Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
74 C 147/2021-33
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 35 200 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 200 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 16 000 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 850,42 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 765,73 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 800 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 19,38 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 200 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 16 000 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 850,42 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 765,73 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 800 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 19,38 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 35 200 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěr 20 000 Kč, když si žalovaný tuto částku převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 36 000 Kč, tvořenou jistinou 20 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru 16 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 600 Kč Náklady spotřebitelského úvěru se skládají z úroku ve výši 4 000 Kč (jedná se o kapitalizovaný úrok ve výši 19,38 % ročně z jistiny za trvání smlouvy), z administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč, z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil celkem 800 Kč. Žalobou uplatňovaná částka ve výši 35 200 Kč, se skládá z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč a z nákladů spotřebitelského úvěru 15 200 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 850,42 Kč představuje úrok z prodlení v zákonné výši z částky 20 000 Kč od datum do postoupení pohledávky, tj. do datum. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 1 765,73 Kč představuje úrok ve výši 19,38 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do postoupení pohledávky, tj. do datum. Žalobkyně dále požaduje úhradu úroku ve výši 19,38 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti právnická osoba, na žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr, když údaje o jeho majetkové situaci zapsal do zákaznické karty a zároveň do ní uvedl, které údaje byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny z předložených dokladů. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu pasivní.
3. Z listin y označené jako smlouva o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že na základě ní předal právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) žalovanému dne datum částku ve výši 20 000 Kč, kterou se, a to včetně nákladů spotřebitelského úvěru ve výši 16 000 Kč (celkem 36 000 Kč), žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Celková částka ve výši 36 000 Kč je tvořena jistinou ve výši 20 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru ve výši 16 000 Kč, které se skládají z úroku ve výši 4 000 Kč (32,15 % ročně), z administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Z listin y vyplývá, že smluvní strany si sjednaly tzv. hotovostní režim, kdy žalovaný byl povinen hradit splátky úvěru k rukám obchodního zástupce nebo pracovníka právního předchůdce žalobkyně.
4. Z karty zákazníka/žádosti o zápůjčku ze dne datum soud zjistil, že listin listina byla žalovaným podepsána dne datum. Dále z ní plyne, že do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalovaném, když dle nich má bydlet v podnájmu, žije s sám, nemá nezaopatřené dítě, jeho příjmem je mzda. Vyplývá z ní, že jako průměrný příjem do ní byla zapsána částka částka (mzda), jako průměrné výdaje byla zapsána částka částka (bydlení/energie částka, osobní výdaje – telefon/léky/doprava/jídlo/oblečení částka, splátky úvěrů – částka), tedy použitelný příjem činí částka. Dále z ní plyne, že proti žalovanému je vedeno exekuční řízení se splátkou částka. V části žádosti o úvěr nazvané doložené dokumenty je zaškrtnuta pouze pracovní smlouva a výplatní pásky.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti právnická osoba za žalovaným na žalobkyni.
6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně informací o zpracování osobních údajů soud zjistil, že společnost právnická osoba žalovanému oznámila, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo na žalobkyni. Dále z něj plyne, že oznámením byl žalovaný vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne datum (podací lístek).
7. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do datum. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum (podací lístek).
8. Z výpisu z obchodní rejstříku žalobkyně plyne, že se jedná o akciovou společnost zapsanou v obchodním rejstříku České republiky.
9. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne datum listin u označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Žalovaný si při podpisu smlouvy od právního předchůdce žalobkyně převzal v hotovosti částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 36 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Celková částka ve výši 36 000 Kč je tvořena jistinou ve výši 20 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru ve výši 16 000 Kč, které se skládají z úroku ve výši 4 000 Kč, z administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Pohledávka včetně příslušenství byla smlouvou ze dne datum postoupena žalobkyni. Žalovaný před podáním žaloby uhradil částku ve výši 800 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru zjišťoval od žalovaného informace o jeho příjmech a výdajích, které následně zanesl do žádosti o úvěr. Od žalovaného si navíc k ověření příjmů vyžádal pracovní smlouvu a výplatní pásky. Právní předchůdce žalobkyně si od žalovaného nevyžádal žádné doklady ohledně výdajů žalovaného ve výši částka (bydlení/energie částka, osobní výdaje – telefon/léky/doprava/jídlo/oblečení částka, splátky úvěru částka). Příjem činí dle údajů uvedených v žádosti o úvěru částku ve výši částka.
10. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
11. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku , se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
14. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
19. Dle názoru soudu v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného splatit úvěr, když žalobkyně sice uvedla, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal příjmy a výdaje žalovaného, ale jím uvedené údaje si řádně neověřil, když si sice ověřil původ a výši příjmů, ale již neověřil výši výdajů žalovaného, a to zejména s ohledem na skutečnost, že žalovaný splácí minimálně jeden úvěr, když tento úvěr nesplácel řádně a proto proti němu bylo zahájeno exekuční řízení. Právní předchůdce žalobkyně nezjistil, jaké jsou„ volné“ peněžní prostředky žalovaného a zda z nich bude žalovaný schopen uhradit úvěr. Právní předchůdce žalobkyně měl zkoumání úvěruschopnosti žalovaného věnovat větší pozornost a řádně si ověřit výdaje žalovaného, a to zejména zda nemá více závazků či zda není v prodlení s úhradou více pohledávek. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při zkoumání úvěruschopnosti s odbornou péčí. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalovaného splatit úvěr s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, když se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky jméno příjmení ve věci anonymizováno číslo„ Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek název soudu sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí). Závěry podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím anonymizována čtyři slova číslo ze dne datum. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovaného, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí název soudu sp. zn. ústavní nález). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr nelze přenášet na žalovaného, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i samotného žalovaného, který nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopen dohlédnout všechna rizika spojená s úvěrem.
20. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péči a náležitě tak nezjistil schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru číslo neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalovaného (§ 588 občanského zákoníku ).
21. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru číslo je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu nákladů spotřebitelského úvěru (poplatku za administrativní činnost, poplatku za hotovostní inkaso splátek, úroku ve výši 32,15 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši 1 765,73 Kč), neboť tyto byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že žalovanému byla na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor právního předchůdce žalobkyně, a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinen tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Žalovaný dosud uhradil částku ve výši 800 Kč, k úhradě tak zbývá 19 200 Kč. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož je smlouva o úvěru neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost jednotlivých nároků na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, žalovaný tak byl dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužných částek oznámením ze dne datum, které se do jeho dispozice dostalo dne datum (odesláno dne datum a do dispozice se dostalo dle § 573 občanského zákoníku dne datum, srov. rozsudek název soudu sp. zn. spisová značka), když splatnost byla stanovena do 10 dnů ode dne doručení tj. do datum. Jelikož žalovaný ničeho dalšího neuhradil, od datum se tak dostal do prodlení a je povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
22. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě co do částky 19 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 200 Kč od datum do zaplacení, vyhověl (výrok I.).
23. Jelikož žalobkyni nevzniklo právo na úhradu nákladů spotřebitelského úvěru (poplatku za administrativní činnost, poplatku za hotovostní inkaso splátek, úroku ve výši 32,15 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši 1 765,73 Kč), soudu tak nezbylo než žalobu co do částky 16 000 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 850,42 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 765,73 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 800 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 19,38 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, zamítnout (výrok II.).
24. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když v řízení byl převážně úspěšný žalovaný a měl by právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady nevznikly, proto mu soud žádné nepřiznal (výrok III.).
25. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.