvy přesné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti žalovaného zápůjčku splácet a rovněž, že je schopen celkový dluh splatit. Totožné prohlášení žalovaného se nachází i pod textem smlouvy o zápůjčce, kde žalovaný svým podpisem stvrdil, že anonymizováno dostatečně posoudil jeho úvěruschopnost, a to dle informací v zákaznické kartě. V kartě klienta je uvedeno, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem 14 000 Kč ze zaměstnání, s tím, že po odečtení výdajů žalovaného ve výši 3 500 Kč (1 000 Kč jako nájem/inkaso, 500 Kč telefon, 2 000 Kč výdaje na domácnost) zbývá jako volné zdroje částka 10 500 Kč. Žalovaný uvedl, že pracuje jako svářeč, žije u rodičů a je bezdětný. Jako zaměstnavatele uvedl spol. právnická osoba, aniž by bylo uvedeno, zda jde o smlouvu na dobu neurčitou či určitou. Žalovaný v rámci scoringu klienta nebyl hodnocen. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně ověřovala schopnost žalovaného splácet zápůjčku v registrech příjmení a dalších příslušných databázích (zákaznická karta). Ke zkoumání úvěruschopnosti vypovídal svědek jméno příjmení, který s žalovaným zápůjčku sjednával. Svědek vypověděl, že pracoval pro žalobkyni zhruba 1 rok jako obchodní zástupce, pak 1 rok, kdy vyhledával neplatiče. Nevybavil si, kdy byla smlouva přesně uzavřena, ale vzpomněl si, že se uzavírala v bytě v ulici ulice, nebo anonymizováno ulici. Půjčka byla poskytována na vybavení bytu, bylo to něco mezi 20.000 Kč až 30.000 Kč. Zkontroloval občanský průkaz žalovaného. Po 14-ti dnech pana celé jméno žalovaného navštívil znovu i s kolegou, protože neplatil. Při jejich návštěvě jim část zaplatil. Návštěva se uskutečnila v bytě rodičů žalovaného. Údaje v zákaznické kartě ověřoval tak, že zkontroloval, že fotografie na průkazu odpovídá klientovi. Žalovaný dále musel prokázat, že je výdělečně činný, předkládal potvrzení od zaměstnavatele, zjišťoval se jeho rodinný stav a také asi, na co chce půjčit peníze. Pak tam byla tabulka, kde se vzaly jeho příjmy a výdaje, hodnotilo se to tak, aby zůstalo víc, než bylo životní minimum, v té době asi 3.000 Kč nebo 4.000 Kč. Výdaje v té době potvrzovány nebyly, pouze se na ně dotazoval. Vycházel z té tabulky. Manažeři anonymizováno pak ověřovali v registrech, zda není klient veden jako dlužník. Nevěděl, jak to fungovalo v praxi (výslech svědka jméno příjmení).

4. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně sjednali dne 15. 4. 2015 smlouvu, podle které žalovaný převzal částku 16 000 Kč Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši 13 772 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit v šedesáti týdenních splátkách s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně sjednaly 24. 6. 2019 postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Jiné y žalobkyně nedoložila a jiným způsobem, než výše uvedeným způsobem, žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nezkoumala.

5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu , (dále jen „ “), která byla současně spotřebitelským úvěrem dle Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení jedná o spotřebitelskou smlouvu.

6. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu , o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle ustanovení , neplatná, neboť žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku, aniž by řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet.

7. Pouhé předložení ničím nedoloženého prohlášení spotřebitele o jeho majetkových poměrech není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka, jak také vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. . Z žádosti o poskytnutí půjčky je zřejmé, že žalovaný pouze uvedl svůj měsíční příjem ve výši 14 000 Kč, bez toho, že by tuto skutečnost jakkoliv doložil, což potvrdil ve své výpovědi i svědek jméno příjmení, a jako ostatní výdaje uvedl částku 3 500 Kč. Nelze tedy tak dospět k závěru o správnosti uvedených informací v prohlášení žalovaného o jeho majetkových poměrech tak, aby bylo možno dospět k závěru, že dostatečným způsobem žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, aby bylo možno posoudit schopnost žalovaného splácet. (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 1. 2018, č.j.: ). Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. ve spojení s konstantní judikaturou anonymizována dvě slova Evropské unie a název soudu. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další) čl. 8 směrnice 2008 číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo (dále jen„ směrnice“), a bod anonymizováno znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 vydaném pod sp. zn. ústavní nález to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli.

8. S ohledem na výše uvedené soud uvedenou smlouvu o zápůjčce posoudil jako absolutně neplatnou (§ 588 o. z.), neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, když právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zakotvenou v ust. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích a poplatcích. Soud tak posoudil práva a povinnosti mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného podle § 2991 a násl. o. z., neboť se mu dostalo plnění na základě neplatné smlouvy, a tedy bez právního důvodu. Pohledávka přešla na žalobkyni v souladu s ust. § 1879 a násl o. z. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného představuje celou částku dosud nesplacené jistiny ve výši 7 692,18 Kč s tím, že žalovaný se do prodlení dostal v souvislosti s první výzvou k peněžitému plnění (viz anonymizováno název soudu sp. zn. spisová značka, ze dne 7. 4. 2010). Žalobkyni tak vzniklo též právo na zákonné úroky z prodlení dle a o. z. ve výši dle ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu.

9. Soud dále nad rámec výše uvedeného uvádí, že žalovaný plnil i na jiné položky, než na jistinu úvěru, když případné bezdůvodné obohacení by se stalo splatným po výzvě žalovaného, který byl ovšem po celou dobu řízení nečinným.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 276,90 Kč, přičemž tato částka představuje 29,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 64,8 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35,2 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 877 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, výzva k plnění a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč a částky dle a 11 a.t. 1 580 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (jednání ve věci dne 27. 1. 2021 a dne 15. 9. 2021) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 789,60 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením

a platební místo náhrady nákladů řízení k rukám advokáta dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat svého práva podáním návrhu na výkon rozhodnutí nebo exekuci.