Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 273/2021-59
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: 23 930,56 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 640 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 640 Kč za dobu od 1. 3. 2020 do zaplacení a částku 3 242 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 242 Kč za dobu od 1. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 6 105,52 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 425,95 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 8 357,71 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do 29. 2. 2020 a z částky 717,71 Kč za dobu od 1. 3. 2020 do zaplacení a co do úroku ve výši 3 393,23 Kč a dále ve výši 29 % ročně z částky 8 357,71 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení, a co do částky 6 943,04 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 982,82 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 5 760,47 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do 29. 2. 2020 a z částky 2 518,47 Kč za dobu od 1. 3. 2020 do zaplacení a co do úroku ve výši 2 812,07 Kč a dále ve výši 29 % ročně z částky 5 760,47 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 640 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 640 Kč za dobu od 1. 3. 2020 do zaplacení a částku 3 242 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 242 Kč za dobu od 1. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 6 105,52 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 425,95 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 8 357,71 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do 29. 2. 2020 a z částky 717,71 Kč za dobu od 1. 3. 2020 do zaplacení a co do úroku ve výši 3 393,23 Kč a dále ve výši 29 % ročně z částky 8 357,71 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení, a co do částky 6 943,04 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 982,82 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 5 760,47 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do 29. 2. 2020 a z částky 2 518,47 Kč za dobu od 1. 3. 2020 do zaplacení a co do úroku ve výši 2 812,07 Kč a dále ve výši 29 % ročně z částky 5 760,47 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 1. 2021 a doplněnou dne 26. 2. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 13 745,52 Kč s příslušenstvím a částky 10 185,04 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele právnická osoba ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 10. 7. 2017 s žalovanou, na jejímž základě byla žalované předána zápůjčka ve výši 9 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření půjčky. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou i poplatek ve výši 6 513 Kč sestávající se z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 610 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce), odměny za zpracování a doručení ve výši 2 678 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení) ve výši 2 225 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky a poplatku v 60 týdenních splátkách po 259 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 3. 9. 2018. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná v té době měla stálý příjem ze státní podpory, žila v nájmu a s ohledem na výši příjmu žalované a k výši požadované zápůjčky dospěl původní věřitel k názoru, že žalovaná je schopna tuto zápůjčku splácet. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 11. 12. 2017. Ke dni 9. 4. 2018 činila dlužná jistina úvěru částku 8 357,71 Kč a dlužný poplatek částku 5 387,81 Kč, když žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku 1 360 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Ke dni postoupení činil dluh 13 745,52 Kč, kdy se jednalo o jistinu půjčky ve výši 8 357,71 Kč a poplatek ve výši 5 387,81 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok sjednaný ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 8 357,71 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 4. 9. 2018 do 20. 1. 2020, ve výši 3 393,23 Kč a dále ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 8 357,71 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 19. 12. 2017 do 20. 1. 2020 ve výši 1 425,95 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění. Dále byla mezi původním věřitelem právnická osoba a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce číslo ze dne 30. 3. 2017, na jejímž základě byla žalované předána zápůjčka ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření půjčky. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou i poplatek ve výši 7 233 Kč sestávající se z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 431 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce), odměny za zpracování a doručení ve výši 2 276 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení) ve výši 3 526 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky a poplatku v 60 týdenních splátkách po 254 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 24. 5. 2018. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná v té době měla stálý příjem ze státní podpory, žila v nájmu a s ohledem na výši příjmu žalované a k výši požadované zápůjčky dospěl původní věřitel k názoru, že žalovaná je schopna tuto zápůjčku splácet. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 11. 12. 2017. Ke dni 9. 4. 2018 činila dlužná jistina úvěru částku 5 760,47 Kč a dlužný poplatek částku 4 424,57 Kč, když žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku 4 758 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Ke dni postoupení činil dluh 10 185,04 Kč, kdy se jednalo o jistinu půjčky ve výši 5 760,47 Kč a poplatek ve výši 4 424,57 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok sjednaný ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 5 760,47 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 25. 5. 2018 do 20. 1. 2020, ve výši 2 812,07 Kč a dále ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 5 760,47 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 19. 12. 2017 do 20. 1. 2020 ve výši 982,82 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 27. 10. 2021, se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 10. 7. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce zapůjčil žalované částku 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 6 513 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 1 610 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 678 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2 225 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 15 513 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 259 Kč, přičemž poslední splátka činí 232 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že výše uvedenou částku půjčky převzala v místě svého bydliště v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Před uzavřením smlouvy 10. 