Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 236/2021-46

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 23 821 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 315 Kč s úrokem z prodlení

ve výši 8,25 % ročně z částky 12 315 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 506 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 920,12 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 096,67 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč

za dobu od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 685 Kč za dobu od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 12 315 Kč za dobu od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 315 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 315 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 506 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 920,12 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 096,67 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 685 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 12 315 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále též„ společnost“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky

ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 2 100 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 406 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 457 Kč. Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 2 685 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny a poplatků dále úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny za dobu

od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 5 920,12 Kč,

a dále úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 2 096,67 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v  , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), za použití soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalovaným a společností právnická osoba byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě společnost právnická osoba poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu s úrokem

ve výši 2 100 Kč, s poplatkem ve výši 3 000 Kč, s poplatkem za hotovostní inkaso splátek

ve výši 6 000 Kč a s poplatkem za pojištění ve výši 406 Kč (celkem tedy částku 26 506 Kč) splatit v 58 týdenních splátkách ve výši 457 Kč, přičemž první splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od věřitele převzal v hotovosti peněžní prostředky (smlouva o spotřebitelském úvěru číslo). Žalovaný zaplatil podle tvrzení žalobkyně celkem

částku ve výši 2 685 Kč.

4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářovéě nazvané karta zákazníka vyplněno, že žalovaný je anonymizováno, žije v anonymizováno, v domácnosti žije anonymizováno, jeho zaměstnavatelem je anonymizována čtyři slova, obec, pobírá mzdu ve výši částka ulice výdaje žalovaného činí částka, z čehož částka tvoří výdaje na bydlení (anonymizována tři slova) a částka anonymizováno anonymizováno (anonymizována tři slova, anonymizováno anonymizováno). Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil doklady vyžádanými od žalovaného, zejména výplatními páskami, pracovní smlouvou a nájemní smlouvou, přičemž poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. V kartě zákazníka v části nazvané dokumenty k ověření finanční situace žadatele je uvedena pracovní smlouva a mzdový výměr. Z karty zákazníka dále vyplývá, že nájemní smlouvou měla být ověřena adresa místa výběru. Žádné relevantníy (vyjma karty zákazníka a mzdového výměru) však označeny a předloženy nebyly.

5. právnická osoba pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku).

6. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon

o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku

z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,

a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti

v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo postoupila společnost právnická osoba žalobkyni

na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba dopisem ze dne datum.

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

9. Ačkoliv na předložené smlouvě o spotřebitelském úvěru je podpis obou smluvních stran, soud nicméně s ohledem na popsaný skutkový stav věci shledal, že smlouva o úvěru je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neposoudil úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

10. Jak žalobkyně sama uvedla, její právní předchůdce vycházel z informací získaných od žalovaného v zákaznické kartě a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že pobírá mzdu ve výši částka měsíčně, bydlí v anonymizováno a jeho výdaje činí částka, z čehož částka částka představuje náklady na anonymizováno (a to anonymizováno i anonymizováno), částka částka anonymizováno výdaje. V části nazvané ověřené dokumenty je uvedena pracovní smlouva a mzdový výměr. Žalobkyně soudu předložila pouze mzdový výměr, dle něhož činí hodinová hrubá mzda žalovaného částka. Jinéy žalobkyně soudu nepředložila. I v případě, že by se soud spokojil s tím, že právní předchůdce žalobkyně ověřil příjem žalovaného pouze na základě mzdového výměru, aniž by zkoumal, zda je mu mzda skutečně vyplácena (např. předložením výplatní pásky, příp. výpisu z bankovního účtu), soud však nemůže akceptovat, že právní předchůdce žalobkyně žádným způsobem neověřoval výdaje, a to ani výdaje podstatné (zejména výši anonymizováno či záloh na anonymizováno). Rovněž nijak neověřoval, zda a v jaké výši má žalovaný sjednány další úvěry či zápůjčky Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů i výdajů žalovaného nebyla právním předchůdcem žalobkyně řádně ověřena. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací.

11. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně (jejího právního předchůdce) řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných

a přiměřených informací, a proto posouzení úvěruschopnosti žalovaného shledal v tomto konkrétním případě nedostatečným. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má být úvěr navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

To právní předchůdce žalobkyně nesplnil, a tomu odpovídá i výsledek, byť žalovaný svůj dluh z počátku splácel.

12. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou

by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.

13. Jestliže je tedy smlouva o úvěru neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětné smlouvy. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvě o úvěru.

14. Žalobkyně však prokázala, že její právní předchůdce žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (viz smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum). Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z.

Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný na dluh žalobkyni dosud uhradil

částku 2 685 Kč, kterou soud započetl jako plnění na jistinu. Na jistině tak zbývá uhradit

částku 12 315 Kč (15 000 – 2 685), k jejíž úhradě soud žalovaného svým rozhodnutím zavázal.

15. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje, že spotřebitel (žalovaný) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2

o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ).

16. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do datum, a to výzvou ze dne datum, kterou žalovanému zaslala dne datum. Splatnost dlužné částky tedy nastala datum a počínaje dnem datum je žalovaný v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané (8,25 %).

17. Soud tedy z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. zavázal žalovaného k zaplacení částky 12 315 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 315 Kč za dobu

od datum do zaplacení a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. Z hlediska nákladového výroku soud podotýká, že ve věci byl úspěšnější žalovaný, když úspěch žalobkyně je dán poměrem přiznané částky 12 821,60 Kč (12 315 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 506,60 Kč) a částky odpovídající celému předmětu řízení 40 404,78 Kč (23 821 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 16 583,78 Kč), vyjádřeným v procentuální výši 32 %. Úspěch žalovaného tak představuje 68 %, jemuž by tak svědčilo právo na náhradu 36 % (68 % - 32 %) nákladů řízení. Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady procesně nečinného žalovaného nezjistil, a proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (ust. ).

19. Podle jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.