Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 182/2021-32
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
t. č. Věznice Pardubice
o 37 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši
9,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 20. 2. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 658 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 20. 2. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 658 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 37 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba (dále též„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o úvěru. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ověřením jeho stávajících závazků, existencí exekučního a insolvenčního řízení vedeného na majetek žalovaného a ověřením jeho příjmů, výdajů a dalších poměrů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr. Na základě zjištěných informací předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila žalovaného jako úvěruschopného. Následně byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které si převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v rámci 13 pravidelných splátek společně se sjednaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasní poplatkem nejpozději do datum. Žalovaný však nehradil splátky řádně a dostal se do prodlení. Na poskytnutý úvěr předchůdkyni žalobkyni dlužil celkem částku 37 000 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 25 000 Kč, úroku z úvěru ve výši 4 360 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 3 785 Kč a inkasního poplatku ve výši 3 855 Kč. S účinností ke dni datum byla část závodu předchůdkyně žalobkyně a současně i pohledávka za žalovaným postoupena na společnost právnická osoba, následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh nic neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.
3. Hodnocením provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a předchůdkyně žalobkyně spolu uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo. Strany podpisem smlouvy stvrdily, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému před uzavřením smlouvy v hotovosti předmět smlouvy, tj. peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že se žalovaný zavázal poskytnuté prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 25,85 % p.a., poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 1 000 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 5 500 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 4 750 Kč, celkem tedy částku 43 250 Kč v rámci 13 měsíčních splátek po 3 250 Kč splatných vždy 19. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy (z toho vyplývá splatnost poslední splátky dne datum). Nedílnou součástí smlouvy byl Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Souhlas se zpracováním osobních údajů a Předpis splátek, jejichž seznámení s nimi žalovaný stvrdil svým podpisem a souhlasil s poskytnutím úvěru za uvedených podmínek. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně, jak vyplývá z předžalobní upomínky žalobkyně ze dne datum (odeslané žalovanému dle podacího lístku následujícího dne). Z této upomínky soud dále zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy o úvěru na žalobkyni. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě dlužné částky, ale svůj dluh ani poté neuhradil.
4. Ohledně postoupení pohledávky za žalovaným má soud za prokázané, že byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (resp. je specifikována v příloze č. 1 ke smlouvě). Ačkoliv smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi žalobkyní a společností právnická osoba, jedná se o pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně, neboť ze smlouvy o prodeji části závodu uzavřené dne datum mezi předchůdkyní žalobkyně a společností právnická osoba se podává, že v rámci prodeje části závodu přešla na uvedenou společnost i pohledávka za žalovaným.
5. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vycházela z vyplněné žádosti žalovaného o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum. V žádosti žalovaný uvedl, že v době jejího podání byl svobodný a žil v nájmu, resp. u svého kamaráda na adrese adresa, a na bydlení platil 5 000 Kč měsíčně. K této skutečnosti žalovaný uvedl, že ji nemůže doložit, pouze sepsal čestné prohlášení ze dne datum. K prokázání druhu bydlení žalovaného byla předložena také smlouva o zprostředkování ze dne datum, z níž soud zjistil, že jméno příjmení žádal Realitní kancelář jméno příjmení o zprostředkování uzavření nájemní smlouvy v bytové jednotce číslo na adrese adresa. Ačkoliv z této smlouvy nemá soud za prokázané, že se skutečně jedná o známého žalovaného, u něhož žalovaný bydlel, v souvislosti s výše uvedenými předloženými listinami je soud přesvědčen, že žalovaný je skutečně povinen hradit měsíční nájemné ve výši 5 000 Kč za bydlení v uvedeném bytovém domě. V žádosti bylo dále uvedeno, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osoba na dobu neurčitou a jeho čistý měsíční příjem činil 17 208 Kč. Zaměstnanecký poměr žalovaného byl doložen pracovní smlouvou, dohodou o vykonávání práce přesčas a dohodou o srážkách ze mzdy pro úhradu stravenkového paušálu, vše ze dne datum. Průměrný měsíční příjem byl osvědčen doloženými výplatními páskami za říjen až prosinec 2017. Další příjmy žalovaný neměl. Oproti tomu měsíční výdaje žalovaného byly vyčísleny na částku 8 500 Kč a byly tvořeny náklady na bydlení ve výši 5 000 Kč a náklady na stravování ve výši 3 500 Kč. K výdajům soud uvádí, že výši nákladů na bydlení má za prokázané ze shora uvedených důvodů a náklady na stravování odpovídají průměrným měsíčním nákladům jednotlivce. Údaje uvedené v žádosti (zejména příjmy a výdaje) pak byly předchůdkyní žalobkyně porovnány v interním systému. Výsledkem byla finanční analýza a credit scoring, na jejichž základě byly majetkové poměry žalovaného zjištěny jako dostatečné pro řádné měsíční splácení úvěru poskytnutého v požadované výši 25 000 Kč.
6. V postupu předchůdkyně žalobkyně při zjišťování schopnosti žalovaného splácet předmětný úvěr soud neshledal nedostatky; nemá tedy pochybnosti o tom, že zjištěné poměry žalovaného odpovídaly skutečnosti. Na základě zjištěných skutkových okolností je soud přesvědčen o tom, že žalovaný měl v době poskytnutí úvěru dostatečné prostředky a možnosti, aby svůj závazek řádně splácel. Žalovanému tedy nebránily žádné objektivní překážky v tom, aby sjednané splátky hradil řádně a včas.
7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Na základě zjištěného skutkového stavu s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením soud posoudil závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle ustanovení upravujících smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., ačkoliv se žalobkyně žalobou domáhala úhrady dluhu z titulu smlouvy o úvěru. K tomu soud uvádí, že smlouva o úvěru je konsenzuální smlouva, která vzniká okamžikem uzavření, tj. sjednání obsahu závazku, jehož podpisem smluvní strany projevují vůli se jím řídit. Oproti tomu smlouva o zápůjčce je reálná smlouva, jež vzniká okamžikem přenechání, resp. odevzdání zapůjčené věci vydlužiteli. Taktomu bylo i v tomto případě, když smlouva byla podepsána jako potvrzení toho, že peněžní prostředky již byly žalovanému poskytnuty. Soud na uvedený závazkový vztah vedle obecných ustanovení aplikoval i shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru povinen při poskytování spotřebitelského úvěru s odbornou péčí bez důvodných pochybností posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr; v opačném případě je smlouva neplatná. Jak bylo uvedeno výše, soud má za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnila. Soud tedy posoudil předmětnou smlouvu o zápůjčce jako platně a účinně uzavřenou. Vzhledem k tomu, že žalovaný nevrátil předchůdkyni žalobkyně (resp. žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným řádně postoupena) poskytnutou zápůjčku, porušil tím svoje povinnosti vyplývající z předmětného závazkového vztahu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovaný dosud neuhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky 25 000 Kč od datum (tj. ode dne následujícího po splatnosti závazku) do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 500 Kč podle § 8 odst. 1 , § 14b bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 378 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 480 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 3 658 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.