Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 477/2020-54

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Olgou Lenochovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 6. 2020 do zaplacení,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně požaduje po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 11. 2017 do 29. 6. 2020.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč,

a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám Mgr. jméno příjmení, Ph.D., advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně požaduje po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 11. 2017 do 29. 6. 2020. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 24. 7. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši

10 000 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 27. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek se společností právnická osoba, tj. žalobkyní, na jejímž základě došlo k postoupení souboru pohledávek, a to včetně pohledávky, jejíhož uhrazení se žalobkyně v tomto řízení domáhá. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 19. 8. 2017 se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, v níž se zavázala žalovanému poskytnut neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši

35 000 Kč, na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpal celkem částku ve výši 10 000 Kč, přičemž z celkové čerpané výše úvěru žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou odeslanou dne 6. 2. 2020, žalovaný však na dluh neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě ze dne 7. 1. 2021, č. j. číslo jednací, doručeny dle ust. , 4 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) dne 4. 2. 2021,

tj. více než 10 dnů před konáním ústního jednání. Předvolání k jednání na den 16. 8. 2021 bylo žalovanému doručeno dne 7. 7. 2021, tj. více než 10 před konáním ústního jednání.

3. Soud projednal věc dle ust. v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil bez omluvy, ačkoli byl k němu řádně a včas předvolán, jakož i žalobkyně, která se z účasti na jednání omluvila podáním zdejšímu soudu doručeným dne 13. 8. 2021 s tím, že soud nepožádala o odročení a vyslovila svůj souhlas, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

5. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 21. 8. 2017 právnická osoba, s.r.o. soud zjistil, že dne 21. 8. 2017 byla na účet č. bankovní účet zaslána částka ve výši 10 000 Kč (Potvrzením o provedené platbě ze dne 21. 8. 2017).

6. Z Informace o klientech vyhotovené právnická osoba, dne 17. 5. 2021, soud zjistil, že majitelem účtu číslo byla jméno příjmení, přičemž od 18. 8. 2017 do 25. 2. 2019 byl disponentem i žalovaný. Účet byl zrušen ke dni 25. 2. 2019, částka byla zaslána dne

21. 8. 2017, tedy 3 dny poté, co měl přístup k uvedenému účtu i žalovaný (Informací o klientech vyhotovenou společností právnická osoba dne 17. 5. 2021).

7. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že na této je uvedena právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto věřitel, a dále žalovaný, jakožto klient. není opatřena žádným systémem ověření totožnosti účastníků, žádným mechanismem ověření prostřednictvím telefonu. Předmětem smlouvy je závazek věřitele poskytnout klientovi neúčelový, bezhotovostní úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu, tj. ve výši 35 000 Kč a dále závazek klienta poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednané úroky z úvěru a příslušné poplatky. ulicey je uvedeno„ Na anonymizováno dne 21. 8. 2017“. Smlouva není jakkoliv podepsána ani jednou smluvní stranou (Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 21. 8. 2017).

8. Zy nadepsané„ jméno application info“ soud zjistil, že tato byla vyhotovena právní předchůdkyní žalobkyně ohledně identifikace klienta a obsahuje informaci, že žalovaným byla čerpána částka ve výši 10 000 Kč (listinou nadepsanou„ jméno application info“).

9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 soud zjistil, že pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba, jakožto postupitele, na společnost právnická osoba, jakožto postupníka (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 včetně seznamu postupovaných pohledávek).

10. Ze Standardních podmínek smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice, soud zjistil jejich obsah (Standardními podmínkami smlouvy o úvěru příjmení příjmení).

11. Z Obchodních podmínek společnosti právnická osoba, soud zjistil jejich znění pro spotřebitelské úvěry poskytované spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice (Obchodními podmínkami společnosti právnická osoba).

12. Z Výpisů z účtu – výzev k úhradě (bez uvedení dat) soud zjistil, že na těchto je uvedeno datum, kdy byl úvěr načerpán. Soud z těchto dále zjistil celkové dlužné částky k datu splatnosti, kdy se jedná nejdříve o částku ve výši 10 000 Kč, následně částku ve výši 11 071,57 Kč a následně částku ve výši 12 199,80 Kč (Výpisy z účtu – výzvami k úhradě).

13. Z Předžalobní upomínky ze dne 15. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, a to ve lhůtě 7 dnů o doručení této upomínky (Předžalobní upomínkou

ze dne 15. 6. 2020 včetně podacího lístku s datem podání 17. 6. 2020).

14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

15. Žalobkyně žalovanému dne 21. 8. 2017 poskytla bezhotovostně na bankovní účet

č. bankovní účet, jehož majitelem byla jméno příjmení, avšak ke kterému měl žalovaný v období od 18. 8. 2017 do 25. 2. 2019 dispoziční práva, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaný požádal o uzavření smlouvy o úvěru, ani že žalobkyně takový návrh přijala. Byla prokázána existence smlouvy o úvěru a všeobecných podmínek, avšak nebylo prokázáno, že žalovaný byl s obsahem těchto listin seznámen, či je nějakým způsobem stvrdil.

16. Dle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Dle ustanovení § 86 odst. 1 ZSU je poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle ustanovení § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 ZSU větou druhou, je smlouva o úvěru neplatná. V souladu s tímto ustanovením je pak spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Dle ustanovení § 87 odst. 2 ZSU je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

22. Dle ustanovení § 110 odst. 1 ZSU neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná anonymizováno národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

23. Dle ust. § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zákonem je , o službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce (dále též jen„ adaptační zákon“), který upravuje různé úrovně elektronického podpisu.

24. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

25. Dle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen„ eIDAS“) lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Z toho dle názoru soudu plyne, že by mělo jít o data k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.

