Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 215/2020-25
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní Mgr. Tamarou Karáskovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částky 37 339 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 37 810 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 291 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 37 810 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 291 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně podala dne datum návrh, který rozšířila podáním ze dne datum. Žalobkyně se proti žalované domáhala úhrady pojistného podle vyhlášky Ministerstva financí číslo 125/1993, a to podle § 12 odst. vyhlášky. Pojistné se vypočítává ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona čísla 589/1992 Sb. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. Použije se sazba uvedená v příloze vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti předmětu podnikání zaměstnavatele, což je u žalované příjmení PSČ anonymizována čtyři slova, 4,2 promile. Přehledy pojistného s vyměřovacími základy za období čtvrtého čtvrtletí do druhého čtvrtletí 2019 poskytla žalobkyni žalovaná. Neplacením pojistného je spojeno se zákonnou sankcí v podobě zvýšení o 10% dlužné částky za každý měsíc.
2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, a ni proti němu nijak nebrojila.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
4. Podle ust. § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 125/1993 Sb. kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen vyhlášky MF ČR), zákonným pojištěním pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen "zákonné pojištění ") jsou pojištěny b) u anonymizována tři slova, ostatní zaměstnavatelé.
Podle ust. § 12 odst. 1 vyhlášky MF ČR povinnost platit pojistné vzniká zaměstnavateli, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště) a uvést své identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiné označení, které je nahrazuje.
Podle ust. § 12 odst. 2 vyhlášky MF ČR, pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele.
Podle ust. § 12 odst. 9 vyhlášky MF ČR nebylo-li pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc.
Podle § 5 odst. 1 zákona číslo 589/1992 Sb. vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
5. Soud zjistil z přehledu pojistného, že žalovaná předkládala žalobkyni přehled pojistného, kde je uveden vyměřovací základ za období od třetího čtvrtletí 2016 až do prvního čtvrtletí 2019.
6. Soud zjistil z výzvy ze dne 26.8.2020, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu z titulu dlužného pojistného ze zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
7. Soud zjistil z výpočtu dluhu pojistného obsaženého v doplnění žaloby, že celková dlužná částka činí 37 810 Kč a zohledňuje i zpoždění žalované v jednotlivých měsících.
8. Na základě shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že je návrh důvodný. Žalované vznikla povinnost platit pojistné ze zákona, svoji povinnost nesplnila, a žalobkyně tedy přistoupila k vyčíslení pojistného podle přehledů pojistného s vyměřovacími základy za období od čtvrtého čtvrtletí 2017 do druhého čtvrtletí 2019, poskytnutých žalovanou. Žalobkyně vyčíslila a uplatnila i zákonnou sankci v podobě zvýšení pojistného o 10 % z dlužné částky za každý započatý měsíc. Soud proto uložil žalované povinnost výše uvedenou dlužnou částku ve výši 37 810 Kč zaplatit.
9. Podle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují soudní poplatek ve výši 1 891 Kč, dále náklady řízení vzniklé účastníku, který nebyl zastoupen, a to podle § 151 odst. 3 o.s.ř. , podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. , § 2 odst. 3 ve spojení s ust. § 1 odst. 3 písm. a) , tedy za dva úkony (předžalobní výzva, sepis žaloby,) podání žaloby po 100 Kč, celkem tedy 200 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle ust. § 3 n.v. 351/2013 Celkem náklady činí 3 291 Kč Tyto náklady je žalovaná povinna zaplatit k rukám žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně, Rooseveltova 16, Brno, prostřednictvím soudu podepsaného, a to do patnácti dnů ode dne jeho doručení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem řádně a včas splněna, lze se plnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.