Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 201/2021-28

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Margitou Markovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částka s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení [částka] s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo (dále jen "smlouva o úvěru"). Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému částku částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku v pravidelných splátkách včetně smluvených poplatků. V důsledku prodlení žalovaného se splátkami došlo k zesplatnění úvěru ke dni datum. Žalobkyně nárokuje dlužnou jistinu částka a poplatky ve výši částka.

2. Na výzvu soudu doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že žalovaný zaplatil do zesplatnění úvěru 6 splátek po částka a následně 13 splátek po částka, tj. celkem částka. Dále žalobkyně doplnila, že prověřila řádně schopnost žalovaného splácet úvěr poskytnutý na bydlení ve výši částka a splatný v 60 splátkách především z údajů poskytnutých žalovaným příjmení vycházela z příjmu žalovaného částka, výdajů částka s tím, že do výpočtu těchto výdajů vstupovaly deklarované výdaje, způsob bydlení, počet členů domácnosti, místo bydliště s tím, že výdaje zahrnují životní minimum, náklady na bydlení, náklady na splátky, mandatorní výdaje, deklarované platby na pojištění. Platební kapacita činila částka. Žalovaný neměl žádný negativní záznam pokud se týká zadluženosti, zejména nebyly negativní informace o zpoždění s plněním závazků (systém CBCB a PLAB). Žalobkyně dále provedla lustraci v registru neplatných dokladů, rejstřících SOLUS,NRKI,BRKI, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, bylo zjištěno, že běžný účet nevykazuje nestandardní transakce, tedy riziková kritéria nebyla přítomna. Žalovaný měl potencionalitu splácet částka, resp. částka měsíčně. Sjednané prostředky ve výši částka byly vyplaceny žalovanému na účet č. bankovní účet uvedený ve smlouvě dne datum.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum má soud za prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Obsahem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka na účet žalovaného č. bankovní účet a závazek žalovaného splatit úvěr včetně sjednaných úroků ve výši 8,9 % ročně v 60 měsíčních splátkách po částka s měsíčním poplatek za pojištění ve výši částka.

5. Z výpisů z účtu žalovaného č. bankovní účet má soud za prokázáno, že dne datum byla žalovanému vyplacena částka částka na účet č. č. bankovní účet.

6. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil do podání žaloby celkem částka. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil částku vyšší, než žalobkyně tvrdí.

7. Ze žádosti o poskytnutí úvěru, soud zjistil, že při k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr měla žalobkyně k dispozici následující data: účel úvěru byl na bydlení žalovaný pracoval jako zaměstnanec, byl svobodný, žil sám, bydlel v nájemním bytě, jeho čistý měsíční výdělek činil částka, jiné příjmy nebyly uvedeny, měsíční výše splátek úvěru činila částka celkový limit na povolených přečerpání a kreditních kartách činila částka.

8. Z výpisu z CBCB a dále z interních dokumentů žalobkyně, ve kterých se uvádí data o žádosti a hodnocení informací z CBCB soud zjistil, že kromě dat uvedených v žádosti měla žalobkyně k dispozici nebo zahrnula do svého hodnocení následující údaje: nesplacená jistina úvěru (s měsíční splátkou částka) činí částka. Nebyly evidovány žádné dlužné či nesplacené splátky. U dalších splátkových kontraktu byla evidována celková výše úvěrového limitu částka, vyčerpaná částka činila částka.

9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky (vztahuje se i na smlouvu o zápůjčce dle citovaného zákona), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne datum mezi účastníky je neplatná.

12. Věřiteli je uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako "úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti". Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).

13. Ustanovení , výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Zde je však nutné zdůraznit, že jakkoliv ustanovení ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli "na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr", tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. K obdobnému závěru ostatně došel i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. září 2007, sp. zn. . Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.

14. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).

15. Ustanovení. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky jednoznačně stanoví, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. V tomto řízení žalobkyně v řízení tvrdila, že posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet provedla z veřejně dostupných rejstříků, žádné důkazy o lustraci nedoložila. Je však nutno konstatovat, že ani předložení takových důkazů by nebylo v uvedeném případě dostatečné. Z předložených dokladů je zřejmé, že žalobkyně měla informaci o příjmu žalovaného, způsobu jeho bydlení, že nemá vyživovací povinnost, žije sám v nájemním bytě, nemá žádné dlužné splátky. Dále měla přehled o jeho závazcích, a to splácení úvěru ve výši částka (zůstatek částka) a debetu částka (úvěrový limit částka). Žalobkyně neuvedla, z jakých konkrétních údajů o výdajích žalovaného při hodnocení schopnosti splácet úvěr vycházela. Pouze sdělila, že na základě behaviorálních a sociodemografických dat (jakých konkrétně ?) ze skupiny právnická osoba byla dle matematicko-statistického modelku vyhodnocena schopnost žalovaného kladně. Jakékoli údaje o nutných výdajích žalovaného nebyly získány, ani jinak hodnoceny (např. alespoň na základě statistických dat). Není proto zřejmé, jakým konkrétním způsobem došlo k vyhodnocení dat a co vzala při hodnocení žalobkyně v úvahu, když žalobkyni (kromě povinnosti splácet úvěr ve výši částka měsíčně) nebyla známa jakákoli data o výdajové stránce žalovaného. Pokud žalobkyně deklarovala, že výdaje žalovaného byly hodnoceny na částka a do jejich výpočtu vstupovaly deklarované výdaje, mimo jiné že výdaje zahrnují životní minimum, náklady na bydlení, náklady na splátky, mandatorní výdaje, deklarované platby na pojištění, neprokázala, že by takové údaje měla k dispozici.

17. V tomto případě žalobkyně neprokázala, že by svou povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet splnila řádně. Úvěr poskytla, ačkoli neměla dostatek) údajů o tom, aby mohla schopnost žalovaného úvěr splácet vyhodnotit. zejména neměla žádné údaje (kromě splácení úvěru) o výdajích žalovaného. Pokud vycházela z nějakých statistických údajů, které přiřadila určitým skutečnostem (nájemní bydlení v určitém místě, apod.), příp. vycházela z behaviorálních dat a sociodemografických informací, tato kritéria zůstala v řízení neobjasněna.

18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně splnění své povinnosti neprokázala, je předmětná smlouva neplatná.

19. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti.

20. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného závazku, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § číslo odst. 2 a § 2993 o.z., které jsou smluvní strany povinny vydat. Žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému částku ve výši částka, žalovaný dosud zaplatil částku v celkové výši částka. Má tedy vrátit částku částka.

21. Žalovaný je s vrácením této částky v prodlení až od datum, neboť žalobkyně neprokázala, že by žalovaného k zaplacení této částky vyzvala dříve než žalobou a že by se takový výzva objektivně dostala do dispozice žalovaného (podací lístek od před žalobní výzvy tuto skutečnost neprokazuje). Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši od datum a ve zbývající části žalobu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by převážné úspěšnému žalovanému v řízení vznikly náklady. Žalobkyně požadovala celkem částka, včetně úroků vyčíslených ke dni rozhodnutí soudu, úspěšná byla s částkou částka (včetně úroků ke dni rozhodnutí), proto je její úspěch pouze v části 44,8 %.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě- pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou* se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.