26. Uvedený požadavek je rozveden v definici tzv. zaručeného elektronického podpisu. Zaručeným elektronickým podpisem se podle čl. 26 nařízení eIDAS rozumí podpis, který je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

27. Dle ust. § 5 a § 6 adaptačního zákona, lze k podepisování nebo označování dokumentu v podobě datové zprávy, jehož prostřednictvím se činí úkon vůči státu (a jiným orgánům veřejné moci použít pouze uznávaný či kvalifikovaný elektronický podpis. Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí„ zaručený elektronický podpis“ založený„ na kvalifikovaném certifikátu“ pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

28. Z hlediska výkladu § 561 odst. 1 o. z., ve spojení s adaptačním zákonem nelze odhlédnout ani od toho, že pro veškeré procesní úkony je v českém právním řádu podle ust. § 5 a § 6 adaptačního zákona a podle všech procesních předpisů vyžadován tzv. uznávaný elektronický podpis, tedy ještě vyšší kvalita elektronického podpisu, než je zaručený elektronický podpis. Je proto logické, aby pro hmotně právní jednání v elektronické podobě, kterým se právní vztahy v písemné formě zakládají, mění nebo ruší, byla vyžadována nejméně stejná kvalita elektronického podpisu jako pro procesně právní jednání, kterým se práva a povinnosti pouze vymáhají.

29. Podle názoru soudu proto nelze za platný elektronický podpis považovat vypsání jména a příjmení v datové zprávě (emailu, např. formou tzv. emailové patičky), nebo uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (příjmení) spojené s následným„ odkliknutím“ určitého dokumentu na konkrétní internetové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení souhlasu nebo identity (prokazované nahrávkou hlasu), odeslání finančních prostředků z určitého účtu, zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizované) osoby. Nejsou také s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté emaily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachování původního obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o. z.).

30. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že smlouva nebyla platně elektronicky podepsána žalovaným, neboť není opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem, resp. vůbec žádným elektronickým podpisem (ani zaručeným). Při právním jednání učiněném elektronickými prostředky je písemná forma zachována umožňuje-li zachycení jejího obsahu a určení jednající osoby. V daném případě byly přihlašovací údaje známy jak žalovanému, tak i žalobkyni, případně správci sítě. Ze skutečnosti, že byly případně přihlašovací údaje zadány do webové aplikace, proto nelze s jistotou dovozovat, že je tam zadal právě žalovaný. Jestliže nebylo možno určit jednající osobu, nebyla dodržena písemná forma smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení jiných částek než jistiny dluhu. Soud uvádí, že nebylo prokázáno, že osoba spotřebitele, byla osoba žalovaného, dále nebylo prokázáno, že žalovaný požádal o úvěr, když je pouze předkládán návrh spotřebitelské smlouvy, a nikoliv žádost spotřebitele o předmětný úvěr. Forma, jakou se žalobkyně domáhá uplatnění nároku, není dle názoru soudu možná s ohledem na situaci, kdy z materiálů není zjistitelná kontinuální chronologie postupu při podání žádosti spotřebitele o úvěr, kdy je soudu předkládán pouze návrh smlouvy o úvěru, čemuž dle soudu není možné dávat váhu právního úkonu zavazujícímu spotřebitele hradit částky, aniž by byla jistota bez dalšího, kdo úkon činí.

31. Dle ust. § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

32. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

33. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

34. Soud tak na základě shora uvedených skutečností a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními došel k závěru, že jelikož nebyla předmětná smlouva o úvěru žalovaným vlastnoručně či obdobně uznávaným způsobem podepsána, nebyla platně uzavřena. Nad rámec uvedeného má soud také za to, že i kdyby předmětná smlouva o úvěru žalovaným podepsána byla, byla by s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti náležitě prověřit úvěruschopnost žalovaného, tj. jeho schopnost poskytnutý úvěr řádně splácet, absolutně neplatná. K uvedenému závěru soud dospěl na základě citovaných zákonných ustanovení a judikatury, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018, dle něhož je na věřiteli, aby dlužníka (spotřebitele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Dále pak např. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. číslo jednací ze dne 1. 4. 2015 judikoval, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit. Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu ulice obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu.

35. V řízení tedy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 21. 8. 2017 poskytla žalovanému bezhotovostně na bankovní účet č. bankovní účet, jehož majitelem byla jméno příjmení, avšak ke kterému měl žalovaný v období od 18. 8. 2017 do 25. 2. 2019 dispoziční práva, kdy tímto je prokázána pasivní věcná legitimace žalovaného, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný však tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně, resp. po platném postoupení pohledávky ani žalobkyni, nevrátil, a to ani částečně, čímž se na její úkor o tuto částku bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o. z. Za takovou výzvu je v tomto případě třeba považovat předžalobní výzvu k úhradě dluhu ze dne 15. 6. 2020. Předžalobní výzvu je třeba považovat za doručenou ve smyslu ust. § 573 o. z. třetí den po jejím odeslání, tj. dne 22. 6. 2020. Vzhledem ke skutečnosti, že je v ní poskytnuta dodatečná lhůta k úhradě dluhu v délce 7 dnů, žalovaný je tak v prodlení se zaplacením počínaje dnem 30. 6. 2020. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení částky ve výši 10 000 Kč právo též požadovat po žalovaném též zákonný úrok z prodlení podle ust. o. z., ve výši vyplývající z , ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne 30. 6. 2020 (výrok I.). Ve zbylém rozsahu, tedy co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 11. 2017 do

29. 6. 2020, soud nárok žalobkyně výrokem II. ze shora uvedených důvodů a též s odkazem na ust. § 110 ZSU zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle a tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení neúspěch jen v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.