7. 2017 byla vyplněna a žalovanou podepsána zákaznická karta, ve které je uvedeno, že žalovaná má čistý příjmem ve výši 11 397 Kč a ostatní příjmy ve výši 3 000 Kč, tyto byly zřejmě tvořeny výživným či příspěvkem od rodičů. Odhadované měsíční výdaje měla žalovaná ve výši 6 000 Kč, dále splácela externí zápůjčky ve splátkách po 3 000 Kč a interní splátky původnímu věřiteli ve výši 1 000 Kč. K ověření těchto údajů měl být žalovanou předložen výpis z účtu za měsíce březen, duben a květen 2017 (prokázáno smlouvou o zápůjčce-zelená v hotovosti číslo ze dne 10. 7. 2017, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce a zákaznickou kartou ze dne 10. 7. 2017). Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku v celkové výši 1 360 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Dále žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 30. 3. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce zapůjčil žalované částku 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 7 233 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 1 431 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 276 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 526 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 15 233 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 254 Kč, přičemž poslední splátka činí 247 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že výše uvedenou částku půjčky převzala v místě svého bydliště v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Před uzavřením smlouvy 30. 3. 2017 byla vyplněna a žalovanou podepsána karta zákazníka, ve které je uvedeno, že žalovaná má čistý příjmem ve výši 12 347 Kč a ostatní příjmy ve výši 2 500 Kč, odhadované měsíční výdaje měla žalovaná ve výši 9 000 Kč, dále splácela externí zápůjčky ve splátkách po 3 000 Kč. K ověření těchto údajů měl být žalovanou předložen výměr důchodu a přiznání dávky ze dne 14. 1. 2016 a ze dne 15. 2. 2017 (prokázáno smlouvou o zápůjčce-zelená v hotovosti číslo ze dne 30. 3. 2017, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce a zákaznickou kartou ze dne 30. 3. 2017). Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku v celkové výši 4 758 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 původní věřitel společnost právnická osoba postoupila obě výše uvedené pohledávky za žalovanou s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 20. 1. 2020 se lhůtou k plnění novému věřiteli do 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Výzva byla žalované odeslána dne 14. 2. 2020 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 včetně podacího lístku ze dne 14. 2. 2020). Dne 17. 12. 2020 odeslal právní zástupce žalobkyně výzvu k plnění, kterou vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky z nesplacené zápůjčky číslo z nesplacené zápůjčky číslo v celkové výši 37 354,06 Kč s příslušenstvím nejpozději do 31. 12. 2020 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 16. 12. 2020 a podacím lístkem).
4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 10. 7. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník “), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované zápůjčku ve výši 9 000 Kč a tato se jí zavázala spolu s poplatkem v celkové výši 6 513 Kč vrátit ve sjednaných 60 týdenních splátkách. Dne 30. 3. 2017 byla dále mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena další smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované zápůjčku ve výši 8 000 Kč a tato se jí zavázala spolu s poplatkem v celkové výši 7 233 Kč vrátit ve sjednaných 60 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně, ač poučena v souladu s ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř. , neposkytla soudu téměř žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětných smluv, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Tvrzení obsažená v žalobě jsou pouze obecná a nevztahují se konkrétně k osobě žalované, v rámci doplnění žalobních tvrzení žalobkyně pouze uvedla, že bylo vycházeno ze skutečnosti, že žalovaná pobírá sociální dávky, žije v nájmu a její příjem je dostatečný k úhradě jejich výdajů a splátek poskytnutých zápůjček. Ze zákaznických karet předložených žalobkyní je pouze zřejmé, že žalovaná ke dni 30. 9. 2017 měla příjem ze státní podpory ve výši 12 347 Kč a další, blíže nespecifikované, příjmy ve výši 2 500 Kč. Výdaje žalované byly pouze odhadnuty ve výši 9 000 Kč, aniž by tyto byly blíže specifikovány. Žalovaná měla další závazky, které splácela ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně. Ke dni 10. 7. 2017 měla žalovaná příjem z blíže nespecifikovaného zdroje ve výši 11 397 Kč a další příjmy ve výši 3 000 Kč, kdy se zřejmě jednalo o příspěvek rodičů žalované. Výdaje žalované byly pouze odhadnuty ve výši 6 000 Kč, aniž by tyto byly blíže specifikovány. Žalovaná měla další závazky, které splácela ve splátkách v celkové výši 4 000 Kč měsíčně. Těmito listinami však nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly příjmy a výdaje žalované ověřeny, neboť dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku ověřoval jiným způsobem. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením předmětných smluv řádně zkoumala úvěruschopnost žalované a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedené smlouvy jsou ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatné, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 7. 2017 žalované částku 9 000 Kč a z neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 30. 3. 2017 žalované částku 8 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku . Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnila, a to částku ve výši 1 360 Kč na smlouvu ze dne 10. 7. 2017 a ve výši 4 758 Kč na smlouvu ze dne 30. 3. 2017. Tato plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 7 640 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč – úhrada ve výši 1 360 Kč) a co do částky 3 242 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč – úhrada ve výši 4 758). Jelikož je žalovaná s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z obou dlužných částek, a to ode dne 1. 3. 2020, když žalovaná byla k vydání bezdůvodného obohacení vyzvána až oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku soud považuje oznámení za doručené dne 19. 2. 2020 a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 10 dnů ode dne doručení, tj. do 29. 2. 2020. Úrok z prodlení byl přiznán ve výši požadované žalobou, když tento je nižší než úrok dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a soud je žalobou vázán. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku .
5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl soud negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalované (počítáno včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí) dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.