Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 249/2021-43

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 7 826 Kč

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 826 Kč,

se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 826 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Podle , (dále jen „“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 826 Kč jakožto smluvní pokuty, kterou žalovanému vyúčtovala v souladu se smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo uzavřenou mezi ní a žalovaným dne datum. Na základě této smlouvy žalovanému poskytla standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit společně s úrokem v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 134 Kč. Z důvodu neplnění smlouvy o úvěru žalobkyně podala vůči žalovanému žalobu k příslušnému soudu. Okresním soudem ve obec byl dne datum vydán elektronický platební rozkaz číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum. Pohledávka z tohoto exekučního titulu ve výši 31 560 Kč byla uhrazena ke dni datum Touto žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a 0,1 % denně z neuhrazených splátek, tj. 0,1 % denně z částky 31 560 Kč za dobu od datum do datum, což činí 7 826 Kč. Na tuto smluvní pokutu vznikl žalobkyni nárok dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru a dle čl. IV. bod 2 písm. a) smlouvy o úvěru.

3. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobkyni něco teď zaplatil, asi 3 000 Kč O smluvní pokutě nic neví. Jak zkoumali jeho úvěruschopnost, si již nepamatuje.

4. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (ustanovení ).

5. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, z nichž zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru

číslo na základě které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s úrokem ve výši ve výši 21,24 % ročně, tedy částku v celkové výši 40 824 Kč, a to v 36 měsíčních splátkách ve výši 1 134 Kč. V článku IV. odst. 2 písm. b) smlouvy o úvěru bylo sjednáno, že zákazník se poskytovateli zavazuje v případě, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení zákazníka splatným dle článku IV. bod 1. smlouvy o úvěru, zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení. Dle článku IV. odst. 2 písm. e) smlouvy o úvěru je smluvní pokuta dle článku IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru splatná bez písemné výzvy poskytovatele vždy ke konci každého kalendářního dne, ve kterém je zákazník v prodlení s úhradou neuhrazeného zůstatku úvěru.

6. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Ačkoliv na předložené smlouvě o spotřebitelském úvěru je podpis obou smluvních stran, soud nicméně shledal, že smlouva o úvěru je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona

č. , neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje

10. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, žalobkyně v žalobních tvrzení neuvedla, jakým způsobem posuzovala před uzavřením smlouvy

o úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet, pročež byla vyzvána usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, aby svá žalobní tvrzení v tomto směru doplnila, a to tak, že uvede, jakým konkrétním způsobem prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, tj. jaká konkrétní zjištění vypovídající o úvěruschopnosti žalovaného učinila a na základě jakých důkazů. Žalobkyně však na výzvu nereagovala. K žalobě sice připojilau nazvanou„ výdaje a příjmy spotřebitele – čestné prohlášení“, žalobkyně však v tomto ohledu neposkytla soudu žádná tvrzení.

11. K tomu soud uvádí, že povinností žalobkyně bylo vylíčit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti ( ), přičemž nedostatečná skutková tvrzení nelze nahrazovat nebo doplňovat odkazy na předložené listinné důkazy, neboť povinností žalobkyně je uvést rozhodující skutková tvrzení v žalobě a nespoléhat se na to, že soud případně sám zjistí potřebné skutečnosti z příloh k žalobě. Současně nelze připustit, aby žalobkyně předložila soudu celou řadu listin a v žalobě (či jejím doplňku) souhrnně a nekonkrétně, bez vztahu k jednotlivým rozhodným tvrzením na tytoy pouze odkázala (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 6. 2012, sp. zn. ).

12. Jelikož žalobkyně nevylíčila ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti, byla k jejich doplnění vyzvána soudem shora cit. výzvou. Žalobkyně však na výzvu nereagovala. Svou neúčastí u jednání se pak vzdala i možnosti být soudem podle a 3 vyzvána k doplnění chybějících tvrzení a označení důkazů ve vztahu k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného i přímo u jednání. Soud tak nemá prokázané, jakým konkrétním způsobem, zejména na základě jakých dokumentů si žalobkyně schopnost splácet úvěr žalovaným ověřila.

13. Byť si je soud vědom toho, že naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní

a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.

14. Jestliže je tedy smlouva o úvěru neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně z předmětné smlouvy o úvěru odvozovala. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu, který je předmětem tohoto řízení,

a proto soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnout (výrok I.).

15. Jelikož byla žalobkyně ve věci zcela neúspěšná a žalovaný se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).