Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 268/2021-14
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 105 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 105 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 520,64 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 105 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 520,64 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených televizních poplatků za období od října 2018 do srpna 2020.
Podle § 115a o.s.ř. není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný, který je od října 2009 veden v evidenci poplatníků televizních poplatků, neuhradil za období od října 2018 do srpna 2020 televizní poplatky v celkové výši 3 105 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes opakované výzvy žalobkyně, činěné prostřednictvím anonymizováno, ani přes předžalobní upomínku zástupce žalobkyně.
Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 7 odst. 1 , 2 cit. zákona poplatník platí televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 6 cit. zákona měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 10 cit. zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
Na základě shora uvedeného dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaný byl v období od října 2018 do srpna 2020 příjemcem televizního signálu, v důsledku čehož mu podle shora citovaných ustanovení vznikla povinnost hradit žalobkyni televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, tedy ve výši 3 105 Kč (23 x 135 Kč) za dané období. Jelikož žalovaný svoji zákonnou povinnost ani přes výzvy ze strany žalobkyně nesplnil, vzniklo žalobkyni právo domáhat se zaplacení dlužného televizního poplatku včetně příslušenství u soudu. Proto soud shledal podanou žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně požadovala příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných plateb televizního poplatku za období od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do datum, tj. do dne podání žaloby, v kapitalizované výši 520,64 Kč.
O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvody pro její prodloužení.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na úhradu soudního poplatku v částce 400 Kč a v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. ve dvou náhradách hotových výdajů ve výši 100 Kč podle § 2 odst. 1 a § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. (sepis žaloby a výzva k plnění). Náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech na zastoupení advokátem soud žalobkyni nepřiznal, a to v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 ze dne datum, podle něhož žalobkyni v řízení o vymáhání televizních poplatků právo na náhradu těchto nákladů nenáleží. Celkové náklady žalobkyně tak činí částku 600 Kč, přičemž jejich náhrada byla přisouzena rovněž v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.